Na hranicích ČSSR bylo zastřeleno 145 lidí

Vzpomeňme, prosím, v nadcházejících svátečních dnech, všech nevinně zavražděných dětí a dospělých, zrůdným komunistickým režimem a jeho poslušnými slouhy. I kvůli památce zavražděných, kteří jen chtěli žít svobodně a ve svobodě, učiňme vše, aby tato zrůdná ideologie a její představitelka KSČM nadále neurážela svoji přítomností odkaz všech jejích nevinných obětí, odkaz politických vězňů, odkaz našich předků a všechny slušné lidi této země. Jan Šinágl

Martin Pulec z ÚDV sestavil seznam osob, které zahynuly při pokusech přejít československou hranici v letech 1948 - 1989 I děti umíraly na československých hranicích při pokusech odejít z komunismu na Západ, anebo proto, že byly ve špatnou chvíli na špatném místě. PRAHA - Jenom na československých hranicích v letech 1948--1989 zahynulo 282 lidí a na dalších 40 pravděpodobně. Bylo to 282 lidských osudů, nejenom Čechoslováků, kteří se většinou snažili dostat na Západ za svobodou. "Případ, na který asi nezapomenu?" přemýšlí Martin Pulec z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který dával dohromady seznam lidí zahynuvších na hranicích. "Je to asi případ Gerharda Schmidta z NDR. Bylo mu 38, když se v roce 1977 rozhodl se ženou a třemi dětmi přejít na Chebsku hranice do západního Německa. Viděl jsem už toho hodně, ale tento případ se mě dotkl nejvíce." Schmidtovi přecházeli za bílého dne v úseku 7. roty. Pohraničník na pozorovatelně je spatřil, když ve vzdálenosti 100 až 200 metrů prostříhali signální bariéru, což byly natažené dráty napojené na poplašný systém. Schmidt pomohl skrz bariéru dětem, ženě a potom prolezl sám. "Kvůli dětem nemohli utíkat rychle. Podle hlášení je voják nejprve vyzval, aby se zastavili, pak vystřelil do vzduchu. Když nereagovali, běžel za nimi, vzal samopal a zastřelil muže před dětmi a ženou. Když viděli, že je mrtvý, tak se zastavili a zůstali u něj. V hlášení je dodatek, že velitel vysoce ohodnotil zákrok s tím, že pohraničník ušetřil životy ženy a dětí a že příkladně zadržel narušitele státních hranic," říká Pulec. Zastřelených na československých hranicích bylo během komunistické éry 145. Dalších 96 lidí zahynulo v elektrickém plotu a zátarasech, které lemovaly prakticky celou hranici. Naopak za stejné období zemřelo 648 pohraničníků. Přitom pouze 12 z nich bylo zabito při bojových akcích. Většinou šlo o střety se zahraničními agenty. Ostatní zahynuli při automobilových nehodách, v minových polích či při údržbě elektrického plotu. Násilnosti na hranicích však začaly už krátce po válce. Obě»mi byli většinou Němci. "Na hranicích se tehdy hodně střílelo. Zároveň řada případů nebyla nahlášena a zabití byli pohřbeni do mělkých hrobů. Výzkum probíhá. Zatím jsem došel k tomu, že v letech 1945 - 1948 bylo zabito 78 lidí, ale toto číslo může být vyšší," tvrdí Pulec. To, že mrtví byli pohřbíváni do mělkých hrobů, dokládá i jedna stížnost úředníka ministerstva vnitra z té doby: "Mrtvá těla jednotlivců nejsou v dostatečné hloubce pohřbena. Svědčí o tom okolnost, že v dotčených místech je přespřílišný zápach. Jelikož obec Mníšek v Krušných horách leží na samých hranicích Saska, je třeba míti proto oprávněnou obavu před veřejnou světovou kritikou." Prchající děti se raději chtěly zastřelit Mezi obě»mi nebyli jenom dospělí, ale i děti. Otřesný je případ trojice dětí vedených Oldřichem Chvojkou, kterému bylo 14 let. Za hranice s ním v roce 1966 utíkala ještě přibližně stejně stará kamarádka, dcera důstojníka, a kamarád. Děti se dohodly, že když je chytí, raději spáchají sebevraždu. "Jeden z informátorů nahlásil pohraničníkům, že se někdo snaží dostat přes hranici. Hlídka na místě viděla tři utíkající děti. Ty, když zjistily, že nemají šanci, vytáhly pistoli a jeden po druhém se střelily. Chvojka zemřel, další dva se podařilo zachránit. Pohraničník se pak nervově zhroutil," popisuje případ Pulec. Jiný případ s dítětem se odehrál v roce 1952. Tehdy jedenáctiletý Josef Galus si vyrobil vor a rozhodl se, že jej vyzkouší na hraniční řece Moravě. Spatřili jej pohraničníci z pozorovatelny. Křikli na něj, aby se zastavil, a když nereagoval, tak na něj vystříleli přibližně 200 nábojů z lehkého kulometu a samopalu. Ani patnáct let po pádu komunismu se nepodařilo zločiny spáchané na hranicích odsoudit. Problémem je zejména to, že lidé, kteří je spáchali, mohou být odsouzeni pouze za to, že porušili tehdejší socialistické zákony. I proto ti, kteří rozběhli "vražednou mašinerii" na hranicích, nebyli odsouzeni. "Navíc se hájí, že střílet museli. Možná museli, ale nemuseli se strefit. Nenašel jsem případ, že by byl nějaký voják odsouzený za to, že by se nestrefil. Maximálně byl pokárán za špatnou střeleckou přípravu. Když už někdo po někom střílel, tak proto, že chtěl povýšit," dodává badatel Pulec. *** Úmrtí na hranicích Lidé, kteří zahynuli při pokusu o přechod hranice ČSSR na Západ či zpět v letech 1948 - 1989 Zastřeleni 145 V elektrickém plotu a zátarasech 96 Utonuli 11 Sebevražda před zatčením 16 V letounech - srážka nebo sestřeleni 5 V automobilech při nájezdu do zátarasů 5 Při výbuchu min 2 Na selhání organismu po zatčení 1 Ukousáni služebními psy 1 Celkem 282 Cizinci usmrcení na hranicích Rakušané 14 Poláci 31 Poválečné Německo 11 SRN 7 NDR 14 Jugoslávci 4 Maďaři 7 Francouz 1 Maročan 1 Celkem 90 Občané ČSSR usmrcení při přechodu hranic v cizině Zastřeleno 5