logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Sovětské dělové čluny

Nedávno se mi v telefonu ozval hlas, který požadoval ?něco? o sovětských dělových člunech ?s tankovými věžemi?. Samozřejmě, že takové údaje nelze sdělit na počkání a do telefonu, a tak vzniklo i toto pojednání.

Sovětské dělové čluny pro operace na řekách a u mořského pobřeží byly ve své pozoruhodně široké množině vzácnou směsicí nejen z hlediska konstrukce a technologie či techniky stavby, ale i z hlediska pohonu, opancéřování a výzbroje. Takto některé připomínaly staré americké monitory, jiné miniaturní dreadnoughty (DZERŽINSKIJ), další běžné říční parníčky (kolesové i vrtulové), na nichž se jaksi nedopatřením objevila malorážní děla, některé připomínaly rychlé torpédové čluny, na kterých ale byly torpédomety nahrazeny kanónky, a to ve věžích, určených původně pro armádní tanky?

Poslední uvedené byly bez výjimky postaveny v leningradském závodě A. Martiho. Jejich výroba ale začala až poté, co se někdejší ?Petrovo město? na Něvě vzpamatovalo ze strašných následků téměř tříleté německé blokády (1941 ? 1944), za které mj. zemřel hladem, vyčerpáním, zimou, ostřelováním a bombardováním? asi milión lidí. Také Martiho závod měl do léta r. 1944 potíže zaviněné nedostatkem pracovníků, ale přesto některé lehké dělové čluny (uvedeny v přehledu níže) dokázal postavit už na konci r. 1942. Jak se postupně dařilo Leningrad opět zalidňovat, rozbíhaly se práce i v něm, a malých dělových člunů, které sovětské velení nyní potřebovalo k operacím na řekách ústících do Finského zálivu a těsně při jižním pobřeží Baltického moře, rychle přibývalo (viz rovněž přehled níže)?

Jedna série malých dělových člunů vznikla v závodě podle projektu 161 (17 lodí), druhá série podle projektu 186 (38 lodí). Rozdíly obou typů jsou patrné ze schémat, v nepodstatných detailech se však lišily i lodě v jednotlivých sériích?

 

DATA:

Výtlak lodí první série (proj. 161) činil 158 t, rozměry: délka 26,2 x šířka 5,2 x ponor 1,3 m. Jednotky nesly lehké pancéřování jako ochranu vůči palbě ručních zbraní a kulometů a výzbroj většiny z nich tvořily 2 tankové kanóny ráže 76 mm (v oněch standardních tankových věžích), 1 námořní dělo ráže 37 mm a 2 zdvojené kulomety ráže 12,7 mm. Pohonnými jednotkami byly dva vznětové motory, každý o výkonu asi 1.200 HP, které dávaly člunům rychlost jen do 13 uzlů. Doplavba činila 450 mil. Posádku tvořilo 38 mužů.

Výtlak lodí druhé série (proj. 186) činil 156 t, rozměry: délka 36,2 x šířka 5,2 x ponor 1,5 m. I tyto jednotky nesly lehké pancéřování jako ochranu vůči palbě ručních zbraní a kulometů, výzbroj většiny z nich tvořily 2 tankové kanóny ráže 85 mm (v oněch standardních tankových věžích), 1 námořní dělo ráže 37 mm a 2 zdvojené kulomety ráže 12,7 mm. Pohonnými jednotkami byly dva vznětové motory, každý o výkonu asi 500 HP, které dávaly člunům rychlost do 14 uzlů. Doplavba činila 600 mil. Posádku tvořilo 42 mužů.

Tyto čluny byly do 12. listopadu 1946 klasifikovány jako ?broněkatěra? (broněkatěr = pancéřovaný motorový člun), ale designace (?MKL?) je řadila k malým dělovým člunům, poté jako ?malyje kanoněrskyje loďki? a od 12. ledna 1949 opět jako ?broněkatěra? (designace ?BK?). Některé výjimečně a krátkodobě nesly i názvy. Zprvu všechny čluny sloužily v sestavě ?Krasnoznamennogo Baltijskovo flota?, od konce čtyřicátých let v rámci ?8. Vojenno-morskovo flota? (Baltik) aj.

 

Přehled lodí podle projektu 161:

MKL-1 (BK-516): Do služby vstoupil 25. 8. 1944. Už 19. 11. 1944 byl poškozen při námořním boji u poloostrova Syrve (najel na podmořskou skálu ? poničeny lodní hřídele a kormidelní systém), avšak podařilo se jej odtáhnout a opravit. Do služby se vrátil až v únoru r. 1946,. Od r. 1953 sloužil jako školní plavidlo. V r. 1956 odzbrojen, vyřazen a rozebrán.

