Na rok 2007 připravil Senát Parlamentu ČR ojedinělou výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která bude vyvrcholením celoročního projektu „Rok Albrechta z Valdštejna“.

„Rozhodli jsme se uspořádat tuto výstavu jednak proto, že Senát získal zákonem své sídlo právě v paláci, který vystavěl Valdštejn, a také proto, že osobnost Albrechta Eusebia z Valdšejna je u nás dosud vnímán jako kontroverzní, hodnocení jeho osobnosti v průběhu dějin podléhalo ideologickým pohledům. Je čas se na Valdštejna, ale také na dobu, ve které žil, podívat moderníma, nezaujatýma očima. Věřím, že celý projekt veřejnost zaujme a stane se kulturně-historickou událostí roku.“ Uvedl při zahájení projektu předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka.

Výstava se koná od 15. Listopadu 2007 do 17. Února 2008 ve Valdštejnské jízdárně v Praze na Malé Straně. Otevřeno bude denně od 10 do 18 hodin.

Součástí výstavního projektu se stanou prohlídky Valdštejnského paláce, kde rovněž proběhne doprovodná výstava přímo v historických prostorách paláce, dále kulturní pořady v průběhu léta ve valdštejnské zahradě a také valdštejnské slavnosti ve městech, která jsou s osobou Valdštejna spojena. Tedy ve Frýdlantu v Čechách, v Chebu a v Jičíně. Stranou nezůstane samozřejmě ani Praha, Valdštejnská města se v průběhu léta 2007 představí také ve Valdštejnské zahradě.

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna
Není v dnešní době tak neobvyklé, aby se lidé pocházející z velmi skromných poměrů, dopracovali moci přesahující hranice své země. Stavitel Valdštejnského paláce jim může z minulosti sloužit za příklad. Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil na chudé heřmanické tvrzi, ve dvanácti letech osiřel, ale v krátké době dokázal víc než kterýkoliv z jeho současníků. Na vrcholu své kariéry byl vévodou meklenburským, frýdlantským a zaháňským, knížetem vendským, hrabětem schwerinským, pánem země rostocké a stargardské, generálem římského císařského Veličenstva, nejvyšším polním hejtmanem a generálem Oceánského a Baltského moře. Svou životní pouť začal jako prostý voják, výhodný sňatek z něho však udělal majitele panství, zranění v tureckých válkách ho zase navedlo na dráhu vojenského podnikatele. Stal se vynikajícím stratégem, který vstoupil do evropské politiky, výrazně ovlivnil ekonomický vývoj ve Svaté říši římské a na území, které jí patřilo, vytvořil „stát ve státě“ produkující všechno, co bylo potřeba k vedení války. Jak rychle a bezohledně stoupal k vrcholu své moci, tak rychle si získával nepřátele, kteří připravili jeho pád. Když byl z císařova příkazu 25. února 1634 zavražděn, skončila jedna fáze třicetileté války; válečný konflikt však pokračoval v neztenčené míře dál.

Albrecht z Valdštejna však nebyl jen slavný vojevůdce a válečný kořistník. Kavalírská cesta, která ho v mládí zavedla do Itálie, z něj udělala velkého milovníka architektury, výtvarného umění, astronomie a astrologie. Stavební činnost na valdštejnských panstvích neměla v českých zemích a tak pohnuté době obdoby. Pracovali tu takřka výhradně italští nebo v Itálii vyškolení architekti, malíři a štukatéři, kteří ve Valdštejském paláci v Praze, v jičínském paláci a v dalších a v dalších rezidencích vytvořili nejvýznamnější památky té doby.