logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

ad Branná výchova a Bundeswehr

Diskusní příspěvek

Moje babička říkávala: „Povídejte, co chcete, ale za císaře to bylo nejlepší“ V padesátých letech jsem tedy ověřoval u dříve narozených, jaké to bylo za Rakouska, za císaře; musím konstatovat, že reference byly pozitivní.

Můj dříve narozený kolega, přítel a šéf, RNDr. Fišer byl synem hajného, vystudoval na Sorboně a Karlově univerzitě, za významné podpory Schwarzenbergů. Členka opery ND vyprávěla, jak se dívala na poslední cestu císaře a podobně. Paní vyprávěla, jak sloužila ve šlechtické rodině, jako kuchařka, byla osvobozena od pomocných prací, věnovala se jenom vaření, když se vdávala, panstvo ji pomáhalo vybrat nábytek, na svatební cestu do kostela poskytlo kočár se čtyřspřežením, výbavu kterou si pořídila, měla ještě v těch padesátých letech. Starý štajgr mě na Starých Hamrech tvrdil, že na dole bylo nejlépe za monarchie, ovšem byli i tací jako starý Magdón který šel do hospody, zaplatil dluhy, výplatu prochlastal a udělal dluhy nové, Maryčce zbyly oči jen pro pláč, za to nemohl ani uhlobaron, ani císař, ani Schwarzenberg, užitek z toho měl Petr Bezruč a Janáček, kteří nešťastné Maryčce Magdónové postavili nesmrtelný pomník.

Další figurkou v tomto divadélku je Karel Havlíček Borovský; není jednoznačná vazba rýmovačky „jeden byl generál a druhý kardinál“ k obsahu eseje. Schwarzenberg, ani TOP v tomto případě neparticipoval na předávání ozbrojených sil pod cizí komando, oni mají svých průs..ů dost. Pro esej PQ17[1] [diskusní příspěvek k článku Branná výchova] jsou patřičné Havlíčkovy verše „Nechoď Vašku s pány na led, mnohý případ známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme.“ Situace v Evropě je v současné době mnohem chladnější, než za studené války. Za studenou válku by správně měla být udělena Nobelova cena Varšavské smlouvě a NATO. Pokud se účastníme postupného obkličování Ruska, musíme předpokládat, že se zachová jako šelma, zahnaná do kouta odkud není úniku. Česká republika má 135 obyvatel na kilometr čtvereční, je v dostřelu raket středního doletu, kdežto USA má 32 obyvatel na kilometr čtvereční a je v dosahu až raket strategických; potom budeme my v situaci toho sedláka z Havlíčkových veršů. Posílení německé divize naši čtvrtou brigádou a vyčlenění jednoho praporu do Polska může mít pro nás, při naši zoufalé pod-dimenzovanosti ozbrojených sil a absence záloh, fatální následky. Bohužel, tímto případ nekončí, ale začíná.

Olbreitová, jako ministryně zahraničí Spojených států prohlásila, že je nespravedlivé!!! aby Rusko vlastnilo takové fenomenální bohatství. Prezident a pětihvězdičkový general Eisenhower varoval při svém posledním projevu k lidu Spojených států před „získáním nežádoucího vlivu vojensko-průmyslovým komplexem“. Toto varování je v rozporu se současnou doktrínou Spojených Států, která konstatuje, že „Země, která pod kvalifikovaným vedením a s využitím domácích surovin dokáže vybudovat moc na USA nezávislou, se pro USA stává zemí nepřátelskou“(Wolfowitzova doktrína). Wolfowitzova doktrína preferuje jako legitimní prostředek preventivní vojenský zásah, ovšem žádný generál nemá právo legalizovat zločin, na toto již doplatili Keitel a Jodl. Co to je preventivní zásah? Preventivním vojenským zásahem byla podle kancléře Hitlera 20. 6. 1941 operace Barbarosa. Naproti tomu později generál, polní maršál von Manstein udává, že sovětské síly a technika nebyly připraveny a schopny útoku. Preventivní útok je tedy napadení nepřipraveného, většinou nic netušícího objektu (státu, politického, nebo jiného uskupení; nebo jednotlivce bez výstrahy vyhlášení války).[2] Takový čin je hodnocen evropskou civilizací jako zločin.

