logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

BITVA, O KTERÉ SE NEVÍ, KDE SE STALA

Asi se všichni čtenáři zarazí při názvu tohoto článku. Co to asi může být za bitvu, o které se neví, kde se stala ? Nějaká legendární bitva ? Nějaká bitva, která je popisovaná v Bibli ? Nikoliv, toto střetnutí se stalo na našem území. Tato bitva se udála dávno, ještě na úsvitu Českých dějin. O tomto válečném střetnutí se píše v Kronice tak řečeného Fredegara. Jedná se o bitvu u hradu Vogastisburg (nebo jinde zmiňovaná jako Wogastisburg). A tady je právě onen zakopaný pes, kde leží ono hradiště Vogastisburg. Tento hrad je hledán na území České republiky, ale i mimo ní. Některé hlasy hledají ono místo v Polsku, v Bavorsku, nebo dokonce na území dnešní Bratislavy.

Asi se všichni čtenáři zarazí při názvu tohoto článku. Co to asi může být za bitvu, o které se neví, kde se stala ? Nějaká legendární bitva ? Nějaká bitva, která je popisovaná v Bibli ? Nikoliv, toto střetnutí se stalo na našem území. Tato bitva se udála dávno, ještě na úsvitu Českých dějin. O tomto válečném střetnutí se píše v Kronice tak řečeného Fredegara. Jedná se o bitvu u hradu Vogastisburg (nebo jinde zmiňovaná jako Wogastisburg). A tady je právě onen zakopaný pes, kde leží ono hradiště Vogastisburg. Tento hrad je hledán na území České republiky, ale i mimo ní. Některé hlasy hledají ono místo v Polsku, v Bavorsku, nebo dokonce na území dnešní Bratislavy.

"Wogastisburg (Vogastův hrad) se hledal např. v Úhošti u Kadaně v Čechách, ve středním Podunají nebo na hradisku Staffelberg u Bamberku. Jméno kopce napovídá, že byl opevněn. Pod ním se nalézala ves Wogastesrode a na svahu kopce odkryl archeologický výzkum známky bojiště." ( Havlík, Lubomír E.: Kronika o Velké Moravě. JOTA, Brno 1993.)

"Toto místo bylo různě lokalizováno, nejčastěji na Domažlicko a Kadaňsko, ale i do Pomohaní. .. Na Kadaňsku je hora Úhoš» s velkolepým hradiskem, původně sice halštatským, ale i ve slovanské době - podle dosavadních sběrů nepatrně -osídlených a je tu také starobylé slovanské hradisko Hradec. Ale i na Pomohaní lze zcela právem soudit; je tu mohutné halštatské a slovanské hradisko Staffelstein a v jeho blízkosti byla v prvých dobách německé kolonizace ves Wogastesrode." ( TUREK, Rudolf: Čechy na úsvitě dějin. Academia, Praha 2000.)

Tak to jsou jen dva hlasy a dva názory z mnoha dalších. Ale jinak se za nejpravděpodobnější místo střetnutí označuje vrch Rubín u Podbořan. Což je městečko v okrese Louny. Tak a to jsme teprve na začátku našeho příběhu a krkolomně jsme se dostali k umístění a to ještě k umístění nepotvrzenému.

Ale co, že se to tenkrát stalo ? U hradu Wogastisburg se udála bitva mezi Franky a Slovany. A to vše během panování franského kupce Sáma. Je zvláštní, že náš první státní útvar vytvořil muž, který byl cizinec a nakonec uhájil své panství a i Slovanskou svobodu vůči vlastním lidem.

Ale začněme od začátku. Po roce 620 přichází na naše území Franský kupec Sámo. V té době propuklo protiavarské povstání. Podle některých zpráv měl Sámo v tomto odboji bojovat a měl to být právě on, kdo radou, případně i silou, pomohl k vítězství. Žádný důkaz, že by se Sámo přímo zapojil do této války, však není. Ale skutečnost, že byl později zvolen do čela vznikající říše, o něčem svědčí. V letech 623/624 byl tedy zvolen panovníkem země, která vešla do dějin jako Sámova říše. Nešlo však přímo o říši, ale o jakýsi kmenový svaz, či konfederaci více či méně samostatných knížectví.