MKL-2 (BK-517): Do služby vstoupil 30 8. 1944. Ale už 20 9. t. r. najel ve Vyborgském zálivu na minu, která mu zničila příď. Člun se však na vodě udržel a byl odtažen k opravě. Do služby se vrátil v únoru r. 1946, od r. 1953 byl školní jednotkou. V r. 1956 byl vyřazen, odzbrojen a předán na rozebrání.

MKL-3 (BK-518): Do služby vstoupil 26. 9. 1944. Účastnil se mj. Moonzundské výsadkové operace. V r. 1953 se stal školní jednotkou, v r. 1956 byl vyřazen, odzbrojen a předán na rozebrání.

MKL-4 (BK-519): (jako MKL-3.) Vyřazen byl už v r. 1955, ale nato předán civilním složkám (?Petrozavodskoj morskoj klub?).

MKL-5 (BK-520): Do služby vstoupil 30. 10. 1944. Konec války přečkal bez poškození. V r. 1953 upraven na školní plavidlo, v r. 1956 vyřazen, odzbrojen a předán na rozebrání.

MKL-27 (BK-501): Založen v říjnu r. 1942 jako vůbec první jednotka série projektu 161, ale vzhledem k závažným personálním a technologickým potížím v souvislosti s německým ostřelováním Leningradu vstoupil člun do služby až 22. 9. 1943. Zúčastnil se některých významných baltských operací (Vyborgská, Moonzundská). V r. 1949 odzbrojen a vyřazen, ale dosloužil (zřejmě v Rize, ale neznámo kdy) jako výcviková jednotka.  

MKL-28 (BK-502): Založen rovněž už na podzim r. 1942 (viz MKL-27), ale do služby vstoupil až 18. 9. 1943. (Dále jako MKL-27.) 28. 6. 1944 ve Finském zálivu najel na minu, ale přes těžká poškození trupu a motorů zůstal na vodě a po odtažení do Leningradu byl opraven. V r. 1949 byl odzbrojen a vyřazen a předán civilní námořní správě. Dosloužil zřejmě v lotyšské Liepaji (býv. Libava) jako výcvikové plavidlo.  

MKL-29 (BK-503): Do služby vstoupil 9. 8. 1943. (Dále jako MKL-27.) Odzbrojen a vyřazen v r. 1949. Dosloužil v Kaliningradu, zřejmě jako výcviková jednotka.  

MKL-31 (BK-505): Do služby vstoupil 24. 8. 1943. (Dále jako MKL-27.) 29. 6. 1944 při zajišťování výsadkové operaci na ostrově Něrva ve Vyborgském zálivu byl tažce poškozen palbou, ale udržel se na vodě a byl později opraven. V r. 1957 odzbrojen a vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-32 (BK-506): Do služby vstoupil 28. 8. 1943. (Dále jako MKL-27.) V r. 1953 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-33 (BK-507): Do služby vstoupil 29. 9. 1943. (Dále jako MKL-27.) Koncem zimy r. 1958 odzbrojen a vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-34 (BK-508): Do služby vstoupil 12. 10. 1944. (Dále jako MKL-33.)

MKL-35 (BK-510): Do služby vstoupil 30. 10. 1943. (Dále jako MKL-27.) Při zajišťování výsadkové operace na ostrově Syrva v Rižském zálivu najel na minu, které zničila zadní část lodi. Člun se ale udržel na vodě, byl odtažen a opraven. V březnu r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-36 (BK-511): Do služby vstoupil 30. 5. 1944. (Dále jako MKL-27.) Na podzim r. 1957 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-37 (BK-512): Do služby vstoupil 18. 7. 1944. Účastnil se některých významných sovětských baltských operací (Moonzundská výsadková aj.). V listopadu r. 1957 odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-38 (BK-513): Do služby vstoupil 24. 6. 1944. (Dále jako MKL-37.)

MKL-39 (BK-515): Do služby vstoupil 29. 7. 1944. (Dále jako MKL-37.)

 

Přehled lodí podle projektu 186:

MKL-6: Realizován jako první loď této typové skupiny. Do služby vstoupil v září r. 1945, s názvem KOMSOMOLEC ARMENII (do 19. 2. 1949, pak byl přeznačen na BK-521). V r. 1958 odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-7 (BK-523): Do služby vstoupil v září r. 1945. V r. 1956 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-8 (BK-525): Do služby vstoupil v létě r. 1945. (Dále jako MKL-7.)

MKL-9 (BK-526): Do služby vstoupil v listopadu r. 1945. (Dále jako MKL-7.)

MKL-10 (BK-522): (Jako MKL-7.) V r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-11 (BK-523): (Jako MKL-7.) V březnu r. 1959 odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-12 (BK-527): Do služby vstoupil na podzim r. 1945. V r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-13 (BK-528): (Jako MKL-12.)

