logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Kozácká šaška

Kozácké šavle – šašky – vyskytující se v našich sbírkách mají veskrze pohnuté osudy, těsně spojené s osudy svých někdejších majitelů. Některé z nich lze dokonce identifikovat a jejich osudy částečně, někdy i úplně rekonstruovat. Ve většině případů je to ale tvrdý oříšek.

Poněkud snazším úkolem je identifikace honosných, darovacích či jiných luxusních zbraní, určených některé významné osobě. Zajímavé jsou také zbraně, určené jako ceny za sportovní vítězství – v šermu, jezdectví a ve střelbě – z časů ruské imperiální armády.

V letech 1970–71 jsem měl od svého někdejšího přítele inž. Ivo Hofbauera z Prahy zapůjčenu ke studiu z jeho soukromé sbírky skvostnou šašku kavkazského typu, tzv. „stříbrnou“.

Měla nádhernou čepel z jemného perského damašku, zvýrazněného naleptáním. Jílec a celá souprava kování černé kožené pochvy byly stříbrné, zdobené gravírováním a lineováním (černěním ornamentů). Ve žlábku čepele byl oboustranný, rytý a leptaný nápis ve staré azbuce:

MICHAJLOVSKOJE ARTILLERIJSKOJE UČILIŠČE PORTUPEJ-JUNKERU // V. DOBRYNINU Iij PRIZ ZA FECHTOVANIJE 1904 g.

Portupej-junker byl posluchač vyššího (posledního) ročníku dotčeného vojenského učiliště, který už směl nosit důstojnické portepé. Šašku získal jako první cenu v zřejmě celoučilištním šermířském turnaji roku 1904. Takové turnaje pořádala významná učiliště každým rokem a šlo vždy o neobyčejně oblíbenou sportovní, ale i společenskou událost.

Jaký byl další osud této šašky a jejího právoplatného majitele?

V září roku 1971 jsem se obrátil s dotazem na vynikajícího odborníka a znalce ruské předrevoluční armády, generála Sergeje Pavloviče Andolenka, žijícího ve Francii. Sergej Pavlovič mi potvrdil, že jde o šašku kavkazského typu, oblíbeného zejména u kubáňských a těreckých kozáků. K osobě původního majitele mi sdělil, že setník Vladimír Vasilijevič Dobrynin sloužil roku 1909 ve 3. Donském kozáckém dělostřeleckém divizionu. Jeho další osud není znám.

Jestliže byl ale roku 1909 setníkem, musel mít na počátku I. světové války již hodnost podplukovníka. Pokud ovšem do té doby nezemřel.

Jak se šaška dostala do ČSR? Inž. Hofbauer ji koupil někdy po 2. světové válce v rámci Fondu národní obnovy ve starožitnictví na rohu Perlové ulice v Praze. Do republiky mohla přicestovat buď:

1. jako válečná trofej,

2. jako vlastnictví některého ruského legionáře,

3. jako soukromý majetek někoho z ruské porevoluční emigrace, možná samotného V. V. Dobrynina.

Řada legionářských důstojníků vlastnila podobné „stříbrné“ šašky. Měl jsem v rukou takovou šašku plukovníka Švece (viz můj článek na Militarii). Poněkud honosnější šašku vlastnil generál Gajda a někteří jiní.

Zda-li byl V.V. Dobrynin příslušníkem ruské emigrace, která se zde usadila od roku 1921 v rámci Ruské pomocné akce (viz mé předcházející statě), se mi zatím nepodařilo zjistit. Také osud zmíněné šašky je k mé velké lítosti neznámý. Je dosti pravděpodobné, že se již od smrti inž. Hofbauera nenachází na našem území.

 
Datum: 30. 03. 2012 14:44:45 Autor: Petr
Předmět: V.V.Dobrynin
Zřejmě šašku přivezl sám do Prahy, kde psal o revoluci v Rusku: http://books.google.cz/books?id=eEtx7cPnIGwC&pg=PA309&lpg=PA309&dq=V.V.+Dobrynin&source=bl&ots=9qLzTF2K0u&sig=tGmRbWImnT0x28L9c8LTa-PYQyc&hl=cs&sa=X&ei=yrZ1T6SpI82YhQeA9ImsDQ&ved=0CE0Q6AEwBQ#v=onepage&q=V.V.%20Dobrynin&f=false
Datum: 13. 02. 2013 13:19:47 Autor: Misustov
Předmět: DOTAZ
Čím je šaška kavkazského tytu charakteristická. Domníval jsem se, že obdobně jako kynžál je šaška zbraň kavkazské provenience.
Datum: 28. 06. 2013 19:39:23 Autor: Koty
Předmět: DOTAZ-odpověď
Jednotlivé šašky se od sebe liší mírou zahnutí čepele, tvarem rukověti a mírou zanoření do pouzdra - některým zůstává venku celá rukověť, u některých zůstává venku jen ta "bambulka" na konci, která je také jakési specifikum jednotlivých typů. Lámal jsem si hlavu nad významem onoho rozdvojení "bambulky", proč to. Nakonec jsem ale přišel na to, že by to mohlo symbolizovat hlavu kozáckého koně. Ale to už je od tématu :)
Datum: 30. 06. 2013 08:50:57 Autor: Misustov
Předmět: Názor
O.K. Potom by byla zajímavá typologie šašek podle chronologie a teritoriálně. Na hlavičku koně není Kavkaz hypoteritorium. Ta hlavička koně by potom mohla být zhotovena na přání zákazníka
Datum: 30. 06. 2013 09:29:58 Autor: Daniel
Předmět: rozvidlení hlavice
Tento rys šašky (a také balkánského jataganu)je nejspíše pozůstatkem starších zbraní, kdy se hlavice zhotovovaly ze zvířecích kostí, patrně stehenní kosti ovce.
Datum: 12. 10. 2013 18:29:48 Autor: Aleš
Předmět: reakce na DOTAZ-odpověď
Rozdvojení v bambulce je proto, že při jakési technice, kterou bohužel neznám, je v ní položen prst.
Datum: 22. 10. 2013 15:07:29 Autor: Daniel
Předmět: pro Aleše
Vaše teorie mě pobavila; je vidět, že jste šavli nikdy nedržel v ruce, a už vůbec ne kozáckou. Jediný možný úchop jílce šašky, kdy by byl v rozeklané hlavici (nikoliv "bambulce", bambulové) položen prst, je s jílcem v dlani ruky a s ukazovákem na prohloubení. To by si ovšem kozák mířil čepelí na prsa... (Párkrát jsem různé šavle v ruce držel, 50 let se učím sportovnímu i historickému šermu, takže trochu vím, o čem mluvím.)
Datum: 22. 10. 2013 15:46:39 Autor: misustov
Předmět: Vůbec jsem se nepobavil
Možná, že majitel šašky si takto přidržoval zbraň při chůzi, aby se mu nezapletla mezi nohy jako prezitentovi Zápotockýmu při přehlídce.
Datum: 22. 10. 2013 18:25:39 Autor: Daniel
Předmět: pro MIsustova
Ale, pane Misustove, kvůli tomu přeci nebudu dělat v jílci žlábek... To snad byl humor, ne?
Datum: 22. 10. 2013 20:28:40 Autor: misustov
Předmět: to Daniel
Žádný humor, ale názor. O jakém jílci píšete? Šaška měla jílec?
Datum: 23. 10. 2013 13:02:41 Autor: Daniel
Předmět: co je to jílec?
Pane M., najděte si to v Encyklopedii zbraní a zbroje (vydalo nakl. Libri).
Datum: 23. 10. 2013 15:32:08 Autor: MISUSTOV
Předmět: Doporučení
Danieli, Já Vám na oplátku doporučuji: Müller + Kölling , EUROPÄISCHE HIEB UND STICHWAFFEN.
Datum: 24. 10. 2013 17:21:11 Autor: Daniel
Předmět: Nápodobně
Pane Misustove, doporučuji Vám nahlédnout do jiného díla s názvem Hieb- und Stichwaffen, do knihy Eduarda Wagnera. Kdybyste dílo znal, tak byste vážně nespekuloval o tom, že žlábek v hlavici kozáckého jílce je tam proto, aby si tam mohl kozák opřít prst a zamezil tak tomu, aby se mu šavle nepletla pod nohy. V popisu tabule 14 v oddíle ruských zbraní totiž pan plk. Wagner vysvětluje, že jedním z účelů zavěšení šašek k opasku ostřím vzhůru je to, aby se šavle nepletla v chůzi pod nohy. (Patrně hlavním důvodem bylo to, že po vytažení šavle z pochvy byla okamžitě v poloze umožňující sek, nemusela se v ruce otáčet.)
Datum: 27. 10. 2013 09:47:17 Autor: Misustov
Předmět: pokračování
Tvarování rukojeti šašky mě vůbec, ale vůbec, neinspirovalo k přemýšlení, proč tam je jakýsi žlábek. Zbraně, které jsou předmětem mého prvořadého zájmu, mají nespočet jiných, zajímavějších detailů, kterým věnuji pozornost. Vytočilo mě, ale ponižující napadení diskutéra Aleše, který slušným způsobem přenesl svůj názor. Není podstatné, zda držel nebo nedržel v životě v ruce šavli, tím méně kozáckou. Na tomto webu publikují autoři, kteří v životě neseděli v kabině stihačky, natož aby ji pilotovali, přesto píší zasvěceně, odborně a zajímavě. Reakce Alešova oponenta byla slušně řečeno netaktní a může Aleše odradit od dalších diskusí, protože ten není ochoten se nechat urážet. *** Výrok: ?Jediný možný úchop jílce šašky, kdy by byl v rozeklané hlavici (nikoliv "bambulce", bambulové) položen prst, je s jílcem v dlani ruky a s ukazovákem na prohloubení. To by si ovšem kozák mířil čepelí na prsa??, k tomu mohu poznamenat, že autor musel svůj mozek hodně namáhat, aby takovýto nesmysl stvořil, navíc to připomíná názor jednoho diskutujícího, že policajti mlátí zadrženého pažbou pistole. Zde si dovoluji nesměle odporovat, přestože autor šermuje již padesát let a to možná i kozáckou šavli, mohu totiž uchopit šavli, (ale i meč, dýku) podhmatem tak, aby osa rukojeti svírala s předpažbím cca pravý úhel, tímto způsobem lze na příklad zatlačit zbraň do kupky hnoje, do bahna, prohledávat stoh sena, nebo i dorazit raněného, při těchto úkonech si lze pomáhat přitlačením palce na vrchol rukojeti. Obdobné uchopení bodné zbraně není nic nového. Příručka boje z blízka vydaná pro české účastníky comandos kurzů ve Skotsku. V kapitole ?Zabití stráže? popisuje jednu z variant zabití stráže následovně: Přiblížíme se ke strážnému, uchopíme jej zezadu za hlavu, kterou prudce strhneme k jeho levému rameni, pravou rukou zarazíme dýku [ v tomto případě FS] shora, do hrudi, nad klíční kost směrem šikmo dolů a prudce trhneme, tím přeřízneme krkovici, smrt nastává okamžitě. *** Nevzpomínám si, že bych viděl v Novočerkezku, nebo v kremelské zbrojnici způsob uložení zbraně špici nahoru. K této problematice by se mohl vyjádřit esaul Dolejší, nebo ataman Michail Dzjuba. Pustím si trochu fantazie: Nebýt VŘSR, tak jsem žil v Rusku a byl možná také kozákem, ostatně jsme jedním z nejstarších kozáckých rodů na Donu [nejméně 400 let] v tomto případě bych nosil poboční chladnou zbraň zavěšenou striktně, přesně podle předpisu, neplatí to ovšem pro případ, kdybych byl velmi ožralý. *** Comandos drželi svoje FS dýky v zubech, avšak pouze v exponovaných okamžicích, po Londýně takto nechodili, tím méně večer na párty. Obdobně kozák mohl mít svoji sablju nainstalovanou tak, aby v kritických okamžicích byla připravena k okamžitému použití, když šel za děvočkou, tak šavle musela být uložena v pochvě, ona by totiž mu jinak nedala a kdyby se takto namaškaráděný objevil v Petrodvorci, tak by šupito presto pochodoval na Sibiř. *** Šaška je sofistikovaná, účelně zjednodušená zbraň, maximálně zbavená postradatelných detailů, která takto optimálně vyhovuje kozácké taktice ?Kousni a uteč?. Obdobně na tanku T34 nebylo rovněž postradatelné vybavení. Proto názor, že vybrání je na hlavici rukojeti reminiscenci na starší zbraně, kdy se hlavice zhotovovaly ze zvířecích kostí, patrně stehenní kosti ovce je sice s přivřením obou očí přijatelný u skvostných exemplářů, ale u zbraní ??????? 91 vyráběných ve válečných podmínkách WWI a WWII je to nemyslitelné. Alešova hypotéza je proto realná. *** 26. října jsem navštívil Vídeňský arsenál, kde jsem v sále ?Republik und Diktatur? nad vystavenou sovětskou šaškou otevřel diskusi o účelu žlábku na rukojeti zbraně. Diskuse účastnilo několik členů klubu přátel vojenské historie. Závěr byl jednoznačný, že žlábek pravděpodobně sloužil k přidržování- stabilizaci zbraně.
Datum: 26. 02. 2018 00:12:09 Autor: Karel
Předmět: Hlavice
Ten zářez skutečně slouží k lepšímu držení zbraně. Dokonce čepelí k uživateli jak se někdo podivoval. Je to v situacích kdy kozák jel na koni a v jedné ruce držel šavli ale druhou třeba potřeboval použít střelnou zbraň nebo provést něco jiného, avšak chladnou zbraň potřebuje v pohotovosti v ruce, takže ji měl opřenou tupou stranou o předloktí. Pak směřovala vlastně špičkou k němu. Zbraň byla připravena aby se kryl ale nikterak mu nebránila aby si třeba paží podepřel karabinu nebo dělal něco jiného.
Datum: 26. 02. 2018 06:14:48 Autor: Misustov
Předmět: hlavice
Konečně, jeden pěkný příspěvek.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.


Recenze týdne

 Kordy a rapíry z českých sbírek 16. - 18. století II. díl

Kniha volně navazuje na první díl, vydaný roku 2018.