logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Nemohl přežít hanby československého vojáka

Za plukovníkem Švecem

K čemu došlodne 28. října 1918, si podle dotazů provedených kdesi v našich ulicích TV, nemohla dost vzpomenout asi třetina dotazovaných. To, co se v té chvíli odehrávalo v zapadlém městečku Aksakovo, je už zcela zapomenuto. Legionáři 1. pluku tam pohřbívali svého velitele, plukovníka Josefa Jiřího Švece. Že na téměř opačném konci zeměkoule v té chvíli vzniká stát, do boje o jehož vznik se pustili, ještě nevěděli. Novina je tenkrát dostihla až 3. listopadu.

Spor mezi bolševickou vládou a našimi legiemi byl zaviněn především našimi tehdejšími bolševiky. Jako vojáci se sice ulili a do Legie nevstoupili, ale o to více se činili co agitátoři. Svou sekci Čs. sociálně demokratické strany dělnické, později už československých komunistů na Rusi, ustavili v Kyjevě 7. prosince 1917. Vydávali i svůj časopis, prý proto, aby čs. proletariát věrně setrval po boku Masarykově... Od počátku ovšem porušovali Masarykovu instrukci nemíchat se do vnitřních ruských sporů a agitovali pro vstup do Rudé armády. Dne 24. února 1918 se transformovali na Československou revoluční radu dělníků a vojáků a 25. května 1918 za Československou komunistickou stranu. Leninova „Ústřední rekvisiční komise“, část městského sovětu v Moskvě, pak pro jejich potřeby zavřela tamní Odbočku Čs. Národní rady a místnosti dala k disposici jim. (Členové odbočky byli samozřejmě uvězněni.)

Pamatujme na to, že to bylo v době, kdy bolševici ruští pilně spolupracovali s císařským Německem a rozbití našeho sboru stojícího na straně spojenců byl německý zájem.

Agitátoři z čs. řad byli samozřejmě nasazováni taktéž všude, kde stály legionářské vlaky a pilně spolupracovali s místními sověty. Výsledek jejich aktivit byl hubený. Z Legie zběhlo do Rudých gard asi 200 osob. Květnový sjezd vojenských rad legionářů a incident v Čeljabinsku pak vedly k otevřenému střetu, do něhož se však prvé měsíce nezapojila vladivostocká skupina legionářů.

Ten boj legionáři, řečeno dnešním slovníkem, ustáli. Zejména proto, že ho měli za počátek nové východní fronty proti Trojspolku (Německo,Rakousko-Uhersko, Turecko, jimž záleželo na přesunu více jak milionu německých a rakouských válečných zajatců na západní frontu). Legionářům byly slibovány posily spojeneckých vojsk. S výjimkou Američanů v Nižně Udinsku, a až roku 1920, do bojů po boku legionářů nikdy nezasáhly. Pokud vůbec dorazily. Obdobně ruská veřejnost sice vítala osvobození od bolševiků, ale projevila pramálo úsilí i snahy nasadit do boje za svou svobodu také vlastní život. Nu, k těm negativním příčinám, z jejichž důsledků těžili bolševici, nutno přičíst i Kolčakovův způsob vlády. Jenže to už se vzdalujeme od thematu více než zdrávo.

Plukovník Josef Jiří Švec dobyl a obsadil se svým plukem 7. srpna 1918 Kazaň. Ve čtvrtmilionovém městě je nejméně 4000 ruských důstojníků, pořádají plesy a dostihy. Když Trocký (s pomocí německých jednotek zorganisovaných i z německých a maďarských zajatců, rozkaz Ludendorffův) zahájí protiofensivu, na frontu se jich přihlásí 300. Švec hájí město až do 10. září, posléze dokáže svou jednotku bez větších ztrát vyvést z boje. (Zachoval se jeho dopis kamarádovi, tehdy kapitánu Mašínovi, kde si trpce stěžuje jak na Rusy, tak na Spojence. Pomoc nepřišla odnikud). Celou volžskou frontu držely jen tři československé pluky.