A kde se tento stát rozkládal ? A jaké, že státní celky obsahoval ? " Sámova říše - historický útvar, který se vytvořil ve střední Evropě na území Čech a Moravy a přilehlých oblastí Bavorska, Dolních a Horních Rakous a Slovenska, do Čech či na Moravu bývá nejčastěji kladeno i jeho centrum." (Evropa v proměnách staletí. Libri, Praha 1997)

Tak mluví slovník, ale to se ještě po vítězství právě u Wogastisburgu přidává k Sámovu svazu i srbský kníže Dervan se svými lidem (což byl kníže polabských či posálských Srbů usídlených severozápadním směrem od České republiky). V době moci a politického vzestupu se tak říše rozšiřovala a přidávala se více či méně nezávislá území. To bohužel platilo i opačně v dobách krizí a válečných proher. A proto se také po smrti Sáma říše rozpadla v množství samostatných knížectví. Ale to přeskakuji o mnoho let později. Zatím se teprve píší začátky vlády knížete Sáma.

A právě tento vznikající stát byl trnem v oku sousední zemi, což byla Franská říše. V čele tohoto státního útvaru stál Dagobert I. z dynastie Merovejců. Tento sebevědomý panovník nemohl být nadšený ze vzniku konkurenta ve střední Evropě. Jeho výpady směrem na východ by tím narážely na sféru vlivu Sáma. Bylo potřeba jednat a zbavit se ho jednou pro vždy. Podnětem k akci se stalo přepadení kupecké karavany na území, jež patřilo právě knížeti Sámovi.

Král Dagobert posílá za Sámem vyslance Sicharia, aby zjednal nápravu. Aby byli nalezeni viníci, kteří přepadli kupeckou karavanu, povraždili kupce a pak je okradli. Sámo se chtěl tomuto setkání vyhnout a nenechal vyslance k sobě pustit. Ten se však v převleku za Slovana dostává až k samotnému panovníkovi. Vyslanec nevybíravými slovy žádá o nápravu křivd a potrestání viníku. Dochází k hádce, kdy Sicharius uráží Sáma i jeho lid. Sámo se nenechá vyprovokovat k hněvu a pouze nechá zpupného vyslance vyhnat ze země.

A» to byla úmyslná a připravená provokace, nebo jen hloupost a povýšenost vyslance, to se již nikdy nedozvíme. Není ani jisto jakou roli v tom hrál samotný král Dagobert. Plánoval tuto akci do předu ? Nebo jen dokázal využít náhody ? Poslal prchlivého muže schválně na jednání, protože tušil co Sicharius při setkání se Sámem provede ? Všechno může být pravda, ale ta nám již bude asi navždy utajena. Výsledek však byl jasný - urážka krále Dagoberta, vyhnání posla a zabití kupců si žádá tvrdou odplatu. Franskou zemí probíhá zbrojení a příprava na nadcházející tažení.

Dagobert se připravoval na střetnutí velmi pečlivě. Nejen že svolal hotovost z celého království Austrasijského, ale najal proti Sámovi i Langobardy. Na Sámovu říši tedy postupovali tři šiky - Austrasijci, Alamani a Langobardi. Nikde však není zmínka o Bavorech, kteří však byli v područí Franské říše. Všeobecně se má za to, že jejich vojenský sbor byl přičleněn do vojska Alamanského, kterému velel vévoda Chrodobert. Takže tři samostatné šiky, které postupují směrem na Sáma. Už množství zúčastněných vojsk svědčí o tom, že Dagobert Sáma vůbec nepodcenil, a že tedy Sámo disponoval odpovídajícím počtem mužů.

Postup několika menších vojsk bylo pro obživu výhodnější. Menší vojenské jednotky si totiž snadněji získávaly potraviny. Dokázaly plenit větší část země. A pokud cestou drancovaly co mohly - což třeba v letních měsících znamenalo i ničení nesklizené úrody - tak v zimě mohlo již tak dosti ožebračené obyvatelstvo navíc očekávat hladomory. V případě, že se tažení zúčastnily i vojska několika národnostní, mohlo jejich rozdělení zabránit případným rozbrojům a rozkolům v armádě.

Alamani s vévodou Chrodobertem a i armáda Langabordů procházeli snadno slovanskou zemí. Tato vojska dosáhla vítězství v krajině, do níž vkročila. Pobrala značný počet zajatců ze slovanského národa, a pak se vrátila do svých zemí. Byl to úmysl tažení ? Neměly se všechny tři šiky někde spojit ? Těžko říci. Z vojenského hlediska však byli Alamani a Langobardi úspěšní. Poplenili zem a pak se slavně vrátili s lupem.

