logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Šermířská skupina Dominik (1970-–2005)

K 35. výročí známé skupiny historického šermu

I. Úvod

II. Chronologie

a) Úvod do chronologie

b) Chronologie

III. Závěr

IV. Dodatek   I. Úvod

Kdyby se, to věčné kdyby, daly dohromady soukromé poznámky, resp. archivy všech členů DOMINIKU dohromady, vznikla by zajisté zajímavá i objemná publikace. Mapovala by nejen šermíře z DOMINIKU, ale i divadelně-historický šerm, tento český fenomén druhé poloviny 20. století s pokračováním i na začátku století následujícího. Náš cíl je skromnější. Dá se přirovnat k tahům štětce na akvarelové skici. Někdy má daný detail jasné a přesné tvary, tahy a barvy. Na jiném místě se vše vytrácí do mlhy zapomnění a nejasných vzpomínek. Není to laciná výmluva, nedostatek invence, chuti či nechuti písemně zaznamenat a stovkami, možná tisíci fotografiemi tuto historii doložit. Ne nepodobný je příklad a přirovnání z francouzské šermířské historie: „Zde se nezachovala až do sedmdesátých let 16. století žádná šermířská kniha ani přesnější zpráva o její existenci. Snad právě stálá životnost umění zacházet se zbraněmi byla příčinou toho, že nebyla potřeba takových prací pociťována“ (Doc. Dr. V. Olivová). Věci a události vztahující se k historii DOMINIKU byly tak přirozené a vžité, že se nevyskytovala potřeba deníkem nebo kronikou zaznamenávat tyto události. Běh osobních i skupinových prožitků byl formován zaujetím pro danou věc, nesmírnou expresí, tvůrčím nábojem, vášní a motivací něco dokázat. „Zformovalo se společenství s vnitřními vazbami, hodnotami, hierarchií a stylem – jako společenství válečníků“ (John Keegen – vojenský historik). My bychom jen neskromně doplnili – šermířů. Naše pomyslné plátno je zarámováno 35 lety, stovkou šermířů, pážat, tanečnic, hudebníků, klaunů, šermířek… ; tisíci představeními, desetitisíci souboji.

  II. Chronologie a) Úvod do chronologie

Na vykrystalizování a formování šermířské skupiny DOMINIK působilo několik rovin, které byly časově od sebe vzdálené a více či méně spolu souvisely.

1.

a) V historii Plzně se dá vystopovat zřejmě nejstarší zmínka o sportovním šermu z roku 1900. Tehdy přijel do Plzně učit tento sport jistý italský mistr Minelli. Jeho dřívějším působištěm bylo město Písek, kde vyučoval šerm na Vysoké lesnické škole. Do šermířského umění zasvěcoval důstojníky slavného 35. pěšího pluku.

b) 26. června 1929 byl oficiálně založen Šermířský klub Plzeň. Jeho náčelníkem se stal diplomovaný mistr šermu, absolvent školy ve vídeňském Novém městě, Josef Hrádek.

c) Do časového období roku 1969 až 1970 se datuje i následující událost. Členové sportovního oddílu – O. Andreé, K. Basák, K. Hnízdil, L. Komorous, J. Lukeš, J. Miňo, R. Pech, F. Weinfurter – se inspirovali pražskou šermířskou skupinou, složenou taktéž ze sportovních šermířů, „Mušketýři a bandité“ a založili vlastní skupinu divadelně-historického šermu DOMINIK.

Považujeme za vhodné vyjádřit uznání lidem, kteří se podíleli na vzniku a činnosti této pražské skupiny, jejich znalostem, odbornosti a šermířským kvalitám.

Období návratu romanticko-dobrodružných filmů, doba Hrbáčů, Fanfánů, Křižáků, Tří mušketýrů, Zorů, Kapitánů. Formou i obsahem se DOMINIK inspiroval a přijal za své díla režisérů I. Bergmana, G. Kozinceva, F. Vláčila, M. Tarkovského, F. Zefirelliho, R. Benneta.

3.

Vznik dlouhodobé spolupráce s divadlem J. K. Tyla v Plzni

Působení v Shakespearovském cyklu her v režii O. Ševčíka i následujících historických inscenací pod vedením různých režisérů

4.

Zformování vnějšího projevu pro diváky, který je založen na základech sportovního šermu jako prostředku k cíli, což je forma jevištně-scénického šermu s výběrem dobových šermířských akcí a jejich divadelních stylizací.

b) Chronologie

„Otevřme zaprášené a červotočivé příběhy ze středověku, jehož rytíři, doprovázeni zpěvy potulných minstrelů, půvaby krásných paní a slávou svých činů, provždy odešli..“(R. Kníže)

1969–1970

Formování šermířské skupiny

Trénovali jsme v plzeňské čtvrti Bory. Byl to „plácek“ mezi domy – malá dílna a šatna v prádelně činžáku. „Klubovna“ byla v bytě kamaráda. Starosti, radosti a plány jsme také prožívali v malé blízké hospůdce. Bylo nás osm, deset. Téměř idylické a legendární časy. Zkoušeli jsme evropský šerm od gotiky po renesanci.

