Panzerjägerwagon T-34 (r) a ZiS-5

Ještě den práce

V počáteční fázi vpádu Wehrmachtu do SSSR ukořistili Němci obrovské množství zbraní, včetně nikoli bezvýznamného počtu tanků T-34/76. Stroje, které byly pojízdné, ihned začleňovali do svých tankových útvarů, ty nepojízdné, ale s funkční výzbrojí, pak zakopávali jako zodolněné body obrany, nebo z nich vytvářeli protitankové vagony obrněných, ale hlavně strážních vlaků, které nasazovali k ochraně železničních tratí před partyzány. Výroba byla jednoduchá a levná. Vzal se jakýkoli plošinový vagon, do jeho dřevěné podlahy se vyřízl obdélníkový otvor a do něj se posadil tank T-34 zbavený pásů, kol a klik odpružení. Někdy se vymontovávalo i pohybové ústrojí, motor, převodovka, chlazení a další agregáty, které posloužily jako zdroj náhradních dílů pro pojízdné tanky.

O existenci těchto vagonů, označovaných Němci jako Panzerjägerwagon T-34 (r), jsem se dověděl z článku v časopisu ATM 09/2007, kde byly i barevné bokorysy, takže jsem se rozhodl, že si vagon postavím jako model. Měl jsem k dispozici shortrun plošinového železničního vagonu francouzské firmy Azimut a od klubového kolegy Jana Patery jsem dostal horní část korby T-34/76 a věž ze stavebnice Tamiya (díly mu zbyly po přestavbě T-34 na obrněný pěchotní transportér). Znamenalo to vyrobit z destiček vanu, ale to nebyl velký problém. Jelikož jsem měl doma ještě z počátku 90. let polský vakuform se třemi pruhy železniční tratě, rozhodl jsem se pojednat scénu trochu šířeji ? vytvořit dvě koleje vedle sebe někde v železničním depu a k vagonu s T-34 přifařit též trofejní ZiS-5, upravený pro provoz na kolejích. Existuje fotografie takového vozidla bez pneumatik, které má k diskům zezadu navařené nákolky a přímo používá disky jako železniční kola. Z toho vykrystalizoval námět ? znázornit fázi, když už je odstrojený T-34 ponořen do šachty v podlaze plošinového vagonu a zbývá jenom dokončit kamufláž. Proto je na korbě ZiSu-5 uložen již nepotřebný autogen a další nářadí, na plošinovém vlečňáku pak část demontovaných dílů ? kola T-34 a nepotřebné klanice vagonu.

Vzhledem k tomu, že vlastně jednalo o stavbu čtyř modelů, dvou kolejí a o větší množství detailů, trvalo vytváření této scénické podložky dva měsíce a práci jsem dokončil 25. dubna 2018.

Na bližší koleji stojí trofejní nákladní automobil ZiS-5, upravený pro železniční provoz jako drezína, se zapřaženým plošinovým vlečňákem, na vzdálenější koleji plošinový vagon, do něhož je zapuštěn ukořistěný tank T-34/76.

K vytvoření povrchu jsem použil letitý polský vakuform se třemi traťovými pruhy. Jeden jsem odřízl a dva ponechal, avšak mezera mezi nimi byla příliš úzká, takže jsem je musel oddělit taky a přidělat pruh terénu s vyšlapanou cestičkou. Další cestička vede podél cihlové zdi depa.

Cihlová zeď v pozadí je vytvořena plastickým kartónem, koupeným v prodejně pro železniční modeláře. Z téhož sortimentu též pocházejí koleje. Vakuformové polotovary kolejí, které se měly po vyříznutí slepit k sobě, byly nepoužitelné, naštěstí jsem měl doma mosazné kolejové pruty pro modelovou železnici.

Tanková kola jsem též dostal od Jana Patery z jeho zbytků, ale není problém koupit sadu ?T-34 Wheel Set, 1942 Series?, kterou produkuje MiniArt.

ZiS-5 je postaven ze stavebnice Alan, plošinový vagon ze shortrunu firmy Azimut/Ironside ?German Railway Flatcar?. Byl příliš dlouhý, takže jsem ho asi o 5 cm zkrátil, aby rozměrově odpovídal podkladům.

Motor ZiSu-5 je natolik dobře zpracován, že mi bylo líto kapotu zavřít. Tak jsem zinscenoval paralelně probíhající opravu.

Dlouho jsem studoval jedinou nejasnou fotografii, abych se přesvědčil, že železniční ZiS-5 Němci opravdu provozovali na původních discích, opatřených nákolky.

Nářadí rozprostřené na blatníku. Na odřených hranách je vidět původní ruská barva.

Vzhledem k užšímu rozchodu kolejí na polském vakuformu jsem musel z přední nápravy vyhodit brzdové bubny. Nákolky jsou prstence vyřezané kružítkem z plastiku.

Vzadu zůstaly jen vnitřní disky s vodícími náboji. Aby se vešly mezi koleje, musel jsem na každé straně obrousit asi 1 mm osazení pro brzdové bubny na nápravě.

Nákladu na korbě ZiSu-5 dominuje autogen a barel. Jsou zde i hevery, velké klíče v bedně a napínací kola T-34.

Pohled z druhé strany lépe ukazuje hadice autogenu, jeho mosazný hořák a redukční ventily s manometry.

Plošinový vlečňák je vyroben metodou scratchbuild z profilů a trubek Evergreen. Přidal jsem ho, aby za ZiSem-5 nezůstaly prázdné koleje.

Náklad tvoří z valné míry pojezdová kola T-34 a klanice plošinového vagonu.

Pohled z druhé strany ukazuje stříbřité plochy ložisek uvnitř kol.

Celkový záběr vagonu Panzerjägerwagon T-34 (r).

Kromě obvodového rámu má vagon ještě uvnitř dvě podélné traverzy. Jejich rozteč přesně odpovídala šíři vany T-34, takže jsem ji nemusel zužovat.

Věž jsem doplnil základní výbavou, sedačkami, košem na prázdné nábojnice za závěrem a náměrovým a odměrovým mechanismem.

Vagon je docela pěkně detailován a spřáhlo je doplněno fotoleptanými díly. Přidal jsem ale spojovací tyče a táhla špalkových brzd.

Scéna zachycuje přestávku v nástřiku kamufláže. Je vidět, jak se voják-natěrač chystá vyčistit si stříkací pistoli.

Kompresor a další výbava pochází ze setu ?Polní dílna? firmy Italeri.

Logika scény vyžadovala, abych přidal odhozené prázdné plechovky barvy.

Na bocích vany T-34 jsem znázornil výřezy pro odpružení a ložiska klik, na nichž byla pojezdová kola nasazena. Pancéřové pláty před koly vagonu jsou zatím natřeny jen suříkovým základem.

A jako vždy je zde důstojník v šedých rukavicích, který přihlíží a mohl podat hlášení, že bude zapotřebí ještě den práce.