logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Bitva u Trafalgaru

Ukázka z připravované knihy známého českého historika. Původní česká práce s podtitulkem Anatomie námořní bitvy pojednává strhujícím způsobem o námořní bitvě u Trafalgaru.

„Troufám si říci, že na bitvu u mysu Trafalgar se musí nahlížet (odmyslíme-li si zcela náhodné pohromy, jež z toho vyplynuly) jako na boj, který činí francouzskému a španělskému námořnictvu svrchovanou čest a ukazuje, čeho bude to první jednoho dne schopno.“ Generáladjutant de Contamine, velitel pozemních pěších jednotek na francouzských lodích, v hlášení Napoleonovi.

Nepočínali jsme si vůbec špatně! (HMS Royal Sovereign versus Le Fougueux a Santa Ana)

Plocha mořské hladiny na západ od Cabo Trafalgar, mysu Trafalgar (36o11’08” severní šířky, 05o01’45” západní délky), která se měla postupně stát bojištěm, byla neslýchaně velká, neboť do oblouku prohnutá linie Kombinovaného loďstva zabírala od jihu k severu čtyři námořní míle, tedy 7,4 kilometru. Zhruba kolmo na ni útočily od jihozápadu dvě eskadry, návětrná (severnější) Nelsonova a závětrná (jižnější) Collingwoodova. Obě tyto formace, které bude nejlépe nazývat podle dobových svědectví kolonami, se během šestihodinového přibližovacího manévru značně roztáhly; pomalejší lodě zůstaly pozadu a order of battle, jakkoliv závazný, zůstal dodržen jen zčásti: HMS Victory, která měla být původně až druhá, plula v čele sil pod přímým velením lorda Nelsona, a Collingwoodova HMS Royal Sovereign, zanesená jako třetí, byla rovněž vepředu. Zcela na severozápadě, naprosto odtržená od britského loďstva, se ocitla téměř paralelně, avšak protiběžně s Kombinovaným loďstvem, HMS Africa. Nad britskými loděmi vlál tzv. Union Jack, jenž před čtyřmi lety mírně pozměnil podobu, neboť k dosavadní kombinaci symbolů Anglie (červený svatojiřský kříž na bílém poli) a Skotska (bílý svatoondřejský kříž na modrém poli), přibyl užší (a navíc půlený) úhlopříčný kříž svatého Patrika, mající symbolizovat roku 1800 k Spojenému království přičleněné Irsko. Správně by se mu mělo říkat Union Flag, Spolková vlajka, leč Union Jack s druhým slovem značícím malou vlajku na vlajkové žerdi čelenu (bow of a ship) už zdomácnělo i pro zástavu velkou. White Ensign, druhá vlajka, byla námořní válečná, tvořená rudým svatojiřským křížem v bílém poli s Union Jack v horní, k lanu, stěžni či ke stožáru přilehlé čtvrti.

Lord Nelson

„Na poledne jsem vyslal signál k zahájení boje, jakmile se nepřítel ocitne na dostřel, a ve čtvrt na jednu zazněly první výstřely z Le Fougueux a Santa Any, určené korábu Royal Sovereign, vedoucí lodi nepřátelské pravé kolony, která nesla vlajku admirála Collingwooda. Palba byla na chvíli přerušena, vzápětí ale propukla s ještě větší prudkostí ze všech lodí, které byly tak blízko, že střílet mohly, což nepřátelskému korábu nezabránilo, aby za Santa Anou nepřeťal naši linii,“ psal do pozdějšího hlášení admirál Villeneuve. Collingwoodova vlajková HMS Royal Sovereign, plující v čele závětrné kolony, nebyla ani elegantní, ani zvlášť rychlá, kvůli robustně jednoduchému vzhledu se jí přezdívalo West Country Waggon (volně přeložitelné ve smyslu Venkovská kára či barvitěji Žebřiňák z Buranova), v britské klasifikaci se ale jednalo o mohutnou First Rate, řadovou loď první třídy. Zjevně změnila kurz tak, aby veplula do značné mezery, jež vznikla v zadním voji Kombinovaného loďstva mezi francouzskou Le Fougueux a španělskou Santa Ana, jejíž trup byl podle některých svědectví natřen jednolitou černí. Britskému trojpalubníku trvalo dobrých deset minut, než doplul ze vzdálenosti tisíc yardů, což byla hranice reálného francouzského dostřelu, až do bezprostřední blízkosti Le Fougueux. Na francouzskou palbu mohl odpovídat jen příďovými děly, ta však po celou tu dobu nepoužil, neboť kapitán Edward Rotheram čekal, až bude těsně u nepřítele a natočený tak, aby uplatnil plnou boční salvu. Collingwood mužům na dělových palubách nařídil, ať si lehnou mezi děla, aby je co nejvíc chránil. „Zdá se nepochopitelné, že Angličané, plující na nás v takovéto sestavě, neutrpěli velké škody, zejména na takeláži. Když dopluli na dostřel pušky, vypadalo to, že jim první salvy moc neublížily, tak špatně byly mířeny,“ posteskl si kapitán Hospitalier-Villemadrin, velitel Le Swiftsure.

Admirál Villeneuve

Bylo to dáno menšími střeleckými zkušenostmi velitelů děl, vlněním, které francouzskými loďmi kolébalo z boku na bok, i zastaralým způsobem odpalování, o kterém už byla řeč. Když Collingwoodova vlajková loď připlula bokem k francouzské lodi kapitána Beaudoina, projevila se další výhoda anglické strany. Boky anglického trojpalubníku výrazně převyšovaly trup francouzského korábu s pouhými dvěma dělovými palubami, což neopomněl Pierre Servaux zdůraznit se všemi důsledky:  „Děla z její horní a střední dělové paluby mohla střílet vpravdě rovnou dolů na naši palubu, čímž se všichni naši muži z horní paluby, kteří pomáhali loď ovládat, i pěšáci na palubovém ochozu ocitali bez ochrany a zcela nekrytí. Také jsme vypálili, jak bylo ve francouzském válečném námořnictvu zvykem, na sto kulí ze vzdálenosti krajního dostřelu, než anglická loď vystřelila poprvé. Učinila tak až v době, kdy jsme se nacházeli bok po boku a ráhno na ráhně s anglickou vlajkovou lodí; teprve tehdy zahájila palbu. Poslala nám salvu z pětapadesáti děl a karonád, která se přiřítila jako smršť kulí, velkých a malých, i střel z mušket. Zdálo se mi, že se Fougueux musí rozpadnou na kusy a rozletět...“  Salva francouzskou loď doslova odhodila stranou, čtyřiasedmdesátky ale měly bytelnou konstrukci, příval železa ovšem napáchal na horní palubě a v lanoví značné škody, které Servaux shrnul následovně:  „Déšť projektilů letěl ke trupu, prorazil jej z levoboku, nadělal v lodi peklo a pravobokem vyletěl.“  Napsal-li tento námořník, že kule letěly ke trupu, nebyl to jen stylistický příměr, výmetná rychlost nebyla nikterak velká a mnozí pamětníci se shodovali, že leckterou kuli mohli v letu i vidět. Již čtyřiadvacetiliberky (nemluvě o „rážích“ silnějších) přitom měly v boji zblízka dostatečnou průraznost, aby probily oba lodní boky skrz naskrz, což bylo zlé, ne však nejhorší. Pokud je Servauxovo svědectví správné, museli britští dělostřelci použít při prvním nabíjení plnou dávku prachu, často se ale účelově používala dávka menší, to aby kule proletěla jen jedním bokem. Uvnitř trupu pak efektem riccochet, odskoků a odrazů, páchala škody doslova strašlivé...  „Spousta lan a plachet se změnila v cáry a střely horní palubu doslova vymetly od námořníků i vojáků-ostrostřelců. Naše dělové paluby přesto utrpěly méně, z boje bylo vyřazeno sotva třicet mužů. Přesto úvodní pozdrav, jakkoliv tvrdý a surový, naše muže neodradil. Dobře udržovaná palba ukazovala Angličanům, že i my máme děla a umíme s nimi zacházet...,“ líčil Pierre Servaux další chvíle.  Le Fougueux, nyní poněkud natočený po větru levobokem k HMS Royal Sovereign, začal opětovat salvu salvou na vzdálenost, kdy ani jeden výstřel nemohl minout. Možná měl výhodu, obsluhy děl příliš neutrpěly a mohly se soustředit jen po jedné straně dělových palub, zatímco britská loď musela obsluhy rozdělit, neboť začínala pálit z obou boků, z pravoboku na Francouze a z levoboku na španělskou Santa Ana, jíž proplouvala za zádí.  „Anglická loď, která k nám doplula, přeťala linii mezi námi a Santa Anou. Španělská loď, popravdě řečeno, nevypálila během našeho střetu s vedoucím Angličanem ani ránu, zůstala stranou a plula dál, aniž sebeméně zkrátila plachty, čímž nepříteli proplutí jen usnadnila.“  Není jasné, do jaké míry jde ohledně Santa Any o individuální svědectví, ani kdy tato loď vypálila poprvé. Některá svědectví z britské strany říkají, že střílela a palbu začala vést dokonce o chvíli dříve než Le Fougueux, jakmile se k ní ale HMS Royal Sovereign přiblížila a mohla uplatnit plnou levoboční salvu, nastalo na španělské lodi peklo.  „El rompió todo. Rozbili všechno,“ poznamenal lakonicky jeden ze členů posádky. Kartáče a kule boční salvy britského trojpalubníku vážily dohromady kolem půl tuny a na španělské lodi vyřadily, možná v důsledku měkčího dřeva na obšívce, čtrnáct děl. Španělské dělostřelce to neodradilo ani nezlomilo, odpověděli stejně a Collingwoodově vlajkové lodi stihli rozbít levobok tak, že do něj bylo místy vidět. Onen zápas shrnul sám Collingwood, který to, co dělal on, popisoval ve třetí osobě:  „Při prvním proplutí kolem Santa Any jí Royal Sovereign poslala jeden a půl salvy do kormy, skrze kterou střely pronikly, pobily a zranily na 400 mužů, načež s kormidlem ostře na pravobok přirazila tak těsně, že se spodní ráhna obou lodí dotýkala. Když španělský admirál (don Ignacio de Alava) zjistil, že má Royal Sovereign v úmyslu přirazit k jeho závětrné straně, shromáždil všechny síly na pravoboku a váha železa, které Santa Ana vychrlila, byla taková, že roztrhla Royal Sovereign bok dva pásy obšívky nad čarou ponoru. Závětrovková i hlavní ráhna se tříštila ...“.   Britská loď sice do mezery v linii Kombinovaného loďstva vplula, byla však sama a ocitla se ve dvou ohních. „Po kapitánově krátkém manévrování jsme dokázali vzdálenost zkrátit natolik, že se náš čelen dotýkal jejího záďového zábradlí. Tímto manévrem se nepřátelská loď ocitnula u střílen našeho levoboku, přičemž my sami jsme se vystavovali jen pár ranám z jejich záďových děl,“ líčil pokračování boje Pierre Servaux z Le Fougueux. Francouzský dvojpalubník se tedy dokázala natočit bokem k zdi HMS Royal Sovereign, přičemž mezeru, do níž se Collingwood sunul (to slovo je případné, rychleji plout nemohl a prostoru měl pramálo), uzavíral a vrchovatě oplatil první ničivou britskou boční salvu: „Zanedlouho jsme spatřili, jak se přes bok kácí Angličanův besan. Ústrojí i tělo kormidla měl poškozené, což činilo loď neovladatelnou. Plachty volně pleskaly ve větru, jak jim takeláž pocuchaly naše střely. Na nějakou chvíli přestala ta loď střílet. My naopak znásobili úsilí, a pak jsme spatřili, jak padá jejich hlavní košová čnělka. V tom okamžiku vyvěsila anglická loď na přední stěžeň dvě signální vlajky. V nás to vzbudilo pocit, že volá o pomoc. Nepočínali jsme si vůbec špatně!“

