logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Obhajoba útočných pušek řady AR-15/M-16/M-4

Několik postřehů dlouholetého uživatele.

Jak jsem již zmiňoval v diskuzi věnované pistolím ČZ versus Glock, měl jsem možnost stát při zavádění první moderní útočné pušky v NATO kompatibilní ráži 5,56 x 45 mm, karabiny M4. Jelikož se nejen v poslední době (v souvislosti s tzv. „výběrovým řízením“ na novou útočnou pušku Armády ČR) objevila nejen v bulvárním, ale bohužel i odborném tisku celá řada polopravd, lží a nesmyslů o útočných puškách konstrukční řady AR-15, rozhodl jsem se zde dát k dispozici několik údajů dlouholetého uživatele této zbraně.

Nejprve informace, jak je to s těmito zbraněmi v AČR: První složkou, jež se rozhodla pořídit nové útočné pušky v NATO kompatibilní ráži, byla v roce 2003 Vojenská policie. Ta tyto zbraně pořizovala pro svou novou jednotku, z níž se později stal Útvar speciálních operací (SOG). Ze strany uživatele byl specifikován požadavek  na pořízení zbraní typu M-4, přičemž jedním ze základních důvodů tohoto požadavku byla nutná kompatibilita s dalšími partnerskými jednotkami NATO. Byla jednoznačná snaha získat produkt od zbrojovky Colt Mfg. v provedení M4A1 nebo M4A4, nicméně Colt odkázal českou Vojenskou policii na svého licencovaného partnera Diemaco (dnes Colt Canada). Ten je zodpovědný za dodávky mimo americký kontinent. V roce 2003 však zakázku na relativně malý počet zbraní pro ČR odmítl s tím, že jeho kapacity jsou plně vytíženy ve prospěch dalších koaličních zemí. Tudíž se hledala jiná cesta a tou se stala dodávka karabin Bushmaster M4A3. Zbraně nebyly ve zcela shodné specifikaci jako karabiny Colt M4A1/A4 zavedené v US ozbrojených silách, ale uživatel s nimi byl a je dodnes maximálně spokojen. Následně se do AČR jak cestou dalších nákupů, tak cestou spojeneckého daru z USA, dostaly další zbraně tohoto typu. Koncovým uživatelem se stal jak SOG, tak zejména 601. SkSS. Po zrušení SOGu v roce 2009 se část zbraní M-4 této jednotky rozpustila mezi různé složky Vojenské policie. Tolik k zavedení a užívání těchto zbraní v AČR. Ponechme stranou polemiky o tom, zda budou všechny vyřazeny a nahrazeny novinkou z CZ, tolik diskutovanou CZ 805 „BREN“, a směřujme pozornost ke skutečnostem, které činí zbraně M-4 i další z řady AR-15 tolik populární a rozšířené po celém světě.

Na prvním místě je třeba vyzdvihnout dodnes naprosto nepřekonatelnou ergonomii všech zbraní AR-15, která je u karabin (ať již M-4 či jiných) umocněna možností volby délky pažby (teleskopické ramenní opěry) a kratší celkovou délkou. Veškeré ovládací prvky jsou u těchto zbraní perfektně v dosahu ovládajících rukou či prstů, jejich ovládání je snadné a intuitivní. Zásobníková šachta ponejvíce připomíná šachtu pistole, zásobník není třeba nijak zakládat nebo zalamovat jako např. u AK nebo vz. 58, postačí jej jen zavést do šachty a dorazit. Záchyt zásobníku je ovládán spouštějícím prstem, čímž je eliminována možnost nežádoucího výstřelu při přebíjení a zároveň pro vypuštění zásobníku není třeba druhé ruky. Taktické i bojové přebití těchto zbraní je absolutně nejsnazší a nejrychlejší ze všech útočných pušek na trhu (výjimku tvoří SCAR, jenž má veškeré ovládací prvky shodné s puškami AR-15, ovšem oboustranné). Pojistka, resp. selektor je perfektně ovladatelný palcem střílející ruky v obou směrech. Zbraň má vnější záchyt závěru výrazně usnadňující bojové přebití zbraně. Tolikrát kritizované standardní (tzv. GI) zásobníky jsou sice skutečně tou nejvíce náchylnou součástí systému AR-15 k nespolehlivosti, ale na straně druhé při správné údržbě vykazují i tak dobrou spolehlivost. Dnes jsou k dispozici naprosto špičkové polymerové zásobníky (Magpul P-MAG, Oberland Arms G-MAG), jež tuto drobnou výtku zcela odstranily.

