ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ HABSBURSKÉ ARMÁDY

Obecný úvod a vymezení základních pojmů.

Zvětšit...

Myšlenka odměňovat zasloužilé a chrabré bojovníky viditelným znamením na vojenském oděvu, má svoje kořeny již v antickém Řecku a Římě. Na tuniky nebo části stejnokroje vojáků byly hrdinům připevňovány kruhové kovové terče, nesoucí většinou symbolická vyobrazení, tzv. faléry. Odtud pochází i název pomocné vědy historické, zabývající se nositelnými vyznamenáními - faleristika.

Vrcholný středověk spolu s křížovými výpravami byl druhým, snad nejdůležitějším krokem ve vývoji vyznamenání, nebo? přinesl vznik duchovně rytířských řádů, kdy pod znamením kříže, vymalovaným na hrudním pancíři a vyšitým na plášti, táhli rytíři a jejich družiny bojovat proti heretikům a nevěřícím. Kříže různých tvarů a barev, později již provedené v kovu a smaltech a zavěšené na stuhách okolo šíje, odlišovaly příslušnost k jednotlivým řádům, jejichž nejvyšší autoritou byla hlava katolické církve, římský biskup-papež. Tak vznikly v XI.-XII. století Řád sv. Jana Jeruzalémského, Řád templářů, Řád německých rytířů nebo Řád sv. Lazara Jeruzalémského.

Rytířské řády však vznikaly, by? o něco později, od XIV. věku i z vůle světských panovníků. Tehdy hovoříme o světských rytířských řádech, jejichž nejvýraznějším odlišením byly insignie, nepoužívající kříže jako svého základního stavebního prvku. Zde jmenujme za všechny třeba anglický Řád podvazku, burgundský Řád zlatého rouna nebo savojský Řád náhrdelníku. Všechny tyto řády však vznikly pro přesně vymezený okruh pečlivě vybraných osob, výhradně šlechticů, jejichž dobrovolným údělem bylo každodenní naplňování rytířských ideálů a život v duchu rytířských ctností. Jejich život byl ustavičným podřizováním se přísným předpisům řádu, regulím. Pro rytíře samé byl takový život nejvyšší a jedinou cestou ve službě Bohu, žádal od něj maximální oběti, na druhé straně mu však poskytoval mnohé výsady a privilegia.

Zvětšit...

Zvětšit...

Hromadné odměňování bojovníků z řad mužstva formou nositelných dekorací však přinesl až počátek XVIII. století. Tehdy byly poprvé udělovány náprsní medaile zavěšené na stuhy a to za zcela konkrétní vojenské činy. Udělování medailí nebylo do té doby ničím neobvyklým, téměř vždy se však jednalo o zcela mimořádnou, individuální poctu panovníka, určenou významné osobnosti. Tyto medaile o neprakticky vysoké hmotnosti byly zhotovovány ze zlata a nošeny byly na honosných zlatých řetězech okolo krku. Nyní však pro ražbu medailí nejužívanější zlato bylo z pochopitelných důvodů většinou zaměněno za méně hodnotné stříbro nebo měď či bronz, medaile se však na druhé straně staly dosažitelné i řadovému vojákovi, nedůstojníkovi a podněcovaly ho k většímu úsilí, oddanosti a chrabrosti v poli.

Naše první císařská vyznamenání, určená k hromadnému dekorování vojáků všech hodností, spatřila světlo světa za vlády císařovny Marie Terezie a jejího syna císaře Josefa II. Řády a medaile sice opět v rámci armády vytvářely ze svých nositelů vyčleněné společenství, spojujícím prvkem však nebyl již urozený původ, nýbrž hrdinství v boji, věrnost trůnu nebo zásluhy o říši a její armádu. Tak vznikl Vojenský řád Marie Terezie, později Řád Leopoldův, Řád železné koruny a jiné. Poddůstojnický sbor a mužstvo bylo vyznamenáváno Čestnými a záslužnými medailemi, posléze Medailemi za statečnost a dlouhou řadou dalších záslužných a pamětních medailí a křížů. Některé z nich, díky nízkému počtu udělených kusů nebo účelově omezenému určení, nabyly svojí výjimečností ráz zcela exkluzivních vyznamenání, hodnocených zvláště dnes mnohem výše než některé z řádů. Až do neš?astného konce monarchie v roce 1918 však obecně platil vžitý zvyk, že řády, jako vyšší forma vyznamenání byly určeny důstojnictvu, zatímco prosté dekorace byly určeny poddůstojníkům a mužstvu.

Pro širší označení nositelného vyznamenání, a? již řádového či obecného charakteru, bývá dodnes užíváno i slovo dekorace. Tak hovoříme například o dekoracích řádových, jimiž jsou myšleny řádové odznaky ve formě křížů, hvězdic nebo medailonů, stejně jako řádové hvězdy doplňující nejvyšší řádové stupně. Tyto jsou podnes nošeny na oděvech samostatně, zatímco řádové odznaky bývají nejčastěji nošeny na stuhách. Odznaky nejvyšších řádových tříd či stupňů bývají též nazývány klenoty a jsou obvykle nošeny na širokých šerpách, zavěšených přes jedno rameno směrem k protilehlému boku. Klenot je pak připevněn k šerpě v místě jejího překřížení tvořeného skladem v podobě mašle nebo rozety. Dekorace náhrdelní jsou nošeny na užších stuhách tak, že jejich umístění je vždy co nejblíže k límci oděvu či košile.

Zvětšit...

Náprsní vyznamenání na stuhách byla nošena v armádě bývalého mocnářství na levé straně hrudi tak, že horní okraj stuhy byl v pomyslně prodloužené linii první knoflíkové dírky u límce uniformy. Takto byla nošena, vedle nejnižších tříd řádů a tzv. malých řádových dekorací, většina záslužných a pamětních medailí a křížů, společně označované jako dekorace ostatní. Řádové hvězdy podle svých statut byly nošeny na levé či pravé straně, přibližně uprostřed hrudi, tedy pod náprsními dekoracemi. V těchže místech pak byla nošena i nečetná vyznamenání připínací bez stuh. Pořadí významnosti jednotlivých řádů a vyznamenání a z něj vyplývající jejich umístění na stejnokroji, bylo dáno jednotným předpisem platným pro celé ozbrojené síly monarchie. Pro vyznamenání, jejich tvary a skladebné prvky, včetně řádových řetězů a stuh, bylo vypracováno české odborné názvosloví u jehož zrodu stál Karel VI. kníže Schwarzenberg a Oldřich Pilz, na jeho systematickém uspořádání se později podíleli i další faleristé. Řády a vyznamenání jsou neodmyslitelným prvkem života vojáka a tím i ozbrojených sil každého civilizovaného státu. Svým určením spoluvytvářejí ducha armády a jsou jedním z nejdůležitějších stimulů chrabrosti a hrdinství příslušníka branné moci. A? již in natura nebo v podobě symbolických stužek, jsou součástí vojenského stejnokroje a vysvědčením jeho majitele o vztahu k armádě a vlasti. Z úvodu dr. Ivana Koláčného ke kapitolám o dekoracích habsburské armády v chystané knize kolektivu autorů Pod císařským praporem. V polovině roku 2000 vydá nakladatelství Elka Press ? Militaria, Elka Press