Cuthbert Collingwood věnoval ve své vzpomínce pár slov památce navigačního důstojníka Williama Chalmerse, který stál na palubě vedle něho: „Velká střela téměř přerazila jeho tělo. Hlavou mi klesl na rameno a povídal, že je mrtev. Podepíral jsem jej, než se ho chopili dva muži. Nedokázal nic říci, žehnal mi však, a když ho odnášeli, vypravil ze sebe, že by rád žil, aby si mohl v novinách přečíst zprávu o vítězství.“ Collingwoodova vlajková loď vskutku volala o pomoc a měla proč, neboť se ocitala doslova v křížové palbě. Krom Le Fougueux a Santa Any po ní pálily i San Justo, San Leandro, Monarca, Le Pluton a Magonova vlajková L’Algésiras, byť výstřely vzdálenějších lodí nemohly HMS Royal Sovereign výrazněji ublížit. Britská admirálská loď občas všem oplatila a její kule zalétaly až k Lucasově Le Redoutable, plující hodně vpředu, v závěsu za Villeneuvovou vlajkovou Le Bucentaure. „V oné čtvrthodině předtím, než se dokázala do akce zapojit kterákoliv další britská loď, došel k admirálovi (tj. ke Collingwoodovi) kapitán Rotheram, jehož odvaha byla pozoruhodná a překračovala onoho dne všechny meze, potřásl mu rukou a pravil: ,Sire, zpomalili palbu (na Santa Aně) a budou se muset brzo vzdát.‘ Na palubě Royal Sovereign už vskutku usoudili, že by mohli získat podíl plynoucí ze zajetí španělského admirála, který plul v prostřed floty o třiatřiceti plachtách, a to ještě dřív, než dorazí jakákoliv jiná anglická loď. Avšak Santa Ana, ačkoliv byla soustavnou palbou z Royal Sovereign vystavena hrozné zkáze a nedokázala už víc než tu a tam děly odpovědět, pokračovala se svrchovaným odhodláním v boji. Opírala se přitom o pomoc sousedních lodí, které teď anglickou loď obklopily a snažily se ji zničit ještě předtím, než jí vlastní lodě přispěchají na pomoc,“ vyprávěl Collingwood.

Toto je ukázka z knihy TRAFALGAR, anatomie námořní bitvy. Bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde zemřel, je jedním z největších a nejproslulejších námořních střetů v dějinách. Tato kniha, která si skutečně zaslouží podtitul Anatomie námořní bitvy, líčí Tragalgar na základě vyprávění mnoha očitých svědků od admirálů a kapitánů po prosté členy posádek všech zúčastněných národností. Přibližuje i zásady bojové taktiky plachetních lodí, manévrů, dělostřelby a plavby samotné. Popisuje vše, co bitvě předcházelo od úniku spojeneckého loďstva přes složitou plavbu do Karibiku a zpět, střet u mysu Finisterre až po tečku za Trafalgarem, bitvu u mysu Ortegal. Odpovídá i na otázku, zda admirál Villeneuve skutečně zhatil Napoleonovy plány na invazi do Anglie.

Autorem knihy je Jiří Kovařík, F.I.N.S. (*15. 7. 1950 v Praze). Historik, autor literatury faktu a překladatel, čestný člen The International Napoleonic Society. Napoleonským a koaličním válkám věnoval řadu knih, zejména pětisvazková Napoleonova tažení.

Knihu vydalo 21. 10. 2008 (v den 203. výročí bitvy) nakladatelství Elka Press. K dostání je u všech dobrých knihkupců, u výhradního distributora Krameriova knižní distribuce, Vosmíkova 538, 396 01 Humpolec (tel. 565-532-837, fax 565-532-837, e-mail krameriova@krameriova.cz), anebo na adrese nakladatelstvi: Elka Press, P. O. Box 46, 111 21 Praha 1, elkapress@iol.cz.

Pevná vazba, černobílé ilustrace, 496 stran, MOC 309 Kč.