Za další je třeba se věnovat tolik kritizované, údajně nízké spolehlivosti. Zbraně AR-15 jsou samonabíjecí, resp. samočinné zbraně s principem funkce založeným na odběru spalných plynů z vývrtu hlavně, jež svým tlakem působí přímo na nosič závorníku (tzv. direct gas system) a zbraň tedy nemá žádný píst. Říká se, že zbraně AR-15 fungují tak dobře ne proto, že nemají píst, ale navzdory tomuto řešení. Z čistě teoretického hlediska je skutečně přepouštění horkých spalných plynů včetně nečistot a spalin přímo do funkčních částí zbraně nesmyslené, ale ono to funguje – a velmi dobře. Navíc díky absenci pístu nad hlavní odpadají pohyblivé hmoty a vyšší hmotnost těchto součástí relativně daleko před těžištěm. Tyto hmoty namáhají podpůrnou ruku při střelbě více než u zbraní bez pístu.

Z hlediska komfortu střelby mohu z osobní zkušenosti říci, že karabinu M.-4 dnes nepřekoná ani HK-416 ani SCAR, o CZ 805 nemluvě.

Principálně je samozřejmě pístový mechanismus spolehlivější nežli mechanismus bezpístový. Ostatně to prokázaly zátěžové testy z června 2006, kdy US Army provedla zkoušky zbraní ve ztížených podmínkách a srovnávala pušky HK 416, HK XM8, FN SCAR a Colt M4A1. Od každého typu bylo užito deset zbraní shodného provedení a celkem bylo vystříleno z každé zbraně 60000 ran. V průběhu testu měly zbraně M-4 celkem 882 závad, zatímco HK 416 měly 233 závad, SCAR 227 a XM8 měly pouhých 127 závad. Toto srovnání sice vyhlíží pro karabiny M4 tristně, ovšem je třeba přihlédnou zaprvé k extrémnosti testu a za druhé k počtu vystřelených ran: Obojí sice ukazuje, že statisticky jsou ostatní typy zbraní spolehlivější, ale prakticky to voják zřejmě nikdy nezjistí. Zejména pokud se jedná o vojáka vyspělé armády vycvičeného a vedeného k řádné péči a údržbě zbraně.

Je pravdou, že na internetu dnes najdete řadu příspěvků o „katastrofální“ nespolehlivosti karabin M-4, jejich plánovanému vyřazení z výzbroje amerických ozbrojených sil a mnoho dalších plků. Měl jsem možnost problematiku pušek M-16 i karabin M-4 probírat jak s americkými, tak britskými příslušníky renomovaných speciálních složek (US MARSOC, 10 US SFG, 23 SAS) a nikdo z nich tyto zbraně ani přehnaně nechválil, ani zvláště nehaněl. Jako všechno na světě, ani tyto zbraně nejsou dokonalé, ale slouží dobře svému účelu a pokud je jim dopřána dostatečná pozornost při údržbě, pracují spolehlivě. A navrch nabízejí špičkovou ergonomii, jsou celkově uživatelsky velice příjemné, navíc relativně lehké a ne tak objemné, jako nové polymerové konstrukce (např. G-36).

