Vzpomínka na školu radistů v Litoměřicích

Tento příspěvek navazuje na články zveřejněné pod MILITARIA s názvem "Jak jsem sloužil vlasti v krizových letech", které mají poněkud bulvární příchuť.

Jsem vlastně veteránem a pamětníkem na počátek let šedesátých, tedy na dobu, od níž uplynulo již půl století.

Byl jsem žákem praporčické Vojenské odborné školy radistů v Litoměřicích. Narukoval jsem 14. října 1959. Škola byla v prostoru VÚ 6174 v kasárnách Jiřího z Poděbrad. Nejnižší věk žáků byl asi 17 let - byla to jakási škola vojenského dorostu.

Výuka byla zaměřena na intenzivní výcvik radistů - specialistů pro obsluhu vymezených radiových zařízení. Absolvent musel dokonale ovládat provoz morseznačkami i provoz fonií. Museli jsme znát teorii radiotechniky, částečně anglický jazyk, záchyt šifrových skupin morseznaček do psacího stroje, zaměřování na radiogoniometrech a byli jsme seznamováni i s lokalizací zájmových radiostanic na podrobných mapách na operačním oddělení útvaru. Byli jsme prvními "vyučenci" v roce 1961. VOŠR byla založena právě v roce našeho nástupu 1959, byli jsme tedy jejími prvními žáky.

Měli jsme skutečně dobré velitele i učitele, počínaje náčelníkem VOŠR, který byl bývalý "fronťák" (v době 2. světové války byl v zahraniční armádě). Jeden z našich instruktorů se později stal členem ústředního orgánu radioamatérů (OK 1 AGA), snad proto nebyly v rozjezdu této nové školy větší potíže, také proto,že mimovýuková vševojsková služba kopírovala zvyklosti již zaběhlé v PŠ vojáků základní služby. Naše hodnost měla ještě označení např. "svobodník-žák", ale v běžném hovoru jsme byli "eléváci" (elév – žák, praktikant). Chodili jsme pilně na vycházky, což nám bylo benevolentně umožňováno, zejména v 2. ročníku, navazovali různá přátelství (v Litoměřicích byla kromě gymnazia i pedagogická škola), myslím, že jsme měli dobrý zvuk i mezi mladými ve městě (pozdější ročníky pořádaly ve spolupráci se zmíněnými školami i taneční hodiny v tehdy proslulých Mrazírnách).

VOŠR vychovala mnoho dobrých, ale i špičkových odborníků - radiooperátorů (svědčí o tom i mnoho radioamatérů z našich řad - např. Mistr sportu OK 1 FJM) a v pozdějších ročnících i velmi dobrých znalců anglického jazyka. Někteří z našeho ročníku pracovali až do odchodu do zálohy jako radiooperátoři, někteří v jiných funkcích a někteří z nás odešli do civilu (můj případ) a většinou pracují v příbůzných oborech (i u policie), někteří pokračovali ve studiu na vojenských školách, i na Vojenské akademii (jeden si dokonce přibral dálkově práva), tito úspěšní pokračovatelé z VOŠR odcházeli do zálohy jako vyšší důstojníci. Stalo se dobrou tradicí i zásluhou organizátorů, že už po několik let se v květnu uskutečňuje v Litoměřicích setkání bývalých příslušníků našeho útvaru vždy v počtu nekolika desítek účastníků, kde společně posedíme, vzpomínáme a hodnotíme.

Informace o setkání v Litoměřicích na tel.: 608248791

Stará pohlednice s vyobrazením kasáren Jiřího z Poděbrad, za monarchie sídlo 9. zeměbraneckého pluku