Ale máme zde ještě jeden proud. Bylo to vojsko Austrasijců. Neví se zda v jeho čele stál Dagobert I. Žádná zmínka o osobní účasti se nikde neuvádí, takže předpokládejme, že Dagobert se osobně tažení přímo neúčastnil.

Než přejdeme k samotnému průběhu bitvy, tak si něco řekneme o vojskách, které se u Wogastisburgu střetla. Jak tedy vypadal typický slovanský bojovník ? Slovanští válečníci měli chudší výzbroj než jejich protivníci, Frankové. Uvádí se, že měli pouze oděv stažený opaskem a pancíř nenosili skoro vůbec. Štít byl dřevěný potažený kůží a postrádal oproti franským štítům středovou kovovou puklici. Klasickou zbraní byla sekera. Nejčastěji měla 6 cm ostří a násadu mezi 60 - 80 cm. Ale existovaly samozřejmě i sekery s rozšířeným ostřím. Pak samozřejmě používali kopí a u pasu měli nůž nebo dýku. Dá se předpokládat, že používali luk, který převzali od avarských válečníků.

Proti nim stáli Frankové. Velmoži měli hlavu krytou kovovou přilbicí. Obyčejní vojáci měli koženou čapku, nebo bojovali prostovlasí. Těla kryla drátěná košile, pancíř, nebo jen kožená zbroj. Štít měl kulatý tvar, byl zhotoven ze dřeva se železnou puklicí uprostřed. Jednou ze zbraní, kterou používali Frankové, byl meč - těžký dvojsečný, nebo lehčí jednosečný. Prostí bojovníci válčili se sekerou. Dále k výzbroji patřilo kopí. Klasickou zbraní Franků byla i prohnutá vrhací sekera, nazývaná franciska. Dá se předpokládat, že i Frankové při boji užívali luku. Šlo spíše o luk přímý, na rozdíl od reflexního luku, který užívali Avaři.

Takže takto vyzbrojená vojska se měla střetnou u hradu Wogastisburg. Ale dejme slovo kronice takřečeného Fredegara: "Avšak Austrasijci, když oblehli hrad Vogastisburg, kde se opevnila větší část sil Vinidů, bojovali po tři dny. Tam byli mnozí z Dagobertova vojska pobiti mečem. Potom se [ostatní] dali na útěk a zanechali tam všechny stany a věci, jež měli, a navrátili se do svých domovů." ( Havlík, Lubomír E.: Kronika o Velké Moravě. JOTA, Brno 1993.)

Vojsko Austrasijců se marně snažilo tři dny dobýt hrad Wogastisburg, leč marně. Nakonec se spasili útěkem, nechávaje ležení a vše v něm, padnout do rukou Slovanů. Co se tam tehdy stalo, však není nikde zaznamenáno. Žádné bližší údaje se nikde nevyskytují. A proto vyvodit jakýkoliv závěr z těchto chabých indicií je jen pouhá spekulace. Ale pokusme se. Víme tedy, že vojsko Franků utíká z bojiště, nejedná se o žádný plánovaný ústup. Nejde o nějaký taktický záměr, je to útěk se vším všudy. Proto také nepřítel zbaběle prchl a Slované opanovali bojiště. Je i historický fakt, že tato bitva je brána jako slavné vítězství Slovanů. A vlastně i prohra u hradu Wogastisburg nakonec dala i celkovou podobu celému tažení - Sámo vyhrál a převzal iniciativu.

Ale jak se mohlo stát, že obléhaní nakonec zvítězili ? Je jasné, že odevzdaným čekáním za hradbami by asi těžko dosáhli vítězství. Museli tedy převzít iniciativu. Museli minimálně přejít do protiútoku a zastihnout franské vojsko nepřipravené. Stačil by výpad posádky hradu na zahnání nepřítele od hradeb hradu ? Běžně mohl výpad obránců nadělat značné škody, mohl vyplenit tábor, mohl pobít značnou sílu nepřátel, ale zahnat celé vojsko na ústup ? Snad jedině zajmutí nebo zabití velitele armády mohlo mít rozkladný vliv na vojsko. Ale to by snad bylo až velké štěstí. Nevíc se ani o ničem podobném nezmiňují tehdejší kroniky. Takže se zamysleme dále, co pomohlo většinou obráncům hradů, nebo později měst, od obléhatelů ? Napadá mně jen jediná možnost - příchod pomoci zvenčí. Říkám jde jen o pouhou spekulaci. Ale na druhou stranu, není zvláštní, že první dvě armády procházejí zemí snadno jako nůž máslem ? Nemohly jít jednotky z těchto území vstříc Austrasijským vojům. Nešli Slované z okolí na pomoc obleženým ? Unavení obléhatelé mohli být zaskočeni přicházející pomocí. Následný výpad z hradu by pak dal poslední ránu nepřipravenému vojsku. Nemuselo se ani jednat o velký oddíl - překvapení, nejistota a strach - mohli být dostatečným pomocníkem Slovanů.