Po pěti měsících vyčerpávajících bojů, 25. října 1918, zatím co za jejich protibolševickou frontou navzájem mezi sebou bojují například vlády Omska a Samary, případně jiných měst a vlád, jež tam pučí na denním pořádku, podaří se komunistickým agitátorům obrátit legionářský první pluk proti jeho veliteli. Odepřou uposlechnout jeho rozkazu k nástupu. Význačný je v této agitaci jistý Vodička, po druhé válce to díky komunistům dotáhne na generála. Ešalon je právě ve stanici Aksakovo. Švec, začínal s nimi všemi jako prostý voják, odejde do svého vagonu. Zapíše si do denníku, že nemůže přežít hanby českého vojáka a zastřelí se. Ano, lidé se občas zastřelí. Také důstojníci. Většinou proto, aby se zbavili odpovědnosti. Což nebyl Švecův případ, tak jako to nebyl případ Palachův. Využil, a jak víme s úspěchem, poslední možnost jak vzpamatovat pokleslé.

Dne 28. října má pohřeb. Vojáci pak splní jeho rozkaz a znovu nastoupí do boje. Když je později bolševickou agitací a bezvýchodností situace rozložena část 4. pluku, budou to právě Švecovi vojáci, kteří jednotku odzbrojí. (To už bylo v době, kdy republika bojovala s rudými Bély Kúna o Slovensko, komunisté se snaží zabránit jednotkám v návratu domů a možnosti zapojit se do tohoto boje).

Praporčík Špidlík, poručík Švec a poručík Jan Syrový, později generál, předseda vlády, leopoldovský vězeň a posléze noční hlídač,  ve zborovských zákopech 30. června 1917. O den později, přijde Syrový o oko. 2. července 2007 uplyne od bitvy, kdy se poprvé od Bílé Hory  objevilo české (tehdy, pravda československé) vojsko 90 let. Hezké kulaté výročí.

 

Josef  Jiří Švec se narodil 19. července 1883 v obci Čenkov na Českomoravské vysočině. Vystudoval učitelský ústav a stal se učitelem v Třebíči. Byl členem a později cvičitelem Sokola a jako „sokolský cvičitel“, dnes bychom řekli učitel tělocviku, odešel roku 1911 do Ruska. Hned po vypuknutí války se přihlásil jako prostý voják do České družiny. Ví, že za svobodu se platí jedině krví. Ví, že může být i jeho. Jako rakousko-uherského občana ho navíc v případě zajetí čeká trest smrti. Brannost je však vždy a bez výjimky, vyjádřením touhy po národní svébytnosti. Ta legionářská a méně početná v době Druhé světové, jí u nás byly naposledy.

S Družinou se Švec dostane roku 1915 až na východní Slovensko. Ve slavné bitvě u Zborova už jako podporučík velí rotě, v srpnu po těžkých ústupových bojích je poručíkem a velí praporu.

Zemřel ve věku 35 let. Po uzavření spojenecké smlouvy s SSSR (roku 1934) bylo jeho tělo převezeno do Prahy a pohřbeno v Památníku odboje.

Co se stalo později, když tam ukládali Gottwalda a jiné? Nevíme. Kasárna a jednotky jež nesly za prvé republiky jeho jméno ani po listopadu nebyly obnoveny. Jeho jméno nenese  ani žádná jednotka dnešní AČR. Asi by to nebyl dobrý příklad. Neunesl hanbu. My to dokážeme a dokážeme to i opentlit uznáním. Nejen hanba českého vojáka, také ostatní naše hanby, rovněž mají úplně jinou dimensi. Jediný kdo se nezměnil, ale kdo dokázal změnit všecko ostatní k obrazu svému, jsou komunisté. Poslední slova, jimiž se loučil se světem popravovaný Potoček  (podrobnosti viz Frolík, Špion vypovídá) byla o tom, že mu nevadí umírat, neb vše zde komunisté stejně zasvinili jako štěnice. Nechtěl v tom žít. Dělal proti tomu co mohl a zaplatil za to životem. Ostatní si, jak se zdá, prostě na tento způsob života zvykli. Nemoci snést hanbu? Co to je?