1970   

Stěhování

Na podzim tohoto roku jsme hledali nové tréninkové prostory a organizaci, pod kterou bychom mohli vystupovat. Také jsme hledali „svoji“ klubovnu. Skamarádili jsme se s plzeňskými koloběžkáři z „Bůžo klubu“. Nějakou dobu jsme tedy přebývali v jejich klubovně, která se nacházela v Dřevěné ulici. Někteří koloběžkáři „přešli“ k nám (V. Hájek, V. Viktor, S. Juppa, J. Sládek; rok 1972/73). Při hledání různých organizací, které by nás zaštítily, jsme nabídli spolupráci Klubu mládeže Dominik, kde nás také přijali. Tento mládežnický klub nám poskytl základní prostředky k činnosti – klubovnu, dílnu, zkušební prostory, propagační a ekonomickou pomoc. V tehdejší době pro nás znamenala tato pomoc velmi mnoho. Prakticky nám KM Dominik pomohl v prvních krocích vlastní seberealizace. Prostory středověkého sklepení šermíři opravili a zařídili ve stylu středověké krčmy vč. krbu. Po deset let tato slavná „díra“ sloužila jako klubovna, pracovna i hodovní místnost. Nesmíme zapomenout na podstatnou věc – převzetí jména. Klub mládeže Dominik byl v Dominikánské ulici, která vede na plzeňské náměstí Republiky. V té ve středověku sídlil dominikánský klášter a nemocnice. Je pravdou, že jsme stále hledali vhodný název pro naši skupinu, vč. různých znaků a erbů. Nemohli jsme se dohodnout na „našem“ názvu. Stále častěji jsme ale slyšeli a byli oslovováni jako „..Ti šermíři z Dominiku“. Tak nám toto pojmenování nakonec zůstalo. Rok našeho založení jsme si mohli posunout, abychom byli „starší“, avšak nakonec jsme zůstali u roku 1970, jako roku vzniku skupiny historického šermu – lépe se pak počítají léta našeho působení.

Za čest a slávu

První oficiální vystoupení na hlavním nádvoří Strakonickém hradu připravil Klub mládeže Dominik. Vystoupení se uskutečilo 27. září 1970. Pozvali jsme naše známé, přátele, rodiče. Škoda, že naše premiéra není zachycena na filmovém materiálu. Ještě nyní, po tolika letech, si vybavujeme „drobné“ legrácky, nepříjemné ale i komické situace, které by nám záviděli i mistři grotesky. Paruka, která nechtěla „sedět“ na hlavě, vousy, které se odlepovaly (chtěli jsme vypadat mužněji - mušketýrsky), barvené knírky, rozbíjení hliněných džbánků a skla na jevišti, natočení řetězu vlastního bijáku na rohy své přilby – zkrátka bylo to „nefalšované šermířské naivní divadlo“. Předváděli jsme dvě části – gotiku a renesanci. Gotika byla hrána na způsob rytířského turnaje, který se předváděl na počest velmože. Renesance se skládala z volně navazujících soubojů a vrcholila „Hospodou“ – rvačkou pro půvaby hostinské. Průvodní slovo bylo veršované a čtené panem Marovičem, plzeňskou ochotnickou osobností. Plzeňským ochotníkům patří dík za to, že vedli první kroky nás šermířů na divadelních prknech. Vystoupení dopadlo dobře, přestože ti na jevišti si zajisté oddechli více. Bylo to pomyslné „první velké vykročení“. Program jsme nazvali „Za čest a slávu“.

– Vystupovali: Andreé o., Basák K., Hájek V., Hnizdil K., Juppa S., Komorous V., Miňo J., Pávek J., Pech R., a dále pak tři dívky v roli pážat a dva hudebníci

1971

Spolupráce s plzeňskými ochotníky – hra „Stará historie“ od Juliuse Zeyera měla premiéru 12. února 1971. S touto hrou se vystupovalo též na VIII. divadelním festivalu Sládkův Zbiroh v červenci roku 1971.

1972–1973

Spolupráce s plzeňskými ochotníky

– zájezd na divadelní festival Jiráskův Hronov

– zahájení spolupráce s divadlem J. K. Tyla v Plzni na historických inscenacích: Tři mušketýři, La Gioconda, Hamlet, Othello, Růže a kříž, Falstaf a králové, atd.

1974

Vytvoření svépomocí vlastní stálé letní scény, s kapacitou 1 000 diváků, na zámku Kozel (od roku 1973 do roku 1979)

– druhý autorský pořad - „Meč a pergamen“

scénář: Karel Fleissing; režie: Jiří Samek;účinkovali: K. Basák, V. Hájek, L. Lukeš, F. Weinfurter, V. Sýkora, V. Komorous, K. Hnízdil, R. Pech, J. Miňo; scéna: E. Weber

1975

Dne 23. června 1985 se v divadle Alfa uskutečnila československá premiéra hry „Falstaf a králové“. Ve spolupráci s šermíři a divadlem J. K. Tyla.