Preventivní úder tedy není vojenskou operaci, nedefinuje ji Clausewitz, Jomini, ani strategická literatura západní provenience, která u nás za uplynulé půlstoletí vyšla, což potvrzuje, že se jedná o válečný zločin.[3]

Argumenty Olbreitové a Wlofowitze ukládají šéfovi ruského státu povinnost provádět urychleně kroky, aby se nebezpečí a důsledky napadení snížilo. Pokud se Česko zúčastní preventivního úderu, musí se brát na vědomí, že s velkou pravděpodobnosti bude následovat odvetný úder (geograficky jsme první na řadě), protože by to byl válečný zločin, mohl by napadený zdůvodnit použití zbraně ke svoji obraně, jejíž účinnost se měří v kilotunách, nebo i v megatunách tritolového ekvivalentu. Ministr obrany Stropnický dne 7. 11. 2016 předložil sněmovně návrh na změnu článku 43 Ústavy České republiky ve snaze o co nejotevřenější možnost vlády rozhodovat o tom, do jakých vojenských zahraničních misí vyšle Armádu České republiky (AČR) a kterým cizím ozbrojeným silám poskytne k jejich vojenským operacím naše území. Obsahu mozkovny pana Stropnického nedochází, že využití našeho území ve vojenských operacích namířených proti Rusku postaví Česko do řad jeho nepřátel. Že Rusko bude s námi jednat jako s nepřítelem je nepochybné. Spoléhání se na nějakou cizí pomoc je pro stát smrtelně nebezpečné, ta by se skládala z bombardování, jak vidíme v současné době, tedy co by nezničil protivník, zničí ti, pro které budeme válčit, vždyť pro ně jsme jenom spotřební materiál. Domnívám se, že o vyslání ozbrojených sil mimo teritorium státu by měla rozhodovat nejenom vláda, ale i parlament a neopomenutelně jako vrchní velitel prezident (možná že to jednou bude Schwarzenberg); totiž hraní si s ozbrojenými silami je nebezpečnější než manipulace odjištěným granátem.

Evropa je v současné době ohrožena na jihovýchodě a jihu kde vyčkávají miliony lidi vtrhnout do bohaté a bezbranné Evropy a vzít si ji buď po dobrém (Merklová), nebo po zlém. Navzdory těmto hrozbám se ozbrojené síly Evropy soustřeďují v prostorách severovýchodní Evropy, proti ruskému pravému křídlu, které je nejzranitelnější. Můžeme klást otázku, jaké jsou perspektivy sebezáchrany, domnívám se, že základním východiskem na podzim budou volby. Měli bychom volit kohokoli, jenom ne stranu, kde je místopředseda Stropnický.

A co s NATO? Podle Machiavelliho rady „DIVIDE ET IMPERA“ – rozděl a panuj, se šikuje k útoku za účelem rozparcelování Ruska. Ukrajina, která se Spojeným Státům vnucuje jako hlavní spojenec si již plánuje přehlídku v Moskvě, ale my bychom se v tomto případě k lizu, nedostali.[4] Pro nás bude nejbezpečnější tento spolek, který ani neplánuje obranu střední Evropy před invazi muslimů a černochů, opustit. Příklady Izraele, Finska, Rakouska, Švýcarska ukazují, že tento krok je reálný a výhodný. Článek Marka Skřipského je velmi dobrou informaci o státu, který je neutrální a plně obrany schopný, je to náš nedostižný vzor (terén; válečnické geny, morálka a etika obyvatelstva). Ovšem toto chce výměnu politiků namísto politiků typu Stropnického politiky typu Viktora Orbana.

Pavel Misustov

 Článek Marka Skřipského: Ozbrojené síly Švýcarské konfederace mě zajímají už nějakou dobu a osobně v nich spatřuji jednu z nejlepších a nejvíce akceschopných armád na světě, v jejichž koncepci hrají silnou roli také prvky patriotismu a odpovědnosti občana ke své zemi. Napsat o švýcarském vojsku článek jsem se však rozhodl teprve nedávno. Vedlo mě k tomu, mimo jiné, průběžné, pravidelně se opakující tlachání předních eurounijních (samozřejmě „proevropských“) představitelů o „Evropských silách rychlé reakce“, které podle slov eurofilních politiků mají představovat téměř mýtickou neporazitelnou armádu a pak také jakási „odzbrojenost“ velké části Evropy. Nestandardním termínem „odzbrojenost“ nemyslím pouze výraznou redukci aktivních sil a počtu vojenské techniky, ale také trestuhodné opomíjení dalšího výcviku záloh a absenci jakékoliv branné přípravy na školách.

