?Svoboda neznamená neposlušnost?

Co jsme roku 1918 ztratili a co získali. Uveřejněno v 6. čísle časopisu Dějiny a současnost (2014).

Je jedním z četných paradoxů historie, že v tradici československých legií se takřka chronicky opakují zeměpisné pojmy Arras, Doss?Alto, Terron, Vouziers a Zborov, i když jisté pochybnosti odborníků nebudí jen poslední z nich. Ještě absurdnější je bezpochyby fakt, že za Den ozbrojených sil České publiky byl zvolen 30. červen ? výroční den slavnostního předání praporu 21. střeleckému pluku československých legií ve francouzském městečku Darney, přestože tam se v roce 1918 vůbec nebojovalo, pouze řečnilo. Jestliže tedy nebyl za památné datum zvolen 2. červenec 1917 ? den bitvy u Zborova, lze stěží očekávat, že by se v této souvislosti mohly nějak připomenout například Penza, Lipjagy nebo Kazaň, o dalších místech legionářských vítězství ani nemluvě. Falešně chápaná politická korektnost a dosud plně nezažitá idea česk(oslovensk)ého státu kromě toho nedovolují náležitě (přinejmenším v oficiální rovině) připomenout památku desetitisícovek našich padlých dědů a pradědů v rakousko-uherských uniformách. Je neoddiskutovatelné, že československá republika vznikla v prvé řadě zásluhou nemnoha legionářů, nečekaně úspěšně bojujících na ruském území v letech 1917?1919. Jejich obdivuhodné úsilí by zřejmě přišlo vniveč, kdyby je zcela pragmaticky, ale navýsost efektivně nevyužili přední protagonisté československého zahraničního odboje s T. G. Masarykem v čele. 

 

CELÝ ČLÁNEK JE MOŽNO PŘEČÍST ZDE:

http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2014/6/svoboda-neznamena-neposlusnost/