logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

PÍSNĚ VOJENSKÉ 6

Tentokrát na smutnou notu - o odsouzencích na smrt.

Zvětšit... Smutné věci, takový polní soud, exekuce, poprava vojáka. Vojáci zpívali i o takovýchto smutných věcech, nebo' patřily k jejich životu. Vykonání rozsudku vojenského soudu museli totiž často přihlížet. Nemá smyslu zde podstupovat exkurs do oblasti vojenského práva v různých armádách i dobách. Řekněme jen, že takřka všechny písně odsouzenců jsou zpívány v první osobě, jako kdyby je skládal ten, který se chystal předstoupit před popravčí peloton, nebo vystoupit na šibenici.
Kdo takovou píseň složil? Většinou někdo z vojáků, kteří asistovali posledním chvílím, či posledním přáním neš'astníka. Takřka všechny takové zpěvy obsahují jakési poslání, jisté mravní naučení a varování. Nedělejte to, co jsem udělal já, zaznívá mezi řádky. A většinou je zmíněn i čin, který byl přísně potrestán: dezerce, zabití důstojníka, atd. Tak tomu bylo např. v písni o dezertérovi a krásné plavovlásce.

Některé písničky, a je jich menšina, morální poslání neobsahují, nezmiňují se o lítosti ba nenaznačují ani podstatu činu. Matně si vzpomínám na píseň Tambor, která existuje ve sbírce německé umělé poezie na lidové motivy a lidových písní (vyšla česky jako Chlapcův kouzelný roh). Začíná, nešálí-li mě pamě', takto:

"Já tambor žalost mámvedou mne a vím už kam,ach, já vím kam.Kdybych si bubnu víc hleděl,nebyl bych v temnici seděl,v temnici seděl.Stůj, šibenice, stůj,dnes už jsem tedy tvůj,ach, navždy tvůj…"

Píseň jako vystřižená z časů dobrodružnému Simplicissima, z dob třicetileté války, kdy se ještě popravovalo v armádě provazem.

Jedním z nejsyrovějších a nejzvláštnějších příkladů podobných písní je francouzská z okolí přístavního města Nantes, nazvaná Le conseil de guerre, polní či vojenský soud. Na překladu opět nebylo třeba mnoho měnit ani jej posunovat. "Realistický tón a děsivě silné představy vyvolávající slova téměř nasvědčují, že byla napsána jedním z odsouzenců před popravou jako závě'…" napsal francouzský editor Anthologie de la chanson francaise Marc Robine, který ji s doprovodem bubnů i nazpíval.

A tak se lze jen dohadovat, zda byla příčinou konce neznámého ta kráska z Nantes, k níž se před smrtí obracel. Asi ji velice miloval, jinak by nenapsal tak kruté vzkázání. Nebo' ji chtěl ušetřit bolesti. Z rozchodu se přece jen člověk utěší snadněji než ze smrti toho, koho miluje…

LE CONSEIL DE GUERREPolní soudVojenská z Vendée. Český text J. Kovařík.

Le conseil de guerre,hélas m´a condamnéa passer par les armespour y etre fusilé.Quand je fus a la placeChacun me regarderait.Mes anciens camaradesTenaient leurs fusils prets.

C´est vous autres, mes chers freresQui allez me faire mourir.Ma mort je vous pardonne,Ne me faites trop languir.Mon corps cirblé de ballesVa tomber devant vous.Portez, chers camarades,Cette lettre a mes amours:

"En grande diligenceje t´écris ce billet:Dans la ville de NantesTu ne me reverras jamais.Garde plus l´assuranceDe montrer mon diamant.Sur moi plus d´ésperance,Fais choix d´un autre amant."

Polní soud zasedal krátceMůj ty smutku, to byl den!Trest nejvyšší vyměřil mězítra budu zastřelen.Až budu na nádvoří,všichni at_se dívajíjak moji kamarádipušky k líci zvedají.

Druzi moji, kamarádi,vám svoji smrt odpouštím.Zastřelte mě bez váhání,jen a' dlouho netrpím.Mé tělo prostřílenépřed vámi až zhroutí sea' někdo z vás mojí milétenhle lístek donese:

"Ve spěchu, leč s klidnou myslípíšu to, co budeš číst.Už mě nikdy neuvidíš,už tě nechci, jsem si jist!Lepšího ty si najdi.Já za moc jsem nestál.Na mne ve zlém nevzpomínej,prodej prsten, co jsem ti dal!

© Militaria, Elka Press

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Bombardování Prahy 14. 2. 1945. Někteří slaví jako sv. Valentýna.

Bombardování Prahy 14. 2. 1945. Někteří slaví jako sv. Valentýna.


Recenze týdne

Cesta na kionec světa a zpět 2

Potulky arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami