Pravidla šermu volného

Kapitola z knihy Roberta Tvarůžka ŠERM ŠAVLÍ (1910), jejíž reprint vychází 16. 5. 2025

 

Pravidla šermu volného.

Musí se bez podmínky přesně dodržeti a jsou celkem tato:

• Oba sokové postaví se ve správném rozstupu profilem proti sobě držíce kukli v levé ruce, šavli se skloněným hrotem v pravici.
• Před začátkem potyku pozdraví se napřed sokové a pak přihlížející účastníci.
• Když hlavu pokryli kuklí, přejdou sokové na střeh, při čemž mladší následuje o okamžik později.
• Průběhem volného boje zachovávají sokové vzornou slušnost.
• Každý dotek šavli ohlásí se hlasitě slovem „zasažen" (toccato), zbraně se skloní a správný rozstup vyhledá.
• Mluvení (mimo věcných poznámek), volání a posuňky atd., které by soka uraziti mohly, jsou nemístny; rovněž je neslušným stěžovati si a kritisovati způsob šermu sokova; slabšího šermíře povzbuď a nevyužij úplně své převahy; neraduj se příliš ze svých úspěchů.
• Diváci také nemají práva kritiky; sporné záležitosti rozhoduje mistr.
• Dopadnul-li dosek příliš hřmotně, nemá zasažený sok hlasitě bolest projeviti.
• Dovoleným cílem je vrchní část těla od kyčelních kostí. Trefil-li sok níže, což nutno oznámiti slovem „hluboko" (basso), má se útoč­ník slušně omluviti, právě tak, když je příčinou souseku a nebo když sekem svému protivníku (skutečnou bolest způsobil.
• Po skončeném utkání neobracejme se zády k svému protějšku.
• Neodzbrojujme úmyslně; jestliže jsme soka odzbrojili, je šlechetnou povinností zbraň zvednouti a s pozdravem mu ji doručiti.
• Upadne-li sok, útok zastavíme. Narovnávání zkřivené čepele nesmí se díti nohou, nýbrž rukama.
• před každým volným šermem prohléd­něme mřížoví kuklí a šířku hrotu čepele; na loket patří náloktík.
• Po skončeném boji zdraví se sokové opět, sejmou kukle a podají si pravice.

Rezence reprintu knihy Roberta Tvarůžka ŠERM ŠAVLI je ZDE