LVT-2 a DUKW s houfnicí 105 mm

Iwodžima, pláž Červená 2

 

Již v roce 1968 dala firma Nitto na trh stavebnici Alligator LVT(A) 5 jako vůbec první pětatřicetinu amerického obojživelného pásového vozidla LVT. Tuto stavebnici převzala v 80. letech firma Blue Tank a o desetiletí později se dala objednat v České republice, kdy se stavebnice Italeri ještě nacházely v daleké budoucnosti. Kvalita Blue Tanku/Nitto byla poplatná době vzniku, ale přesto jsem si pořídil tři kusy a přestavěl na jiné varianty LVT, mezi jiným i na obojživelný transportér LVT-2, který je zde představen. Byl postaven kolem roku 1995 a podle publikace Squadron použita kamufláž vozidla z vylodění na Iwodžimě v únoru 1945. Model obojživelného nákladního automobilu DUKW je postaven ze stavebnice Italeri, z vydání s houfnicí 105 mm, a v kamufláži opět z Iwodžimy jsem ho dokončil začátkem roku 2008, abych mohl oba modely postavit vedl sebe na podložku, zachycující vyloďovací pláž Červená 2.

Jak je známo, Japonci nechali vlastní vylodění proběhnout v klidu a dokonce ani nechtěli nahromaděné vyloďovací prostředky ostřelovat, neboť strategickým plánem velícího generála Kuribajašiho bylo vlákat Američany do vnitrozemí, mezi pevnůstky a bunkry spojené nevídanou sítí podzemních tunelů. Naneštěstí právě při tomto vylodění americký průzkum špatně odhadl kvalitu terénu, hlavně podcenil terasu ze sopečného písku, která uzavírala pláže a do jejíhož boku se americká vozidla zahrabávala, když se pokoušela z pláží vyjet. Nahromadění techniky, jak se vyloďovaly další a další sledy, bylo tak lákavým cílem, že Kurijabaši dal povel k palbě, která měla zdrcující dopad. Američany zachránilo jen množství nasazeného materiálu, mezi jiným buldozery, které prorazily ve stěně terasy výjezdy, jimiž se americké tanky a transportéry dostaly z pasti a pronikly do vnitrozemí. Tím ale nebyl potížím konec, neboť skutečná jatka čekala americkou námořní pěchotu při obsazování severní skalnaté části ostrova, proměněné v pevnostní rajón, sestávající ze sítě betonových bunkrů a opevněných přírodních jeskyní. Operace, která měla snad trvat jen týden, se protáhla na víc než měsíc. Americké ztráty činily více než 26 000 mužů, z toho téměř 7000 mrtvých, padlo přes 20 000 Japonců, zajato bylo pouze 216.

 

Celkový pohled na podložku, kde vedle sebe stojí obojživelný pásový transportér LVT-2 a obojživelný nákladní automobil DUKW s houfnicí 105 mm na korbě.

Vylodění proběhlo na rovném úseku východního pobřeží severně od sopky Suribači, na plážích (od severu) Modrá 2, Modrá 1, Žlutá 2, Žlutá 1, Červená 2, Červená 1 a Zelená. Jednotlivé pláže byl označeny naváděcími čluny a také značkami, barevnými vlajkami na žerdi a terči, zde dvojitá červená vlajka.

S podložkou nejsem spokojen, neboť nevystihuje charakter pláže, hlavně chybí terasa před předky vozidel, která zabraňovala výjezdu a málem vedla ke katastrofě. Mám v plánu posadit vozidla na novou podložku, kde nebude hrana terasy chybět a povrch bude více odpovídat skutečnosti.

LVT-2 byl druhým typem v řadě těchto obojživelných pásových vozidel. Přestavba z LVT (A)5 znamenala nepoužít střechu a otevřenou věž s krátkou houfnicí 75 m a místo toho vytvořit otevřený přepravní prostor s podlahovou mříží, sklopnými lavicemi, kardanovou hřídelí, příslušnými přepážkami a detaily.

Též bylo zapotřebí přidat kulometnou výzbroj, která bývala velmi rozmanitá a u jednotlivých vozidel se lišila i v provedené štítů. Zde jsem osadil za válcovitými štíty vlevo kulomet .50 a vpravo .30. Další kulomety se mohly lafetovat na kolejnici, obkružující zadní část přepravního prostoru. Anténní držák je původní, bičová anténa je vyrobena nově z ocelové struny.

Kromě pohledu zevnitř na kulomety jsou zde vidět detaily přepravního prostoru. Za zmínku stojí ruční plamenomet (vlevo) a žlutozelené kapokové záchranné vesty. Na přepážce vpravo od průchodu do řidičské kabiny je nalepen plakát pin-up-girl.

Provedení detailů je poplatné době vzniku někdy v polovině 90. let. V průlezu do řidičské kabiny je vidět převodovka mezi sedačkou řidiče a radisty, za zmínku též stojí opěrné ložisko kardanové hřídele, která procházela poměrně vysoko přepravním prostorem.

Širší záběr přepravního prostoru ukazuje výstroj a výzbroj, kterou jsem se snažil prostor zaplnit. Vpravo nahoře bednička se dvěma raketovými minami, které se primitivně odpalovaly z dřevěného korýtka, ale na Iwodžimě se velmi uplatnily.

Celkový pohled na přepravní prostor pro pěší družstvo, ale podle fotografií přepravovaly LVT-2 mnohem více mariňáků. Zde je jasně vidět největší nedostatek LVT-2 ? prostor uprostřed vozidla se dal opustit pouze vyskočením přes okraj vysokého boku, což vystavovalo příslušníky výsadku nepřátelské palbě. Proto byl u LVT-4 přesunut hvězdicový motor hned za řidičskou kabinu, takže odpadla nejen nemotorná kardanová hřídel, ale záď vozidla se uvolnila pro vestavění sklopné rampy.

Záď LVT-2, v níž je umístěn jako pohonný agregát sedmiválcový hvězdicový motor Continental o 250 HP. Přes výfuky vedou dva svislé červené identifikační pruhy, aby bylo zřejmé, že toto vozidlo se má vylodit na pláži Červená 2. Přes rohpřečnívá dřevěné korýtko pro odpalování raketových min.

Obojživelný nákladní automobil DUKW vznikl na šasi GMC CCKW 2,5 t tak, že šasi se všemi agregáty bylo umístěno do vodotěsného pontonu a přibyla pohonná vrtule v tunelu pod zádí. Primárně byl určen k dopravě zásob pro vyloděné jednotky, ale mohl se též použít jako improvizovaný nosič těžší zbraně, nebo k její dopravě pláž.

Obdobně jako u LVT-2 největší vadou bylo obtížné nakládání a vykládání z uzavřené vany karosérie, takže byl zapotřebí ještě jeřáb. Často to býval další DUKW, na jehož zádi se dal vztyčit z trubek sestavený příruční jeřáb ve tvaru ?A? a naviják použít jako jeho vrátek.

 Zde je nákladem standardní americká houfnice M2A1 ráže 105 mm. Je zavětrovaná vázacím drátem

Stavebnice Italeri má slušně detailovaný řidičský prostor. Kvůli houfnici je třeba nalepit rám s ochranným sklem ve sklopené poloze.

Povrchové detaily jsou též velmi slušné; v lištách na bocích nechybí ani odtokové otvory pro vodu, která se mohla dostat dovnitř, a stavebnice též obsahuje rohové odražeče, spletené z lan.

DUKW měl na zadních nápravách jednoduchou montáž s poněkud většími koly a jinými disky než výchozí CCKW.

Zadní ?paluba? DUKW, kde byl umístěn naviják, kotva, rezerva a dva kanystry s rezervním benzínem.

Jelikož modely mají dosti rozdílnou délku, umístil jsem do prázdného rohu pytli obložené stanoviště návodčího.

Na rozdíl od LVT-2, vyřazovaných ještě za války, se DUKW i po více než 70 letech stále používají. Napřed je měly ve výbavě americké hasičské sbory, později si je koupili různí pořadatelé okružních ?plavbojízd? po amerických přístavech. Tento DUKW se slušivou stříškou a krytou kormidelnou používá ve Filadelfii turistická firma Phillyducks, další jsme v roce 2015 viděli v Bostonu.