 
Datum: 21. 05. 2010 17:37:58 Autor: Michal Bencúr
Předmět: AR 15 / M16 / M4
Vážený pán Dušek. Každý váš príspevok, svojou fundovanosťou, vzbudí vo mne skutočne veľký záujem. Ale v tomto prípade musím vysloviť sklamanie. Prosím bez urážky, ale vystupujete tu ako podomový predajca vysavačov, alebo niečo podobného. Znova prosím bez urážky. Vyzdvihujete tu prednosti zanedbateľného významu a zľahčujete, alebo dokonca zamlčujete podstatné nedostatky systémov, ktoré tieto nedostatky nevyvažujú. Mám na mysli AR 10 a 15/M16/M4. Tak teda dovoľte : - Najprv ich prednosti. 1.Použitie nového náboja strednej balistickej výkonnosti 5,56x45 NATO, čo je veľký pokrok voči 7,62x51 NATO. Čo sa týka náboja, teraz nejako vychádza na svetlo božie, že nie je to až taký ideálny. 2. Malý spätný ráz. 3. Možnosť strieľať trojranovými dávkami. 4.Zavedenie "tumblingu" a hydrodynamického účinku projektilu na živý organizmus. Nech všemohúci pomáha takto zasiahnutému vojakovi. Strely Dum-Dum používané v Indii a zakázané Háagskou konvenciou na konci 19-stor. sú voči tomu "prechádzka ružovým sadom". Ale čo, veď to bolo použité voči Vietnamcom (komunisti, inej rasy, nie kresťania, ostatný svet to nezaujímalo, od Háagu ďaleko, tak čože...) Teraz sa to používa voči Moslimom. 3.Telo zbrane vyrobené z tlakového hliníkového odliatku, teda ľahké. 4. U M16 pažba z plastu umožňujúca zbrani na vode plávať. U M4 to už ale neplatí. - A teraz nedostatky: 1. O ovládaní nosiča a závorníka, ktoré je jeho hlavným nedostatkom sa vyslovujete ako keby to bolo zanedbateľné. Je tu použité bezpiestové konštrukčné riešenie (nie je síce ojedinelé), ale spaliny z hlavne ovládajúce pohyb záveru, sú vedené tenkou trubkou až do valca v nosiči závorníka (to už je naozaj unikátne a nikým nenasledované riešenie). Popri vysokých nárokoch na čistotu spalín, dochádza tu k veľkému tepelnému namáhaniu všetkých častí záveru (opaľovanie, rozťažnosť materiálu a pod)a k zanášaniu systému karbónom. Problémy sa prejavili najmä vo vlhkom prostredí Vietnamu, kedy každý vojak nosil za prilbou plastovú fľaštičku s benzínom (niekedy s ním aj nejakému chudákovi podpálil chatrč) a zubnú kefku. Ale skúste zubnou kefkou čistiť zalepenú zbraň v džungli pod paľbou Vietkongu. Problém sa oficiálne mal tiež riešiť výmenou trubiek, ale logisticky sa to nezvládlo. Amíci to riešili používaním ukoristených AK 47 a bolo po probléme. (Mimochodom toto som videl na aj obrázku z Iraku, alebo z Afganistanu, neviem.). O závažnosti problému svedčí aj skutočnosť, že na Nete som našiel v súčasnosti viac ako 20 amerických firiem, ktoré sa živia výrobou konverzných kitov na prestavbu M16 a M4 na ovládanie záveru piestikom. Konečne aj nemecký HK svojim HK 416 a 417 to riešil s piestikom. 2.Ďalším nedostatkom, ktorý sa na rozdiel od predošlého nedá jednoduchým spôsobom odstrániť, je uloženie vratnej pružiny do pažby zbrane. Bola to pohodlné konštrukčné riešenie v časoch pred WW II.(CS LK vz. 26) a tiež tesne po nej (FN-FAL). Konštruktér sa tak ale pripravil o možnosť vytvorenia sklopnej pažby. Za týmto účelom potom FN stvoril zrekonštruovanú FN-FAL DSA, FN-FAL Para, a FN-FNC a možno aj ďalšie. Teleskopická pažba z M4 je oproti napr. AR Masada, alebo SCAR len slabým odvarom. (Mimochodom, celý život som robil konštruktéra, ale taký výtvor akým je pažba z M4, by som sa hanbil vydať. Podobné je to aj napr. s podpernými nôžkami pre LMG Rarris. Ale to sem nepatrí.) Tieto problémy boli skoro známe aj Eugenovi Stonerovi "stvoriteľovi" AR 10 a 15 a preto rýchle vymyslel AR 18 a následne aj univerzálny systém Stoner 63. Ale pozde milý drozde. Akcia s M 16 sa už rozbehla. Teda len možno dúfať, že "stvoritelia CZ 805 BREN z CZ UB sa poučili z chýb iných (aj vlastných)a stvorili zbraň, ktorá aj s možnými evolučnými úpravami bude slúžiť ako Sa vz. 58 (ešte si naň pamätám) dlhé roky. Prajem veľa šťastia.