Než mě v této souvislosti nějaký veleduch nařkne z toho, že se mi stýská po „komunistické militarizaci mládeže“, rád bych ho upozornil, že například ve Spojených státech stále existuje obdoba „vojenských kateder“, známá pod zkratkou ROTC (Reserve officers training corps). Ale k věci. Švýcarsko je zemí, která dbá na dobře vycvičené, vystrojené a vyzbrojené vojenské síly. Na rozdíl od mnoha evropských států nedělá z bezbrannosti ctnost ve stylu „podívejte se, jak jsme mírumilovní“ a naopak činí vše pro to, aby mohla kdykoliv garantovat vlastní bezpečnost. Jakýsi prazáklad dnešní švýcarské armády můžeme spatřovat v koncepci z roku 1815, která po mnoha úpravách a změnách dovedla švýcarské síly do aktuální podoby. Armáda Švýcarské konfederace tak ve své podstatě kombinuje systém regulérní armády s miličním systémem a to tak, aby vynikly výhody obou přístupů. Profesionálních vojáků je ve švýcarské armádě pouze kolem tří tisíc šesti set. Většinou jde o vyšší důstojníky, instruktory výcviku a štábní důstojníky. Kolem tohoto tvrdého jádra se pak nachází „obal“, tvořený (hlavně) muži, podléhajících povinné vojenské službě. Té se musí ve Švýcarsku podrobit každý způsobilý a netrestaný muž ve věku od devatenácti do dvaatřiceti let.

Doba služby není příliš dlouhá, zato výcvik v jejím průběhu je velmi intenzivní. Délka povinné vojenské služby se pohybuje se v rozmezí od osmnácti do jedenadvaceti týdnů, podle druhu jednotky u níž odvedený slouží. „Záklaďáci“ jsou po čas vojenské služby podrobováni důkladnému výcviku se zbraní i příslušnou vojenskou technikou a po jejím skončení se každoročně třikrát do roka účastní týdenního cvičení (záložní důstojníci čtyřikrát do roka). Povinnost pravidelných cvičení pro ně přestává platit, pokud na nich celkově stráví tři sta dní, anebo po dosažení věkové hranice dvaačtyřiceti let. Ze záloh jsou pak definitivně vyřazováni v devětačtyřiceti letech. Pouze v průměru jedna třetina služby schopných mužů do armády nenastoupila a zapojila se buď do složek civilní ochrany anebo nastoupila civilní službu. Ti, kteří byli shledáni nezpůsobilými vojenské služby, musí platit dvouprocentní přirážku k dani z příjmu, což by naše „bratrstvo pravdy a lásky“ jistě označilo za další atribut „plíživé fašizace společnosti“ Pro ženy je služba ve vojsku pouze dobrovolná a podle nejnovější reformy, nazvané „Armáda XXI“ mohou používat zbraň výhradně pro vlastní obranu během služby. V praxi to tedy znamená, že v případě konfliktu by se neúčastnily bojových akcí. Švýcarští muži jsou, jak vidno, gentlemani, kteří se „neschovávají za ženskou“.

Politické i armádní špičky svým záložákům věří. Každý voják v záloze smí vlastnit doma ruční střelné zbraně (včetně zbraní automatických) s počtem nábojů nepřesahujícím padesát kusů. Toto povolení je motivováno čistě prakticky. Počítá se totiž s eventualitou, že v případě rychlého napadení země, by se záložák musel ke své jednotce „probít“. Švýcarsko s necelými sedmi miliony obyvatel je díky své armádní koncepci schopné nasadit v případě ohrožení 1 375 889 skvěle vycvičených vojáků (údaj z konce roku 2005). V přepočtu na populaci je tak švýcarská armáda druhou největší na světě, za armádou státu Izrael. Švýcaři pochopili, že armádu nedělají pouze elitní jednotky, sloužící jako „výkladní skříň“ té či oné armády, ale že je nutné věnovat se výcviku „průměrného vojáka“ A právě výcvik a příprava řadových vojáků je ve švýcarských ozbrojených silách na špičkové úrovni, přičemž srovnatelnou úrovní „záklaďáků a „záložáků“ se může pochlubit asi opět jen izraelská armáda. Plně profesionálními složkami švýcarské armády jsou pouze letectvo, kde výcvik bojového pilota probíhá už od šestnácti let a speciální jednotky AAD, cvičené podle vzoru britské SAS. Zcela specifický útvar představuje proslulá švýcarská vatikánská garda. Impozantně působí rovněž fakt, že švýcarská armáda je schopná kompletně mobilizovat do dvanácti hodin, což představuje naprostý unikát.

