Záhada Zdenka Lva z Rožmitálu je rozluštěna

Tedy záhada, která vznikla jen díky mé nepozornosti a snad i v tomto případě momentálním záchvatem u mne nevídané povrchnosti. Ve svém posledním projektu se pokouším dramaticky zpracovat osud Mírové smlouvy všemu křesťanstvu otevřené a zvláště pak s tím spojenou slavnou rytířskou jízdou Jaroslava Lva z Rožmitálu a na Blatné. Mimochodem, ta Mírová smlouva je dnes až neuvěřitelně aktuální  a proto ji vřele doporučuji k prostudování. Při sběru materiálu k tomuto tématu se nedá pominout dílo připisované Václavu Šaškovi z Bířkova. Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa.

Jeho česky psaný originál se želbohu ztratil v průběhu času. Naštěstí se dochoval jeho pozdější latinský překlad a jen díky zpětnému překladu dnes existuje česká verze tohoto díla.

Ale vraťme se k tomu nejstaršímu latinskému překladu.

?Commentarius brevis et iucundus itineris atque peregrinationis, pietatis et religionis causa susceptae ab Illustri et Magnifico Domino, Domino Leone libero Barone de Rosmital et Blatna?

Při jeho studiu mne zaujal fakt, že na erbu pánů Lvů z Rožmitálu je ve věnci napsáno místo mnou očekávaného jména Jaroslav  jméno Zdeněk. Jelikož vím, že syn slavného cestovatele se Zdeněk jmenoval, okamžitě mi hlavou začaly poletovat podivné myšlenky a konspirační teorie. Třeba o tom, jak k této záměně vůbec mohlo dojít, nebo dokonce o tom, jakého významného vědeckého objevu jsem právě dosáhl, no prostě hrůza. Navíc jsem letmým pohledem na titulní list latinského textu zjistil, že i tam se o Zdenkovi píše.

A záhada byla na světě!

Pln vědeckého nadšení jsem každý krok následného pátrání konzultoval se svým přítelem Leonidem Křížkem. A ten, ačkoliv byl na horách, mne nejen neposlal do háje, ale naopak se i radou pokoušel přispěti, třebaže marnou. Nakonec jsem však konečně udělal to, co jsem měl učinit na samém počátku. Totiž pozorně jsem si přečetl a přeložil celý ten titulní list. A bylo po záhadě.

A tak jsem zjistil, že je vše v naprostém pořádku, dále, že Jaroslav Lev z Rožmitálu měl pravnuka, který shodou okolností nesl jméno Zdenek jako jeho děd a navíc, a to hlavně, že veškeré kvaltovánie toliko pro hovada dobré jest.

A když jsem pak s výsledky seznámil Leonida Křížka, stručně mi odpověděl:

Milý Oldo!  Skvělá badatelská práce! Ještě kdyby tak o tom vznikl článek pro Militarii :-)

Což jsem obratem tímto článkem splnil.

Text a ilustrace Oldřich z Dehnic Haberle