 

A» se tehdy stalo u hradu Wogastisburg cokoliv, výsledkem bylo vítězství Slovanů. Nejenže Sámo uhájil svoji zem, přešel dokonce do ofenzívy a několikrát vpadl do Durynska a dalších krajů, které zle vyplenil. Sámo tedy nebyl za svého života poražen. A pokud skutečně u Wogastisburgu povolal záložní armádu, tak byl i výborným taktikem a velitelem. Je možné, že na začátku našich dějin stojí velký muž, který však nebude kvůli nedostatku historických pramenů, nikdy oceněn. Jisté je, že neustále zvětšoval svou říši a to až do své smrti - snad v letech 658 až 659. Po jeho smrti však jeho celoživotní dílo zaniká. Sámova říše mizí z historických map, a to i přesto, nebo možná právě proto, že Sámo měl 22 synů a 15 dcer.

Použitá mapa z knížky: LUTOVSKÝ, Michal - PROFANTOVÁ, Naďa: Sámova říše. Academia, Praha 1995.

Pokud vás příběh alespoň trochu zaujal, tak snad v citovaných knížkách najdete ucelený obraz tehdejšího života.

 
Datum: 27. 04. 2007 12:31:57 Autor: Slovak
Předmět: Wogastiburc ležal na rieke Váh
Wogastiburc ležal na rieke Váh v provincii Waag (Považské kniežatstvo) častejšie nazývané Nitrianske kniežatsvo. V čase nájazdu bol Wogastiburc na Váhu východnou pevnosťou Samovej ríše. Provncia Vag. Základ. listina biskupstva pražského z r. 973.
Datum: 08. 06. 2008 13:02:49 Autor: majky
Předmět: bitka o wogastiburg
neviem preco si privlastnuju sama zasa len cesi, ked samo bol panovnik cechov, moravanov aj slovakov, a hlavne mesto jeho rise lezalo skor na morave alebo pri nitre ako v cechach, to zasa rozduchavate nacionalizmus? nebolo by krajsie opisat, ze sice nevieme kde wogastibur lezal, ale nase spojene narody porazili nepriatela ako zasa len pisat kto bol prvy a lepsi
Datum: 20. 06. 2008 19:33:01 Autor: Radla
Předmět: woga =Váh, burg=hrad
Teda by malo ísť o Hrad Váhu alebo Hrad nad Váhom či Hrad na Váhu. Vyberte si. Je jasné že máloktoré mesto má taký impozantný hrad ako Trenčín. Alebo takú skalu ako Beckov kde ten hrad mohol tiež byť. A navyše by sedel aj názov miesta - rieky Váh/=Woga/. Je málo miest ktoré by mohli byt hlavným mestom /Slověnskej/Samovej ríše. A Trenčín má aj takú polohu aj takú históriu. Ak by som bol kráľ iste by to bol mojím sídlom Trenčín. To vedel aj Matúš Čák Trenčianský. Navyše Trenčín má od Bratislavy bezpečnejčiu a pre správu krajiny výhodnejšiu plohu. To že Trenčín bolo a aj je miesto ekonomicky aj straegicky významnejšie ako iné /obchod. cesty zo 4 smerov/ vedeli už Rimania, keď chceli zlomiť moc Markomanov, Kvádov, Gepidov, Vinidov-Vanniov/=SloVanniov/. Je aujimavé koľko energie vynakladajú naši susedia a aké príbehy vedia posplietať len aby sami nepriznali etimologickú hypotézu - to čo aj im bije iste do očí. To radšej spomenú kde-aké iné nepravdepodobnejšie lokality ... citujem:... ,,nebo dokonce na území dnešní Bratislavy." - koniec citátu. Kdekoľvek inde pánové nebo ,,dokonce", len nie ani hypoteticky na Slovensku! A kdiž tak jenom ...dokonce...! Aj keby bolo zapísané na pergamene ,,Vaggrad" ide priam absurdný a neprajný postoj naších bratři k avarsko-slovanskej minulosti naších slávnych Slovenských zemí! To né předce ...Slováci měji předce Madarské dějiny ... nebo germánske a skorejíc keltské ... A potom že se federace propadla .... Možno aj preto je to dobré aby sa nedegenerovali tie naše pravé dejiny. No nikto už nevie kde sa to odohralo ... vie to naisto len Vag ...
Datum: 24. 06. 2008 19:15:02 Autor: skalican
Předmět: wogastisburg
A Devín nie je vhodné miesto na taký Wogastisburg