Plukovník Josef  Jiří Švec

 

Mrtvý plk. Švec (s ovázaným krkem)

 
Datum: 28. 04. 2007 17:27:30 Autor: J.Strauss
Předmět: Nemohl přežít
Ovšem porušit svou přísahu monarchii mu nevadilo. Podivný přístup ke cti.
Datum: 02. 05. 2007 10:41:13 Autor: Daniel
Předmět: Mimochodem,
Plk. Švec se nezastřelil, ale podřezal si hrdlo břitvou. Proto je na fotografii v rakvi se zavázaným krkem. Pro vojáka se jaksi nehodilo podříznout se, tak se rozšířila legenda o zastřelení. Ostatně čs. legie se legendami jen hemží.
Datum: 02. 05. 2007 13:37:00 Autor: Jižan
Předmět: Jen nechápu
Jen jsem Danieli nepochopil,proč by se měl podřezat,když jako důstojník vlastnil osobní zbraň.To jsou vše bolševické bláboly.Na rozdíl od bolševických agitátoru,kteří bojovali ve sboru gen Svobody za 2.svět.války,se neschovával v týlu jako velký soudruh gen.B.Raicin a jemu další podobní,aby pak po skončení války mohl rozhodovat,kdo bojoval na té správné stránce.
Datum: 02. 05. 2007 13:39:33 Autor: Jižan
Předmět: Jaké monarchii
Jen jsem nepocopil,jaké monarchii,když se F.Josef,nenechal ani korunovat českým králem.
Datum: 02. 05. 2007 23:43:16 Autor: Daniel
Předmět: ad Jen nechápu
JIžane, hledám prameny o tom, že se skutečně podřezal. Uveřejním je. Tím konstatováním nesnižuji jeho statečnost. Byl to statečný voják a jeho chování vůbec nesouvisí s chováním sviní jako byl Raicin a spol (včetně zbabělce Svobody). V tomhle s Vámi souhlasím. Najdu-li přesvědčivé důkazy, zašlu je redakci.
Datum: 02. 11. 2007 19:30:28 Autor: Karel Hronec
Předmět: ad Jen nechápu
Podle kroniky 1.střeleckého pluku mistra Jana Husa,plk.Švece postihlo tvz.pomatení smyslů, osobní mauser mu byl uzavřen pod zámek,holit se směl,proto podřezání hrdla.Kroniku sepsal František Gelner.
Datum: 23. 03. 2008 09:25:41 Autor: Bezdomovec
Předmět: příspěvek
Jak řekl Kerenský : kdo zradil jednou...
Datum: 16. 04. 2008 12:52:28 Autor: Petr1
Předmět: pro Bezdomovce
Zdá se, že bude velmi zajímavé když upřesníte jakou zradu máte na mysli. Jen mi prosím Vás nepište o vynucených přísahách věrnosti - ty mne opravdu nezajímají.
Datum: 31. 05. 2008 19:58:36 Autor: LK
Předmět: Přidal jsem tu fotku...
...s ovázaným krkem. Bohužel jsem nenašel lepší kvalitu.
Datum: 03. 06. 2008 10:21:29 Autor: Petr 1
Předmět: zrada ?
Vyzval jsem v dubnu pana J. Strausse k vysvětlení svého názoru o zradě monarchie. Jelikož se k tomu nemá, tak zde dám vysvětlení jiné. ""Roku 1935 analyzoval problém br. Krpálek ve Věstníku čs. legionářů-katolíků. Pokládal přísahu v rakouské armádě za „křivou přísahu“, tj. přísahu z donucení, přísahu, která se nesrovnávala s vlastním morálním přesvědčením většiny českých lidí"". Na ty, kteří odmítali porušit přísahu rakouskému císaři, se není možné, podle br. Krpálka, dívat pohrdlivě. ""Tito jen konali podle přísahy, s kterou se vnitřně ztotožnili. Přísaha, která byla vynucená pod pohrůžkou dlouholetého žaláře nebo smrti, nezavazuje mravně ve svědomí."" Svoji argumentaci podpořil br. Krpálek tvrzením církevní autority, jmenovitě citací z Podlahova katolického katechismu. Biskup dr. Podlaha tvrdí, že ""slib, aby byl platný, musí vycházet z dobrovolného rozhodnutí člověka, který něco slibuje. Překážkou platné přísahy je strach nebo nevědomost.""