1975–1977

Zřízení letních scén na zámku Hluboká a na hradu Loket

1976 –1977

„Lufťáci a Pepermiti“

V této době jsem spolupracovali s jihočeskou hudební skupinou

Minnesengeři. Společně jsme putovali s vozem a koňmi po jižních Čechách. Připravili jsem komponovaný pořad hudby, písní a šermu. Příběh vyprávěl o dvou znepřátelených rodech. Z jednoho rodu pocházela dívka a z druhého rytíř. Příběh byl plný úkladů, léček, rvaček, šermů, loupežníků, kavalírů, byl zde i kat se strašlivou mučírnou a samozřejmě nesměla chybět nevinná panna. Dobrý konec na závěr – to byla naše společná hra – „Lufťáci a Pepermiti“.

Jezdilo se, zpívalo, šermovalo, jedlo a pilo v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Větřní, Chlumu u Třeboně, Lhenici, Třeboni… . Cesta trvala čtrnáct dní. Jeli jsme s vozem taženým dvěma koňmi. Patnáct lidí, kteří byli celou dobu oblečeni v dobových kostýmech a do civilu se „převlékli“ jen zcela výjimečně! Technická skupina zajišťovala předem scénu a ubytování. Bydleli jsme ve škole, v šatně, ve stájích, v seníku a na jiných „romantických“ místech. Za rachotu bubnů, zvuku píšťal a zpěvu jsme táhli městskými branami do měst a vesnic. Jako za dávných časů, kdy krajem táhli kejklíři, herci, žoldnéři a hudebníci, kteří přinášeli lidem trochu radosti a vzrušení v jejich životě. Vše bylo na nohou – staří, mladí, děti i psi. Byl to nezapomenutelný zážitek pro nás i pro místní obyvatele. Doprovázel nás filmový štáb České televize, aby mohl zdokumentovat naše putování. Bylo by zajímavé opět vidět naší jihočeskou cestu. A Minnesengeři?!; snad ty písně zpívají a hrají dodnes. ( Byly opravdu dobré.)

1977

Skupina začala výrazněji spolupracovat s ČT v tehdejších pořadech pro děti a mládež

– vznikl třetí autorský pořad – „Doba gotiky a renesance“

„Tenkrát se žilo trochu jinak, když promlouvaly sudlice a halapartny pomyslnou pravdu tvrdily, když slovem meči by ses neubránil a potřeboval tedy štít.

Jak tep času zněly do něj údery seker a bijáků – dokud štít nepovolil a neotevřel útočníkovi cestu k životu protivníka.

Tenkrát se žilo trochu jinak, když o svůj život jsi bojoval s halapartnou a promlouval i dýkou, přesvědčoval holí, diskutoval pěstí. A v železném krunýři jsi uvažoval, zda máš větší sílu než nepřítel, zda nebiješ se naposledy.

Tenkrát se žilo trochu jinak…!“

                                                                                                                                             (R. Kníže)

1978

Klání na zámku Kozel

Soubor připravil a zorganizoval „První přehlídku skupin historického šermu z Čech a Moravy“, která se uskutečnila v létě na zámku Kozel. Přehlídky se zúčastnilo šest skupin vč. „ Mušketýrů a banditů“. Přehlídku doplnila hudebním programem skupina „Minnesengři“. Dovolíme si citovat z dopisu Dr. Pavla Plcha CSc.: „…rád bych Vám vyslovil dík a uznání za zdařilé uspořádání přehlídky skupin historického šermu. Možnost přímého srovnání výsledků práce několika našich nejlepších skupin byla nejen pěknou podívanou, ale také konfrontací pojetí historického šermu u nás, což mě, podobně jako řadě jiných odborníků v tomto oboru, velmi pomáhá v práci.

Při této příležitosti bych Vám také rád blahopřál k Vaší skupině „Dominik“, jejichž ukázky historického šermu byly podle mého soudu zřetelně nejlepší a celá skupina se představila jako vyrovnaný celek, který snese přísné měřítko náročného diváka. Její představení bylo velmi hodnotné jak po technicky šermířské stránce, tak také po stránce režijní a herecké. Také co do vybavení skupiny falsy historických zbraní a kostýmy odpovídajícími příslušné době, oceňuji vkus i znalosti navrhovatelů.“

1979

– skupina se profesionalizuje

– desetidenní zájezd do tehdejší Německé demokratické republiky na Berlínský festival mládeže

– spolupráce s tanečním souborem „Danza Bohemika“ pod vedením taneční choreografky pí A. Skálové a tvorba společného programu „Loutna a meč“

nastudování divadelní hry „Bílý, mnohobarevný kůň aneb filmový den v divadle“

autoři: Pavel Fiala a Josef Dvořák; režie: Jiří Císler; choreografie: Karel Basák; scéna: K. Marx; zvuk: Vladimír Štefl; hráli: J. Dvořák, R. Kuba, J. Paulová, V. Žehrová, K. Basák, V. Hájek, J. Lukeš, J. Miňo, J. Dort, Z. Zahálka, Z. Samec, J. Dobřanský

Tato hra měla na tři sta padesát repríz a sjezdili jsme s ní celé tehdejší Československo.

1980–1988

– zřízení stálé letní scény v Praze ve Valdštejnské zahradě

– do tohoto období spadá také vystupování ve Vojanových sadech společně se skupinou Regius (od roku 1984 do roku 1986)

– připomínáme režiséra a herce J. Císlera, který v tomto období výrazně ovlivnil (i do budoucna) formu i obsah našeho šermířského a jevištního projevu.

1982

Skupina se zúčastnila kvalifikačních zkoušek organizovaných „Cirkusy a varieté Praha“

porota: scénický šerm – RNDr. P. Plch; sportovní šerm – mistr sportu F. Koukal; pohyb – E. Bosáková (mistryně světa v gymnastice); mluvené slovo – Dr. K. Pixa zástupce „Cirkusů a varieté“

Touto odbornou komisí byl DOMINIK oficiálně uznán za současný nejlepší soubor tohoto žánru v Československu.

– nastudování hry „Poslední tabu“

scénář, režie: Pavel Fiala; hudba: Pavel Větrovec; souboje: Karel Basák; tance: L. Králová; dramaturgie: J. Černíková; hráli: L. Molínová, J. Lukeš, K. Basák,V. Hájek J.Miňo, Z. Zahálka, J. Dort, J. Dobřanský, Z. Samec, S. Kohoutek; zvuk:            T. Jelínek; technika: J. Lichtenberg

Premiéra v plzeňském divadle Alfa dne 20. 1. 1982, premiéra v Praze, v Klicperově divadle dne 4. 2. 1982

– film „Straka v hrsti“ v režii J. Herze

– zájezdy do Francie a Německé spolkové republiky (zámecké divadlo v Ellwangenu)

U zájezdu do Francie bychom se na chvíli zdrželi. To proto, že to byl první výjezd na tzv. západní stranu a navíc do Francie – země mušketýrů.Byl to splněný romantický klukovský sen. V létě roku 1982 jsme byli pozváni do Savojska - města Annecy, Yenne a jejich okolí. Zájezd trval jeden měsíc. Vystupovali jsme na dvaceti akcích - festivalech, samostatných vystoupeních, průvodech a samostatných ukázkách. Náš pořad byl kombinací výběrem z „Posledního tabu“ a „Hospodou“. Zde se výrazně ověřila variabilita a originalita jevištní stavby „Studny“, která se tak stala ve spojení s „Krčmou“ a dalšími obrazy – „Boží soud“, „Mniši“, „Rokoko“, „Maska“ a „Španělsko“ charakteristickým a nepřekonaným rysem jevištního projevu DOMINIKU.

Na vystoupení do města Yenne, působiště legendárního zbojníka Mandréna z 18. století, se přijel podívat i čs. kulturní atašé. Chtěl na vlastní oči vidět, co je to vozit dříví do lesa, tedy šerm do Francie. Dokázali jsme si, že se umíme ohánět kordem stejně dobře, jako naši francouzští kolegové – mušketýři.

Do Francie, jejich různých regionů, jsme krátkodobě i na delší čas jezdili prakticky do roku 1994, kdy jsme byli pozváni na festival vína do Bergeracu. Jak doufáme, zatím ne naposledy.

Zde si dovolíme ještě jednu poznámku. Je zřejmé, že divadelní resp. scénický šermířský projev může být od diváků i odborníků posuzován v celé škále názorů. Není měřitelný a zůstává v rovině subjektivního posuzování. Přes tyto aspekty se DOMINIKU potvrdila jeho koncepce i charakter šermířského projevu ve Francii, ve Val d´Iser. Navštívili jsme divadelně-historický šerm, včetně ukázek jednotlivých škol současného sportovního šermu v podání Vojenské akademie z Paříže a Sportovní federace šermu.

Vzájemné srovnání bylo podobné.

1983

Nastudování autorské hry „Milostné šermohry“

režie: Lídy Engelové; autoři: Karel Basák a Jan Miňo; choreografie: Libuše Králová; souboje: Karel Basák; hudba: Zdeněk Šikola; kostýmy: Xenie Pavlousková

Hra se skládala ze tří dějstvích: „Pomsta hradního pána“, „Giovany“, „Tajemná maska“, „Rokokový horor

V této hře se objevily prvky, které byly v tehdejší době nedoceněny jako např. zavěšení rytíře kladkou na koně, pás cudnosti, hodina šermu, tržiště, akrobaté, polykač ohně, tanečnice, karnevalový rej, tajemný černý rytíř, Turek, Skot, souboj s černými šermíři apod..          

1984

zájezdy do Švýcarska – Lausanne

– Francie - Marseille

– Německa – Essen, Ellwangen

1985

Na motivy knihy J. M. Kratochvíla: „Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela, jak je zažil na souši a na moři, mezi soldáty, galejníky, piráty, indiány, lidmi dobrými i špatnými, sám vždy věren svému srdci“ napsal divadelní inscenaci Jan Kratochvíl.

DOMINIK realizoval tuto hru o osmi obrazech, kde se prolínal šerm, akrobatické výkony, pantomima, tanec, situační humor vč. romantické pointy.

režie: Jan Kratochvíl; hudba: Jiří Bulis; souboje: Karel Basák; scéna a kostýmy: Petr Kavan; pohybová spolup.: Josef Fuksa; hráli: Bára Štěpánová, Antonín Procházka a DOMINIK

– zájezd do Francie –Lyonu a jeho regionu v letním období

Vystoupení ve Valdštejnské zahradě Foto Blanka Kolínová

1986

– zájezd do Kanady na Světovou výstavu EXPO 86 ve Vancouveru

– zájezd do Francie (Grenobl) s Danzou Bohemikou se společným programem „Mušketýři z Čech“

– zájezdy do Německa, Rakouska (náměstí – Waidhofen an der Ybbs)

1987

– spolupráce na filmu „Paví pírko“ v režii P. Vaigela

– zájezd do Francie – Le Havre s Danzou Bohemikou

DOMINIK účinkoval v divadelní hře autorů Cervantes/Schvarz „Don Quichote“, v režii D. R. Pariska. Tato inscenace se realizovala v zámeckém letním divadle v Ellwangenu (Německo).

1988

– zájezdy do Švýcarska a Itálie – Civitela del Tronto (první výjezd do Itálie)

– pravidelné vystupování v PKO Praha s pořadem pro děti – „Šermování s DOMINIKEM“

DOMINIK účinkoval v divadelní hře „Cyrano de Bergerac“ autora E. Rostanda v úpravě Pavla Kohouta s názvem „Der arme Cyrano“. Tato hra se hrála v lázeňském městě Baden v blízkosti Vídně na zámeckém nádvoří.

– zájezd do Rakouska - zámek Waidhofen an der Ybbs

1989

Pro velký úspěch divadelní realizace „Cyrana“, byl DOMINIK přizván k další spolupráci do zámeckého divadla v Badenu a to na hře W. Shakespeare „Romeo a Julie“. Stejně tak jako Cyrano, v režii Antona Nekovara.

– zájezdy do Francie – kraj Beaujolais, Morgon, Pau

– zájezdy do Itálie – karneval v Benátkách, Ferrara, Salermo, Verona, Padova, Foligno, Pitigliano…

DOMINIK natočil ve vlastní produkci zajímavou filmovou šermířskou studii pro zatím nerealizovaný celovečerní film, event. televizní seriál s romanticko-dobrodružným námětem „Bílá maska“. Děj příběhu se odehrává na hradě Točník.

DOMINIK se za svého působení setkal s tendencemi, které se bohužel objevují i v současnosti - ovlivňovat a určovat přes různé organizace, sdružení a šermířské školy divadelně-historický šerm s jasným finančním prospěchem. Jako protiváhu těmto tendencím, bylo založeno dne 10. 12. 1989 v Praze „Nezávislé sdružení skupin historického šermu“. Členy tohoto sdružení, které formálně existuje dosud, jsou skupiny: Burdýři, DOMINIK, Mušketýři a bandité a Regius.

V letech 1989 – 1990 část členů DOMINIKU odešla k jiným skupinám, nebo si založila vlastní produkci – J. Lukeš, Z. Kočí, J. Fink, J. Dobřanský, J. Kostka. Na konci roku 1990 byli kmenovými členy DOMINIKU K. Basák. J. Miňo, J. Pomyje, a Z. Zahálka.

Začátkem roku 1991 ke stávajícím členům DOMINIKU přišli noví členové – M. Kostka, S. Krmášek, R. Suchý (r. 1992), M. Hořánek (r. 1996) i nové tanečnice – V. Hejduková, M. Kristlová, K. Krulišová.

1990

Tento rok byl zajímavý tím, že DOMINIK podal svým způsobem mimořádný výkon, co se scénického šermu týká. Skupina byla angažována do akva parku ve městě Nice na Azurovém pobřeží a to na období od června do září (4 měsíce). S DOMINIKEM tam vystupovaly ve společném programu tanečnice a folklórní hudba z Budapešti – „Talentum“. Šermíři absolvovali 246 vystoupení. Z toho 150 představení „Černá maska“, která trvala 30 minut a obsahovala 9 soubojů a rvaček.

–dále 96 ukázek, které obsahovaly 3 - 4 souboje. Po celou dobu angažmá setrvali na místě J. Kostka, J. Miňo a J. Pomyje. Střídajícími v jednotlivých turnusech byli – K. Basák, J. Dort, J. Dobřanský a J. Luks

1991

V novém složení i v nových kostýmech od výtvarnice pí. Graifové se DOMINIK vrátil na „staré“ působiště. Začátkem května se představil ve třech představeních ve Valdštejnské zahradě.