 
Datum: 05. 11. 2008 07:24:24 Autor: Josef
Předmět: Doporučuji
Knihu jsem zakoupil a jsem zhruba v polovině textu. I když jsem očekával vysokou úroveň zpracování, jsem potěšen komplexním a erudovaným přístupem autora k dané problematice. Doporučuji knihu všem zájemcům a upozorňuji na recenzi p. Novotného na Neviditelném psu ze dne 4. listopadu.
Datum: 05. 11. 2008 10:47:00 Autor: kpt.KL
Předmět: Velmi dobré
Nejlepší kniha s námořní tématikou, jaká kdy v češtině vyšla, mohu jen doporučit. Dobře napsané, poutavé, čtivé. Několik stovek nepřesností a chyb, zejména pak v námořní terminologii - často zbytečných, neboť čeština tyto termíny má - většině čtenářů nepochybně vadit nebude. Náročnější čtenář očekávající, že v knize nalezne kvalitní popis lodí (kategorie a typy), manévrování, námořní taktiky, výzbroje a výstroje, bude nejspíše zklamán.
Datum: 06. 11. 2008 22:53:34 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Několik stovek nepřesnosti?!
Pane kapitáne, jako vydavatel a redaktor bych se chtěl zeptat, jaké "stovky chyb"? Rád bych se poučil. Za expertizu mohu i zaplatit. A ta kniha je o manévrování, námořní taktice, výzbroji a výstroji. Tak jaké zklamání???!!!! Četl jste tu knihu? Předem děkuji za odpověď.
Datum: 07. 11. 2008 07:00:42 Autor: Josef
Předmět: Několik stovek nepřesností?
Chtěl jsem na poznámku p. kapitána také reagovat, p. Křížek byl jen trochu rychlejší. Jsem za str. 350 diskutované knihy a mám především pocit, že tam ani stovky odborných termínů nejsou, jak lze potom udělat stovky chyb v námořní terminologii? Autor musel čerpat ze zdrojů v různých jazycích, nezřídka ze starších pramenů a překlad pojmů je pak velmi obtížný. Navíc, je česká terminologie opravdu jednotná? Uznávám, že některé drobné chyby (občas chybí ve větě slovo, občas písmenko či slabika přebývá) by odstranil zapnutý korektor v počítači (p. Křížek promine, jsem v tomto směru na jiné pes), to jsou ale drobnosti které na odborné úrovni knihy nic nemění. Popis lodí si náročnější čtenář určitě najde jinde (opravdu náročnější čtenář asi sáhne do své knihovny a najde vhodnou publikaci).
Datum: 07. 11. 2008 07:12:38 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: Několik stove nepřesností?
I autor by se rád od kpt.KL poučil. Pokud ví, česká námořní terminolgie jako celek publikována a kodifikována nebyla, exisují pouze (na internetu, v Hrbkovi, Klučinovi, modelářských knihách) torza, navíc dosti nejednotná, a pak nepublikované zdroje (např. u pp. Křížka a Novotného). Absolutně už neexistuje námořní česko-anglický či česko-francouzský slovník (ten první má, mimochodem, vyjít 11.listopadu).Bude kpt.KL publikovat v tomto směru nějaké své původní dílo? Rád mu zašlu nějakou anglickou a francouzskou pasáž, může ji zkusit přeložit lépe.
Datum: 07. 11. 2008 12:02:16 Autor: Leonid Křížek
Předmět: K těm překlepům...
Korektor ve Wordu je dvousečná zbraň. Než bych v tomhle případě odklepával na každé stránce desítky cizích jmen a názvů, tak jsem ho raději ignoroval. Kromě autora a mě četli rukopis ještě dva kvalifikovaní redaktoři, přesto jsme nevychytali všechno... Svého času se "chybovostí" zabýval můj kolega M. P. (dodnes mu řada redaktorů nemůže přijít na jméno), nenašel jedinou knihu bez chyb. Je ovšem rozdíl, jestli je v knize 10 překlepů na dílo, anebo na stránku. Nicméně myslím si, že Trafalgar v tomto smyslu nevybočuje příliš z řady. Odoborné námořnické termíny v češtině zavádí např. Technický slovník naučný (1927--1949), ČSN 32 0000, Minilexikon k dějinám lodí, pár jachtařských příruček. O mnoho víc toho není a jen některé publikace se věnují plachetním lodím. Kritici námořní terminologie by si měli uvědomit, že Češi nikdy válečné námořnictvo neměli a pokud sloužili u rakouské Kriegsmarine, velelo se jim italsky, nebo německy. Nakl. Triton vydá v dohledné době překlad The Oxford Companion to Ships and Sea, uvidíme, nakolik překladatel vyjde z existující terminologie a kolik termínů bude muset vytvořit anebo přejmout v originále. Nejednotné či přímo omylné jsou i jazykové slovníky. Mám za to, že za této situace se autor vyrovnal s přetěžkým úkolem znamenitě.
Datum: 07. 11. 2008 13:23:38 Autor: kpt.KL
Předmět: ad námořní terminologie
Pane Křížku, s námořní a lodní terminologií mají problém pouze laici, protože mají k dispozici nekvalitní literaturu. Netuší, že existuje odborná literatura Čs. lodního registru, Státní plavební správy, Ministersrva dopravy a Námořního úřadu, bývalé Čs. námořní plavby, ČSPLO a loděnic. Netuší také, že na velkých plachetnicích se plavily desítky našich námořníků a manévrování těmito loděmi rozumí (a to se od lodí 18. stol. liší jen nepatrně). Netuší, že desítky let se utvářela námořní čeština, používaná na čs. námořních lodích - jen není dostupná veřejnosti. Drtivá většina lodní terminologie se dá přeložit nebo alespoň dobře opsat. Lodní terminologie Technického slovníku naučného z první republiky je naprosto neodborná, psaná laikem (ing. Havlíkem, úředníkem patentního úřadu, který nebyl profesionál od lodí). Obsahuje názvosloví, které si onen úředník leckdy vymýšlel, chybné překlady z němčiny i vyložené nesmysly. Za některé termíny byl po vydání 1. dílu kritizován a tak jsou v dalších dílech v jiných heslech již uvedeny jinak (např. jeho korunní plachta se již tehdy v češtině nazývala královskou). Když jsem před léty začal pracovat v týmu námořních důstojníků na překladu The Oxford Companion to Ships and the Sea, pátral jsem po české námořní terminologii a důkladně prostudoval i onen technický slovník - zůstalo mi dost poznámek na článek/recenzi - pokud budete mít zájem takovou recenzi na vašem serveru zveřejnit, mohu zpracovat. Modelářské knížky jako zdroj lodní terminologie rozhodně nedoporučuji, např. Cajthamlovy Historické lodě 16.-18. století obsahují přes 3 000 chyb, nepřesností i vyložených nesmyslů (chybné názvosloví pochází převážně z onoho prvorepublikového technického slovníku). Hodně chyb obsahuje i Minilexikon k dějinám lodí. Já osobně jsem se již na ty pseudonámořní výrazy v české literatuře nemohl dívat a přiložil jsem ruku k dílu - začal jsem jako odborný poradce překladu knihy Patricka O'Briana Pochmurný ostrov, kde jsem spáchal i 2 ilustrace s názvoslovím plachet, konstrukce trupu a výstroje. Ta kniha je kuriózní tím, že tam nakladatelství zapomnělo uvést mé jméno - no hlavně že nezapomněli zaplatit :-) Druhé odborné poradenství jsem dělal pro román z napoleonských válek J.Stockwina Kydd, který by měl vyjít koncem roku. V další etapě se pokouším o překlady - "spáchal" jsem teprve 6 knih, z toho 2 s námořní tématikou - A.Konstam: Piráti 1670-1730 a příští týden musím odevzdat titul N.Field: Řecká triéra 500-322 př.n.l. Tím vším jsem chtěl naznačit, že vím velmi dobře, co obnáší něco napsat/vytvořit, kolik času je třeba věnovat rešerším. Vše, na čem jsem se prozatím podílel, ale mělo jedno společné - ať již jiní překladatelé, nebo já osobně, jsme pro své překlady měli odborného poradce a korektora PŘED vydáním knihy. Jako námořník mohu prohlásit, že Trafalgar pana Kovaříka odbornou námořní korekturou neprošel. Ale jak jsem uvedl ve svém minulém příspěvku, většině čtenářů neodborná námořní terminologie vadit nebude. Jen by měli vědět, že je neodborná.
Datum: 07. 11. 2008 14:27:02 Autor: Leonid Křížek
Předmět: to kpt.KL
Pane kapitáne, Vámi vyjmenovanou odbornou literaturu znám a většinou ji mám k dispozici od svého spolužáka, dnes kpt. námořní plavby s 35letou službou. Že by v těchto publikacích bylo české názvosloví manévrování a boje válečných plachetnic, to jsem si nevšiml. Musím se podívat pozorněji. Mám upluto několik tisíc mil na na čs. námořních jachtách (vč. zkoušek); že by se tam používalo nějaké české názvosloví, to jsem si nevšiml. Námořní jachtaři v důsledku špatných překladů dokonce řadu termínů pletou (dodnes se např. nedohodli, co je pravoboční a levoboční kurs). Také já jsem přeložil několik knih s námořní tématikou (vč. dílů O'Briana, které předcházely tomu Vašemu), aniž bych se setkal s nějakými odbornými výhradami. Jste možná jediný odborník mezi námi laiky, ale i na těchto stránkách zůstáváte skromně v anonymitě. Vaši recenzni samozřejmě rád zveřejním, jakož i každý příspěvek k čs. námořní terminologii. Před lety mi krachující nakl. Grafoprint nabídlo k vydání český překlad ťitulu The Oxford Companion to Ships and the Sea. Kontaktovat mě s překladateli odmítlo. Nesehnal jsem na tak nákladný podnik peníze a tak jsme se nedohodli. Před pár lety projvil o dílo zájem Triton. Podařilo se mi sehnat vedoucího tehdejšího překl. týmu, ostentativně odmítl jakoukoliv spolupráci a kontakty na překladatele. Triton tedy zadal překlad Fr. Novotnému (jeden z mých poradců -- to také je podle Vás laik?). Nyní se ke svému překvapení dozvídám, že jste se na překladu podílel. Musím říct, že jste dost dobře utajen. Kde tedy jsou ti odborníci, kteří by nám laikům otevřeli oči? A kde jsou jejich odborné publikace? V těch Vámi vyjmenovaných publikacích toho o terminologii válečných plachetnic z 18. stol. skutečně moc není. Nicméně uznal jste Trafalgar za knihu, jejíž chyby většině čtenářů vadit nebudou, takže Vaše připomínky beru jako konstruktivní. Rád bych se ovšem poučil, co je na terminologii "Trafalgaru" "neodborné". Uvítám Vaši rozsáhlou recenzi.
Datum: 07. 11. 2008 16:55:27 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p.Křížka
Pane Křížku, trošku jste to pomíchal - já jsem uvedl 3 zdroje námořní češtiny. Literatura institucí pokrývá konstrukční prvky, výstroj a různé činnosti na lodi včetně manévrů - mnohé je společné pro lodě minulé i současné. Druhým zdrojem jsou námořníci, kteří na velkých plachetnicích pluli a věci rozumí. Třetím zdrojem je živá námořní čeština, kterou hovoří čeští námořníci a která se vyvíjela od dob první republiky. K tomu se přidá vojenská terminologie 18. století, a je to. Že se dva jachtaři nedokáží shodnout na nějakém termínu pro mne není směrodatné, a jako zkušební komisař Ministerstva dopravy vím, o čem mluvím. Že jste se nesetkal s výhradami k vašim překladům POB ještě neznamená, že tam nejsou chyby. Já měl v ruce pouze HMS Surprise, kde bylo chyb požehnaně - a to jsem knihu jen prolistoval a pročetl pár desítek stran. Za překladatelský skvost osobně považuji tuto pasáž na str. 272/3: Váš překlad – …Jeden z kuchyňských kotlů naplněný omastkem vlečený za lodí by mohl zapůsobit… Angl. originál - …One of the coppers filled with slush and tow might answer… Můj překlad - …Jeden z kuchyňských kotlů naplněný omastkem a koudelí by mohl zapůsobit… Pozn.1: tow = koudel, koudelné vlákno, též cupanina z kusů lan nebo plachet (konopí i len) – používáno např. k zapálení ohně pod kotlem, jako ucpávka, k utírání rukou, také jako „toaletní papír“. Pozn.2: vléci kotel s hořícím omastkem za lodí je v dané situaci zcela nemožné a naprosto nesmyslné!!! Nebo str.7/ Váš překlad: ...na příďové nástavbě… Angl.originál: ...on the forecastle… Můj překlad: ...na přední palubě… Pozn.: Fregata té doby žádnou přední nástavbu neměla, ta zanikla o moho let dříve, nicméně anglický název zůstal i pro označení přední paluby. Přední nástavba se „znovuobjevila“ později v 19.stol. Příďový se angl. řekne „bow“. Nemyslím si, že Vám p. Novotný dobře poradil, pokud jsem dobře pochopil, že Vám radil s překlady POB - alespoň když jsem si sním psal, tak jsem vyrozuměl, že ho to mrzí. Ad Oxfordský slovník - pokud jste jej chtěl mermomocí překládat, mohl jste uveřejnit na svém webu výzvu, možná by se Vám někdo z tehdejších překladatelů přihlásil, to není můj problém. Je zajímavé, že několik překladatelů si nás námořníky snadno našlo, nedávno např. jedna překladatelka potřebovala poradit s námořní terminologií pro titulky k historickému filmu s admirálem Ušakovem. Nicméně i tak jsem přesvědčen, že většině čtenářů kotlíky naplněné prskajícím omastkem vlečené po oceánech nevadily a vadit nebudou. Nevadí ani mně, akorát jsem si omastkem poprskal onu stránku v knížce, když jsem se přitom smál.
Datum: 07. 11. 2008 20:09:22 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p.Křížka
Ještě jsem zapomněl - jachtařům, dohadujícím se, co je pravoboční a levoboční kurs, ode mne prosím vzkažte, že všech 40 námořních slovníků od r. 1621, které mám k dispozici, shodně říkají, že kurs je pouze jeden - dopředu. Problém s tím zřejmě mají takynámořníci, co si kupují kapitánské certifikáty v jedné nejmenované balkánské zemi. Námořníci z povolání s tím problém již více než 70 let nemají.
Datum: 07. 11. 2008 20:35:25 Autor: Leonid Křížek
Předmět: pro p. kpt.KL
Pane kapitáne, děkuji za odpověď. Ještě před překlady POB jsem přeložil 2 knihy o Hornblowerovi, opět poradce FN. Dnes i já vím, že tam je řada nepřesností (řečeno eufemisticky), mrzí mě, že jste si knihu POB poprskal omastkem, na druhou stranu jsem rád, že jste se nad ní zasmál. Konkrétně Vás jsem hledal na internetu poté, co jsem si přečetl, že jste byl poradcem u 5. dílu POB, nenašel jsem Vás. Ovšem mohl jsem se zeptat Talaše, to mě nenapadlo. Asi už žádnou námořní knihu překládat nebudu, ale pokud ano, rád se na Vás obrátím. Konkrétně: Chci teď vydat knihu o jednom ponorkovém esu z 2. sv. v. Pokud byste byl ochoten překlad redigovat, napište mi laskavě na můj e-mail: elkapress@iol.cz kontakt a rád se na Vás obrátím. I se trochu bojím ohlasů na Frantův překlad Oxfordského "Companionu", vím, že hodně českých ekvivalentů tam nově vytvořil a i jako laik jsem s některými jeho řešeními nesouhlasil. Já se za odborníka nepovažuju, i když jsem těch dostupných knih opravdu hodně poctivě nastudoval. Platí moje nabídka pro rozsáhlé opravy vydaných knih, ať už formou rozsáhlé recenze na Militarii, či vytvoření nějakého českého slovníku, po dohodě i za honorář. Jak víte, tvoříme terminologii "za pochodu" a pokud nějaká skutečně existuje a my ji neznáme, naše chyba a Vaše rada bude vítaná. Ale snaha zjistit odborníky, kteří se podíleli na "Oxfordu" byla skutečně frustrující a neúspěšná (také v té době ještě tak nefungoval internet), a hlavně, kde Vás hledat? Takže Vaše připomínky vítám, snad tato diskuse povede k bližšímu kontaktu a zlepšení příštích překladů. Když jsem četl 5. díl POB, říkal jsem si, jak nějaká neznámá dáma je tak dobrá v námořní terminologii, to snad sloužila pod Hornblowerem? Teď se to vysvětlilo... :-) Co se týče překladů, sám víte, že někdy je překladatel unavený, anebo si neví rady s autorovým textem, i autor někdy "zaspí". Konkrétně u překladů Robinsona (Letadlová loď, Hon na ponorky, Komando duchů, Šamšír) jsem si zoufal, protože i když mu radil adm. Woodward, tak autor dělal takové kopance, že si pletl i světové strany. Asi to znáte sám z vlastní praxe. Jenom si pořád myslím, že p. Kovařík těch nepřesností neměl "stovky". A navíc, co odborník, to názor. Pro p. Zindulku jsem překládal část knihy Heavy Weather Sailing, tu už 5 let opravují a redigují "odborníci" a je ve hvězdách, kdy ta kniha vyjde. Prostě páni odborníci se nedokáží dohodnout na jachtařské terminilogii současné, o 18. století nemluvě. Mimochodem, byla nějaká česká námořní terminoligie rakouské Kriegsmarine z 19. a 20. století? To nedokážu dohledat. Takže spolupráci s Vámi vítám a u těch už vydaných překladů si spolu s Vámi myslím, že běžného čtenáře nepohorší a čtenáři snad ocení i literární hodnotu textu. Můj zmiňovaný kpt. námořní plavby (resp. "Chief") si s terminologií 18. st. také nevěděl rady. Takže, je mnoho povolaných, málo vyvolených. S přátelským pozdravem, -lk-
Datum: 07. 11. 2008 21:05:47 Autor: Leonid Křížek
Předmět: P. S.
Pane kapitáne KL máte opět pravdu, kurs je jenom jeden, dopředu. Moje chyba. Šlo o to, jak jachtaři překládají plavbu "levobokem" nebo "pravobokem". Podle mě to čs. jachtaři v důsledku šptaného překladu anglického originálu pletou; to jsme se snažili vysvětlit v "Trafalgaru"; asi moc klopotně a nesrozumitelně. "Pravoboční" či "levoboční kurz" v knize nikde není... :-) Jinak FN ani já nemáme certifikáty z Balkánu. Což ovšem neznamená, že já jsem nějaký profík. Nicméně FN se "kapitánováním" živí cca 20 let, plachtí od svých 6 let a zabývá se terminologií zhruba stejnou dobu. U mě je problém, že to znám anglicky, česky mám pořád problémy. Takže snad bychom tu našli nějakou společnou "parketu". :-) 40 námořních slovníků od r. 1621... Klobou dolů. To už by se dala vytvořit krásná česká encyklopedie. Jako nakladatel jenom závidím...
Datum: 08. 11. 2008 01:05:49 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p. Křížka - ad Oxford
Tak jak to dopadne s překladem The Oxford Companion už vím teď, dopředu, ještě než slovník uvidím. ŠPATNĚ. Pana FN jsem již před léty varoval, že samotný anglický originál není dobrý a že za překlad nestojí - navrhoval jsem právě výcuc z toho nejlepšího (přečetl jsem přes 1000 knih pokrývajících námořní historii plachetnic se specializací na 18.stol. - to osvícenectví mi bylo tak nějak nejsympatičtější). Zabývám se do hloubky konstrukcí a stavbou lodí, lodní terminologií včetně etymologie, strategií a taktikou, sociálním zázemím, vzděláváním, manévrováním a navigací. Přímo vlastním něco přes 500 knih z historie plachetnic, sbírám staré slovníky a odborné příručky námořní praxe, tzv. seamanship manuals, v posledních letech se soustřeďuji na paměti účastníků bitev a plaveb 18.-19. stol. Takže je z čeho vybírat, jen toho času kdyby bylo víc. Na nedostaky Oxfordu i jiné jsem FN upozorňoval již v r. 2005 na Neviditelném psu i zde na Militarii - v komentářích k jeho Rozpakům paní češtiny I-III, stačí kliknout. A mimochodem, v 1. vydání, které mám, není dokonce ani ten význam anglického slova tow, o který jste pěkně klopýtl i Vy. V odborných kruzích je Oxford považován za tzv. slovník tisíce a jedné chyby a nedostatků, solidní badatelé jej neberou v potaz. To slovo Oxford rozhodně do titulu nepatří, není vůbec zárukou kvality. A z nepovedeného překladu si nic nedělejte, v zahraničí to taky dovedou někdy pěkně "zprasit" - třeba v Polsku přeložili titul POB i filmu Master and Commander jako "Pan i wladca", což česky znamená Pán a vládce .....
Datum: 08. 11. 2008 08:07:45 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: Překladatelské problémy
Pánové Křížku a kpt.KL, dovolím si zasáhnout do disputace, která se vyvíjí zajímavým a snad i prospěšným způsobem. Česká terminologie je jedna věc a některé termíny nepochybně zůstanou v češtině nadále diskutabilní; to, že se před sto lety a více Češi plavili na c. a k. lodích, je hezké, leč výrazy nejspíš trochu zastaraly (aniž bych tento problém zlehčoval, použiji příklad z napolenských válek; jedny české memoáry rakouského vojáka říkají bodáku bodeň, veliteli praporu praporvelitel; tady vidí posun každý, protože pozemní armádu jsme přece jen měli a máme, leč o moře nás rozpad monarchie připravil...). Druhý problém ale obnáší to, že oba řešíte jen anglo-český překladatelský problém. Překlad z francouzštiny zůstává nadále oříškem, pokud nepůjdete oklikou přes anglo-francouzský výkladový námořní slovník (např. Grusse). Zodpovědně mohu říci, že francouzská terminologie se od anglické hodně liší a rozhodně pro ni neplatí výrok románového pana d´Artagnana, že angličtina je jen špatně vyslovovaná francouzština. A co nebožák, který by se rozhodl ze španělštiny přeložit (byť by to bylo převelice záslužné) "Trafalgar" Galdósův, či dokonce poměrně nedávno vydaný "Cabo Trafalgar" Arturo Pérez-Reverta?
Datum: 08. 11. 2008 11:14:38 Autor: kpt.KL
Předmět: ad překladatelské problémy
Je zde ještě jeden, pro mne prostý faktor - když víte, co děláte a svému řemeslu rozumíte (např. manévrování plachetnice), tak je šumafuk, z jakého jazyka to překládáte, když v češtině pro to výraz či opis existuje - totiž nepřekládáte, ale napíšete správný význam. To je právě jedna z pozoruhodných a mně nepochopitelných věcí, ta úporná snaha "překládat", do absurdna dotažená právě v technickém slovníku z první republiky, kde úředník ing.Havlík rozvěšuje po stěžních kormidelní zvratičky, protože chudák nevěděl, že německé Steuerbord se v tomto případě nerovná "kormidelní straně", ale pravoboku. A také nevěděl, že námořníci používají pro lana k otáčení ráhen výraz ráhnové otěže, a ráhna nezvrací, ale otáčejí (já zvracím jen když to přepísknu s whisky - mimochodem námořníci již desítky let rum nepijí, to je další televizní mýtus). Tyto absurdity ještě dále dotáhl pan Cajthaml v knize Historické plachetnice 16.-17. století - to je tak, když odbornou knihu píše laik, který věci nerozumí, v českých krajích bohužel "standardní" věc. A obávám se, že další posun do absurdna nastane po vydání Oxfordského slovníku. U angličanů padají kočky a psy, u nás trakaře. Ať je daný námořní výraz v jakékoliv řeči, prakticky vždy (dle kontextu) znamená jednu věc. Angličané mají "lift", Francouzi "balancine", Němci "Toppenant", neodborná čeština má závěsník, odborná z němčiny převzatý topenant. V angličtině a němčině jde o lano, kterým se "zvedá/přizvedává" (angl.to lift) zobák ráhna (yardarm), ve francouzštině ráhno "vyrovnávají/balancují" - je to nutné při náklonu lodi, kdy se závětrný konec ráhna zvedne, aby měla plachta lepší tah. Neodborná čeština to nazývá závěsníkem, ačkoli ráhno na těchto lanech v 18. stol. neviselo!!! (k tomu pro dolní ráhno slouží jiné lano - ang. sling, něm. Hanger, fr. suspente, česky ráhnový závěs - který dvojice Havlík/Cajthaml nazývá komicky visatec, což vtipně na jistém modelářském fóru komentoval jeden můj kamarád). Vyšší ráhna na čnělkách visí na zdvižích. Odborník ví, k čemu lano slouží, a zná nuance a případné posuny významu, zatímco laikové plácají nesmysly, protože o původní a hlavní funkci tohoto lana nemají potuchy. A ještě jedné věci nerozumím - rozdělování na 18. stol. a dnešek, přičemž více než 90 procent námořní terminologie pro plachetnice je naprosto stejné. Sečteno a podtrženo - překlady knih/článků z lékařského prostředí má před publikováním odborně posoudit lékař, z justičního prostředí právník, z historie válčení vojenský historik atd.... no a z námořního pak námořník-profesionál (nikoli jachtař, kromě jachtařské literatury). A když už jsme na serveru věnovánému vojenství - pak by v češtině nevycházely takové překladatelské paskvily jako Bojové techniky starověkého světa (posudky viz http://www.obecprekladatelu.cz/skripec06_posudky.htm ), nebo Velké bitvy historie (posudek viz http://www.obecprekladatelu.cz/skripec.htm ).
Datum: 08. 11. 2008 18:46:08 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: ad překladatelské problémy
Teď mi nebývá než s Vámi souhlasit :-)(včetně té příšernosti Bojové techniky a Slavné bitvy; jejich bitva u Prairialu mě postavila na záda...), jenže co s tím; za sebe mohu říci, že pokud se kdy pustím do námořních válek pod plachtami (a o koaličních válkách 1792-1815 občas trochu přemýšlím)a Vy budete ochoten, nechám si rukopis strhat jak pes..., abych to odchytal. Jenže co předtím. Kdo jiný by měl napsat výkladový slovník (nebo pro začátkek alespoň slovníček) s názvy v angličtině třeba v závorkách..., než mariňák. Suchozemské krysy víc nezvládnou... Zbohatnout se na psaní u nás nedá, to asi víte, ale nakladatele bych našel, kdyby se na to Leon Křížek necítil. Francouzské termíny bych dodal, jenže, jak se zdá, je znáte... Mimochodem, pěkně mi kazíte Ježíška, já si ten Oxfordský slovník chtěl nadělit...
Datum: 08. 11. 2008 22:14:59 Autor: kpt.KL
Předmět: něco pro začátek
Děkuji za nabídky ke spolupráci, rád přijímám. Pro začátek - co takhle najít vydavatele na překlad jedné z těchto dvou špičkových knih - 1/ John Harland - Seamanship in the Age of Sail: An Account of the Shiphandling of the Sailing Man-Of-War 1600-1860, Based on Contemporary Sources ( http://www.amazon.com/Seamanship-Age-Sail-Man-War/dp/0870219553/ref=sr_1_1?ie=UTF8&s=books&qid=1226178089&sr=8-1 ) nebo Sam Willis - Fighting at Sea in the Eighteenth Century: The Art of Sailing Warfare (http://www.amazon.com/Fighting-Sea-Eighteenth-Century-Sailing/dp/1843833670/ref=sr_1_1?ie=UTF8&s=books&qid=1226178167&sr=1-1). Obě patří do základní výbavy náročnějšího čtenáře, pro historiky absolutní nutnost. První je vynikající přehled námořnického řemesla v dobách plachetnic, bohatě ilustrovaná. Druhá je skvělá práce námořníka a historika, představující hutný, prvotřídními informacemi nabitý titul, bořící mnohé z mýtů o válečných plachetnicích a uvádějící řadu opomíjených či dříve špatně pochopených faktů, vše po rozsáhlé studii dobových materiálů. Přeložím klidně gratis, jen za řekněme 5 autorských výtisků. Jinak ten slovník plachetnic by opravdu stál za hřích, pouvažuji a dám vědět.
Datum: 09. 11. 2008 08:49:07 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: anglické knihy
Přiznám, že ani jednu z těch dvou knih jsem neznal (ale jak říkal ten kapitán v Někdo to rád horké: Nobody is perfect), na amazonu ale vypadají víc než lákavě, ušetřím si na ně, přičemž prioritou bude ta druhá... Možnost překladu je problematická, u spousty nakladatelů narazí na autorská práva a jejich koupi. Odpověď nechám, až se připojí Leon Křížek, keho kontakty na nakladatele jsou větší a jak ho znám, oba tituly v něm vyvolají reflex Pavlovova psa. S původním dílem a nakladatelem zas nemám problémy já, Akcent který vydává např. moje Napoleony všeho druhu) by po tom skočil a zadarmo by to určitě nebylo.
Datum: 09. 11. 2008 10:58:19 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pro KL a JK
Pánové, tohle přesahuje rámec diskuse pod článkem. Překladová díla, jak píše Jirka, zavisí od ceny autorských práv. Osobně bych pro začátek dal přednost původnímu čs. slovníku. Navrhuji společnou schůzku v Praze, pojďme dál diskutovat pomocí e-mailů. Na případnou spolupráci se těším. elkapress@iol.cz
Datum: 09. 11. 2008 11:22:04 Autor: kpt.KL
Předmět: ad anglické knihy
Obě knihy považuji za naprosté skvosty, mohu všem zájemcům o solidní poznání doporučit. Harlandův Seamanship mám od r.1984 a dosud nevyšlo nic lepšího. Ta kniha je navíc blízká mému srdci proto, že ji skvěle ilustroval námořník. Klidně bych udělil 12 hvězdiček z deseti možných :-) Asi jako první příspěvek/článek připravím přehled té nejlepší anglické literatury z období válečných plachetnic. Jen anglických knih o plachetních do roku 1815 je přes 4000, to se ani nedá za život všechno přečíst, takže by to byl takový stručný průvodce top-knihami. Já si nejvíc cením času, a předpokládám že i většina lidí, takže ho neztrácím čtením literatury 4.cenové skupiny, ale jdu po špičce. Možná to pár lidem ušetří peníze a čas. I na webu jsou stovky výborných knih, zdarma a legálně, tak jen si najít čas k jejich prostudování. Pokud ještě nemáte, začněte Fighting instructions 1530-1816 od Corbetta (http://www.archive.org/details/fightinginstruct00corbuoft) - to je výběr bojových instrukcí kapitánů a admirálů z uvedeného období. Netřeba číst (i zahraniční, nejen české) přežvýkané bláboly a mudrlantské názory, když je k dispozici primární zdroj. Ta kniha je první částí, druhá se jmenuje Signals and Instructions 1776-1794. Kdo chce studovat válečnou taktiku plachetnic, musí přečíst.
Datum: 09. 11. 2008 13:10:55 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p.Kovaříka
Ještě jedna špičková kniha - Naval Warfare in the Age of Sail: The Evolution of Fighting Tactics 1650-1815 od B.Tunstalla. Pro p.Křížka - kdyby jste měli tyto 3 špičkové knihy, byl by i Trafalgar špičkovou knihou. Vše souvisí se vším :-)
Datum: 09. 11. 2008 14:14:01 Autor: kpt.KL
Předmět: ad chyby v Trafalgaru
