Kořistní tahač Stalinec S-2 a polní kanon s.K 18 ráže 10,5 cm

Mezi bahnem a mrazem 

V prvních měsících operace Barbarossa ukořistila německá armáda obrovské množství sovětské výzbroje, včetně tanků, děl a motorových vozidel. Z posledně jmenovaných byly nejcennější dělostřelecké tahače, jichž měl Wehrmacht totální nedostatek, což se do konce války nejenže nezlepšilo, ale ještě prohloubilo. Proto se kořistní tahače okamžitě zařazovaly do německých dělostřeleckých útvarů, buď v původním stavu, anebo po repasi v polních dílnách, kde byly přestříkány německou kamufláží, popřípadě dovybaveny na německý standard. Německá děla tak často táhly pásové traktory Stalinec S-65 nebo od nich odvozené tahače Stalinec S-2, který je zde v měřítku 1 : 35 představen.

Stříkaná stavebnice modelu tohoto sovětského tahače neexistuje, k dispozici jsou pouze resiny, nejdosažitelnější asi produkt rumunské firmy Wespe, který jsem použil já. Při stavbě modelu je třeba počítat se všemi nectnostmi resinu starší generace, ale při trošce námahy se dá sestavit solidní vitrínový model.

Při rozhodování, co za Stalinec S-2 zapřáhnout padla nakonec volba na polní kanon s.K 18 ráže 10,5 cm, jehož stavebnici v měř. 1 : 35 vyrábí firma Trumpeter ve špičkové kvalitě s mnoha detaily a včetně hlomozny.

Scéna vychází ze situace v listopadu 1941, kdy se Němci snažili dotáhnout do konce plán Barbarossa dobytím Moskvy, avšak napřed je zdržely rozbahněné komunikace, pověstná ruská rasputica, a poté, co přišly první mrazy, se situace příliš nezlepšila, neboť namrzlé bláto poškozovalo podvozky vozidel a ničilo tažná zařízení. Mrazy pak samy o sobě podlamovaly bojeschopnost německých jednotek, stále oblečených do letních uniforem. Tahač je označen písmenem „G“, jež prozrazuje jeho příslušnost k jednomu z dělostřeleckých pluků bojové skupiny Guderian, kterou v září 1941 Hitler odklonil na jih, aby u Kyjeva dokončila obklíčení sovětských vojsk, a poté opět připojil k armádní skupině Střed s úkolem dobýt Moskvu. Někteří historikové soudí, že právě odklon Guderianovy Panzergruppe k jihu zdržel Němce natolik, že je při postupu na Moskvu zaskočilo na podzim napřed bahno a pak mráz. Navíc poskytli Stalinovi čas povolat záložní jednotky z Dálného východu a v lednu 1942 Wehrmacht od Moskvy odrazit.

Podložka ukazuje rozbahněnou, čerstvě zamrzlou polní komunikaci, po níž táhne kořistní Stalinec S-2 polní kanon 10,5 cm vzor 18.

Na mrazem ztuhlém povrchu se ani tahač, ani kanon neboří nijak hluboko, ale namrzlé bláto zůstává na kolech kanonu a hlomozny a na pásovém podvozku tahače.

Tahač Stalinec S-2 vycházel konstrukčně z pásového traktoru Stalinec S-65, měl ale motor zasunut do objemné řidičské kabiny a za ní krátkou korbu pro přepravu osádky a munice. Začal se vyrábět v Čeljabinsku v roce 1939.

Tříčtvrteční pohled zepředu ukazuje velkou řidičskou kabinu a za ní korbu, kterou jsem doplnil o částečně svinutou vozovou plachtu a nosné oblouky.

Při pohledu z druhé strany padne do očí hasící přístroj a velké reflektory na „tykadlech“, které jsem ponechal v černé barvě na znamení toho, že se jedná o německou náhradu za původní ruské. Jsou vidět i výklopné rámy předních skel, které jsem doplnil.

Tahač se vyznačoval mohutným chladičem, který jeho dieselový motor o výkonu 75 HP vyžadoval.

Pojezdové ústrojí tvoří jen několik málo dílů, když pojezdová kola a jejich nosič jsou odlita vcelku, a to nepříliš čistě s mnoha přetoky. Nezbylo než model zablátit, aby tyto přetoky zanikly.

Scénu jsem oživil dvěma figurkami, které mám propachtované od jednoho modelářského kolegy. Zde je zachycen mrznoucí důstojník na korbě, kterou jsem doplnil lavicemi a nějakými bednami.

Polní kanon s.K 18 v přepravní konfiguraci.

Stavebnice Trumpeter oplývá četnými detaily, takže model kanonu vyhlíží naprosto realisticky.

Kola mají obruče ze syntetické gumy a stavebnice obsahuje kovovou hlaveň. Nechybí ani detailně provedený zaměřovač. Až pozdě jsem zjistil, že v mé stavebnici chybí rámeček s plastikovou hlavní, díly závěru a kluznou deskou. Improvizovaně jsem použil závěr z houfnice ráže 10,5 cm vzor 18, ostatní díly vyrobil.

Druhá figurka s kuláčem v rukou se snaží otlouct namrzlé bláto ze závěsného zařízení, které se vzpříčilo. Je vidět i jinovatka či poprašek sněhu na kmeni ležícím u cesty.

Detailně provedená rydla, zavěšená na ramenech lafety, a jejich komplikované zámky na koncích lafetových ramen jsou při transportní konfiguraci dobře vidět. Kanon se samozřejmě dá sestavit i v palebném postavení.

Jelikož polní kanon s.K 18 10,5 cm a polní houfnice s. F. H. 18 ráže 15 cm používaly stejnou lafetu a hlomoznu, bylo pro firmu Trumpeter snadné vyvinout stavebnice obou těžkých dělostřeleckých kusů. Nyní je mám ve své sbírce oba, v obou případech tažené ukořistěnou technikou (Stalinec S-65 a Stalinec S-2), protože moje kolekce německých kitů trpí tímtéž neduhem jako skutečný Wehrmacht – nedostatkem tahačů pro modely německých děl.