Rubriky
- Války a válečníci
- Zbraně a zbroj
- Beneš(n)oviny
- Uniformy a modely
- Mrožoviny
- Vojenská technika
- Vojenská symbolika
- Bojové umění
- Miscellanea
- Toluenové opojení
- Toluenové opojení - Dílna
- Komická sekce
- Hry
- Muzea
ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ HABSBURSKÉ ARMÁDY
Obecný úvod a vymezení základních pojmů.
Vrcholný středověk spolu s křížovými výpravami byl druhým, snad nejdůležitějším krokem ve vývoji vyznamenání, nebo» přinesl vznik duchovně rytířských řádů, kdy pod znamením kříže, vymalovaným na hrudním pancíři a vyšitým na plášti, táhli rytíři a jejich družiny bojovat proti heretikům a nevěřícím. Kříže různých tvarů a barev, později již provedené v kovu a smaltech a zavěšené na stuhách okolo šíje, odlišovaly příslušnost k jednotlivým řádům, jejichž nejvyšší autoritou byla hlava katolické církve, římský biskup-papež. Tak vznikly v XI.-XII. století Řád sv. Jana Jeruzalémského, Řád templářů, Řád německých rytířů nebo Řád sv. Lazara Jeruzalémského.
Naše první císařská vyznamenání, určená k hromadnému dekorování vojáků všech hodností, spatřila světlo světa za vlády císařovny Marie Terezie a jejího syna císaře Josefa II.
Řády a medaile sice opět v rámci armády vytvářely ze svých nositelů vyčleněné společenství, spojujícím prvkem však nebyl již urozený původ, nýbrž hrdinství v boji, věrnost trůnu nebo zásluhy o říši a její armádu. Tak vznikl Vojenský řád Marie Terezie, později Řád Leopoldův, Řád železné koruny a jiné. Poddůstojnický sbor a mužstvo bylo vyznamenáváno Čestnými a záslužnými medailemi, posléze Medailemi za statečnost a dlouhou řadou dalších záslužných a pamětních medailí a křížů.
Některé z nich, díky nízkému počtu udělených kusů nebo účelově omezenému určení, nabyly svojí výjimečností ráz zcela exkluzivních vyznamenání, hodnocených zvláště dnes mnohem výše než některé z řádů.
Až do neš»astného konce monarchie v roce 1918 však obecně platil vžitý zvyk, že řády, jako vyšší forma vyznamenání byly určeny důstojnictvu, zatímco prosté dekorace byly určeny poddůstojníkům a mužstvu.
Náprsní vyznamenání na stuhách byla nošena v armádě bývalého mocnářství na levé straně hrudi tak, že horní okraj stuhy byl v pomyslně prodloužené linii první knoflíkové dírky u límce uniformy. Takto byla nošena, vedle nejnižších tříd řádů a tzv. malých řádových dekorací, většina záslužných a pamětních medailí a křížů, společně označované jako dekorace ostatní.
Řádové hvězdy podle svých statut byly nošeny na levé či pravé straně, přibližně uprostřed hrudi, tedy pod náprsními dekoracemi. V těchže místech pak byla nošena i nečetná vyznamenání připínací bez stuh.
Pořadí významnosti jednotlivých řádů a vyznamenání a z něj vyplývající jejich umístění na stejnokroji, bylo dáno jednotným předpisem platným pro celé ozbrojené síly monarchie.
Pro vyznamenání, jejich tvary a skladebné prvky, včetně řádových řetězů a stuh, bylo vypracováno české odborné názvosloví u jehož zrodu stál Karel VI. kníže Schwarzenberg a Oldřich Pilz, na jeho systematickém uspořádání se později podíleli i další faleristé.
Řády a vyznamenání jsou neodmyslitelným prvkem života vojáka a tím i ozbrojených sil každého civilizovaného státu. Svým určením spoluvytvářejí ducha armády a jsou jedním z nejdůležitějších stimulů chrabrosti a hrdinství příslušníka branné moci. A» již in natura nebo v podobě symbolických stužek, jsou součástí vojenského stejnokroje a vysvědčením jeho majitele o vztahu k armádě a vlasti.
Z úvodu dr. Ivana Koláčného ke kapitolám o dekoracích habsburské armády v chystané knize kolektivu autorů Pod císařským praporem.
V polovině roku 2000 vydá nakladatelství Elka Press
© Militaria, Elka Press