– v červnu vystoupil DOMINIK 9x na nádvoří zámku Kozel

– zájezd do Itálie - Fano

– zájezd do Švýcarska – hrad Oron

– vystoupení v Německu - zámek v Ellwangenu

1992   

– zájezd do Itálie: Legano, San Severino, Trento, Ascoli Piceno, Civitela del Tronto, Verucchio, Cormons …

1993

– první výjezd do Španělska – město Manresa v blízkosti Barcelony a na dohled světoznámého skalního klášterního komplexu Montserrat. Zde působil sv. Ignác z Loyoly – zakladatel jezuitského řádu. Výraznou dominantou kláštera je i oltář s Černou madonou.

Od tohoto roku jezdí DOMINIK na tyto místa stále a je brán jako „domácí šermířská skupina“. Na těchto středověkých slavnostech ožívá historicky doložený příběh ze 14. století o konfliktu mezi králem, který byl „hodný“ a „zlým“ biskupem, který nechtěl umožnit obyvatelů Manresy přístup k vodě a studním.

– zámek Kozel

– Itálie

1994   

– Itálie – Rivarolo, Pizzighettone, Castelo del Rio,Teramo, Cormos

– Francie - Bergerac

1995

V polovině dubna byl DOMINIK přizván k zájezdu do USA.

Jednalo se o folklorně-historický festival, který se konal ve státě Missouri, městě Bransonu v parku Silver Dolar City, který byl zřízen v místě starého dolu. Odtud se původně získavalo guano. Během tří týdnů skupina předvedla na 50 vystoupení a ukázek. Z „plechové“ fotografie pořízené v parku na nás hledí : Jiří Dort, Zdeněk Zahálka, Radek Suchý, Jan Miňo, Václava Miňová, Svatopluk Krmášek, Daniela Krhutová, Jindřich Pomyje a Karel Basák.

– Itálie – Oglianico, San Severino, Verucchio, Rimini ..

Významným datem v historii DOMINIKU je 12. srpen roku 1995. V tento den skupina zřídila stálou letní scénu ve Vojenském historickém muzeu v Praze na nádvoří Schwarzenberského paláce. Po pět sezón (od roku 1995–1999, počet vystoupení v tomto období se „vyšplhal“ na 165) vystupoval DOMINIK na nádvoří paláce s komponovaným pořadem „Cesta meče“. Po 27 letech oživil DOMINIK svým šermířským uměním tuto nejslavnější českou scénu divadelně-historického šermu. Považujeme za vhodné připomenout, že první představení na nádvoří Voj. hist. muzea se uskutečnilo 18. 9. 1960 a pravidelné vystupování se datuje od května roku 1962 do srpna roku 1968 (J. Šolc, „Mušketýři a bandité“). Z fotografie při děkování diváků pořízené při premiéře na nás „hledí“ K. Basák, Z. Zahálka, R. Suchý, D. Krhutová, J. Reidinger alias klaun Bilbo, V. Miňová, J. Pomyje, S. Krmášek, P. Fait a J.Miňo.

Ve dnech 25.–26. 11. 1995 zorganizovali členové DOMINIKU ve spolupráci se šermířským oddílem TJ Lokomotiva Plzeň I. Turnaj historických šermířů v Plzni. Jednalo se o experimentální formu šermířského projevu , která byla kombinací dobového a sportovního šermu. Turnaj byl koncipován jako praktická odborná studie, která se může dále rozvíjet v teoretické i praktické rovině.

1996   

– vystoupení v Německu – Rothenburg

– týdenní natáčení šermířských scén ve filmu „Pardaillan“ francouzské produkce v režii E. Niermanse (srpen 1996). Tato práce byla velmi zajímavá tím, že šermířskou choreografií (Maitre d´armes) byl pověřen Michael Carliez, z rodiny Carliezů, kteří se podíleli a stále podílejí na těch filmech, které inspirovaly a motivovaly vznik i šermířský projev DOMINIKU.

– Itálie – Narni, Lanciano, Gattinara, Cormons, Lucca

1997

– Itálie – Gorizia, hrad Lucco, Terni, Castelo Franco, Pontedera

– Německo - Mnichov

1998

– Itálie – Ferrara, Goro

– Španělsko - Manresa

Od 1. srpna do 10. října se šermíři z DOMINIKU zúčastnili natáčení filmu Johanka z Arku v režii Lucka Bessona. Natáčelo se na Bruntálsku (Jeseníky) u vodní nádrže Slezská Harta.

1999

V únoru byl DOMINIK přizván k týdennímu natáčení dvoudílného televizního filmu v kanadsko-francouzské produkci v režii Christiana Duguaye – Joan of Arc.

– Slovensko - Pezinok

– začátek srpna účast na natáčení filmové pohádky režiséra Z. Trošky „Princezna ze mlejna II.“ Natáčení probíhalo v blízkosti Plzně v kaolinových dolech (Kaznějov).