Datum: 05. 02. 2009 22:12:08 Autor: hector
Předmět: samo
...bratia z čiech zapomínajú že skôr tu bola veľká morava a až potom great czech republic !!!
Datum: 09. 02. 2009 15:53:59 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro Hektora
Sámova říše (ojediněle se lze setkat i s pojmem Sámovo království, podle většiny historiků je to ovšem název nevhodný) byl státní útvar Slovanů existující ve střední Evropě v letech 624 - 659 (podle Fredegarovy kroniky) nebo 626 - 661 (podle data obléhání Konstantinopole v roce 626). Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu. Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny, ne však poddány, avarskému kaganátu v Panonii, který byl však na začátku 7.století ve vnitropolitickém rozvratu mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem (Historia Francorum: latinsky ...eum super se eligunt regem...). Nově vzniklá Sámova říše mělo charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, tj. kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolních Rakous. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území. Alespoň takto o Sámové říši píše ve Wikipedia-Encyklopedii,kde Hectore můžete najít i mapku Sámovy Říše.Jinak si myslím,že by se zdejší depata obešla i bez určítých národnostních invektiv!!!!
Datum: 17. 04. 2010 10:31:14 Autor: Ladislav
Předmět: korene
Bratia v Slave.A co vieme o Sarmantii?
Datum: 20. 04. 2010 17:44:39 Autor: solem 212
Předmět: kde je Wogastisburg?
Dámy a páni, diskusia o umiestnení Wogastisburgu mi pripadá čisto nacionalistická, je predsa jasné, že terajšia historická veda nemôže dokázať jeho polohu. Najkrajšie je oháňanie Wikipédiou, schválne som si to tam pozrel. V českej verzii sa to hmýri Kadaňou, Moravou, západnými Čechami, v slovenskej zase Váhom, Nitrou, Bratislavou či Devínom. Predpokladám, že Pygmejci uvádzajú polohu Wogastisburgu na severovýchod Nigérie. Sú na to dôkazy, našiel sa tam hrdzavý meč a hneď je všetko jasné. Ešte fakty: Nech bol Wogastisburg kdekoľvek, je to miesto víťazstva starých Slovanov nad Frankami, malo by nás to spájať, nie rozdeľovať.
Datum: 16. 10. 2011 13:57:40 Autor: A.N.Thor
Předmět: Wogastisburg
Fascinují mne nacionalisté. Když si srovnáte Wikipedii k dnešnímu dni tak podle některých Slováků nacionalističtí Češi zde uvádějí 17 pokusů o umístění Wogastisburgu, kdežto jediní spravedliví a objektivní Slováci zdůrazňují jedině místa na Slovensku. Samozřejmě, že ta místa jsou možná, ale nejsou jedině správná jenom proto, že jsou na Slovensku a píše to Slovák. A z toho zároveň nevyplývá, že pokud to uvedl Čech je to všechno špatně. Zdáli se mi ozývá „Čecha do mecha, mech do Dunaja!”. Souhlasím s panem „solem 212” a navíc na vojně byl můj nejlepší kamarád Slovák z Bratislavy.
Datum: 08. 11. 2011 17:24:40 Autor: A.Albrecht s Klingenberku
Předmět: Lokalizace klingenberku
Fuldské letopisy hovoří - byla to výspa na východ,vzdálená od hranic mnoho dní.Mnoho je více jak 10.na ní žilo mnoho obránců.Víme že se posádka nestřídala byla stabylní.Tehdejší vojenství povolovalo jednu i více manželek + děti.Posádka musela mět nějaká řemesla- kováře,zbrojíře,ševce,krejčího,kuchaře,řemenáře,tesaře,truhláře,koláře,sekerníka,šindeláře, také musela něco sníst - takže někoho kdo obdělával pole,pastevce,mléko,sýr,tvaroh,chleba,maso,kůže,látky,ranhojiče,...ti všichni někde museli bydlet.Pěstovat chmel a víno.Žádná zatrčená chatrč v lesích to nebyla ale řádně vyzbrojená komunita.proti Awarům.A že Awaři kradli.
Datum: 23. 12. 2011 22:12:18 Autor: Slovan
