Byla vojna u Slavkova

Reportáž z podařené rekonstrukce slavné bitvy.

Zvětšit...

Pro nával redakční práce se mi podařilo až teprve teď, s měsíčním zpožděním, vrátit se k prosincové "rekonstrukci" bitvy u Slavkova. Akce s názvem Austerlitz 2000 proběhla ve dnech 1.-3. prosince 2000 - v pátek se odehrál tradiční pietní akt u hrobu francouzských vojáků ve šlapanicích, vzplanuly "Jiříkovické ohně" a proběhl pochod vojenských jednotek k hromadným hrobům vojáků nad Křenovicemi.

V sobu byla hlavní atrakcí samotná "bitva", ale součástí programu byla řada dalších akcí - příjezd rakouského císaře a ruského cara do Slavkova (později se dostavil i sám Napoleon), prohlídky Napoleonské expozice a zámku ve Slavkově, burza militárií a také historický jarmark, kde mimo jiné sklidily k mé radosti prodejní úspěch napoleonské publikace nakladatelství Elka Press? Z řady doprovodných programů lze ještě připomenout obchodní návštěvu několika desítek francouzských průmyslníků, jejíž výsledek jistě prospěje jak šlapanickému muzeu, tak celému regionu.Vzpomínkové akce byly ovšem zahájeny jíž o týden dříve propagačními pochody uniformovaných sborů a dalšími pietními akty u hrobů vojáků, padlých v "bitvě tří císařů" (2. 12. 1805). O samotné bitvě existuje takové množství literatury, že čtenářům, kteří se dostali na tyto stránky, ji snad není nutné podrobněji přibližovat. Vzpomínkové akce s oživováním bitvy účastníky v historických uniformách pořádala v okolí Slavkova brněnská Napoleonská společnost již ve třicátých letech 20. století, v šedesátých letech je nadšenci z klubů vojenské historie obnovili (k nemalé zlobě tehdejších mocipánů). Poloilegální srazy měly tehdy příchuť téměř odboje proti nenáviděnému režimu.

 

Dnes je situace jiná, účastnící se obce berou vzpomínkové akce jako příležitost se prezentovat a případně zaznamenat i komerční úspěch. Pořadatelem byla "svatá trojice" - společnost Davay com., obec Tvarožná a Napoleonská unie České republiky. Samotná rekonstrukce bojů proběhla na louce za obcí Tvarožná, účastnilo se jí asi 1100 učinkujících a zhruba 12 000 diváků, z toho 7500 platících. Zúčastněné kluby byly z celé republiky a přijeli také tradičně uniformovaní návštěvníci z jiných států Evropy, především z Ruska a Německa. Atmosféra po oba dva dny mezi vojenskými složkami byla tradičně velice povznesená, místní hospůdky praskaly ve švech a vrcholem zábavy byly samozřejmě produkce vojenských kapel. Setkání se známými, které člověk neviděl mnohdy řadu let byla tím pravým kořením celé akce. V sobotu večer pár šťastlivců našlo cestu do stanu, v němž představitelé obce Tvarožná pořádali raut, a s vojáckou nonšalancí bílili stoly, prohýbající se pod jídlem a pitám.

 

Bitva proběhla za vcelku příznivého počasí, chvílemi drobně mžilo a obloha byla zatažená, nicméně netrápila nás ani zima ani déšť a bahno některých méně příznivých roků. Srážky pěchoty na bodák zvedaly některým bojovníků adrenalin na skoro nebezpečnou hladinu, podobných střetů na tělo se pořadatelé v některých zemích přímo děsí. Nicméně poddůstojníci udrželi divadlo v bezpečných mezích a ve shodě s vrchním velením předvedli vzorné manévrování po celé ploše bojiště. Zhruba desítka děl dodávala bitvě patřičný kolorit, bohužel v celkovém obrazci boje citelně chybělo jezdectvo - o to malebnější byli opěšalí rakouští husaři v rudých uniformách. Obecenstvo se podle mě dobře bavilo a při závěrečném defilé a představování jednotlivých uniformovaných složek nešetřilo potleskem.

Zvětšit...

Po několikaleté přestávce jsem byl úrovní akce příjemně překvapen (jen kdyby ještě zmizela ta věčná řevnivost mezi některými skupinami), mohu směle říci, že rakouské voják opět slavně zvítězil. Už se těším se na jubilejní oslavy v roce 2005.

 

Foto:Josef Olšar

 

? Militaria, Elka Press