logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

PÍSNĚ VOJENSKÉ 8

Z časů Jeana Barta.

Zvětšit...

Mezi vojenskými písněmi, alespoň u námořních mocností, se vždy vyskytly zpěvy, které připomínaly plavby a boje. Ve zpívaném folklóru francouzském dosáhly největší popularity písně korzárské. Nejspíše proto, že korzárské lodi vyplouvaly z většiny francouzských přístavů a že v korzárské válce měla Francie obrovskou tradici, sahající od dob vlády Ludvíka XIV. až po konec napoleonských válek.

Korzáři vyplouvali proti anglickým a holandským lodím za válek s augšpurskou ligou, bojovali na mořích v letech sedmileté války, ničili britské obchodní lodi v době, kdy byl Ludvík XVI. spojencem George Washingtona, zajímali britské, portugalské, španělské a americké lodi v době revoluce a jako jediní přispívali k upadající slávě francouzského námořnictva v letech vlády císaře Napoleona. Jména slavných korzárů Jeana Barta, Claude Forbina, Duguay-Trouina, Bouveta či Surcoufa vstoupila do legend. Francouzské válečné námořnictvo podle nich dodnes křtí svá plavidla.

 

Píseň 31. srpen v sobě shrnuje mnoho z korzárského způsobu války. Nedá se říci, že by se vázala ke konkrétnímu boji či události, a je těžké i určit, do jakého období spadá. Lze pouze vágně konstatovat, že jde o období předrevoluční. Vedle písně Le corsaire Le Grand Coureur o lodi Velký korzár (jméno je smyšlené), kterou údajně složili korzáři Roberta Surcoufa, patří k nejzpívanějším. Příznivcům tohoto seriálu se omlouvám, notový zápis se mi kamsi ztratil a nebylo v mých silách jej nalézt. Spolu s omluvou přijměte náhradou jeden typický obrázek z korzárské války. Text českého překladu pořídil Hanuš Jelínek. Je otištěn pouze v posledních vydáních jeho Zpěvů sladké Francie, ve starších vydáních chybí (k Hanuši Jelínkovi viz tu část seriálku o písních vojenských, která byla věnována baladě o dezertérovi a plavovlásce).

 

Le trente et un du mois d´aout(31. srpen)

 

Le trente et un du mois d´aout on vit venir sous le vent a nous une frégate d´Angleterre qui fendait la mer et les flots.C´était pour attaquer Bordeaux.

 

Refrain: Buvons un coup, buvons en deux a la santé des amoureux a la santé du Roi de Frqnce et ,merde pour le Roi d´Angleterrequi nous a déclaré la guerre.

 

Le commandant du bâtiment Fit appeler son lieutenant: "Lieutenant, tu te sens capable, dis-moi, tu sens tu assez fortpour prendre l´Anglais a son bord?"

 

Le lieutenant fier z´et hardi Lui répondit: "Capitaine z´oui, faites branlebas a l´équipage, je vais hisser not´pavillonQui rest´ra haut, nous le jurons!"

 

Le maître don un coup de sifflet pour faire monter les deux bordées. Tout est paré pour l´abordage. Hardi gabiers, fiers matelots,brave cannoniers, mousses petiots.

 

Vire lof pour lof en arrivant je l´abordions par son avant a coups de haches et de grenades, de piques, de sabres, de mousquetons.En trois cinq sec, je l´arrimions.

 

Que dira-t-on du grand rafiot a Brest, a Londres, a Bordeaux qu´a laissé prendre son équipage par un corsaire de dix canons,lui, qu´en avait trente et si bon !

 

Poslední srpen(překlad Hanuš Jelínek)

 

Den poslední se v srpnu psal. v tu stranu, kam nás vítr hnal, fregatu anglickou jsme shlédli si razit cestu vlnami:do Bordeaux míří před námi.

 

Jak kapitán to uhlídal, lajtnanta zavolat si dal: "Lajtnante, zdali kuráž cítíš na palubě ji napadnout,do křížku se s ní popadnout?"

 

Hned lajtnant směle odpoví: "Můj kapitáne, to? se ví! posádku lodní celou dejte i statných námořníku řadhned na palubu zavolat."

 

Po větru lodi zatočil a odpředu hned útočil, sekerou, pikami a háky; muškety naše houkaly, až jsme mu řádně zahráli.

 

Co v Anglii mu povědí a v Bordeaux, až se dozvědí, kterak se nechal přepadnouti skořápkou, co šest měla děl,když on jich šestatřicet měl?

 

Vypijme sklenku, pijme dvě, pozdravme všechny milence, pozdravme francouzského krále, anglickou královnu čert vem,že vyzvala v boj naši zem!

 

Překlad Hanuše Jelínka je mistrovský, jako ostatně všechny překlady jeho Zpěvů sladké Francie. Pokud jde o soulad s francouzským originálem, chybí jedna sloka popisující přípravy k abordáži. Pokusil jsem se (viz níže) tuto sloku přidat. A pak je tu další, dosti podstatný rozdíl. Jelínkova poslední sloka je v originále refrénem celé písně. S drsným refrénem, který používá "Cambronnovo slovo", Francouzi tolik oblíbené zaklení "Merde!", tentokrát ve vazbě na to, co si zaslouží anglický král. Což značí v doslovném překladu "hovno". Jelínek argotický výraz obešel a v rámci rytmiky udělal z anglického krále královnu. I tady jsem se (viz opět níže) pokusil přeložit refrén tak, aby odpovídal duchu a obsahu francouzského originálu. Pro detailisty ještě připomínám, že francouzská loď má ve francouzském textu deset děl, ne šest, a anglická třicet?

 

Refrén: A? každý s námi připíjí, a? žijí ti, co milují, na zdraví francouzského krále, a? nasere si anglický král,že do války s námi se dal!

 

Chybějící čtvrtá sloka: Pak zazněl povel píš?alou příklopy střílen vzhůru jdou. Posádka chystá se hákovat. Námořníci i plavčíci,lodníci i důstojníci.

 

? Militaria, Elka Press

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Tak to by mě zajímalo, kolik lidí by této výzvy uposlechlo dnes?! (Z výstavy Válečný plakát na Pražském hradě.)

Tak to by mě zajímalo, kolik lidí by této výzvy uposlechlo dnes?! (Z výstavy Válečný plakát na Pražském hradě.)


Recenze týdne

Meandry Prahy

Průvodce Prahou pro děti a jejich rodiče