Na tomto místě bych rád podotkl, že Spojené státy počítají pro mobilizaci svých sil s několika týdny, přičemž některé pesimistické odhady hovoří až o jednom měsíci. V souvislosti s tématem škodolibě připomínám chvástání zainteresovaných eurofilů, hrdě prohlašujících, že Evropské síly rychlé reakce – tedy plně profesionální sbor o síle cca 25 000 mužů – jsou připraveny k zásahu do pěti dnů. Po technické stránce je švýcarská armáda plně srovnatelná s moderními ozbrojenými složkami vyspělých států. V její výzbroji nalezneme jak domácí provenienci (zde zmiňuji především vynikající útočnou pušku SIG 550), tak zbraně americké, belgické nebo německé. Jádro švýcarského letectva tvoří čtyřiatřicet amerických stíhaček F-18 Hornet, nejpoužívanějším tankem je zase německý Leopard 2. Vzhledem k neutralitě konfederace hraje při nákupu zbraní prioritní roli jejich kvalita a kompatibilita, nikoliv zahraničně politická objednávka. Koncepčně má švýcarská armáda jeden hlavní úkol – zajistit územní obranu státu.

Na první pohled to vypadá logicky, nicméně většina zemí EU a NATO zakládá armádní koncepci na účasti v zahraničních misích, přičemž některé z nich plán územní obrany v zásadě nemají. V současné době převládá – po mém soudu nešťastný – přístup, že každá země „dá něco“. Češi chemiky a 601. skupinu zvláštních operací, Britové letecké krytí, Francouzi nevím, co a takto bude fungovat „kolektivní bezpečnost“. Osobně si myslím, že armáda má v první řadě bránit suverenitu své země a vše ostatní jsou pro ni úkoly druhého řádu. Byl bych nerad, kdyby můj článek vyzněl jako plošné odmítnutí české účasti na všech zahraničních misích, neboť takto není zamýšlen. Pouze chci říci, že nepovažuji za normální situaci, pokud například sám bývalý ministr obrany SRN prohlásí, že německá armáda je schopna zasáhnout kdekoliv na světě kromě Německa.

Švýcarsko se účastnilo v minulosti zahraničních misí v Bosně a Koreji, ale tato angažmá nepředstavují pro ozbrojené síly konfederace prioritu. Švýcarský model ozbrojených sil je ze společenského hlediska důležitý i proto, že popírá častá tvrzení pacifistů a členů bratrstva pravdy a lásky, snažících se vsugerovat lidem blud, že tam kde je mezi lidmi mnoho zbraní a dbá se na brannost, existuje zároveň podhoubí pro násilí, ať už obrácené dovnitř (agresivní chování mezi lidmi) nebo navenek (silácká rétorika a v krajním případě agrese vůči okolním státům). Švýcarsko je veskrze mírumilovným státem, stranícím se mezinárodních roztržek, s velmi nízkou kriminalitou (největší podíl na kriminalitě mají ve Švýcarsku imigranti a jejich potomci), přičemž počet zneužití střelných zbraní je taktéž velmi nízký. Nekoná se „střílení na školách“, ani jiné podobné jevy, jimiž pseudohumanisté tak často straší. Švýcaři se jenom drží staré pravdy Flavia Vegetia Renata, přisuzované mylně Machiavellimu: „Kdo si přeje mír, ať se připravuje na válku.“ Velmi sympatická je i skutečnost, že Švýcaři pokládají obranu země za jednu z povinností dobrého občana. Mladí lidé se při výkonu služby naučí o sebe lépe postarat, získají pevnější vztah ke svému okolí, zvládnou sebeobranu, zdravovědu a další věci, které se jim mohou kdykoliv hodit. Tím, že služba v armádě je brána jako věc „nás normálních kluků“ a tím, že jednorázově není moc dlouhá, stává se armáda místem setkávání lidí, kteří si po výcviku zajdou na pivko, seznámí se, popovídají si a tak vznikají další a další přediva mezilidských vztahů. Armáda je jakousi organickou součástí švýcarské společnosti, aniž by ji militarizovala.

