logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

100leté výročí tzv. VŘSR

Na dnešek (7. listopadu 2017) připadá stoleté výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku. Když jsem hledal nějaké stručné slovníkové heslo, které by nabízelo pozitivistický souhrn fakt, narazil jsem na překvapivě objektivní stať v Ottově slovníku nové doby (Praha 1939). Vzhledem k datu vydání jednalo se na dlouhá desetiletí o poslední publikaci svého druhu, kde člověk mohl najít obsáhlé informace (nejenom) o světových dějinných událostech. Podívejme se, co slovník pravá o říjnové revoluci:

"Revoluce vypukla 7. listopadu (25. říj. podle st. kalendáře, odtud její název říjnová). Zatím co junkeři a ženské úderné prapory chránily Zimní palác, sídlo vlády, Kerenskij prchal z Petrohradu, aby přivedl pomoc z fronty. Po úporném boji obhájci Zimního paláce se vzdali a ministři byli zatčeni. Na frontě podařilo se Kerenskému získati pomoc gen. Krasnova, který s několika kozác. setninami se vypravil na Petrohrad. Ale opakovala se znovu historie kornilovského vzpoury. Kozáci podlehli agitaci bolševiků a železničáři zastavili dopravu dalších pomocných oddílů. Kerenskij, meškající tou dobou v Gatčině, měl býti vydán bolševikům, ale několik minut před svým zatčením se zachránil útěkem, přestrojen za námořníka.

Alexander Fjodorovič Kerenskij (1881?1970)

Vrchní velitel armády gen. Duchonin vydal poté rozkaz, aby vojska, táhnoucí na Petrohrad, se vrátila. Marně zapřísahal při tom rus. demokracii, aby se sjednotila pro záchranu vlasti a aby se postavila za vládu, zvolenou ústavodár. shromážděním. Odmítnuv zahájiti okamžitě vyjednávání s Němci o příměří, které mu bolševici nařídili, byl zavražděn námořníky (3. prosince). Ještě před svým usmrcením propustil z vězení gen. Kornilova a jeho společníky. Vrch. velitelem armády se stal praporčík Krylenko. V Moskvě po tuhých bojích s junkery (9.?14. list.) bolševici rovněž zůstali pány situace. Povstání propukala i na jiných místech. K úplnému ítězství bolševiků přispělo nemálo i to, že pravicové kruhy k boji Kerenského s bolševiky přihlížely lhostejně. Tuto jejich pasivitu vykládal později Kerenskij jako promyšlený plán, směřující k restauraci monarchie, ale je to mínění zřejmě přehnané.

Právě téhož dne, kdy vypuklo povstání, sešel se v Petrohradě druhý všeruský sjezd sovětů. Tentokráte menševici a eseři měli na něm zřejmou menšinu. Když na program byla postavena otázka poměru sjezdu k zahájenému povstání, pravicoví eseři a většina menševiků na znamení protestu proti bolševickému pokusu o uchvácení vlády odešla. Proti násilné bolševic. akci protestovali také předseda selských zástupců, zástupce fronty a zástupce všerus. organizace železničářů, ale již to nic nepomohlo. Aby si zajistil podporu vojska a selských vrstev, Lenin již 7. list. navrhl sjezdu sovětů dekret o míru a dekret o půdě. V prvém byl všem válčícím vládám a národům nabídnut mír podle formule ?bez anexí a kontribucí?. Ihned se navrhovalo tříměsíční příměří, za něhož se měla uzavříti a ratifikovati mírová smlouva. Při tom byl dekret stylisován tak, aby působil zápalně na dělnické vrstvy a podnítil je k světové socialistické revoluci. Dekret o půdě rušil statkářské vlastnictví půdy a prohlašoval ji spolu s půdou údělnou, církevní a klášterní za národ. majetek, který se zároveň dával k disposici selských vesnickým výborům a újezdním selským sovětům. Vládu Kerenského vystřídala vláda sovětů, která byla v podstatě vládou neveliké bolševic. strany. Lenin stal se jejím předsedou, Lev Trockij lidovým komisařem zahr. záležitostí. Právě za 8 měsíců Rusko ze státu téměř absolutistického stalo se státem socialistic. a tím zahájilo novou periodu svých dějin."

Tolik Ottův slovní naučný nové doby.

K dnešnímu dni uveřejnil pozoruhodnou glosu (zkompilovanou z historických pramenů) server České televize (zpravodajství 24). Lze číst zde:

Zajímavé články jsou i zde a zde.

Válečná propaganda bělogvardějci, zobrazující karikaturu Trockého.

 
Přidat komentář

Diskuse k tomuto článku byla uzavřena.

Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.


Recenze týdne

 Kordy a rapíry z českých sbírek 16. - 18. století II. díl

Kniha volně navazuje na první díl, vydaný roku 2018.