Jedním z rozšířených nešvarů je nekritické přebírání informací jedním publicistou či historikem od druhého, a v podstatě šíření dezinformací. Nejlepší knihy o historii začaly vycházet po r.1980, kdy se nová generace historiků podívala na zoubek některým starým dogmatickým tvrzením, často se nacházejícím i v učebnicích. Některé bitvy byly důkladně prozkoumány do nejmenších dostupných detailů, včetně topografického průzkumu bojiště. Vezměme větu z Trafalgaru - ...Věděli (na rozdíl od mnoha pozdějších publicistů), že britský plán není žádnou revoluční novinkou, jen určitou obměnou a inovací prastarého boje veslic, tedy taktiky, kterou znal už Themistokles u Salaminy, a že Nelson dělá přesně to, co provedl s úspěchem admirál Duncan roku 1797 v bitvě u Camperdownu... Tvrzení, že Themistoklés použil u Salamíny podobnou taktiku jako Nelson u Trafalgaru je zcela chybné. Vezměme fakta - úžina u Salamíny je široká 1 námořní míli (1,85 km), triéra byla dlouhá cca 37 m, řeckých triér se bitvy zúčastnilo minimálně 300, oblast bitvy je vymezena dle záznamů antických autorů. Pokud by lodě pluly ve dvou liniích za sebou (line ahead), tak i kdyby byly namačkány těsně za sebou, což je nemožné i nesmyslné zároveň, tak by jedna divize dosáhla délky 150x37=5550 m. Pokud by pluly s rozestupy rovnými své délce, bylo by to 11 km!!! Otázka pro žáka ZŠ - jak se vejde 11 km dlouhá řada lodí do úžiny široké 1,85 km? Odpověď: nevejde, neboť bitva u Salamíny probíhala úplně jinak. Více se dozvíte v knize, kterou právě překládám (N.Fields: Řecká triéra 500-322 př.n.l., nakladatelství Grada). Dobrý popis bourání starých dogmat je uveden v knize N.Sekunda: Marathón 490 př.n.l. - První perská invaze do Řecka. Nový pohled a analýza římského válčení je např. v knize R.Cowana: Římská bojová taktika 109 př.n.l.-313 n.l., nebo řeckého válčení v titulu N.Sekunda: Spartské vojsko (o těchto knihám vím proto, že jsem taky překládal společně se synem).
Datum: 09. 11. 2008 19:22:30 Autor: kpt.KL
Předmět: vsuvka
Než budu dále pokračovat ve výčtu a komentování chyb v knize Trafalgar, jedna malá vsuvka o jistém fenoménu v našem Kocourkově. Budu volně parafrázovat skvělý postřeh spisovatele Michala Vievegha - také mne fascinuje, jak si někteří naši spoluobčané utvoří názor na cokoli, byť o dané věci prakticky nic nevědí, a s jakou urputností jej pak dokáží hájit. Já takové lidi nazývám "obranář" - ti prostě musí publikovat svůj obranný názor na něco za každou cenu, jinak by snad neusnuli. Takový pan Obranář má knížku o Trafalgaru, která se mu líbí, a chyby v ní nenachází. Plachetnici viděl leda v televizi, o námořničině neví vůbec nic (i když si myslí, že ví), a oboří se na každého, kdo případně publikuje informaci, že v této knížce chyby jsou. Používá iracionální věty, např. že pan spisovatel napsal již několik knih, tak i tato MUSÍ být dobrá. Pohybuji se většinou v anglosaském světě, kde se používá jiná metoda - jestli tam chyby jsou, tak tam jsou, a lidé jsou rádi, když takový kvalifikovaný seznam chyb získají - ten si vytisknou a přiloží ke knize. Jsou rozumní a vědí, že dokonalé knihy téměř neexistují, a naopak seznam chyb vítají, protože tím se dobrá kniha zhodnotí. Tuto metodu používáme se synem - když jsme si koupili anglickou knihu Gladiators, kde se nám některé věci nezdály, sehnali jsme si připomínky historičky Susan Sandrake, autorky jedné knihy o Gladiátorech. Po nějakém čase mne oslovilo jisté nakladatelství s dotazem, jaké historické knihy z edice Osprey bych doporučil k překladu - vybrali jsme Gladiátory a Kelty v domnění, že tato témata mohou být populární i u nás. Několik měsíců se nic nedělo, pak přišla nabídka k překladu - náš český překlad knihy Gladiátoři 100 př. n. l. – 200 n. l. od S.Wisdoma je tak lepší než originál, neboť byl opraven o cca 50 chyb, o kterých jsme se dozvěděli od Susan. Kniha samozřejmě prošla odbornou korekturou. Tuto metodu bych doporučil všem - sehnat si reference před nákupem knihy, pokud možno, a když už knihu máte, případně si k ní přidat kvalifikované připomínky odborníků - tím se kniha, jak řečeno výše, zhodnotí.
Datum: 09. 11. 2008 21:07:50 Autor: kpt.KL
Předmět: chyba č.2 aneb vzpomínka na Trafalgar
...Don Federico Gravina, španělský admirál na PRÍNCIPE DE ASTURIAS a současně velitel Pozorovací eskadry, měl lepší protiopatření. Chtěl se svojí eskadrou opustit pozici na pravoboku hlavních sil a vpadnout obloukem do týlu Collingwoodovy kolony, která by se tak ocitla mezi dvěma ohni. Zrcadlově stejný manévr očekával od Villeneuvova předvoje pod velením Dumanoira Le Pelley, čímž by se ocitl v palbě z obou stran i Nelson. Bylo to jednoduché i geniální a bitva u Trafalgaru by se nepochybně vyvíjela pro Brity hodně nepříznivě, avšak Villeneuve na Gravinův návrh nereagoval... Jednoduché to je pouze pro laiky, není to vůbec geniální, jen to tak vypadá. Pro mne jako námořníka je to naopak nemožné, tj. neproveditelné. Proč to Gravina napsal, se můžeme jen domnívat, zřejmě aby poněkud vyspravil dojem z prohrané bitvy. Před léty jsme pluli na školní plachetnici z Lamanšského průlivu do Gibraltaru. Protože vál severní vítr 5-6° B, podařilo se nám poměrně rychle překonat obávaný Biskajský záliv a místy dosahovali rychlosti 12 uzlů. Plavba podél španělského a portugalského pobřeží proběhla také rychle a tak jsme připluli k Trafalgaru o den a půl dříve, než bylo datum oficiální návštěvy Gibraltaru. Vítr postupně slábl a stáčel se k západu, ráno měl sílu 2-3° B, tedy situace podobná jako 21.října 1805. Kapitán využil situace k procvičování manévrování lodí a nechal se přemluvit 1. důstojníkem, že si zahrajeme na lodě spojené francouzsko-španělské flotily. Tak jsme zkoušeli manévry podle knih, které jsme o Trafalgaru měli (kapitánova knihovna byla zásobena špičkovou literaturou). Závěr zkoušek - v dané situaci (rozestavení lodí) a síle a směru větru je vykonání obchvatu obloukem a vpád do týla Collingwoodovy kolony, jak to zamýšlel Gravina, jednoznačně nemožné. Vyplývá to z omezené schopnosti ráhnové plachetnice plout vůči větru (asi 70°) - tj. ani San Juan Nepomuceno by se nedostal při plavbě ostře na vítr teoreticky dál, než doprostřed Collingwoodovy kolony. Kdyby několik posledních lodí vyostřilo a zamířilo přímo na Brity s úmyslem prorazit jejich linii (breaking the line), i tak nemohly provést obchvat. Nutno vzít do úvahy rovněž to, že při slabém větru by se francouzské a španělské lodě vlekly rychlostí kolem 1-2 uzlů, s poměrně velkým snosem vpravo, zatímco Britové měli výhodu návětrné strany (weather gage), pluli rychleji, a hlavně měli daleko větší pole manévrovatelnosti. A to ještě musíme předpokládat, že by byli, s prominutím, "blbí jako malované sáně" a proti tomuto případnému (neuskutečněnému) manévru nic nepodnikli. A o tom, že by je mohli Britové dlouho poklidně ostřelovat, zatímco oni by nemohli vůbec střílet, ani nemluvě.
Datum: 10. 11. 2008 08:49:06 Autor: kpt.KL
Předmět: pro pana Josefa
Pěkné pozdravení. Vaší knihy, pane Josefe, se zde uváděné chyby netýkají - píšete, že jste v ní žádné chyby nenašel, takže musíte mít v rukou již 2. opravené a doplněné vydání, které vyšlo u příležitosti 204. výročí bitvy u Trafalgaru v říjnu 2009, a které jsem měl tu čest odborně korigovat :-) Zde probíráme vydání 1. z roku 2008.
Datum: 10. 11. 2008 09:12:47 Autor: Leonid Křížek
Předmět: ad Gravina
Tady se tedy mýlí pramen, nikoliv autor naší knihy. Měla být ovšem připojena pod čarou Vaše poznámka. Pokud budu uvažovat o 2. opraveném vydání, obrátím se jistě na Vás. Ale další upozornění na chyby už mi laskavě posílejte e-mailem, nebo čtenáře Militarie definitivně odradíte od koupě knihy. Svůj e-mail jsem tu uvedl už 2x, můžeme diskutovat i o možnosti vydat lepší slovník než je ten "Oxford". Ale pro ten účel je nutné, pane kpt., abyste vystoupil z anonymity.
Datum: 10. 11. 2008 11:06:49 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p.Křížka
Pramen se sice mýlí, ale ty rádobyodborné námořní poradce se všemi jejich kapitánskými certifikáty a patenty a desetisíci mil po všech oceánech, kteří jinak výbornou knihu pana Kovaříka degradovali, tak ty by měl pan Kovařík hnát po poli s taseným palašem. Já osobně bych je přetáhl po zádech úvazným kolíkem (belaying pin) :-) O prodej knihy se nebojte - já jsem hned na začátku deklaroval, že z oblasti válečných plachetnic je to absolutně nejlepší kniha v češtině. Jen jsem si dovolil trošku jízlivě a sarkasticky srazit to nabubřelé vychvalování knihy ještě dříve než vyšla, a jistou bohorovnou nadutost. Navíc jste mne sám písemně vyzval, že se rád necháte poučit. Tož jsem Vás trošku poučil, že v českých luzích a hájích mohou žít lidé, kteří toho mohou vědět daleko víc, než si dovedete představit, aniž by napsali jediné své původní dílo. Jistě víte, že existuje tzv. mlčící většina inteligentních lidí - ti obvykle nikam nepíší a nic nekomentují, a ty moje připomínky neodradí, toho bych se nebál - komu se knížky pana Kovaříka líbí, ten si koupí i Trafalgar. Mně osobně se knížky pana Kovaříka líbí, několik jich mám doma, líbí se i mému synovi. K narozeninám či vánocům dostávám právě jeho knihy, protože mají vysokou úroveň. Bude mi ctí s panem Kovaříkem i s Vámi spolupracovat - protože, pokud jsem to dobře pochopil, nám všem jde o to, aby bylo dílo co nejlepší, což je mé životní krédo - snažit se všechno, co dělám, jak nejlépe umím. Filosofických blábolů, že nikdo není dokonalý, že se něco nepovede atd. netřeba, to ví každý inteligentní člověk. Budu Vás brzy kontaktovat (teď mne tlačí čas s odevzdáním překladu). S výčtem chyb končím - jen doufám, že se na mne pan Josef nebude zlobit, neuvedl jsem jich ani tucet :-)
Datum: 10. 11. 2008 12:09:55 Autor: kpt.KL
Předmět: pro pana Kovaříka
Až popadnete ten palaš a rozjedete se vypráskat kožich svým námořním superporadcům, praštěte, prosím, pořádně také pana Řezníčka, dalšího to námořního pseudodborníka. A klidně mu dejte pár ran i za mne, za ty pitomosti, co o námořní historii píše. To je opravdu zajímavý, i ve světě naprosto ojedinělý druh "historika", který nejdříve činí, a teprve dlouho poté myslí. Jeho dojemné vyznání, že stvořil několik "odborných" článků, a teprve po přečtení Jamesova díla si musel poopravit své vědomosti, ale že už ty své výplody korigovat nebude, mne dojalo téměř k slzám. Je to něco, jako by absolvent Karlovy university - obor česká literatura - zveřejnil na webu, že nikdy nečetl díla Aloise Jiráska, Boženy Němcové a udiveně se tázal, kdo že to je ten Karel Čapek. Jamesovo dílo je totiž pro námořního historika naprostou nutností, něco jako dílo Hérodotovo pro studenta dějepisu.