Švýcarská konfederace je specifický státní útvar a mnoho jejích atributů zkrátka nelze převzít. Nejsem příznivcem české neutrality, která by byla v tomto prostoru pro Českou republiku zahraničně politickou sebevraždou, nicméně model švýcarské armády by nás mohl inspirovat. Ani on by nešel v našich podmínkách aplikovat celý, zejména vzhledem k ekonomickým aspektům. Ve svých základních konturách by se však mohl stát něčím, co by bylo dobré alespoň napodobit. Je trochu smutné, že místo debaty na toto téma představuje hlavní bezpečnostní problematiku otázka radaru někde v Brdech…

Marek Skřipský

 

[1] Tak nám ministr obrany podepsal smlouvu o předání poloviny naší armády Bundeswehru. Pokud si toho někteří nevšimli, vrcholný reprezentant ANO a ministr obrany podepsal v Německu s tamní ministryní obrany smlouvu, kterou je česká 4. brigáda rychlého nasazení podřízena německé divizi. Něco takového nemá v české historii obdoby, snad jen s dočasnou výjimkou takzvaného vládního vojska v době protektorátu a svatováclavské roty SS v roce 1945. + Mnoho "demokraticky" smýšlejících občanů bude jásat a provolávat slávu, ale pokud se nad tím rozumný člověk zamyslí, tak zjistí, že vrchním velitelem již tak prořídlé České armády není Český prezident, ale Němec. Musím se ptát, kde je ta "demokracie" a jak dalece bude omezovat občany našeho státu? To je ta demokracie, která nám byla vnucováno v roce 1989 z huby alkáče V.Havla a dalším chartistů? Z Řeckého slova demokracie se stal bič pro války a vraždění pod praporem NATO a Unie. Pamatuji si co prohlásil Karel Kryl o tom, o se tady děje a chystá. "I sametem lze zardousit". Nestalo se tomu tak a následky nás budou provázet další generace. + Jak jsem psal již nedávno, ochrana státu a rodiny před různými běženci bez dokladů i s falešnými doklady. Postavit tuhle chátru před hotovou věc. Jsi emigrant podezřelý z nelegálního překročení hranice suverenního státu, máš dvě možnosti, budeš zastřelen nebo deportován zpět. Nastal v České politice určitý paradox. Karel Schwarzenberg známý člen silné a vlivné bandy Bildenberg vítá tuhle chátru z Afriky či Asie a chce její začlenění do Evropy. Evropa vždy bojovala proti Turkům či Saracenúm. Dokonce jeho předkové se výrazně podíleli na porážce bezvěrců - muslimů. + Jak bude probíhat hraná výchova a jak kvalitně již v to přestávám doufat. Velitelem části naší armády je cizinec i vzpomněl jsem si na tohle: Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden, ten je generál,[4] a druhý je kardinál;[5] zle, matičko, zle! Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle! Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden, ten je arcibiskup, a druhý je taky ......., zle matičko, zle! Zdroj-M.Koller a K.H.Borovský

[2] Pro bližší představu – Muž v lese se střetne s osobu, o které ví, že je to recidivista, když na tuto osobu zaútočí úderem a usmrtí ji tak soud bude posuzovat kausu jako vraždu, o legitimitě nebude řeč.

[3] Nezaměňovat s Clausewitsovym pojmem překvapení, které je základem všech vojenských akcí na taktické i strategické úrovni.

[4] České země měly již od dob R-U na Středním východě téměř dominantní dostavení v budování energetiky, petrochemie, průmyslových podniků, po nastolení „demokracie“ u nás a okupaci Středního východu jsme odtud byli vítězi vytlačeni a obchodní aktivity nám byly zakázány.