Předmět: Wogastisbug - Durynsko
Proč by nemohl být Wogastisburg v Trenčíně? Klidně mohl. Na druhou stranu představa, jak se pěší vojsko žene z Trenčína za Austrasijci do Durynska a ještě tam plení - no přátelé nevím. Přijde mi to méně pravděpodobné, než třeba ty Podbořany,odkud je to do Německa defakto přes kopec.
Datum: 25. 12. 2011 11:54:11 Autor: QF17
Předmět: Asi mnozí neví kde byla
tzv. Sámova říše a tak si dovolím, přidat mapu s vysvětlivky. http://www.moraviamagna.cz/mapky/m_samo.htm Slováci musí prominout, ale krom několika málo staveb nemají žádnou historii.
Datum: 25. 12. 2011 17:14:14 Autor: Slovan
Předmět: Můžeme pouze spekulovat
kde Wogastisburg skutečně ležel. Asi bych ho ale neumisťoval ani na Moravu. Čekat na hlavní proud Austrasijců až tam by znamenalo riskovat vyplenění velké části vlastního území - dnešních Čech. Pochybuji zároveň o tom, že by jen samotní obránci Wogastisburgu porazili Austrasijce na hlavu. Spíše se nabízí, že je ty tři dny zadržovali, než dorazilo Sámovo vojsko, které šlo Austrasijcům naproti, aby předešlo devastaci vlastního území(I když se o posilách Slovanů asi nikde nepíše). Ve Fredegarově kronice je zaznamenáno, že po vítězství u Wogastisburgu Slované vyrazili plenit území Durynska a tam by se určitě nehnali odněkud z jižní Moravy. Je to však pouze moje domněnka.
Datum: 17. 01. 2012 00:01:13 Autor: Kupec
Předmět: Kupec Sámo a velikost hradu
Hodně historiků je trochu nepraktických. Představují si Sáma pouze jako Franka a jeho hrad jako pevné leč tradiční hradiště nebo římské ležení (trochu ve stylu Asterixovy galské vesnice). 1) Líbí se mi esej pana Václava Cílka o kupci/vůdci karavan Samuelovi. 2) Ovládat území Sámovi (nebo Velkomoravské) říše ze Starého Města, Mikulčic (spíše kristianizační centrum), Podbořan, Trenčína, Nitry, Bratislavy, atd. je pochybné. Byla to významná sídla, ale jejich plochy a ekonomická zázemí byly nedostatečné - zkuste si území říše projít nebo projet. Kontrola území tohoto rozsahu vyžaduje tisíce jezdců. Pěšky by se mohli nanejvýš motat po kraji až k hranicím dalšího knížectví. Někde je uvedeno, že Svatopluk zastavil Maďary na Tise s 80k jezdci(?). Kolik tedy tvořilo jádro jeho vlastních bojovníků? A s kolika vojáky přitáhl Dagobert? Nejsou ve franských kronikách občas uvedeny počty vojáků během jiných výprav? Vojenští historici jsou určitě v obraze. Nadějná je plocha propasti Náklo u Rohatce (300 h?) a předpokládaný velký rozsah výroby zbraní (již od Keltů?). Pokud se to jednou potvrdí (?) bude Slovácko a přilehlé Záhoří původní centrální oblastí. Tady bych nedělal rozdíl mezi Slováky a Moravany - v té době šlo o místo usazení téhož slovanského obyvatelstva, které pohltilo zbytky Germánů. Ostatně Slovenská Akademie Věd např. lokalizuje výskyt slova dědina jen na Slovensko a Moravu. Nářeční uo - místo písmene l se nachází v Podolí, Kunovicích, Hluku (myduo)a na Záhorí (zuý = čert). Nejsem češtinář, nevím zda se uo vyskytuje i ve staročeštině. Tak jsem dal dohromady koše s baňama, dobrou noc.
Datum: 05. 02. 2012 10:51:03 Autor: Klinkenberk
Předmět: Rozbor jména
Woga dis burk = foneticky Vogel ist burk = ptačí kopec, volně na ptačím kopci- tedy na Ptačku.
Datum: 05. 02. 2012 11:05:57 Autor: Klinkenberk
Předmět: Průběh bitvy u Wogadisburku