Datum: 17. 10. 2008 01:29:27 Autor: Drifter
Předmět: přísahu monarchii ??
Prisahu Vlasti a nebo vynucenou cizimu Rakousku-Uhersku?
Datum: 18. 10. 2008 08:58:27 Autor: J. Strauss
Předmět: ad Petr1
Roku 1935 mohl nějaký bratr, který v té době už dobře věděl, že na své zradě vydělal analyzovat jak mu to vyhovovalo. O zradě mluvím proto, že v době, kdy tito lidé přísahali v R.-U. armádě byli země české kotliny integrální součástí monarchie a drtivá většina obyvatelstva ji považovala za svúj stát a svou vlast, kde pokojně a spokojeně žili a vykonávali svoje zaměstnání. O tom konečně svědčí i prúběh mobilizace a hrdinský boj, který sváděli čeští a moravští vojáci na frontách ve jménu císařství. Problémy nastaly v době, kdy mocnosti Dohody rozhodly o zničení podunajské monarchie a dovolily bezohlédnému, mocichtivému profesorovi a narcistickému, sebestřednému astronómovi vystupovat z pozice jakési imaginární vlády českých zemí.A ti, kteří se k nim přidali v očekávání tučných prebend, jsou zrádci, kteří pošlapali svoji čest vojákú státu v němž vyrostli a jehož byli občany.
Datum: 20. 10. 2008 14:55:47 Autor: Petr 1
Předmět: pro J.S.
Děkuji za poučení ve věci, že: "v době, kdy tito lidé přísahali v R.-U. armádě byli země české kotliny integrální součástí monarchie" naopak stále postrádám vysvětlení, že to byla přísaha dobrovolná. O vynucených přísahách se nemusíte rozepisovat. Hodnocení aktérů si Po Vaší odpovědi provedu sám.
Datum: 22. 10. 2008 08:21:13 Autor: Josef
Předmět: poznámka k J.S.
Celkem typická, dosti sprostá, propaganda odpůrců vzniku Československa. Trochu si to rozeberme. Kdo mohl očekávat nějaké tučné prebendy před vznikem Československa? Vždyť ještě roku 1917 se ruská fronta hroutila a na západní frontě se francouzští vojáci bouřili. Centrální mocnosti byly blízko vítězství a vojáci v čs. légiích se také klidně nemuseli vůbec nikdy vrátit domů a vidět své blízké. J.S. prostě nezná historii a jenom jedovatě propagandisticky blábolí. Stejně tak - kdo vlastně zradil Rakousko? Rakouská vláda a císař měla povinnost pečovat o blaho svých poddaných. To určitě neudělala když vyhlásila válku Srbsku. To si nedokázali spočítat že Rusko Srbsku pomůže? To si nedokázali odhadnout kolik jejich poddaných taková válka připraví o život? Navíc František Josef úspěšně prohrál všechny války které vedl sám (1864 proti Dánsku bylo jeho spojencem Prusko). Z tohoto úhlu pohledu se císař jeví nikoliv jako státník pečující o blaho "svých národů" ale pouze jako politický sebevrah hazardující s osudem miliónů lidí. V tom vidím zradu vedení R-U i císaře samotného na zájmech občanů říše. I když představa R-U říše jako vhodného politického řešení pro střed Evropy je i mi sympatická, nutno konstatovat, že R-U říše prostě zanikla, protože její vedení nebylo schopno pochopit a hájit zájmy jejich obyvatel, zájmy bytostně důležité pro existenci této říše.
Datum: 26. 10. 2008 15:51:46 Autor: Andreas
Předmět: Straussovi
Hehe že ty seš ótrišák? Mimochodem, občané československa bojující proti Německupo jeho připojení k říši byli přece podle zákonů platných v jejich zemi taky zrádci :)
Datum: 26. 10. 2008 19:05:56 Autor: -lk-
Předmět: Straussovi