 
Datum: 09. 03. 2017 23:10:27 Autor: QF17
Předmět: Konvoj PQ17
PQ17 smutná historie pro Royal Navy a šéfa D. Pouda. On rozhodl o rozpuštění námořního svazu směřujíci do Murmansk. Německé letectvo a námořnictvo potopilo díky nedbalosti a špatnému úsudku 24 lodí z 39ti. S pozdravem QF17
Datum: 10. 03. 2017 17:24:54 Autor: Karel B.
Předmět: Pro PQ17
QF 17,je vidět,že jste velmi dobrý manipulátor.Hledal jsem Vámi uvedenou bandu Bildenberg,ale na šel jsem pouze, název Bilderberg s tím, je to označení pro výroční uzavřenou konferenci, na kterou je pozváno cca120 až 150 významných osobností především ze Severní Ameriky a Západní i Střední Evropy. O pozvání rozhoduje řídící výbor a každý rok se obměňuje. Tradičně tvoří jednu třetinu pozvaných politici a zbylé dvě třetiny osobnosti z oborů finančnictví, průmyslu, odborů, vzdělání a komunikací. Název skupiny je odvozen od jména hotelu v Nizozemsku, kde došlo v roce 1954 k prvnímu setkání. Setkání bylo iniciováno několika lidmi, včetně polského politika Józefa Retingera, kteří se obávali růstu antiamerikanismu v západní Evropě a navrhli mezinárodní konferenci na níž by se setkali představitelé evropských zemí a Spojených států s cílem podpořit atlanticismus – lepší porozumění mezi kulturami západní Evropy a Spojených států s cílem spolupráce v oblasti politické, hospodářské a otázkách obrany. Další Vaše pomýlení spočívá v tom, že se nejedná o žádnou skupinu,schůzky organizuje řídící výbor, který má dva členy za každou z přibližně 18 zemí. Na uvedených setkáních se nepředkládají žádná usnesení, nehlasuje se, ani se nevydávají žádná politická prohlášení a jména účastníků jsou tisku k dispozici. Neoficiální centrála Bilderbergu se nachází na univerzitě v nizozemském Leidenu.Za českou republiku se těchto jednání zůčastnili , Karel Kovanda (1998), Michael Žantovský (1999), Jiří Pehe (2001), Karel Schwarzenberg (2008). Pokud nemáte tak rád šlechtu,přečtěte si knížku :Václav Holek:"Paměti",kam by asi dospěla Evropa,kdyby nebylo šlechty. Myslím si,že NATO udělalo pro mír v Evropě tu maličkost, že V Evropě zůstal tak dlouho mír. Jinak by jsme v Paříži, Římě, možná i Madridu,mluvili rusky a to bez legrace! Naše ČSLA měla směřovat k Rýnu. Samozřejmě, že dle propagandy SSSR by za rozpoutání konfliktu mohla opačná strana, přestože by si začali sami a nebo by se to definovalo jako akt vymanění místního obyvatelstva s kapitalistického područí.V demagogii a lhaní mají Rusové mnoholeté zkušenosti. Stačí se podívat na Polsko a Finsko 1939. Aktuálně Krym a východ Ukrajiny.
Datum: 10. 03. 2017 19:38:43 Autor: QF17
Předmět: Bildenberg a Karel nejen B.
Pravdivý příběh skupiny Bilderberg, autor Daniel Estulin. Tuhle knihu jsem dostal od dcery jako vánoční dárek před několika lety. V obsahu je zmíněný i Mena Fürst zu Schwarzenberg. Není ovšem jen spolek Bildenber, ale Ilumináti, Zednáři, Vatikán, sionisty, CIA, Rothschildy, CRF, NSA, Trilaterální komisi, JASON Society, Skull&Bones atd. Tyto šedé eminence, tajní bankéři, o kterých nevidíme nikdy nic ve zprávách, už vlastní většinu toho, co planeta skýtá. Tisknou papírové peníze a půjčují je státům. Prezidenti, kteří by chtěli získat nezávislost na tomto cizorodém peněžním systému se zavraždí jako Abraham Lincoln nebo jsou prezentováni jako senilní a pomatení jako Ronald Reagan - sdělovací prostředky nakonec mohou nechat každého vypadat tak, jak se jim zlíbí. Když si Reagan na konci své éry všiml, jak malou moc vlastně má a pokusil se osvobodit americký národ ze rdousícího sevření nikdy nesplatitelných hor dluhů u iluminátů, ukázali svoji moc a v říjnu 1987 došlo ke krachu na burze. Jim to nevadí, neboť si mohou kdykoliv natisknout nové peníze. A mohou levně skoupit firmy, které se díky burzovnímu krachu dostaly