MKL-14 (BK-529): Do služby vstoupil v létě r. 1945. V r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-15 (BK-530): (Jako MKL-14.)

MKL-16 (BK-532): Do služby vstoupil v létě r. 1946. V r. 1959 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-17 (BK-533): (Jako MKL-16.)

MKL-18 (BK-534): (jako MKL-16.) V r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-19 (BK-535): Do služby vstoupil v létě r. 1946. V r. 1956 byl vyveden z bojového loďstva, zakonzervován a odstaven. Koncem listopadu r. 1957 byl ozbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-20 (BK-537): (Jako MKL-19 ? definitivně vyřazen však až 1. 3. 1958.)

MKL-21 (BK-536): (Jako MKL-16 ? vyřazen však už v r. 1956.)

MKL-22 (BK-538): Do služby vstoupil na podzim r. 1946. V listopadu r. 1957 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-23 (BK-539): Do služby vstoupil na podzim r. 1946. V květnu r. 1956 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-24 (BK-540): (Jako MKL-23.)

MKL-25 (BK-541): Do služby vstoupil na podzim r. 1946. V březnu r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-26 (BK-542): (Jako MKL-23.)

MKL-30 (BK-531): Do služby vstoupil v létě r. 1946. V r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-40 (BK-543): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V listopadu r. 1957 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-41 (BK-544): Do služby vstoupil koncem r. 1948, ale už v polovině února r. 1949 byl vyveden ze služby, zakonzervován a odstaven. V dubnu t. 1950 byl odkonzervován a znovu uveden do služby. V r. 1956 jej znovu zakonzervovali, v následujícím roce odzbrojili, vyřadili a předali na rozebrání.

MKL-42 (BK-545): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V listopadu r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán civilní námořní správě, která loď zřejmě nechala upravit na plavidlo k výzkumu v oblasti hydroakustiky.

MKL-43 (BK-546): (Jako MKL-42.)

MKL-44 (BK-547): (Jako MKL-42.)

MKL-61 (BK-548): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V březnu r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán civilní námořní správě, která loď zřejmě nechala upravit na plavidlo k výzkumu v oblasti radioelektroniky aj.

MKL-62 (BK-549): (Jako MKL-61.)

MKL-63 (BK-550): (Jako MKL-61.)

MKL-64 (BK-551): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V říjnu r. 1949 byl odzbrojen, vyřazen a předán civilní námořní správě, která loď zřejmě nechala upravit na plavidlo k výzkumným účelům. Dosloužilo v Leningradě.

MKL-65 (BK-552): (Jako MKL-64.)

MKL-66 (BK-553): (Jako MKL-64, ale dosloužil v Talinu.)

MKL-67 (BK-554): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V březnu r. 1949 byl odzbrojen a předán civilní námořní správě, která loď nechala upravit na výcvikové plavidlo. V r. 1951 se člun válečnému námořnictvu vrátil, ale v r. 1856 byl odstaven a zakonzervován. V r. 1959 jej odzbrojili, vyřadili a předali na rozebrání.

MKL-68 (BK-555): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1958.)

MKL-69 (BK-556): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1958.)

MKL-70 (BK-557): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1958.)

MKL-71 (BK-558): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1959.)

Více údaji o těchto lodích nedisponuji, a neobjevil jsem je v ani mě dostupných sovětských či ruských publicistických pramenech, natož na internetu. Možná by pomohl některý z heuristicky více vybavených přátel sovětského námořního vojenství.

 

 
Datum: 10. 12. 2008 12:53:13 Autor: Dalibor
Předmět: BK
Promintě, ale domnívám se , že výše uvedené údaje nejsou uplně korektní. BK se běžně řadí do dvou základních linií 1124 a 1125. menší jednověžové byly produkovány zhruba od roku 1936, původně s věží tanků T-28, později s T-34. Větší někdy od roku 1938 až 39 s dvěma věžemi. BK operovaly prakticky všude, od Leningradu přes Azobv až po dálný východ a mám vážné pochybnosti, že by je vyráběly pouze v obleženém Leningradu. Ale nejsem uplně odborník, takže pokud zde mluvíte pouze o nějaké leningradské subtřídě, tak to je určitě správně, nicméně je nutno dodat že uvedených BK vznikly stovky a i na mnoha jiných místech v SSSR.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Bombardování Prahy 14. 2. 1945. Někteří slaví jako sv. Valentýna.

Bombardování Prahy 14. 2. 1945. Někteří slaví jako sv. Valentýna.


Recenze týdne

Cesta na kionec světa a zpět 2

Potulky arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami