Tématický server
z oboru vojenství
Rubriky
- Války a válečníci
- Zbraně a zbroj
- Beneš(n)oviny
- Uniformy a modely
- Mrožoviny
- Vojenská technika
- Vojenská symbolika
- Bojové umění
- Miscellanea
- Toluenové opojení
- Toluenové opojení - Dílna
- Komická sekce
- Hry
- Muzea
Kam s nimi?
S ministry a náčelníky, či s bitevníky pro 21. století?
Ta druhá nepříjemná zvěst, která se jistě aférou může stát, oznamuje že „L-159 nechceme, vzkázali Španělé“. Čtenář jistě ví, že jde o delší dobu připravovaný nákup tří mohutných španělských dopravních letounů CASA a s dodávkou čtvrtého výměnou za české podzvukové „bitevníky“ alias cvičné proudové letouny, řadu let již stojící v hangáru, jejichž údržba požírá ročně početné miliony ze státního rozpočtu.
Tento business, v jehož pozadí stojí (kdo jiný než) Omnipol, se samozřejmě sjednával bez obligatorního výběrového řízení, za což republice hrozí pokuta EU; navíc je sporné, k čemu tato čtyři dopravní monstra mohou v budoucnosti efektivně sloužit, když afghánistánská anabáze je na spadnutí (viz nedávná téměř pochmurná konference čtyřiceti ministrů zahraničních věcí v Kábulu). Scvrkající se české armádě určitě ne (a nabídnout je k dovozu čerstvých langust pro špičkové restauranty či řezaných květin by se asi nevyplatilo ani pro české celebrity a VIPs).
Obdivuhodné je v této souvislosti pozoruhodné úsilí exministra obrany Martina Bartáka, tvrdošíjně a opakovaně prohlašujícího, že na tento obchod Španělé kývli a letouny L-159 se nakonec podaří prodat. Vždyť s lákavými nabídkami těchto strojů objeli čeští lobbisté celý svět a vždy se vraceli s prázdnou (s první odmítnutou nabídkou, vedenou ještě ve spolupráci se společností Boeing, se začalo v Austrálii). Pro střízlivě a neúplatně uvažující aktéry by musel být celý tento kolotoč dostatečným poznáním. Uplatňuje se zde pouze výsledek mohutného tlaku domácích middlemenů, čekajících na své tučné provize, nebo jde o přístup diletantů, kteří mají za to, že dokonale pronikli do specifického zbrojařského prostředí – či jiné pohnutky?
V naší společnosti se na takové věci rádo a rychle zapomíná. Připomeňme alespoň jednou epizodou, svědčící jako na dlani o tom, kdy, kde a kdo měl největší podíl při přivádění tohoto, již tehdy skutečnými odborníky kritizovaného projektu do života. V Aeru Vodochody proběhlo 12. června 1997 slavnostní předvedení L-159. Po přivítání orchestrem letectva, sklence na uvítanou a letové ukázce pronesl v konferenční místnosti střízlivý úvodní projev ing. Jaroslav Borák, předseda představenstva Aera. Poté dostal slovo ministr obrany JUDr. Miloslav Výborný, jenž zahájil v politickém tónu šňůru projevů, velebících samotný stroj, jeho perspektivu, ale i spolupráci se společností Boeing a úspěchy tohoto výrobku u nás i na světovém trhu (kdo byl tehdy jeho náměstkem ministra pro vyzbrojování?).
Dále se pro projekt jednoznačně vyjádřili Terezie Hrnčířová, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, Jennone Walkerová s pozdravem velvyslankyně USA; dále z průmyslové, obchodní a vojenskotechnické stránky David L. Workman, viceprezident firmy Boeing, Steve Brandley, prezident International Turbine Engine Corporation/Allied Signal, velitel leteckých sil AČR gen. Pavel Štrubl a ing. Adam Straňák z Aera.
Některá jejich tvrzení:
Gen. Štrubl: „Konference zorganizovaná náčelníkem štábu vzdušných sil USA gen. Ronaldem R. Foglemanem potvrdila, že moderní podzvukový bitevní letoun L-152 má velkou budoucnost, kromě České republiky i v dalších letectvech … L-159 bude hrát v českých vzdušných silách velmi důležitou roli.“
D. L. Workman, Boeing: „Je to začátek nové éry lehkých bitevních letounů, neboť L-159 se stává prvním lehkým bitevním letounem pro 21. století.“
Gen. Šedivý: opakuje, že „L-159 je bitevním letounem pro 21. století“. (K tomu je nezbytné připomenout, že ještě v roce 2000, kdy již bylo řadu let jasné, že použití lehkých bitevníků je z mnoha důvodů překonáno, se vší autoritou náčelníka generálního štábu AČR prohlásil totéž s tím, že „nový český bitevník bude nabídnut NATO pro akce v zahraničí“ – viz Právo, 21. 3. 2000.)
Dodejme, že pod tlakem všech těchto „expertních“ vlivů přijala tehdejší česká vláda, s vidinou skvělého úspěchu L-159 již 5. května 1997 usnesení o vstupu Boeingu do Aera s přesvědčením, že „investor přinese stabilitu, silnější finanční zabezpečení, dlouhodobou perspektivu (sic) Aera a úzké vztahy mezi tradičním českým leteckým výrobcem a mezinárodním sektorem letecké výroby“. Avšak stalo se, co se stát muselo – již v lednu 2004 oznámily Hospodářské noviny (26. 1.) „Boeing v Aeru Vodochody zklamal, stát hledá náhradu“.
Nepronásledujme tedy nyní exministra Bartáka. Nesporně se sice sám přičinil o to, aby jako poslední došlápl až na dno velkého bláta, avšak celá tato hra byla připravena již dávno předtím, než se ji snažil vítězně ukončit.
Pozn. red: K tomu viz také zprávu zde:
http://www.militaria.cz/cz/detail-829
Foto týdne
Tentokrát místo "fota týdne" přikládám náborový leták do svého mateřského šermířského klubu. -lk-
Recenze týdne
Nová kniha z nakladatelství PASEKA
NEWS
Předmět: No nevím...