Víme že Samuel(Mohučský) zvaný Sámo asi s 30 000 muži očekávál pomoc od franků.Ta sice přijela ale pro osobní neshody nezasáhla zůstala na pozici západně asi 5 km od pevnosti.Sámovi vojáci udělali průlom aby se mohl Samuel ukrýt na pevnosti.Údajně všichni padli.Awaři hnali před sebou Slovanské otroky a razili si cestu k pevnosti.Podařilo se jim dobít 3 a 2 opevnění.Sámo se opevnil na 3 pozici.Ovšem proti tak silnému vojsku neměl šanci.Kolem asi 10,00 dopoledne dorazila kagnánská jízda(kozáci,tataři,iránská černá jízda)obchvatem od východu na západ šroubovitě směrem k vrcholu.Během několika minut zvrátili výsledek bitvy.Vyčistili i 3 a 2 val a otočili se s kopce dolů-Awaři se dali na úprk- jenže celá oblast byla v několika kruzích uzavřena pěchotou.Postupující ke středu tedy k pevnosti.Awaři byli čtvrceni,napichováni na kůl,trháni koňmi....Sámo rozezlen na Franky požadoval hlavu velitele - ten však hrdě uprchl. Dělení kořisti - asi muslimové zahazovali symbol kříže , což rozezlilo kagnánce a byla tady noc dlouhých nožů.
Datum: 05. 02. 2012 18:43:46 Autor: Špelec Anton
Předmět: Dotaz Klinkenberkovi
Prosím sdělte pramen odkud jste čerpal
Datum: 05. 11. 2012 19:18:26 Autor: Klingemberk
Předmět: Počátky Moravského státu.
Omylem zde vsouváte jakési začátky češství !? jednalo se o Moravany a Franky Franky financoval Barbarosa a Dagobert Moravany císař Herakleisos.U Vogadisburku šlo o náboženskou bitvu.Jako druhou po Awarech. Zastánců čechů se ptám odkud že přišli? Můžou svoji existenci nejak doložit?Nemůžou, nidy nepřišli od nikud!
Datum: 06. 11. 2012 07:01:15 Autor: Špelec Anton
Předmět: Klingemberkovi
Odkud píšeš, z Bohnic?
Datum: 29. 03. 2014 19:46:33 Autor: Mikky
Předmět: WB
Je to vrch Náklo u Ratíškovic, jednou uvidíte :o)
Datum: 04. 12. 2014 02:12:19 Autor: kingi
Předmět: wogastisburc
wogastisburc-to je spravne-nebyl sidelním mistem sáma,to je jisté.sámova říše hraničila na zhruba čáře krušných hor se srby,kteří před bitvou u wogastisburcu bylipod vlivem franku,a zhruba na čáře šumavy s bavory,jež byli pod vlivem-či spojenci-franku.Jižní hranice byla pravděpodobně na dunaji,jež v té době byl mohutná přírodní překážka.na jihovýchodu hraničil s hunami-avary-jež nepochybně meli uzemí dnešního slovenska-i s jeho obyvateli-pod svým vlivem,a to i přes porážku od samových slovanských kmenů.Slované se nedělili na národy,ale kmeny,a ty kmeny nebyli ani moravané,češi či slovaci.jmenovali se podle svých knížat,nebo dle jiných kryterií,např,srbové podle srbu na sečení obilí.Na východě pravděpodobně hraničila sámova říše pravděpodobně na území dnešného polska s jinými,samostatnými slovanskými kmeny,jež nebyli pod vlivem žádné říše.Sámo byl sic král,ale nejspíš vládl spíš svazu slovanských kmenů,tento svaz nazvat královstvím bylo v té době nevhodne,kralovství byla malá,a byla spíš podřizena nějaké říši.větší a nezavislé uzemí se dle dobi nazivá říše.Sámo mel sice dvůr-dvořany-ale pravděpodobně s ním pendloval mezi jednotlivými kmeny svazu-říše-a nechal se královsky hostit.V kronice se píše sic o třech vojenských proudech,ale spíše tří proudy měli franská vojska-jeden,nebo dva-byli Alamani,v tý době pevná součást-i když podřízená-franské říše,jeden nebo dva proudy byli austrijci-frankové-franská říše se dědictvím na čas rozdělila.Další vojenský proud tvoříly lombardané-bojovali za penize.Bavoři byli pravděpodobně z vojenských a polityckých důvodů neutralní,proto taky nebyli trestáni sámem.je logické,že lombardini táhli na sáma pres moravu,či mezi moravou a jižními čechami,kdežto tři proudy austrijců-včetně alamanů přes západní čechy-kde pravděpodobně se sámovou říši i hraničily,a pres srbská území za krušnými horami.srbové byli vyce či méně frankům podřízeni,ale pravděpodobně se výpravy neúčastnili,jen umožnili frankům bezpečný průchod,nebo se zúčastnili,ale pak přeběhli na sámovu stranu.Po bitvě u wogastisburcu se stali součástí sámovi říše,Durýnsko pochopitelně samo pak plenil,za to,že tudy přišli austrijci,alemani pravděpodobně šli v ose vltavy,šumavu přesli nekde od klatov po budějovice.a pravděpodobně se setkali někde v čechách? s lombardanami,a cekali na astrijce,kteří přešli pres krušné hory atd,od Aše po Liberec.Samo se austrijcům postavil s většinou ozbrojenci,a alamani s lombardini si klidně nechal dobýt
Datum: 29. 12. 2014 10:14:25 Autor: Jindřich
Předmět: Wogastisburg
Češi si žádný Wogastisburg nepřivlastňují, jak zde píší někteří slovenští nacionalisté. Prostě vycházejí ze zprávy Fredegara. Jestliže se Slované postavili hlavnímu Dagobertovu proudu Austrazijců shromažďovanému v Metách, pak Wogastisburg musel ležet někde na trase směřující na východ proti proudu Mohanu. Je tedy vyloučeno, aby ležel někde u Dunaje. To by pak Fredegar psal, že na Wogastisburg narazili Alamani nebo Langobardi. Je také nesmyslem domnívat se, že by Sámo nechal projít všechny proudy celým územím, aby se spojily a udeřily plnou silou. Moravu a Slovensko tedy můžeme vyloučit jako lokalitu, na níž ležel zřejmě pohraniční Wogastisburg. Mně jde o to, abych se snažil poznat pravděpodobnou skutečnost, ne abych měl Wogastisburg někde u domu. Jako Moravan tedy připouštím, že Wogastisburg byl ne někdejší hranici Limes Sorabicum na hormím Mohanu, kde v 7. století bylo slovanské osídlení. Pro pravděpodobnost bývalého keltského oppida Staffelberg hovoří jeho dvojité opevnění patrné dodnes, stopy bojiště nalezeného archeology a blízkost někdejší zaniklé vsi a lesa s názvem Wogastisrode. Určitě je to podobnějčí název, než všechny jazykolamy, kterými se snaží různí lingvisté najít podobnost se jménem Wogastisburg. Slovenští nacionalisté tedy mohou být klidní. Češi si nic nepřivlastňují, protože je možné, že Wogastisburg ležel v dnešním severním Bavorsku (Franky). Tedy někde blízko Franské říše, neboť letopisec znal jméno bojiště, kdežto o Sámově sídle, které tedy leželo zřejmě někde daleko, se nezmiňuje. Rovněž do Durynska, kam opakovaně vpadl Sámo po vítězné bitvě, je to z tohoto možného bojiště blízko. Těžko předpokládat, že by vojsko vpadalo opakovaně do Durynska odněkud z Pováží.
Datum: 31. 01. 2017 07:37:28 Autor: WORF
Předmět: Wogastisburg
1/ Fredegarova kronika, Historia Francorum apod. Ačkoliv je zřejmé, že autorů tohoto díla bylo více, na základě hlavně rozpětí zápisů 583-768, je označována jako „Kronika tak řečeného Fredegarta nebo Fredegarda", franská kronika, sepsaná v 7. století v Burgundsku. Jde o nejstarší věrohodný zdrojem informací o Slovanech... tot wikipedie. 2/ Neznáme správné jméno autora či dalších autorů tohoto "věrohodného" zdroje. Neznáme průběh bitvy, která se možná ani nestala (viz jinde doložená bitva u Olomouce s mongoly, kterou si jiný kronikář jen vymyslel, abysme nebyli ti co nebojovali) nebo se stala úplně jinde a jinak. Stejně jako neznáme ani skutečné jméno sjednotitele slovanských kmenů. Jméno Sámo je výmysl!, jen aby měl náš hrdina jméno. 3/ Dnes dochované písemné prameny z 7 století o Slovanech a okolí jsou čirá spekulece anonymních autorů. Historia Francorum je jen soubor 4 knih ukazující mnoha očima, často i protichůdně, život lidí v 7. stol v naší části světa. Přesná jména, počty nebo umístění v tomto "věrohodném zdroji" LOL nikdy nenajdete.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa