RECENZE

Generál Laudon

300 let od narození generála Laudona. Slavný vojevůdce a pán na Bečvárach.

Autoři Pavel Bělina, Jiří Kaše

Ačkoli si s Laudonovým jménem spojujeme už jen známou písničku, jeho dobrodružný příběh nabízí mnohá překvapení. Nová monografie Generál Laudon: Slavný vojevůdce a pán na Bečvárech od dvou uznávaných českých historiků zachycuje nejen význačnou osobnost a její život, nýbrž i její stopy v našich dějinách, místopisu a umění. 13. února 2017 uběhne přesně 300 let od Laudonova narození.

Generace po generaci přebírala písničku o jistém generálu Laudonovi, aniž by si připouštěla, že se jednalo o muže z masa a kostí, jehož věhlas překročil časovou hranici dané doby. Vždyť mu ještě za jeho života pruský král Bedřich, zvaný Veliký, nabídl u slavnostní tabule čestné místo po své pravici se slovy: ?Vás, generále, vidím raději po svém boku než proti sobě!?

Autoři Pavel Bělina a Jiří Kaše mimo jiné připomínají i další Laudonovu stopu - rozšířené zaklení Himl Laudón! ?Zdá se, že jinak nepříliš lekaví pruští vojáci vzývali plni strachu nebesa, kdykoli se nablízku objevil obávaný habsburský vojevůdce. Zmíněné zaklení ? nebo spíše zaklínání ? v 18. století dokonce vytlačilo dosud nejužívanější německou kletbu Teufel hinein! (vem to ďas!) a přežilo jako mnoho jiných věcí i rozpad rakousko-uherské monarchie,? píší v úvodu. ?Ještě počátkem třicátých let přinesl Pražský ilustrovaný zpravodaj tuto ukázku ?nezkroceného vojáckého humoru a nepřekonatelného vtipu? ? před řadou nováčků (zcela prvorepublikánských) stojí zupák (zcela nadčasový) a praví: Je nejvyšší čas, vy kluci ušatí, abyste se odrakouštili. Ode dneška nebudete klít Himl Laudón, ale Himl Syrový!?

Laudonovu dobu a osobnost přibližuje také černobílý obrazový doprovod a 32 stran barevné přílohy, ostatně druhá část knihy nese podtitul Laudonův bečvárský pobyt v kontextu výtvarné kultury. Laudon byl podle všeho člověkem mimořádně skromným, melancholikem v dobách relaxace, ale sangvinikem v časech činů ? zkrátka bez předpokladů ke kariéře dvořana či byrokrata. Na druhé straně jej nebylo možno řadit k dobrodruhům jako ?pandura? Trencka, pod jehož velením Laudon začínal svou vojenskou kariéru, ale životními osudy se leckterému světoběžníkovi vyrovnal.

Pocházel z chudé šlechtické rodiny z Pobaltí a již v patnácti letech vstoupil do ruské armády. Později se ucházel o důstojnické místo u pruského krále, avšak trvalé přijetí nalezl až v habsburské monarchii, jíž sloužil téměř celé půlstoletí. Náležel k vrstevníkům císařovny-královny Marie Terezie a krátce přežil i jejího syna Josefa II. Laudon se dokázal během pouhých tří let (1757?1759) propracovat z hodnosti majora na polního podmaršála. Stal se doslova štikou ve stojaté vodě poněkud zkostnatělé strategie a taktiky v době sedmileté války a s výjimkou jediného případu porážel obávaná pruská vojska. Terén českých zemí poznal z vlastní zkušenosti jako málokterý z tehdejších vojevůdců a uměl se na něm pohybovat nejen s mapou, ale i se šavlí v ruce.

Po skončení války se léčil v Karlových Varech, v letech 1769?1776 působil jako velící generál na Moravě a ve stejné době spravoval své panství Bečváry, kde dal přestavět budovu zámku a vyzdobit ji předními umělci. Ještě v pokročilém věku se stal ?postrachem půlměsíce?, když velel císařsko-královské armádě, která v roce 1789 osvobodila Bělehrad z rukou Turků. České země, kde dobyl tolika skvělých úspěchů, vstoupily do Laudonova životního osudu naposledy v roce 1790, neboť zde v Novém Jičíně 14. července ukončil svoji životní pouť.

Pavel Bělina (nar. 1948 v Trutnově) absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a působil v několika vědeckých a pedagogických institucích. Naposledy pracoval v nakladatelství Paseka jako odborný redaktor historických knih a především řídil vydávání mnohasvazkového díla Velké dějiny zemí Koruny české, jehož je také spoluautorem. Zabývá se historickou rolí habsburské monarchie a zvláště českých zemí v době raného novověku, stejně jako mezi národními vztahy v 17. až 19. století a vybranými problémy vojenských a válečných dějin. Má na kontě řadu učebních textů, monografií a desítky příspěvků v odborných příručkách i vědeckých sbornících a časopisech.

Jiří Kaše (nar. 1946 v Josefově) po absolvování studia dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval od roku 1972 v Pražském středisku státní památkové péče. Zde mimo jiné odborně dokumentoval skulptury Matyáše Bernarda Brauna v kostele sv. Klimenta na pražském Starém Městě, z nichž připravil vůbec první samostatnou výstavu tohoto umělce, jehož dílu se dlouhodobě věnuje. Následně působil v Národní galerii v Praze a v letech 1984 až 1991 ve Státních restaurátorských ateliérech Praha. V této době vedl kromě jiného rozsáhlou akci restaurování kamene orloje a pod věží Staroměstské radnice v Praze, byl také vědeckým tajemníkem odborné komise pro dokumentaci, průzkum a restaurování románské ostatkové skříně sv. Maura. V souvislosti se záchranou nástěnných maleb Josefa Váchala v litomyšlském Portmoneu stál roku 1993 u zrodu restaurátorské školy v Litomyšli, která dnes funguje jako Fakulta restaurování Univerzity Pardubice a kde až do současnosti působí na katedře humanitních věd. Je spoluautorem šesti svazků Velkých dějin zemí Koruny české. Hlavní osou jeho zájmu je evropská výtvarná kultura 17. až 19. století a teoretické i praktické aspekty restaurování a památkové péče.

Vydalo nakladatelství Paseka

328 stran + 32 stran barevných příloh, vázaná, 398 korun

ISBN: 978-80-7432-687-5

Autor recenze: Red. Paseka

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru