logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Námořní rozpaky paní Češtiny 1

Jazykový koutek -- 1. část třídílného cyklu

Lodě válečné, bojové a bitevní Kromě monitoru "President Masaryk" a několika ozbrojených malých plavidel na Dunaji Česko(slovensko) nikdy nemělo válečné loďstvo. "President Masaryk" o délce 50 m a s hlavní výzbrojí 4 děl 66 mm byl oficiálně veden jako hlídková loď, ostatní plavidla jako čluny strážní, minové, hlídkové a zvědné, nechyběly ani minové pracovní prámy a pancéřová minonoska. Po válce disponovala ČSLA na Dunaji dělovým člunem DČ-1, který vznikl dostavbou německého ženijního zajiš»ovacího člunu, jež za protektorátu stavěla pro Wehrmacht Ústecká loděnice. Plavidlo o délce 20 m bylo poháněno dvěma benzínovými dvanáctiválci BMW 6 upravenými z leteckých motorů a před velitelskou věží z pancéřového plechu o síle 12 mm neslo kompletní tankovou věž z německého tanku Panzer IV s 75mm kanonem. Výzbroj doplňovalo PL čtyřče 20 mm na zádi, taktéž z německé kořisti. Tím historie českých válečných lodí končí. Samozřejmě že Češi sloužili ve válečném loďstvu Rakouska-Uherska, avšak tam se velelo německy a používalo se německé názvosloví, což dnešní námořní rozpaky paní Češtiny nijak neumenšuje.

Oprávněně se poukazuje na skutečnost, že jazykovou kulturu tvoří novináři a v televizní době ještě více televizní moderátoři. Bohužel žijeme v mnohem méně mírové době, než jsme si představovali, a je pak tristní číst v novinách pod obrázkem poškozeného amerického torpédoborce, že teroristické komando zaútočilo na "bitevní" loď, když se správně jedná o loď válečnou. Bitevní loď je totiž úzce odborný termín, který má dnes už jenom historický význam. Je vyhrazen jako název pro nejtěžší dělostřelecká plavidla se strojním pohonem, jež se začala stavět koncem 19. století a jejichž stavba skončila v roce 1946, kdy byla na vodu spuštěna poslední bitevní loď světa, britský "Vanguard". K poslednímu nasazení těchto plavidel pak došlo za války v Zálivu, kdy US Navy použila k dělostřelecké podpoře a k vypouštění střel "Tomahawk" veterány 2. světové války, bitevní lodi třídy "Iowa". Mluvit o dnešních válečných lodích jako o bitevních je totéž jako nazývat všechny stromy přesličkami.

Válečná loď je pak to správné "druhové" označení pro plavidla určená pro vojenské operace na moři, a» už jsou vyzbrojená či nikoli. Slovní spojení vojenská loď je pak synonymum, nicméně René Grégr svému historickému přehledu "Vládcové oceánů" (první knize na toto téma v češtině za bývalého režimu) dal podtitul "Válečné lodě 1900--1945" a základní česká práce v tomto oboru, vícesvazkové dílo kolektivu autorů, jež začalo vydávat Naše vojsko v roce 1985 a dokončilo nakladatelství Ares v roce 2000, též nese titul "Válečné lodě" a nikoli vojenské.

Bojová loď je pak termín, který tvoří podmnožinu lodí válečných. Jedná se o plavidlo zkonstruované a vyzbrojené k bezprostřednímu boji. Tím se liší od pomocných lodí, jež se obvykle používají k týlovému zabezpečení, dnes se říká k logistice. Vojenský tanker, přidělený do svazu letadlové lodě, je nepochybně plavidlem válečným, nikoli ale bojovým. Můžeme se také setkat s termínem útočná loď, obvykle ve spojení útočná letadlová loď. Tím se zdůrazňuje fakt, že se jedná o vojenské plavidlo tak silně vyzbrojené, že je schopno ofenzivních operací a nikoli jen obranných.

Někdy má čeština problémy i s označením letadlová loď, když nás též napadá termín "mateřská loď". Důvody jsou historické -- prvními letadly, jež se dostala na námořní bojiště, byly plovákové stroje, operující za 1. světové války z přestavěných parníků (nákladních, poštovních). Obvykle byly vybaveny katapultem pro start, mohutným jeřábem pro vyzdvižení letounu z vody a hangárem, kde se prováděla údržba. Těmto plovoucím základnám se pak říkalo "mateřské lodě pro hydroplány" (podle R. Grégra), respektive "mateřské hydroplánové lodě", a když se na moře dostaly letouny s kolovým podvozkem startující z plochých palub prvních skutečných letadlovek, začalo se jim po vzoru hydroplánových předchůdců říkat "mateřské letadlové lodě". Tento těžkopádný termín se časem zkrátil na dnešní "letadlovou loď" a plovoucím základnám plovákových strojů se za 2. světové války říkalo hydroplánová loď. Dnes z pochopitelných důvodů již ve výzbroji nejsou.

Flota nebo flotila? Nad žádnými námořními termíny nestojí paní Čeština v tak hlubokých rozpacích jako na touto dvojicí. Pokud se zmateny uživatel, který slovo "flota" často ani nezná, obrátí o pomoc na "Slovník spisovného jazyka českého", nalezne oba výrazy: -- flota, (z něm.) - loďstvo, admirál dunajské floty, flota kotvila v přístavu, bitevní flota, flotila -- flotila, (z frn., špan.) - oddíl válečných lodí, britská atlantická flotila. Při vší úctě k jazykovědcům z Ústavu pro jazyk český, jsou to právě oni, kteří z těchto termínů nadělali guláš. A přitom stačilo tak málo - převzít výklad a používání těchto slov z těch slovanských jazyků, které mají dostatečně vytvořené námořní názvosloví - tedy z ruštiny a polštiny. Oba jazyky oba termíny znají a používají je správně - tak, jak odpovídá jejich jazykovému původu, když ve španělštině koncovka -illa znamená zdrobnělinu. Flotilla je tedy malá flota, stejně jako guerilla (počeštěle gerila), jež se používá pro označení partyzánské války, doslova znamená "malá válka" (název vznikl v roce 1808, kdy Španělé po vpádu Muratovy armády a nahrazení krále Karla IV. Napoleonovým bratrem Josefem zahájili protifrancouzský odboj, svoji "malou válku"). Proto se rusky správně říká Černomorskij flot, ale "Dunajská flotila". Obdobně polština vyhrazuje termín flota pro uskupení velkých válečných lodí, respektive pro válečné loďstvo toho kterého státu, a slovo flotylla pro skupinu menších válečných lodí či pro říční válečné lodě. Lépe než ke kováříčkovi je jít ke kováři. V našem případě tím kovářem je "Oxford Companion to Ships and the Sea", takže ocitujme příslušná hesla z tohoto britského encyklopedického slovníku:

Flota (Fleet) - skupina lodí plujících dohromady. Použití tohoto slova se obvykle váže na celé národní námořnictvo nebo na všechny lodě vlastněné jedním rejdařem. Může být též použito k označení skupiny rybářských lodí, patřících jednomu vlastníkovi, nebo operujících z jednoho přístavu, respektive používajících tutéž rybolovnou techniku, např. flota trawlerů. Ve vojenské oblasti může být výraz použit k popsání celého národního válečného námořnictva, např. britská flota, ruská flota, U.S. flota, nebo k označení homogenního svazku některých válečných lodí, jež tvoří celistvost, např. Domácí flota (Home Fleet), 7. flota (USA), Černomořská flota a pod. Termín je také používán k popisu všech válečných lodí toho kterého státu, jež jsou stejného druhu, např. ponorková flota.

Flotila (Flotilla) - ze španělské zdrobněliny flota, malá flota,eskadra(squadron) malých lodí, název, který je u většiny námořnictev spojován s torpédoborci, ponorkami a malými válečnými loděmi. Příležitostně se v námořních kruzích používá k všeobecnému označení pro všechna malá vojenská plavidla, jako jsou torpédoborce a torpédové čluny, ale mnohem základnější význam je vyhrazen pro válečné lodě, jež tvoří skupinu pod velením kapitána (zde ve smyslu hodnosti), přičemž jednotlivým plavidlům flotily velí komandér-poručíci a poručíci. V dnešním britském námořnictvu výraz flotila takřka vymřel a byl nahrazen "eskadrou" (squadron).

Z výše uvedeného vyplývá, jak by si měla paní Čeština správně počínat: 1. Nebát se používat slovo flota, které je, koneckonců, spisovné. V souladu s ostatními slovanskými jazyky a, last but not least, v souladu s angličtinou, onou latinou mořeplavců, je používat pro označení, a) národních válečných loďstev (je vlastně synonymem loďstva), b) lodí patřících jednomu majiteli či technologicky shodných (třeba v lovu vlečnými sítěmi), c) celků vyčleněných z důvodů geografických či strategických (např. pro americká plavidla vyčleněná pro Perský záliv). d) pro množinu válečných lodí téhož typu pod jednou vlajkou (např. flota ruských jaderných ponorek).

2. Naopak slovo flotila používat pro a) svazy malých válečných lodí, např. flotila raketových torpédoborců, protiponorkových korvet, b) pro celou množinu malých válečných lodí v rámci toho kterého námořnictvo, c) pro říční válečné loďstvo. A spíše než za flotu pokládat za ekvivalent tohoto termínu eskadru. (Ekvivalent flotila = eskadra pak též uvádí "Velký anglicko-český slovník" autorů Hais - Hodek.)

Bohužel, třikrát bohužel, profesor Jaroslav Hrbek, jeden z mála českých historiků zabývajících se námořními dějinami, ve svém pětisvazkovém díle "Velká válka na moři" zase vše postavil na hlavu. Ve Slovníčku odborných termínů sice správně uvádí "flotilu" jako taktickou jednotku válečného loďstva, sdružující většinou lodě stejné kategorie menší než torpédoborec, leč spisovné slovo "flota" a jeho výklad opomenul. Do protikladu k "flotile" pak neš»astně postavil "eskadru", kterou definuje jako taktickou jednotku válečného loďstva sdružující většinou lodě stejné kategorie větší než torpédoborec. Takže rozpaky paní Češtiny nad dvojicí "flota - flotila" ještě prohloubil.

Mořeplavecké jazyky pak používají slovo flota i jako přídavné jméno. Leč o tom, stejně jako o šalupách, fregatách a korvetách a o námořních hodnostech -- proč nešlo přeložit název filmu "Master and Commander" -- až zase příště.

Psáno v Praze 20. 4. 2004 Uveřejněno s laskavým svolením autora a internetového deníku Neviditelný pes

 
Datum: 03. 09. 2004 11:00:04 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Ach, ta nešťastná flotila
Ještě jeden nešvar panuje v překladech -- anglické 7th Fleet se "samozřejmě" překládá Sedmá flotila, ačkoliv se jedná o mohutné loďstvo (a nejen sedmá, ale každá další). Pavel Eisner ve své krásné knize Chrám a tvrz k tomuto tématu vtipně poznamenal již před nějakými 50 lety: „Chceme-li souhrnně označit lodi například nějakého státu, mluvíme o loďstvu. Slovo dobré, nevěděl bych, co mu vytknout. Loďstvo, například válečné, se může členit v oddíly taktické a operační. Jakožto nenámořní národ jsme pro takový oddíl nevytvořili zvláštní pojmenování, to však není neštěstí, pomůžeme si vymezovacím adjektivem, a řekneme-li loďstvo středozemní, domácí, asijské, nebude se snad ani spolek rybářů pobotičských domnívat, že míníme celé loďstvo Empiru; jindy pro jasnost ještě větší řekneme „(operační) oddíl loďstva“, „část loďstva přidělená tam a tam“. Takovému loďstvu říká Francouz une flotille, což je normální zdrobnělina slova la flotte, loďstvo. Také Němec říká die Flotille, tj. půjčuje si cizí deminutivum k rovněž vypůjčenému základu die Flotte. Jda protektorátní novinář mimo slovo die Flotille, nekopla ho bohužel kráva, nýbrž zrodila se česká flotila. Budiž, řeknete, nemajíce slova vlastního, vypůjčili jsme si, aby byla nějaká náhrada za „loďstvíčko“, jež stvořit čeština zapomněla. Až potud by bylo téměř všechno v pořádku. Jenže ten muž se nespokojil pouhým převzetím cizího slova. Dal slovu flotille, die Flotille význam zbrusu nový. Vece třeba, že veškerá světová obchodní flotila měla na začátku války tolik a tolik miliónů brutto registrovaných tun; ty BRT si neodpustí nikdy. Je to tak umné, jako kdyby někdo vypravoval pohádku o pěti pejscích. Dva zůstali doma, jeden se šel podívat za humna, jeden do vsi a pátý utekl do lesa. A tam vám najednou přijde vlk a povídá těm pěti pejskům. – Kdybyste takto vyprávěli pohádečku útlým dítkám svým, vpadnou vám do básnění: – Jak to, dědečku...? – Nuže – to vše není jen minulostí. Vidím veškerou světovou flotilu strašit i v tisku porevolučním.“ (konec citátu)
Datum: 25. 02. 2005 19:28:57 Autor: Námořník
Předmět: Oxfordský průvodce není kovář
Oxfordský průvodce není žádný "kovář", v odborných kruzích je brán jako nedostačující. Tvrzení z jiného článku, že bude obsahovat "skoro vše", je naprosto zcestné - "Oxford" má "jen" přes 3700 hesel, zatímco běžné námořní slovníky obsahují 4500-10000 hesel, specializované 14000-18000. Jen pro typy lodí je přes 5600 hesel! Nelze řící, že "Oxford" je špatný, většina hesel je samozřejmě v pořádku - řada z nich zcela přesná, většina dobrá (v rámci omezeného rozsahu), ale STOVKY hesel jsou neúplné, zavádějící či zcela chybné! Slovník je zastaralý, ilustrací málo, některé jsou nepřesné. Slovo "Oxford" v titulu není, bohužel, zárukou kvality. Jen na "C" jsou nedostatečná či zavádějící hesla jako - caravel, carrack, clew line, clipper, cog, fregaty Constellation a Constitution, coppering, corsair, corvette, course ! Je až neuvěřitelné, že neúplná/chybná jsou i taková hesla jako např. - ahoy, anchor, arming, barquentine, bezan, boat, buntline, forecastle, hank, hawser, Hornblower, lighter, points of sailing, polacre, rate, rattline, rig, rigging, scandalize, ship, tonnage, tow ! Některé termíny jsou vysvětleny v hesle pod jiným písmenem, což překladatele nepotěší. Nejvíce je potlačena, chybná nebo dokonce chybí terminologie plachetnic a obchodního loďstva. Naproti tomu jiná hesla jsou neúměrně obsažná (na tom se podepsala profese autorů - důstojníci válečného námořnictva a jachtaři, kteří o ráhnových plachetnicích věděli jen velmi málo, a obchodní loďstvo v podstatě ignorovali). Stačí se podívat na hodnocení "Oxfordu" na Amazonu - laikové jsou nadšeni (jelikož tomu vůbec nerozumí, jásají, když najdou něco vysvětleno - že je to ale špatně, již posoudit nemohou). Lidé s odbornými znalostmi šílí, historikové skřípou zuby. Profesionálové "Oxford" nepoužívají. Řešení tristní situace s českou námořní terminologií je jiné - "pořádný" námořní slovník, vytvořený z nejlepších zahraničních slovníků a odborné literatury. Práce již byly zahájeny, dokončení se očekává za 3-5 let. Autor komentáře je námořní kapitán, před léty se podílející na pokusu o překlad "Oxfordu" do češtiny
Datum: 06. 03. 2005 02:53:16 Autor: Pavel
Předmět: Italsky hochu, italsky!
Samozřejmě že Češi sloužili ve válečném loďstvu Rakouska-Uherska, avšak tam se velelo německy a používalo se německé názvosloví,... Já bych řekl, že italsky a používalo se italské názvosloví! P.S. Autor je přemrštěně sebevědomý všudybyl a všechnoznal a svými "samozřejmosti" mate čtenáře. A to se týká v podstatě každého jeho článku, který jsem na tomto serveru ze zvědavosti přečetl! Nemám rád lidi co všechno ví a všude byli...
Datum: 30. 03. 2011 23:24:30 Autor: Letec
Předmět: Italsky, hochu, německy
V letech 1854 až 1857 byl vrchním velitelem rakouského válečného námořnictva admirál arcivévoda Ferdinand Maximilian Joseph von Habsburg-Lothringen. Jedním z jeho činů byla i změna služební řeči. Dosavadní italštinu nahradil němčinou. Já bych řekl, že je dobré i znát tzv. historická fakta, pokud něco takového vůbec existuje.
Datum: 09. 04. 2012 17:43:55 Autor: ferdinandeste
Předmět: Italsky, hochu, italsky
Pavel není evidentně schopen spolknout, že někdo by se mohl dotknout jeho přemrštěného sebevědomí. On to je, kdo všude byl a všechno ví lépe.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Legie Wallonie je včleňována do SS, červen 1943. Z knihy Léona Degrelleho Tažení v Rusku 1941-1945 (dotisk říjen 2019).

Legie Wallonie je včleňována do SS, červen 1943. Z knihy Léona Degrelleho Tažení v Rusku 1941-1945 (dotisk říjen 2019).


Recenze týdne

Nebe nad Jemenem

V jihozápadní Asii s Lékaři bez hranic.