Poslední publikovaná diskuse šéfredaktora Militarie s Janem Benešem je zde: http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=3719

O posledních dnech Jana Beneše podal otevřenou zprávu jeho přítel, plk. Jiří Komorous: POSLEDNÍ ZPRÁVA OD JOHNA ( Jiří Komorous ) Když jsme spolu s Johnem trávili vlastně nedávno společné chvíle na plážích Normandie, na plážích Dne D, nikdy by mne nenapadlo, že budu psát tyto řádky,které začaly minulý pátek Johnovou sms, zaslanou v 10.52 hodin na můj mobil: GEORGE JESTLI MUZES TAK PRIJED AT TU POLICAJTI MOC NEBLBNOU.JSEM V ZAHRADE A MAM DIRU V HLAVE.JAB Oslovoval mě léta George a já jeho Johne. Léta kamarádství mezi bojovníkem,válečníkem a přesvědčeným antikomunistou a amerikanistou a o generaci mladším poldou, který nastoupil k polici v závěru totality a navíc se ještě dostal na zpravodajskou přípravku,po jejímž absolvování nastoupil jako detektiv protidrogového oddělení na pražském policejním ředitelství. Vznik našeho dlouholetého přátelství a kamarádství, které přerostlo vlastně v jakýsi adoptivní vztah otce-učitele a adoptovaného syna, v mládí vejlupka,byl typicky Benešovský. Formou interpelace,co, že jsem takový sráč,že se stydím a mlžím ohledně svého absolvování Důstojnického internátního kursu. Tož su zvedlu rukavicu a Honzu okamžitě pozval k sobě na útvar. No a naše kamarádství bylo na světě. Byl to Honza, pro mě John a já pro něj George, kterému trpělivě vysvětloval vše z minulosti, byl to Honza, se kterým jsem poprvé navštívil lágr Vojna, poznal takové válečníky jako je František Zahrádka, Milan Paumer,Láďa Hučím adalš.adalš. Byl to Honza, pod jehož vlivem jsem poznal jakým hovadinám jsem ve svém mládí také věřil a byl to Honza, který se zásadním způsobem zasloužil o mé poznání a dospění. Byl to také Honza,který mne poznal do morku kosti a který byl jeden z mála,kteří se mě zastali,když vždy čas od času se proti mně strhla účelová kampaň, poté,co jsme nakopali někoho do zadku z narkobyznysu. Glenn Miller, vojenská historie, vlastenectví, obdiv k US ARMY,v průběhu let již sdílené společné hodnoty, to vše vytvořilo mezi chlapy tak rozdílnými věkem i původem, pevné a upřímné přátelství a kamarádství. Týden dozadu se na mě John obrátil s prosbou o pomoc o hospitalizaci z důvodu velkých bolestí zad. V neděli to bylo. Podařilo se a John byl umístěn na Homolce,kam jsem druhý den napochodoval, jak se sluší na kamaráda, s taškou kompotů,limonád a knížkou Lovci lebek o US ARMY. Sedli jsme si s Johnem na zahradě špitálu a JOHN.... se vyzpovídal. Naše mluva byla vždy drsná a vojenská,takže nebudu upravovat ani nynčko. "Johne,dyť Ti hovno je",povídám. "Georgi já se po tejdnu konečně vychrápal, mám peklo", potáhl Honza z cigarety. " Co se kurva Johne děje?",zapálil jsem si taktéž. No a z Honzy to všechno vylezlo. Rozvodové řízení v běhu a všechny ty občasné nechutnosti s tímto spojené, do toho nedávno sdělená informace Honzovi stran, řekněme dobré známé,prostě ženy,ženy,ŽENY! Tenhle "starý" válečník nevěděl najednou jak dál. Snažil jsem se jak jsem mohl, i jsem Johnovi nabízel nouzové ubytování v Praze,než se vše vyřídí, ale to by nebyl John, jakého si pamatujeme. " Jasně Georgi, moc dík, ale jsem teď na baráku už stejnak sám,takže thanks. No a pak přišel onen pátek a ona sms. Dostal jsem se k ní až v odpoledních hodinách, takže jsem okamžitě zaúkoloval operačního důstojníka NPC, aby ověřil, zda v Příbrami nemají kolegové něco hlášeného. Nic. Ale vzhledem k tomu,že jsem se o to zajímal já a Honza byl tamtéž též znám jako známá osobnost,tak operační důstojník OŘP Příbram vyslal hlídku do Obořiště. No a tam JOHN na zahradě s flintou a konec. Byl jsem ještě v noci na příbramské výjezdovce, jednak uvést fakta do protokolu a jednak i se ujistit,zda-li bylo vše stran šetření nezanedbáno. Nebylo. Jediné,co mohu závěrem sdělit,neb jsem také jeden čas sloužil na násilí a zopár sebevražd viděl a ohlédával místa činu a to i následky,kdy si to ještě těsně v závěru např. oběti rozmysleli a ucukli a před skonem se trápili, tak,že z fotodokumentace odchodu JOHNA byly jest zřejmé dvě věci: 1. Že to byla skutečně sebevražda 2. A že John odešel hned.Bez trápení.Jako důstojník. Je mě to líto Johne,že jsi odešel a děkuji Ti za ty léta krásného chlapského kamarádství, za Tvé knížky, za Tvé životní story,za to jak jsi při mně stál v dobách nelehkých, za to jak jsi mě otevíral oči a učil. Děkuji TI Johne, že jsi byl takový jaký jsi byl! A jsem rád a hrdý na to, že jsem patřil k Tvým kamarádům a za to, že jsem Tě mohl na 15.výročí založení naší jednotky přivítat mezi tolika hosty a ocenit Medailí za zásluhy o NPC jako výraz úcty za Tvé neměnné celoživotní názory a postoje a vůli a FÉROVOST ! Šalom Johne! Tvůj George Gogo - plk.Komorous