Datum: 22. 05. 2010 18:00:07 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: AR-15 To: Michal Bencur
Vážený pane, za prvé bych Vás chtěl ubezpečit, že můj článek neměl sloužit jako reklama na pušky řady AR-15, ale jako jejich obhajoba před takovými argumenty, které jste mimo jiných užil ve svém příspěvku i Vy. Nevím, odkud čerpáte informace, jež jste zde užil, já jsem informace získal jako dlouholetý uživatel těchto zbraní, takže na každý argument uvedený v mém článku mám reálný a praktický podklad - mou osobní zkušenost. K Vámi uváděné nehumánnosti náboje 5,56 se nebudu vyjadřovat, o tom můj příspěvek nebyl a samotné toto téma vydá na samostatný materiál. Není mi známo, a mám dost kontaktů i v US ozbrojených složkách, že by až na výjimky američtí vojáci používali zbraně AK - ostatně filmových i fotografickáých materiálů z válečných konfliktů, kde byly pušky M16/M4 nasazeny, je spousta. A rozhodně se to tam nehemží americkými vojáky se zbraněmi AK... Co se údajné přednosti schopnosti zbraně M16 plavat a toho, že to už u M4 neplatí: K tomu lze dodat jen tolik, že to nikdo nikdy nepožadoval a koncový uživatel se tomu jen směje... Odstatně ani M16 díky tomuto řešení neplavala, ale její dutá pažba byla pouze ve vodě nadnášena, takže např. v metrové hloubce ještě botka pažby byla u hladiny, v hlubší vodě již nikoliv... K řešení závorníku, závěru a celkově systému jsem se dostatečně vyjádřil v mém původním příspěvku, Vy jste ve své reakci bohužel pouze znovu zopakoval přesně ty fámy, jež mne vedly ke zpracování mého materiálu. Na každém šprochu pravdy trochu, bezesporu máte rovněž pravdu, ale nikoliv tolik, aby se celý zbraňový systém stal zavrženíhodným. Ostatně o tom svědčí i fakt, že zbraně řady AR-15 jsou po zbraních AK druhým nejrozšířenějším typem útočných pušek na světě. A na závěr jen drobný dodatek: Minulý týden jsem měl možnost praktické zkoušky CZ 805. Na to, že tato zbraň již zvítězila ve výběrovém řízení na přezbrojení AČR, je to skutečně nedodělek hrubého ražení... Na prvním místě musím uznat, že zbraň vystřílela ve všech režimech střelby cca 600 ran bez závady, ale to považuji za samozřejmé. Naopak všechno ostatní je dost hrozné: zbraň je těžká, špatně vyvážená, má nevhodně řešené ovládací prvky (špatně dosažitelné a ovladatelné, velké odpory, hrubý krok...), příšerně neforemné zásobníky, předpažbí se znatelně zahřívá již po pár ranách... Zkrátka mě jako vojáka užívajícího karabinu M4 po léta bez závad a problémů tato zbraň dosti vyděsila - pokud CZ UB nedokáže to doby první sériové dodávky AČR tyto nedostatky odstranit, pak hodně trpělivosti a štěstí všem vojákům hlavně v misích...
Datum: 19. 02. 2011 16:33:09 Autor: Michal Sychra
Předmět: (ne)spolehlivost
Pane Dušek, pokud budeme uvažovat výsledky zátěžového testu, pak tedy 60 000÷882=68! Chraň bůh a neprůstřelná vesta vojáka, který musí zápolit se svou zbraní průměrně každé dva zásobníky!
