Tuchoraz - místo setkání historických šermířů

Mistrovské literární dílo pojednávající o věcech a jevech již dávno minulých.

Byl temný věk, zem byla rozdělena a bez krále, z těchto starých dob vzešla legenda o čaroději Merlinovi, o příchodu krále a o meči s magickou silou? Excalibur.

První slova z filmu Excalibur z roku 1981. Vyložit je můžeme ale i po svém. Byl temný věk komunistické normalizace, zem neposkýtala možnosti rozvoje, všichni hledají zrození zázraku, v příchod Merlina nikdo nedoufal, ale přišel a objevují se meče s magickou silou, neboť každý vyrobený meč byl Excaliburem. Český historický šerm již existoval, inspiroval a ovlivňoval stále více zájemců o romantiku a emigraci alespoň v čase, když už ne v prostoru. Skupina ?Burdýři? existovala již dva roky, oblečeni do kostýmů z pytloviny a ozbrojeni meči vyrobenými z pásoviny zcizené někde na stavbě realizovali svůj rytířský sen. Z nedostatku lepších nápadů se v tomto roce 1981 člen ?Burdýřů? Miloš Svoboda oženil a oslavnou pitku pro kamarády pořádal na chatě na vršku Hradiště u Čtyřkol, pro zpestření v kostýmech a dle středověkých mravů. Ve vedoucím skupiny Jindřichem ?Filim? Dubínem to vyvolalo touhu se pochlubit a konfrontovat úroveň spoluválečníků s jinými pomatenci a vyhledal v seznamu ?Bábi Aubrechtové? možné oběti. Na motorce Jawa s jednokolovým přívěsem ?pávik?, kde měli výbavu, přijeli dva zástupci mostecké skupiny ?Briganti? Petr ?Čochtan? Trojánek a Václav ?Snuki? Schwarzinger. Měli mušketýrské kostýmy, košile s krajkou, pravé vysoké boty ušité divadelní službou a šermovali kordy se sportovní čepelí. Počala velká etapa Interference, vzájemného ovlivňování.

Burdýři si ještě téhož roku vyzkoušeli totéž, v podobě opékání buřtů v kostýmech a počali spřádat plány jak tyto zážitky násobit netušíc, že to ovlivní dějiny československého historického šermu osmdesátých let a že se tomu na vysněném západě říká třeba ?reenactment?. Na podkladě polohy chalup členů skupiny, jakožto materiálních a logistických základen, bylo vytipováno místo, které by vyhovovalo pořádání akcí ve větším měřítku. Staly se jím louky pod tvrzí a obcí Tuchoraz u Českého Brodu.

Prostor splňoval svůj účel a v roce 1982 ? 1983 se ?Historické hodokvasy? zkráceně zvané po trempsku ?potlachy? utěšeně rozrůstaly, na pozvání reagovalo stále více skupin, Burdýři se učili zvládnout stále se zvyšující organizační a logistické zabezpečení, které pomáhalo uskutečnit množství kamarádů a nadšenců i mimo šermířskou branži. V roce 1984 a 1985 akce kulminovala na počtu lidí a skupin. Bylo potřeba se postarat o stovky válečníků a jejich doprovodu.  Skupiny s důvěrou posílaly finanční obnosy na společnou středověkou stravu a nápoje. O kuchyni se staral tým kuchařů, na chlazení mnoha sudů s pivem se na místním potoce vybudovala přehrada. Pro koně postavila ohrada. Příjezd na louky zabezpečoval tým ženistů, kteří museli vyztužit chatrný dřevěný můstek přes potok tak, aby tam mohl vjet i autobus. Pokud nějaký autobus zapadl v bahně na polní cestě, ženisté povolali místního traktoristu z JZD s pásovým ?Stalincem?, jehož mistrovsví spočívalo v tom, že autobusy při vyprošťování nepřetrhl. Stavěly se stany a hodovní přístřešek, kde se schovalo v případě deště dvě stě lidí. Přivezlo se dříví na oheň, který hořel celý víkend. K ozvučení představení byla k dispozici aparatura, kterou proudem zásobovala naftová centrála. Celá akce trvala od pátku do neděle, na postavení celého tábora byl jen pátek, večer už přijížděly první skupiny. Cílem produkce skupin nebylo předvádění programů pro veřejnost, ale sektářsky sami pro sebe. Tábor byl oplocen provazem, kouřit se smělo jen v táboře pro přehled o případných ohniscích požáru a o vajglech, které byly v neděli vysbírány. Kdo kouřil mimo, šel na mučidla.  Původní řešení vyměšování válečníků ? s lopatou do lesa, bylo obohaceno o  velkokapacitní  latríny.