Datum: 10. 11. 2008 15:08:04 Autor: Josef
Předmět: Děkuji za pozdravení
Pokud by jste si můj příspěvek opravdu přečetl (a navíc jej také pochopil), zjistil by jste, že jsem netvrdil že v knize chyby nejsou. Tvrdil jsem, že tam nemůžou být stovky chyb v terminologii, protože tam stovky termínů prostě snad ani nejsou. A opravdu, napsal jste řadu příspěvků, ale konkrétních nedostatků jste vskutku nenapsal ani ten tucet. Myslím, že především rád přeháníte a s velkou chutí děláte z jiných blbce.
Datum: 10. 11. 2008 16:42:08 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p.Josefe
Hezký den přeji. Kdyby v knize nebyly žádné chyby, tak by se o nich nedalo psát, nemyslíte? A než něco napíšete, přečtěte si žádost pana Křížka, abych laskavě další připomínky poslal jen jemu. Tím končím.
Datum: 11. 11. 2008 07:28:04 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: Palaš nepopadnu
Mon cher capitaine, na můj vkus začínáte přece jen trochu moc kaceřovat a vaše příklady ohledně Jamese či Jiráska hodně kulhají a i v dalších výtkách (např. Salamina) se poněkud míchají hrušky s jablky (tam zaměňujete rámcovou ideu manévru s detailem provedení, tedy poněkud dialektickou kategorii obecného a zvláštního). Trochu pokory by to chtělo, ne přede mnou. Přece jen se sluší si občas připomenout sókratovské "Vím, že nic nevím". Že někdo neznal Jamese a posléze se k tomu přiznal, to mluví spíše v jeho prospěch, obzvláště, není-li historik, ale "amateur". Upřímně řečeno, já také "objevil" Victoires et conquetes, což je takový James pro napoleonské války, až po řadě let. A z Herodota jsem přečetl jen sem tam stránku. Nicméně znám naopak několik historiků, kteří mají v bibliografii plno vznosných titulů a nikdy je nedrželi v ruce či neměli na obrazovce... Člověk by neměl být zas tolik jurodivý... Vážím si znalostí, které prokazujete, rád bych se s Vámi setkal osobně, leč utněme výměnů listů na tomto serveru a s ní i emoce. Psát mi můžete na adresu marbot@seznam.cz
Datum: 11. 11. 2008 07:38:59 Autor: Jiří P.
Předmět: Řešení problému
Rád bych vstoupil do této diskuse, protože se domnívám, že byla zakončena tím nejhorším možným způsobem tj. 1) Víme, že v knize jsou chyby 2) Pan Křížek nesouhlasí s jejich publikací v rámci této diskuse Abych řekl pravdu, od koupě této knihy mě nyní neodrazuje fakt, že v ní jsou chyby, ale fakt, že nevím, které z faktů jsou chybné, což je to, co snižuje její hodnotu. Pan Křížek rozhodně nepomohl věci tím, že nevyloučil druhé opravené vydání, kde si pak někteří lidé mohou říct - počkám, třeba vyjde a dostanu se k bezchybnému textu. Domnívám se, že nejvhodnějším řešením by bylo, kdyby pan Křížek vytvořil stránku, kde bude publikovat právě seznam chyb, které pan KL, či někdo jiný, nalezl. Podobné řešení se dnes používá i u českých (převážně IT) knih viz např. http://tjn.fjfi.cvut.cz/~virius/errata/pasti2.htm Zájemci pak si mohou seznam vytisknout a přiložit, jak to bylo zmíněno výše.
Datum: 11. 11. 2008 10:04:17 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pro Jiřího P.
Errata se připravují, ujme se jich "kptKL". Nevím, jak jste přišel na to, že připravuji 2. vydání. V té větě bylo "kdyby"... S publikováním chyb jsem nesouhlas nevyslovil, pouze jsem uvedl, že je budu řešit raději s "kpt" pomocí e-mailů a předáním recenzního výtisku; z toho pak vzejdou errata pro internet. V ČR je patrně jediný námořník, který zná problematiku až na dřeň, poskytl jsem mu zde obrovský prostor; ostatní čtenáři drobné nuance v termínech vůbec nezaznamenají. Výsledkem ovšem je, že Vy a Vám podobní si knihu nekoupíte... Takový postoj nejenže nepovede k 2. vydání, ale může mít i za následek zánik mého nakladatelského podnikání. Pěkně děkuju.
Datum: 11. 11. 2008 12:16:11 Autor: Jiří P.
Předmět: Pro Leonida Křížka
Domnívám se, že tuto diskusi berete už příliš osboně, ale na druhou stranu je vidět, že to co děláte Vás opravdu baví a tak to má být. Každopádně 1) Neřekl jsem, že si knihu nekoupím - Ježíšek je za dveřmi a už ji nese v tašce 2) Dále ještě vlastním Napoleonova kavaleristu a Marbotovy paměti, takže nemám v úmyslu podloudně pracovat na zániku Vašeho nakladatelství :-) 3) Kdyby neznamená striktně vyloučit Celkově to na mne působí už jako velké nedorozumnění. Váš tlak na to, aby pan KL již dále neventiloval další problémy na tomto fóru na mne už ke konci působil tak, že se snažíte problém zamést pod koberec, asi mi tam chyběla poznámka ve stylu: pošlete to emailem, dohdneme se, učešeme to a pak to uvolníme jako celek. A ještě jednu věc, osobně mi je celkem jedno, jestli je někde v kniže špatné jméno pro nějaké lano či kolík a pokud by pan KL dával příklady těchto chyb, tak nad tím mávnu rukou. Ovšem to co uváděl v příspěvku "chyba č.2 aneb vzpomínka na Trafalgar" už je věc hodná zřetele. To poslední, co se přeji, je tu knihu zadupat, rošlapat, pomluvit. Vy jste se vydali s p. Kovaříkem na pole naprosto neorané a mým přáním (stejně jako věřím je u pana KL) je to, aby se tato kniha mohla stát referenčním zdrojem pro české čtenáře. Přeji Vám hodně štěstí a doufám, že se nenecháte do budoucna odradit. A ještě jednu věc, možná je na čase pana Kovaříka přetáhnout od Akcentu a pak nebudete mít s nakladetelským podnikáním už vůbec žádné starosti :-)
Datum: 11. 11. 2008 12:39:05 Autor: kpt.KL
Předmět: pro pana Jiřího P.
Aby nedošlo k nedorozumění - já se domnívám, že právě dost čtenářů ji bude brát jako referenční. To podle mne znamená, že měla být odborně korigována, že jí měli pánové Kovařík a Křížek věnovat více péče po všech stránkách - jazykové, překlepů, historické i té nautické. Protože dosud u nás nic odborného na téma válečných plachetnic není, a přestože Vám (a předpokládám i mnoha dalším čtenářů) je námořní terminologie lhostejná, tato kniha propásla příležitost být odborně na výši i zde. Nesouhlasím s názorem, že kniha o lodích může obsahovat chybnou terminologii jen proto, že to zajímá pouze pár desítek/stovek lidí. Ta kniha mohla být napsána i po této stránce daleko lépe, včetně názvů lan atd. Jen ji dostal do rukou nekvalitní poradce. Nebo je jedno, aby bylo v knížce o letadlech napsáno, že mají ploutve místo křídel, a místo pilot uvedeno slovo řidič letadel? Knihy jsou o slovech, a v Trafalgaru je mnoho chybných slov.
Datum: 11. 11. 2008 13:12:12 Autor: kpt.KL
Předmět: pro p. Jiřího
Proč, podle vás, nemůže být v knize o válečných plachetnicích, použit správný název místo použitého chybného? Myslím, že i čtenáři, které námořní terminologie až tak moc nezajímá, mohou vědět, že lana k otáčení ráhen se odborně nazývají ráhnové otěže (braces), že jim to vadit nebude. Kdo, proboha, bude protestovat proti správnému názvu? Komu bude vadit třeba toto vysvětlení: otěže proto, že když chcete zastavit ráhnovou plachetnici (heave-to), doslova ji "přitáhnete otěžě", něco jako u koňského spřežení, odtud pochází význam tohoto slova. Zastavení se provede otočením ráhen na jednom stěžni, obvykle na hlavním, jehož plachty pak pracují dozadu. Pokud někomu vadí, aby s v knihách používaly správné názvy, pak to přesahuje moje chápání. V tom případě nemá cenu pokračovat v diskuzi.
Datum: 11. 11. 2008 13:26:56 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: kudy kam???
Mír, pánové, mír. Pripadám si jak nebožtík kardinál Mazarin, když vjel před Cassale mezi dvě armády a volal totéž, jenže měl, zdá se, větší úspěch. Našli jsme cestu, v jádru se shodneme, tož mysleme ve svém zápalu a nadšení, který, zdá se, máme všichni, na práci a budoucnost. Vážím si všech ohlasů; kniha má i provokovat a tahle vyprovokovala; že slouží trochu za terč, mi nevadí. Třeba dává šanci něco dalšího kloudného udělat... Bon vent et bonne vague, mon capitaine, ozvěte se, až doplujete. A dík, vy ostatní!
Datum: 11. 11. 2008 15:38:13 Autor: Jiří P.
Předmět: Pro pana kpt. KL
Původně jsem již nechtěl reagovat, protože Váš příspěvek z 11. 11. 2008 12:39:05 byl takové hezke shrnutí, ale Váš příspěvek z 11. 11. 2008 13:12:12 mě nakonec přesvědčil. Pokud se podíváme na klasika (zde používám figuru 9. Testimonia), vidíme, že se zvyky zase tolik nemění. Konkrétně Váš příspěvek je krásným příkladem figury 6. Imago a 12. Jubilare. Nebo si myslíte, že jsem skutečně měl na mysli či řekl, že "v knize o válečných plachetnicích nemůže být použit správný název místo použitého chybného" nebo že mi "vadí, aby s v knihách používaly správné názvy"? Ve Vašem oboru toho máte opravdu mnoho co říci, ale je opravdu nutné aby z Vašeho textu tolik čněla figura 1. Despicere? Každopádně jsem rád, že jsme se všichni nakonec shodli a připít si na to vínem, když už námořníci rum nepijí :-)
Datum: 11. 11. 2008 21:59:03 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Souhlasím...
...s Jirkou Kovaříkem i p. kpt. KL. Tomu jsem již odpověděl na jeho vstřícný e-mail s nabídkou další spolupráce. Takže i já končím tuto diskusi v míru, s díky za všechny připomínky a s nadějí na další spolupráci s p. kpt. KL. Již jsme si vyměnili e-maily. Časem se jistě sejdeme na nějaké další prezentaci knihy, kterou vydám (v nejbližší době jistě neméně kontroverzních "HUsitů", ale to bude někdy v 2. polovině příštího roku. Pozvánka bude na Militarii, kam zvu na tu sklenku vína i p. Jiřího P.