Je to velká ztráta. S jeho názory jsem vždy plně souhlasil. Dobří odcházejí, hnůj zůstává.

děkuji panu Komorousovi za nádherně napsaný článek o té smutné věci.

Jak se zdá, tak tu známou hlášku "Ženských je na světě jako máku, žádná nestojí za skok z Nuseláku!" asi pan Beneš neznal.., škoda ho! Na sebevraždu mám svůj názor, ale pan Beneš byl slušný člověk.. Bůh ať se smiluje nad jeho duší! Anton.

Nechci polemizovat s zde napsaným - o mrtvých jen dobře. Ale už klasik praví: nikdy nevěř člověku, který říká "věř mi". Takže , jakkoliv mě to před tím nenapadlo, tak po přečtení prohlášení plk policie ČR, že při pohledu na fotografie hned viděl:1. Že to byla skutečně sebevražda mi šlo hlavou: komu tak mohl vadit, že ho potřeboval uklidit... a prohlásit to za sebevraždu... Blbý je, že pokud toto prohlášení skutečně pochází od plk policie ČR, tak v tom tato Policie ČR neudělá vůbec nic... Znal jsem ho velmi dobře - a svět bez něj nebude horší... ale takovej konec jsem mu nepřál.

Pan plukovník nesoudil o sebevraždě z "fotografie", on na Jenově zahradě byl osobně. Soudě podle Jenova e-mailu p. Komorousovi ("jsem na zahradě s dírou v hlavě") a podle toho, že mě těsně před činem zval k vyzvednutí knih "před odchodem" soudím, že pan plk. ví, o čem mluví.

No, ono je to už de facto jedno... ale přesto mi to nedá, abych neocitoval doslova: tak,že z fotodokumentace odchodu JOHNA byly jest zřejmé dvě věci: 1. Že to byla skutečně sebevražda

Znal jsem ho méně než by bylo potřeba... o to víc je mi to teď líto. Mám chuť napsat nějakou nadávku... proč slušní lidé odcházejí a ti druzí držej zuby nehty ? Dost toho. Doufám Jene, že jsi na tom lepším místě ať se mu říká jakkoliv.