Datum: 24. 02. 2011 13:21:17 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: Re: (ne) spolehlivost
Čistě matematicky máte samozřejmě pravdu, ale uvedený zátěžový test se provádí dle mých informací dosti drastickou metodou, kdy zbraním není dopřávána údržba ani komplexní čištění, prostě střílí dle harmonogramu zkoušek tak dlouho, dokud zbraň nevykáže nějakou závadu nebo poruchu. V případě poškození některé součásti se provádí oprava nebo výměna. Nicméně celý počet ran se střílí se shodnými zbraněmi, takže se do výsledku promítá i nadměrné opotřebení oproti běžnému použití. Je faktem, že voják vyzbrojený karabinou M4, řádně seznámený s její údržbou a vycvičení v jejím užívání, se rozhodně nepotýká se závadami každé dva zásobníky. A pokud ano, není příčina v konstrukci systému, ale v některé součásti (např. zásobník, příp. prasklá plynovratná trubice...) a jako každou závadu, je třeba i tuto řešit. Jen na doplnění zde zopakuji svou osobní zkušenost: při výcviku jsme běžně bez údržby vystříleli v rozličných klimatických podmínkách dva i více plné palebné průměry (1 průměr = 12 zásobníků po 28 Nb). Jediný vliv mělo znečištění mechanismů zbraně na zpomalení kadence a tím i na celkovou spolehlivost při střelbě dávkou.
Datum: 30. 01. 2012 09:45:13 Autor: Jiri Cada
Předmět: Tridni Sraz
Predem se omlouvam za nevhodnost meho prispevku k clanku. Ale potrebuji sehnat Ondreje Duska ktery se mnou studoval zakladni skolu, jelikoz poradame tridni sraz. Ondro pokud jsi se mnou studoval napis na jiricada@seznam.cz Dekuji a jeste jednou se omlouvam
Datum: 25. 08. 2017 16:22:52 Autor: uživatel AR 15
Předmět: ar 15
Já trochu oživím toto téma... Vlastním pušku AR 15 US produkce (klasickou bez pístu) a mohu prohlásit,že jsem zatím nezaznamenal jedinou!!!!! Zádržku....Přesnost je obdivuhodná (hlaveň heavy barrel) a krátký gas tube (carbine lengh) Nezanáší se nijak extra oproti jiným zbraním s pístem... A na rozdíl od zapečeného pístu a kanálku pro odběr spalin na ,,pístovkách,, lze vše vyčistit lehce... Nelze tyto modernější pušky AR srovnávat s M16 A1 která má jiné stoupání vývrtu , delší hlaveň,delší gasblock-tím pádem jiné časování a jiné tlaky na nosič závorníku (menší) - Nicméně i tyto pušky bez problému fungovaly pokud dostaly správně nalaborované náboje/ v počátcích nevhodná prachová slož/ Dále někdo pravděpodobně opomněl US vojákům zdělit , že ten nosič závorníku a závorník nesmí být úplně suchý bez maziva..... Ani každá pístovka nesmí být úplně suchá.....Pane Michaeli Bencůre,mohu vás ujistit že,, namazaná,, bezpístovka AR 15 je schopna vystřílet bez čistění hodně přes 1000 ran bez jediné zádržky....(Jednotlivou ranou,protože vlastním civilní poloautomatickou verzi) Nejvíce bludů šíři lidé,kteří to nikdy nedrželi v rukou a jen někde něco zaslechli.....Ehm někde jsem četl, že první verzi cz 805 Bren ten ,,zázračný,, píst moc nepomohl,,,,tvrdilo se že pušky se musí mazat.....
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Afghánistán. Stroj číslo 68, který to schytal jak od vlastních (kabina je prostřelená ze sousedního stroje ) a od nepřátel (zásah střelou stinger). Zasláno.

Afghánistán. Stroj číslo 68, který to schytal jak od vlastních (kabina je prostřelená ze sousedního stroje ) a od nepřátel (zásah střelou stinger). Zasláno.


Recenze týdne

Mozky pro armádu. Pozoruhodný svět vojenské vědy

Exkurze do pozoruhodného i drsného světa vojenské vědy.