do konkurzu. + Nemyslím si, že jsem dobrý manipulátor, jen uvažuji a přemýšlím o věcech ne náhodných. Dnes je snadné sledovat a získávat informace, major Zeman by měl snadnější pátrání. Mobilní tzv. chytré telefony fungují i při vypnutí, televize sleduje diváka, kamery jsou na každém rohu atd. + A nebylo by pěkný? Socialismus by vládl v Evropě a ta by byla jednotná. Žádný negr či muslim by neměl šanci vraždit, znásilňovat či okrádat Evropany. + Lžou všichni i věřící natož představitelé vlád a politických stran, jen si vybavte projev alkáče Venci Havla: Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, ze jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků... Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepši životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce. A po letech jsme se dozvěděli kdo je ..... ON jemu podobní, třeba Schwarzenberg.
Datum: 13. 03. 2017 21:24:04 Autor: Karel B.
Předmět: Doplnění konvoje PQ 17
V době rozpuštění konvoje PQ 17 byl šéfem Royal Navy Sir Dudley Pound.Někde se ji uvádí,že v dané době trpěl zdravotními problémy-z důvodu nádoru na mozku,na který v roce 1943 i zemřel.Jedna věc je jista , po válce je každý generál. Sir Dudley Pound neměl věšteckou kouli a musel se rozhodovat pod tlakem. Ale jestli si dobře vzpomínám co psal Stanislav Bartl, tak Britové původně hodlali využít konvoj PQ 17 jako návnadu a vylákat Tirpitze na moře, kde by jej zničily jejich těžké lodě. Pound však rozhodl jinak a nařídil konvoj rozpustit. A tak do severoruských přístavů doplulo 11 obchodních a dvě záchranné lodě.
Datum: 14. 03. 2017 08:58:21 Autor: QF17
Předmět: Upřesnění
To, že měl být konvoj PQ17 použit jako návnada pro Tirpitz je jedna z domněnek, ale ovšem falešná. Britové mlely z bídu a nedostávalo se jim dostatek válečných lodí k zajištění konvoje a už vůbec ne zničit Tirpitz i když měli v záloze tzv. "Vzdálené krytí" k zajištění konvoje. Otázka zní, jestli by byla Royal Navy schopná včas zareagovat. Obětovat 34 lodí s nákladem za 700 mil. dolarů je blbost. Pound pokládal zajišťování konvoje do Murmansku jako zbytečné a zatěžující pro Royal Navy. Ovšem za dobu konvojů směřující do Sovětské svazu ztráty obchodních lodí narůstaly. PQ16 ztratil pět ze svých 30 obchodních lodí a čtyři další dorazily do cíle poškozené. Podle zjištění měl Pound dostatek informací i o přesunu Tirpitze do jiného kotviště. Ovšem rozkaz již vydal a masakr se blížil. Ke uničení konvoje tak stačila jen hrozba útoku lodí Tirpitz. Nádor na mozku to určitě nebyl - Pound.
Datum: 17. 03. 2017 13:20:58 Autor: Mirek
Předmět: PQ17
Neřekl bych, že šlo při rozhodování o "nádor na mozku". Spíše o chladnou kalkulaci dokázat jak jsou konvoje do Murmanska nad síly Spojenců. Bitva o Atlantik byla v plném proudu, VB hladověla. Za první sv. války by se museli císařovi vojáci pro porážku VB na ostrovech vylodit, v následující válce ji stačilo pouze blokovat z moře. Málokdo dnes ví, že Evropské státy v dané době nebyly potravinově soběstačné. ( Německo 87%, ČSR 96%, NL 56% soběstačnosti atd) Prostě Anglii hrozil hladomor. Na jednu stranu tlačil FDR na dodávky z Anglie Stalinovi, na druhou na ostrovech hladověl národ.A z třetí strany musela VB zajišťovat dodávky po moři pro Irsko. Tedy osud PQ17 byl nutný argument pro učiněná rozhodnutí Admirality. Kecy o "návnadě" jsou jen vata vytvořená později.
Datum: 05. 05. 2017 14:27:21 Autor: Autor
Předmět: Clanek
Autor tohoto clanku uz ma taky asi vygumovanej mozek .. Navic uvadi nepresnosti
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Kim Čong-un u monitoru - hackuje, anebo hraje nějakou erotickou hru?

Kim Čong-un u monitoru - hackuje, anebo hraje nějakou erotickou hru?


Recenze týdne

Prusové v Brně

Edice Město - Lidé - Události