Jako perličku je možné dodat, že při jednom pátečním budování tábora byli Burdýři zaměřeni kriminálkou Kolín, která přijela na louku kontrolovat, co se tam chystá a zda to není nebezpečné socialismu. Osvícený šéf kriminálky vyhodnotil, že ne a v sobotu přijel i se svými dětmi. Udělal velmi dobře, protože na scéně se objevil nějaký do ruda rozzuřený zelený ochránce přírody, vyžadoval povolení a vyhrožoval, že zavolá policii. Není třeba zněla odpověď, támhle stojí šéf kriminálky. Zmizel jako nindža.

Každá skupina, která se objevila na ?Historickém hodokvasu? se druhými nechala inspirovat a následující rok dokázala překvapit, což se stávalo hybnou silou šermířské evoluce.

Přišel i Merlin, ale nikdo ho neznal. Při rozšiřování pozvaných skupin padlo oko Burdýřů, konkrétně legendárního Karla Poláka na Slovensko. Na předběžnou schůzku a vzájemné poznání se, přijel vedoucí skupiny ?Tovaryšstvo starých bojových umení a remesiel? z Bratislavy. V některých členech skupiny nebudil důvěru, neboť podle jejich názoru vypadal jako Lenin, včetně kabátu a čepice. Byl to Peter Koza, tímto aktem a účastí na Tuchorazi vstoupil triumfálně do Čech a tím, že své famózní znalosti šermu a historie obohatil o filosofický a etický rozměr stal se vpravdě Československým a posléze i evropským Merlinem historického šermu.

Jaký by byl rytíř bez koně? V Praze po celý rok na klasické anglické ježdění a ještě k tomu na Zmrzlík do ?Hucul klubu?. Styl ježdění velmi volný, koně klidní, i když vzrůstem malí. Když byli Burdýři i ostatní válečníci na jednom potlachu nečekaně překvapeni efektním příjezdem ?Hucul Clubu?, vzbudilo to nadšení. Rok na to už bylo připraveno a nacvičeno jízdní představení, první v historii zaznamenané. Slovenské Kozovo ?Tovaryšstvo starých bojových umení a remesiel?, zkráceně ?Tostabur? přiznalo tytéž snahy v Bratislavě, ale stále to nemohli posunout k ucelenému představení. Zde dospěli k názoru, že to jde a dali se motivovat. Velmi rychle šli v tomto duchu nahoru. Udělali krásná představení, přes legendárního Karla Poláka se dostali do Itálie, kde jim manažerka koně na tyto účely zakoupila. Stal se zázrak. Po utržení části týmu a utvoření frakce ?Borseus? Gustáva Kyselici se tato skupina projezdila a prošermovala až do Holywoodu.

Snem každého šermíře té doby bylo přinést na jeviště plátovou zbroj. V této dřevní době ještě nebyly řemeslné postupy tvarování plechu mezi šermíři běžné, řemeslo nevyvinuté a kultovní film té doby, Excalibur, vybičoval touhy po oplechování u některých vychýlených jedinců na maximum. Jedním z šílenců prahnoucím po plechu byl člen Burdýřů Jiří Kadeřábek, který zmanipulováním řemeslně zdatných kamarádů během tříletého vývoje mohl první prototyp kompletní plátové zbroje slavnostně předvést na Tuchorazi. Přerovská skupina ?Markus M? se tímto silně inspirovala, opustila platformu předváděných naivních scének programu ?Řezník Kudla? a za rok přijeli s jevištním Excaliburem, všichni členové oblečení v plátové zbroji, ohromili všechny přítomné, iniciovali masové oplechování českých šermířů a přispěli k znovuobjevení platnéřského řemesla.

Příkladů vzájemného ovlivňování a inspirování by se našlo mnohem víc a to samozřejmě i na poli šermířských technik, jevištních adaptací a kostýmového vybavení. Tuchoraz začala být akceptována i tehdejšími profesionálními špičkami v oboru, vystoupila zde i skupina ?Romantik? v což nikdo nedoufal a zvědavost přivedla i tehdejší ?božstvo?, některé členy skupiny ?Dominik?, jejichž několik členů sestoupilo z Olympu mezi prostý lid a přijeli alespoň jako diváci. I přes vzájemnou soutěživost se skupiny začali navzájem zvát na své privátní akce a realizovat společná představení. Bylo vytvořeno zázemí pro pozdější festivaly a ?bitevní? akce. Nebylo skupiny, ani jednotlivce, kterého by účast na Tuchorazi neovlivnila.

Některé ze skupin, které se ?Historických hodokvasů zúčastnily, jsou zde, kompletní seznam se asi již nepodaří zkompletovat.  

Burdýři-Praha, Bakchus-Hradec Králové, Briganti-Most, Bratříci-Chomutov, Rytíři z Nemanic-Opava, Fictum-Chomutov, Markus M-Přerov, Rex-Brno, Rival-Písek, Romantik-Praha, Bojníci-Prievidza, Tovaryšstvo starých bojových umení a remesiel-Bratislava, Moravští rytíři-Šumperk, Hucul Club-Praha.