2000

– Španělsko – Manresa

– Itálie – Pizzighettone, Magliano, Narni Amelia, Serravalle

– Německo - Breitenbrunn

– šermířské scény ve filmu „Zapomenuté království“, hrad Točník (produkce USA)

2001

– Itálie – Bergamo, Sillavengo, Costa di Mezzate

– Španělsko - Manresa

– filmové dotáčky pro muzikál „Zpívání v dešti“, které uvedlo Karlínské divadlo

– zámek Konopiště, zámek Hluboká, pivovar Krušovice

– Švýcarsko – zámek Allman (v blízkosti Lausanne)

2002

– Itálie – Bergamo, Bagnatica, Chieti, Narni, Soriano, Gemona, Amelia, Lanciano, Sillavengo

– televizní pořad „Na scénu“ s M. Dejdarem

– natáčení filmu „Trenck – zwei Herzen gegen die Krone“, v produkci Bavaria film v režii Gernota Rolla. Natáčelo se na zámku Milotice u Hodonína (květen - červen)

– Monako – Monte Carlo

2003

Dne 10. března 2003 vznikla a následně dne 29. dubna oficiálně zahájila činnost „1. asociace divadelních a filmových šermířů“. Organizace byla založena za účelem obrany proti monopolizačním, centralizačním snahám a tendencím obdobných spolků motivované především finančními zisky z této činnosti, než zájmem o zkvalitnění tohoto žánru na podkladě letitých zkušeností a profesní odbornosti.

Asociace vznikla z iniciativy skupin s celorepublikovou přirozenou autoritou podloženou již zmiňovanou letitou praxí a zkušeností. Jednalo se o skupiny divadelně-historického šermu DOMINIK, GOBARO a REGIUS. Vstup do této asociace je možný pro celou šermířskou obec po splnění daných kritérií včetně jiných osob, které jsou určitou formou spojeny s touto šermířskou disciplínou.

Na jaře téhož roku se stávající členové DOMINIKU stali registrovanými členy Unie českých kaskadérů.

Karel Basák se scénáristou Petrem Mazným byli osloveni „Nadací 700let města Plzně“, aby připravili hlavní večerní program pro „Historické slavnosti“ konané v Plzni ve dnech 13.–15. června 2003. Členové DOMINIKU, jako nosné skupiny tohoto programu, nastudovali v režii K. Basáka příběh o návštěvě Plzně císařem Rudolfem II. Hra byla uváděna pod názvem: „Když Plzeň voněla mandragorou aneb obrazy ze slavného pobytu Rudolfa II.“

Nezapomenutelným způsobem ztvárnil postavu Rudolfa II. Zdeněk Zahálka. Jeho charakteristický zjev a osobnost propůjčily postavě císaře onu nenahraditelnou a hlavně nezaměnitelnou „téměř“ historickou skutečnost.

2004

V návaznosti na úspěch tohoto „Historického víkendu“, byl v roce 2004 osloven „Nadací“ stejný autorský tým – K. Basák, P. Mazný, aby připravili nové představení.

Ve dnech 11.–13. 6. 2004 se v Plzni uskutečnil další „Historický víkend“. Hlavním programem byla realizace autorské hry K. Basáka a P. Mazného v režii K. Basáka : „Politá košile císaře Josefa“. Ve hře vystoupilo opět na 50 účinkujících – členové šermířských skupin, herci z Divadla J. K. Tyla, zastupitelé z Magistrátu města Plzně. Roli císaře Josefa ztvárnil člen skupiny DOMINIK – Jan Miňo. Představení bylo hodnoceno velmi vysoko jak laickou veřejností tak i odbornou obcí.

Vzhledem k tomu, že se tento realizační tým osvědčil, byl osloven, aby připravil novou hru na již v pořadí třetí „Historický víkend 2005“. Námětem pro hlavní program se nyní stala slavná románová postava – baron Prášil. Příběh vypráví o setkání barona Prášila a J. K. Tyla v Plzni.

„Dobrý den! Těší mě. Tyl!“

„Dobrý, dobrý! Také mě těší. Prášil!“

„Josef Kajetán Tyl!“

„Baron Prášil!!!“

V polovině ledna natočila ČT medailon o šermířském choreografovi Karlu Basákovi. Pořad se nazýval „X aneb X krát o kultuře“

– účinkování ve Státní opeře v Praze v nastudování opery A. Dvořáka „Dimitrij“ v režii M. Taranta, premiéra se uskutečnila 29. dubna 2004

– Praha – Petřínské terasy

– zámek Litomyšl – opera „Dimitrij“

– Německo - Breitenbrunn

V polovině září se DOMINIK zúčastnil významné kulturní akce – „Prag Berlin Festival“. Jednalo se o festival českého umění a kultury konaný ve dnech 17. 9.–28. 11. 2004 v Berlíně. Zahájení tohoto festivalu pod patronací oficiálních státních a městských kulturních institucí obou zemí, se zúčastnili šermíři z DOMINIKU, kteří prezentovali divadelní formu šermu.