Datum: 12. 11. 2008 07:56:31 Autor: Josef
Předmět: Panu Jiřímu P.
Protože jsem tuto diskusi otevřel, myslím že mohu ještě jednou reagovat. Knihu Trafalgar jsem už dočetl a mohu Vám ji vřele doporučit (v jednom svém příspěvku jste pochyboval zda koupit či nikoliv). P. Kovařík je zkušený autor a i výběrem vzpomínek účastníků Vás určitě dokáže vtáhnout do děje. Kupte, přečtěte a nebudete litovat. A dodám ještě jednu svou osobní zkušenost. Před léty jsem poznal člověka, který se prohlásil za korektora fyzikálních učebnic, přestože fyziku neučil a neměl fyzikální vzdělání. Vysokoškolské profesory fyziky s desítkami let praxe poučoval o tom, které termíny mají ve svých skriptech špatně a na ministerstvo školství psal dopisy o špatné výuce fyziky v České republice. Proto když někdo někde napíše, že všichni jsou hlupáci a dělají to blbě, tak se jenom lehce usmívám. Takové jsou mé životní zkušenosti. Přeji Vám příjemné chvíle při čtení dobře napsané knihy.
Datum: 12. 11. 2008 10:02:04 Autor: kpt.KL
Předmět: pro pana josefa
Hezký den přeji. Vy to máte, slušně řečeno, hodně popletené. Když něco není kvalitní, říká se tomu šmejd, zmetek, šlendrián. V našem Kocourkově je šlendrián téměř standardem, přesvědčují nás o tom denně politici, čteme to v novinách, televize mají Občanské judo a Černé ovce, v rádiu poukazuje na českou idiocii Jan Kraus. Nikdy jsem netvrdil, že všichni jsou blbci, jak mi podsouváte, já jsem se „obul“ jen do 4 lidí. Uvedl jsem několik špičkových knih, mohu uvést ještě další stovky. Nikdy jsem netvrdil, že jsem jediným odborníkem na lodě, to je mi podsouváno – sám o sobě říkám, že jsem možná na třetím místě, protože u nás může být ještě někdo vzdělanější, o kom vůbec nevím. O dalších odbornících jsem se zmínil v emailu i panu Křížkovi. Co tvrdím je, že v Česku vyšlo 7 knih s námořní tématikou z doby válečných plachetnic, na jejichž snížené kvalitě se, bohužel, podepsal pan Křížek a jeho nekvalitní námořní poradce. Těch odborně stovkami chyb znehodnocených titulů mohlo vyjít řekněme přes deset tisíc výtisků, průměrná cena 200 Kč. Tvrdím, že v Česku vydali čtenáři za neodborným a nekvalitním překladem poškozenou námořní literaturu přes 2 milióny korun. Hornblower a O’Brian jsou sice „jen“ romány, ale především O’Brian do svých knih zakomponoval desítky skutečných událostí podle Námořních kronik (Naval Chronicles) a dobových pamětí, například podle neuvěřitelné postavy lorda Thomase Cochrana, takže to není jen obyčejný fiktivní román – v řadě míst je ale znehodnocen překladem. Tvrdím, že čtivou a zajímavou knihu Trafalgar (kterou také doporučuji, napsal jsem o ní hned ve svém prvním příspěvku, že je v dané oblasti nejlepší!!!) znehodnotili neodborní námořní poradci a to, co pan Kovařík napsal o manévrování lodí a námořní taktice (o neodborné námořní terminologii nemluvě), není kvalitní. Je to proto, že podlehl falešnému dojmu, že bez prostudování základních knih o námořní taktice to zvládne – ty základní knihy jsem vyjmenoval, on zde potvrdil, že je nezná. Když jsem si přečetl první reakci pana Kovaříka, dýchla z ní na mne určitá arogance a přezíravost, jakoby říkal: co ten nýmand mně, zkušenému spisovateli s řadou vydaných titulů, bude povídat. Proto jsem nasadil jízlivě sarkastický tón. Mne nejvíc překvapilo, že již po třech-čtyřech příspěvcích, aniž bych sem stačil dát první chybu z knihy o Trafalgaru, pánové Křížek a Kovařík si uvědomují, že před sebou nemají nýmanda, ale člověka, který něco ví, a ne člověka „takyodborníka“, který si myslí, že toho hodně ví. A obratem mi nabízejí spolupráci, aby příště vznikla špičková kniha s námořní tématikou i u nás. Protože to udělat jde. Pan Křížek se sám uznale vyjádřil o pátém dílu O’Briana, na jehož ošetření po námořní stránce jsem se podílel. Když jsme se dohadovali dle mého neskromného názoru tři lidé nejpovolanější – autor knihy, nakladatel/redaktor a profesionál v oboru – "jiskření zbraní" v našem střetu směřovalo k jádru pudla. Je zajímavé, že s panem Kovaříkem a panem Křížkem jsme společnou řeč našli poměrně rychle. Vážím si toho, že pan Křížek veřejně uznal, že jeho překlady nejsou odborně na výši, to je v Česku nevídané. Tvrdím, že český čtenář má nárok na po všech stránkách ošetřenou knihu z námořního prostředí – jazykově, faktograficky i po odborné stránce (knihy pana Kovaříka nejsou červená knihovna, ale mnohem náročnější literatura faktu). Pánové Křížek a Kovařík se mnou souhlasili. Jak už to v takových diskuzích bývá zvykem, vždy se najde nějaký mudrlant jako Vy, pane Josefe, co k tomu holt musí něco dodat, to už je v Česku takový folklór, nejlépe osobní urážkou, do toho zakomponovat nějakou „životní“ moudrost. Já nejsem ten fyzik, ke kterému mne hloupě přirovnáváte – já jsem již ruku k dílu (zlepšení úrovně překladů vojenské literatury) přiložil, co jste udělal Vy? Já nejsem anonymní žvanil, jako Vy. Píšete o dělání z lidí blbce – já si myslím, že ho z lidí dělají (kromě politiků) také producenti šlendriánu, kteří tahají lidem z kapes peníze. A také si myslím, že jste ho ze sebe udělal sám. Na hrubý pytel hrubá záplata. PS: Pro pana Křížka – netřeba již reagovat, myslím, že podstatné bylo řečeno. Já jsem splachovací, mně osobní výpady nevadí, já se docela dobře bavil :-)
Datum: 13. 11. 2008 09:50:35 Autor: Redaktor
Předmět: to KptKL
Tak moment, pane! Jaké "odborně stovkami chyb znehodnocené tituly"? Divím se, že vám p. Křížek tyhle výpady trpí. A také nikde nevidím, že by uznal, že jeho překlady jsou špatné. Hodnotíte překl. námořní literatury jen z hlediska odborných termínů, ale překlad literárního díla má i jiné "parametry". Je to plnohodnotná tvorba slovesného díla, kde záleží na znalosti jakyka, schopnosti stylistiky, na slovní zásobě a dalších aspektech, jež tvoří tzv. sémantické gesto autora. Křížkovy překlady jsou hodnoceny kladně, vč. odborné způsobilosti (poradce p. FN je pokládán za odborníka) a pokud jste tam našel nepřesnosti, nebyly jich určitě stovky! Nepřímo naznačovat, že překladatel vytahal z kapes čtenářů 2 mil. korun, to je nehoráznost. Urážíte dobrého překladatele; možná rozumíte odborné námořní hantýrce, ale o odborné kvalitě slovesného díla toho víte pramálo. Mám dojem, že oba pánové (LK a JK) s velkou vstřícnosti přijali vaše výtky, tak už toho kverulanství nechte, všichni tu vyhlásili příměří, tak už přestaňte napadat renomované autory (kteří vaši kritiku přijali) a napište něco sám, ať si zkusíte, jaká je to dřina!
Datum: 13. 11. 2008 16:01:15 Autor: Andreas
Předmět: kapitánovi a dalším
KptKL: Jste borec :) Vaše úroveň znalostí kterou jste ukázal na několika příkladech na mě zapůsobila. Leonida Křížka si vážím pro jeho nadšení s kterým žene věci kupředu a jsem rád, že si pomůžete zvýšit úroveň. p. Kovařík je brilantní literát, přesto si myslím, že jeho parketou jsou po odborné stránce jednoznačně napoleonské války... Námořním věcem nerozumím (musel sem se poptat abych se zorientoval), ale třeba v jeho projektu Rytířské bitvy a osudy, jsem nalezl několik dost překonaných názorů ohledně vojenství.(autor promine). I přesto to považuji za skvělou a na naše poměry evidentně nadprůměrnou literaturu. Takže Traffalgar si nakonec zajdu koupit... pokud budou někde vyvěšená errata budu velmi rád... abych se přiznal tak to je to co mi dneska v literatuře chybí. A v době internetu není přitom nic snažšího. S úctou O.S.
Datum: 13. 11. 2008 17:14:21 Autor: Jan.C.
Předmět: pro redaktora
Nehorázné je to, co jste napsal, Vy! Pan Křížek jasně uvedl, že ani Hornblower není na požadované výši. Jako jachtař můžui potvrdit. Se dvěma knížkami od O'Briana jsem měl občas problém pochopit, o co jde. Když jachtoví kapitáni-poradci pana Kovaříka nevědí, že Gravinův manévr je neproveditelný, je to ostuda, to má vědět každý dobrý jachtař. Přečetl jsem všechny možné příspěvky kapitána KL na netu, je to odborník, kterému je třeba naslouchat, ne po něm štěkat. Příspěvky pana Novotného patří do kategorie líbívého žvanění. Správně jste uvedl, že pan Novotný je za odborníka jen považován. To on publikuje podivné nenámořní výrazy v námořní literatuře, jeho neodborné články jsou dobré leda pro lidi, co o moři nemají ani ponětí. Kapitán odborník je. Mám anglické časopisy, které ilustroval, četl jsem o něm na anglickémn webu. S překlady OBriana jsem moc spokojený nebyl, další díly jsem si ani nekupoval. Nevěděl jsem, že na Pochmurném ostrově dělal někdo jiný, pokusím se někde sehnat. Trafalgar si koupím, protože to doporučuje kpt.KL, jinak bych jej v knihkupectví do ruky nevzal. Nejlépe bude, kdyby někdo počítačově schopnější než já zřídil stránku, kde by se shromažďovaly chyby z knih, na kterých se F.Novotný podílel. Rád přispěju alespoň jednou stovkou.
Datum: 14. 11. 2008 07:34:04 Autor: Josef
Předmět: Gravina
Je zajímavé, že všichni za publikaci Gravinova návrhu odsuzují odborné poradce p. Kovaříka, nikoliv Gravinu samotného. Ale napíše tady už někdo konečně na které straně knihy Trafalgar je ten Gravinův návrh publikován? Rád bych si to přečetl a nechce se mi znovu číst polovinu knihy a hledat danou pasáž.
Přidat komentář

Diskuse k tomuto článku byla uzavřena.

Vyhledávání

Foto týdne

K nejnovějšímu článku Potopení lamače blokády Alsterufer očima poražených.

K nejnovějšímu článku Potopení lamače blokády Alsterufer očima poražených.


Recenze týdne

Zabudnutí hridinovie protitureckých bojov

Zapomenutí hrdinové protitureckých bojů