"ótrišák"? To je "šlonzsky" austriják? Nějak se mi ta čeština vymyká... :-) (Humor) "Zrádci" 3. Říše a "zrádci" R-U se přeci jenom liší. Ti první byli podle mě odbojáři proti nejhoršímu režimu, jaký v Evropě vznikla. Ti druzí podlehli volání po všeslovanské říši, která skoncuje s Němci (Rakušany). Souhlasím s argumentem "Petr 1", že vynucená přísaha naplatí. Ale mnoho našich dědů a pradědů splnilo přísahu R-U až k "hořkému konci". A to nikoliv z donucení, ale jako obránci státu, který jim byl domovinou. Josefovi: a co Češi a ostrakizace českých politiků práce v R-U parlamentu? Nemají čeští nacionalisté a šovinisté také svoji část viny na rozpadu naší říše?! Proč všechno svalovat na Františka Josefa I? Neměl nějaké poradce? Vždyť byl jenom hlavou říše, kterou "kroutili" politici. A Češi na politickou práci dobrovolně resignovali. Je jasné, že rozpad R-U byl začátkem 20. stol. nevyhnutelný, ale neblahé činy politiků, kdy ostrakismus Čechů hrál velkou roli, k tomu přispěl. Rozpad R-U říše nebyl způsoben "touhou národů po sebeurčení", ale činností anglo-amerických politiků, kteří chtěli postavit proti sílícímu vlivu Ruska a FRancie "silné Rusko" a zavlekli nás do náruče bolševismu. Nakonec tito politici vrhli svět do náruče Hitlera. Těžko řešít, co by "bylo kdyby". Ale s ohledem na posledních 90 let vývoje EVropy nelze než litovat zániku R-U říše. Nebyl by bolševismus, nebyl by nacismus. Ale uznávám, že Habsburkové mají na rozpadu říše lví podíl. Ale ta říše se dnes jeví jako státní útvar, který měl šanci "na přežití". Jenomže to by nesmělo být šovinismu Maďarů, sabotáže Čechů, konzervatismu Habsburků a cílenědomá subverze Anglosasů. Přečtěte si knihu Rekviem za mrtvou říši Francoise Fejtöho. A jen poznámka pod čarou: "bratříci" na Sibiři, sami zrádci monarchie, stříleli přeběhlíky k bolševikům. Zrádci popravují zrádce. Folklor 20. století...
Datum: 27. 10. 2008 08:35:11 Autor: Josef
Předmět: Panu Křížkovi
Znovu jsem si přečetl svůj komentář a myslím, že důsledně píšu o vedení R-U a císaři, tedy určitě vše nesvádím na císaře. Vaši větě "chtěli postavitproti sílicímu vlivu Ruska a Francie "silné Rusko"" jsem opravdu neporozuměl. Rozpad R-U měl nepochybně hlubší příčiny než parlamentní obstrukce. O tom spolu ale nediskutujeme poprvé.
Datum: 29. 10. 2008 11:43:29 Autor: Petr 1
Předmět: p. Křížkovi
Píšete, že "...Češi na politickou práci dobrovolně resignovali." Nelze říci, že tento fakt není pravdou, ale je to trochu vytrženo z kontextu. Např. bylo rozhodnuto, že Fr. Palacký bude vyzván dělat ministra školství(přesný titul teď nevím). Ale zvedla se taková bouře nevole z německých kruhů, že to nakonec odmítl. Takže je otázka jak dalece lze toto označit jako "dobrovolně".
Datum: 22. 03. 2009 14:45:31 Autor: Oannes
Předmět: Cechum
Stale clovek vidi jak cilevedoma a uspesna byla politika bolseviku vymyti mozku tomuhle narodu. Zustala je zavist zlodejna a zbabelost.Kdo jsou pani co tu dneska vladnou bez ohledu na jmeno strany ?
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Podzim 1941. Neseme raněného. Foto D. Onochin. Z knihy V PRVNÍ LINII.

Podzim 1941. Neseme raněného. Foto D. Onochin. Z knihy V PRVNÍ LINII.


Recenze týdne

Šerm fleretem

Skripta o historii a šermu fleretem.