– Plzeň – pivovar

14. prosince zahajovali členové DOMINIKU vernisáž výstavy Vojenského historického ústavu na Pražském hradě v prostorách věže Mihulky. Výstava je koncipována jako průřez historií ve výstroji a výzbroji vojáků a důstojníků ze 17. až 18. století. Zahájení výstavy, včetně ukázek soubojů, se zúčastnil prezident České republiky Václav Klaus. Při neformálních setkáních během prohlídky byl panu prezidentovi představen Karel Basák – maitre d´armes de la compagnie.

2005

Španělsko – Manresa

Ve dnech 17.–19. 6. proběhl v Plzni „Historický víkend“. Hlavním programem byla šermířská divadelní féerie „Baron prášil před Plzní“. V roli barona Prášila účinkoval člen baletu divadla J. K. Tyla v Plzni Petr Brettschneider. Postavu J. K. Tyla ztvárnil Jan Miňo.

Korektně lze říci, že to, co bylo během tří „Historických víkendů“ vymyšleno a představeno, bylo uděláno v nesrovnatelné kvalitě s tím, co se vidí v současných produkcích divadelně-historického šermu.

– Německo – Berlín

V červenci DOMINIK natáčel šermířské scény pro TV produkci – Armádní studio Praha – „Asymetrický boj“. Tento pořad byl vysílán na ČT2 a byl též zakoupen do USA.

– Pražský hrad – věž Mihulka – ukázka soubojů při příležitosti vernisáže výstavy „Historie meče“

– Německo – Breitenbrunn

– Zámek Jaroměřice na Rokytnou

– „Satiricon“ – obrazová rokoková fantazie při příležitosti výstavy „DES-IGNBLOK 05“ v Praze. Tato akce byla uskutečněna pod patronací vládních organizací České republiky.

Dne 26. listopadu se uskutečnilo setkání a oslava k 35. výročí vzniku šermířské skupiny DOMINIK (v kavárně klubu Dominik, v Dominikánské ulici v Plzni).

III. Závěr

Co napsat závěrem? Bez nadsázky, pýchy, sebeuspokojení a nezapomenout i na sebeironii.

V moři skupin i kalu obchodnosti je DOMINIK schopen realizovat divadelně-jevištní podobu šermu – formálně i obsahově, jako měřítko, od kterého se může odvíjet její posuzování a hodnocení.

Karel Basák, Jan Miňo, Březen 2005

 
Datum: 17. 08. 2006 20:14:54 Autor: mascha
Předmět: fotky?
zda se mi , jako kdyby sem tam neco chybelo, skoro jaky kdyby pod nekterymi castmi textu mela byt fotka a neni. a take uplne posledni veta clanku je nejaka usekla nebo mela fotkou pokracovat...
Datum: 22. 08. 2006 19:50:20 Autor: Leonid Křížek
Předmět: ad fotky...
Materiál je bohužel velice obsáhlý a celý se nevešel... konec je opravdu useknutý a webmaster tvrdí, že se s tím nedá nic dělat. Pokusím se zbytek textu doplnit formou komentáře. Fotky jsou jen ilustrační a víc by se jich nevešlo, takže některé jsou bez popisků. Popel na moji hlavu.
Datum: 06. 04. 2007 15:35:23 Autor: jana lesakova
Předmět: karel basak
kompliment pro karla basaka, ktery je jiz dlouhou dobu velice aktivni v dominiku!!! videla jsem nekolik vasich predstavenich v nemecku, a vzdy jsem byla okouzlena, jak profesionalitou, tak technikou sermovani,vtipem a rychlosti. proste celkovy dojem vasich predstavenich zustal navzdy nezapomitelny!! jen tak dale! a karle tobe preji hodne uspechnych dnu a stesti v privatnim zivote!!! cau jana stuttgart
Datum: 16. 08. 2012 10:25:56 Autor: David Beneš
Předmět: Přezdívky
A co zmínit přezdívky? Čahoun, Žába, Netvor, Satan..... já je občanskými jmény téměř neznám.
Datum: 14. 06. 2014 13:12:29 Autor: Jana
Předmět: fotky
Já bych si moc přála galerii starých fotek. Všech z té party, V. Hájka zejména, protože už tu s námi delší dobu není..
Datum: 30. 07. 2018 21:32:41 Autor: čemeřice
Předmět: fotky
Moc ráda vzpomínám na léta 1978 a pozdější, na V.Hájka, Netviho, Žábu, Satana i Z.Samce. Zdravím vás a občas si vzpomenu u starých fotek na staré dobré časy.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Podzim 1941. 311. divize. Čištění děla. Foto D. Onochin. Z knihy N. N. Nikulina V první linii.

Podzim 1941. 311. divize. Čištění děla. Foto D. Onochin. Z knihy N. N. Nikulina V první linii.


Recenze týdne

Jiný TGM škrtá, co neplatí

Kosatík napsal Masarykův životopis pro 21. století