logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Obojživelný tank LVT(A)-1

Saipan za odlivu

Mezi modely obojživelných vozidel LVT, které jsem představil v předchozím příspěvku, byl též model obojživelného tanku amtank LVT(A)-1, avšak na fotografiích starých více než dvacet let. Jako předloha posloužil stroj 708. praporu obojživelných tanků, který 15. června 1944 podporoval výsadek na Saipanu, na pláži Modrá dvě. Vylodění začalo v 07:00 a do 09:00 více než 300 vozidel LVT dopravilo na břeh 8 000 mariňáků 2. a 4. divize námořní pěchoty (a též vojáků 27. pěší divize).

O pár let později jsem svůj model umístil na poněkud expresivně působící podložku, neboť je na ní amtank znázorněn uváznutý na korálovém útesu. Udělal jsem to z náhlého popudu, protože mi to připadlo zajímavé, ale teprve při psaní tohoto příspěvku jsem si ověřil porovnáním námořní mapy s plánkem vylodění na Saipanu, že celé západní pobřeží, kde leželo 15 vyloďovacích pláží, je opravdu chráněno předsunutým valem korálových útesů, které jsou za odlivu nad hladinou, a za nimi se až k pobřeží táhne mělčina s hloubkou 0,4 m a zřejmě posetá korálovými balvany. Ačkoli záliv Bahia Laolao (Magicienne Bay) na jihovýchodním pobřeží je mnohem přístupnější, Američané jej ignorovali, a pro vylodění si zvolili navigačně tu nejhorší možnou část pobřeží, což sugeruje, že zde bylo nepřátelské opevnění nejslabší, neboť Japonci nepředpokládali, že se americké jednotky vylodí tam, kde budou muset překonat korálovou bariéru. Bez obojživelných pásových transportérů LVT by to zřejmě Američané nedokázali, avšak volbou terénu, kterou jim nasazení LVT umožnilo, Japonce o to více zaskočili.

Již při zahájení vývoje transportéru LVT-2 projevil USMC zájem o pancéřovanou verzi s dělovou výzbrojí. Ukázalo se však, ž největší zbraní, která se dá do LVT-2 osadit, je 37mm kanon, spřažený ve věži M6 z tanku Stuart M5A1 s kulometem Browning .30. Tato věž se nakonec použila, avšak bez zadního výklenku pro radiostanici, neboť ta se přesunula do řidičské kabiny. Kromě pancéřování o síle od 6 do12 mm dostal LVT(A)-1 jako druhotnou výzbroj ještě dva kulomety Browning .30 do bočních šachet v zadní polovině trupu pro těsnou ochranu proti fanatickým japonským vojákům, kteří se často v sebevražedných pokusech snažili americká obrněná vozidla vyřadit ručními granáty, příložnými náložemi nebo zápalnými lahvemi.

Výroba amtanku LVT(A)-1 začala v prosinci 1943 a první vozidlo sjelo z montážní linky začátkem roku 1944. Celkem jich bylo vyrobeno 510 kusů, z toho 328 vozidel si vyžádala armáda a asi 182 používala námořní pěchota, Spojencům nebylo dodáno žádné. Jak se brzy ukázalo, 37mm kanon nebyl vhodný pro ničení japonských bunkrů a pevnůstek, takže LVT(A)-1 rychle nahradil amtank LVT(A)-4 s 75mm houfnicí.

Vozidlo o hmotnosti 13 609 kg a s posádkou pěti mužů docilovalo s motorem Continental o 250 HP rychlosti 18 km/hod na souši a 12 km/hod ve vodě. (Údaje podle Squadron č.31 Amtracs in Action.)

Mapka vylodění na Saipanu 15. června 1944. Ony lalokovité útvary před západním pobřežím označují korálové útesy. V jižním části nejsou kvůli šipkám vyloďovacích sledů zakresleny, ale ve skutečnosti se táhly podél celého západního pobřeží až k jižnímu mysu, tedy i před pláží Modrá dvě.

Co jsem zamýšlel jako jistou, jen vymyšlenou expresi,se vlastně vůbec nemuselo lišit od skutečnosti. Jeden z amtanků opravdu mohl uváznout z důvodu mechanické závady na korálovém útesu a při odlivu se takto vynořit. Ale připouštím, že vahadlová kanoe je moje licence.

Kolem roku 2003 jsem neměl ani ponětí o nějaké pryskyřici nebo disperzních tekutinách, z nichž se dnes modeluje vodní povrch. Takže jsem natřel obdélník lepenky modře, zeleně a žlutě a přetáhl přes něj tenký igelit, aby byl povrch lesklý. Korálový útes je z kusu staré omítky, tedy opravdu vápenitý, vodní pěna bílá akvarelová barva.

Z původní stavebnice LVT(A)5 firmy Blue Tank pocházejí všechny díly korby a pojezdové ústrojí. Do horního dílu (paluby) jsem vyřízl velký obdélníkový otvor, do něhož jsem vsadil nástavbu s kruhovým otvorem pro tankovou věž.

Na tomto záběru je otevřeným poklopem v šikmé boční stěně vidět kousek koše pod věží.

Amtank LVT(A)-1 neměl nad ventilačními průduchy z motorového prostoru pancéřové kryty, které byly ve stavebnici Blue Tanku, takže jsem musel vyrobit velkou obdélníkovou mříž na zádi.

Všechny verze obojživelných vozidel LVT měly pramicovou příď a na hranu s palubou přivařenou masivní trubku jako svého druhu nárazník. Že se jedná o napůl loď, dokládají dvojitá pacholata na koncích této trubky. Také je zřetelně vidět neopravitelná vada ? ploché články pásů bez pohonných lopatek.

Záď vozidla tvoří původní díly jen s několika vyrobenými detaily ? výfuky, držáky tažného lana (a lano samo) a koncová světla. Podle nápisu U.S.ARMY by měl 708. prapor obojživelných tanků příslušet k armádní 27. pěší divizi,

Detail oběžného kruhu na palubě za věží s kulometem Browning .30. Střelce chránil zepředu velký obdélníkový štít, zezadu válcová pancéřová deska.

Nástavba navazovala na původní řidičskou kabinu transportéru LVT-2 a zakrývala jeho přepravní prostor.

Pojezdové ústrojí původní stavebnice (vlastně Nitto z roku 1968) je sice jednoduše provedeno, ale docela modelové.

K detailům, které jsem přidal, patří i ze silného lana spletené odražeče, které chránily amtank před nárazy do trupu transportní lodě poté, co byl z její paluby spuštěn do moře.

Vahadlová kanoe je vyrobená z proužků ořechové dýhy a kousků větviček. Figurku pádlujícího vojáka jsem do ní posadil a kanystry naložil až po 15 letech.

Původně jsem plánoval do kanoe figurku, která se přitahuje lanem k amtanku, přitom ztrácí rovnováhu a padá do moře. Někam jsem ji však založil nebo nevědomky použil na něco jiného, takže musel nastoupit pádlující voják, které veze dva kanystry s benzínem.

Z tohoto úhlu je patrné, že obojživelná vozidla LVT nebyla žádnými drobečky.

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.


Recenze týdne

 Kordy a rapíry z českých sbírek 16. - 18. století II. díl

Kniha volně navazuje na první díl, vydaný roku 2018.