logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

MNICHOV JAKO VĚČNÉ TRAUMA?

Mýty versus skutečnost.

Zvětšit...

V únorovém čísle časopisu Český dialog byla r. 1998 publikována sta? pana Jaroslava Vetešky Mnichovská zrada. Vzpomíná již v únoru, ku kterému se váží, a též v kulatém výročí, zcela jiné události. Aktu, kterým byl v září před dvaašedesáti léty pojmem mnichovanství obohacen světový politický slovník, a jehož přijetím jsme se jako národ zbavili důstojnosti, o níž je nám marně zápasiti dodnes. Mnichov také definitivně podlomil československou státní myšlenku. Tehdy, a nikoli až kdykoli později, zemřelo Československo.

 

 

Mezi podmínkami dohody tehdejších evropských velmocí, učiněné o nás bez nás, ale kterou jsme bez boje a bez projednání parlamentem, tedy protiústavně přijali, v Českém dialogu čteme: ". . . v téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty za politické a trestné činy."

 

Potíž s výkladem našich dějin začne ve chvíli, kdy si tuto větu srovnáme s textem předmětného diktátu, kde se praví, že československá vláda propustí sudetoněmecké vězně odpykávající si tresty za politické trestné činy. Spojka a zde chybí. Spojka a zde ovšem také mění smysl textu. Můžeme si tak mnohem lépe zanaříkat nad nespravedlností dějin. Jako kdybychom to v tomto případě potřebovali. Svůj podíl na falešném přístupu, jde přece jen o nějakou spojku, taková maličkost, si prostě nehodláme připustit. Kdo by se dal mýlit fakty. Podobně jako si zřejmě nehodláme odidealisovat úlohu dra Edvarda Beneše jenom proto, že meziválečné Československo se snažilo být slušným státem a dosud v našich myšlénkách jako takovýto stát žije.

 

Dodejme zde, že bylo zničeno silami k jejichž potření musely v Evropě zasáhnout Spojené státy. Že to byly opět Spojené státy, které za tímto účelem umožnily boj nejen Anglie a Francie, ale i Sovětského svazu. Rudá armáda k nám dorazila na amerických automobilech a americký benzin, krmena americkými brambory, chlebem i vepřovým, a dokonce i v USA vyráběnými válenkami. Jenže Hitlerovo Německo roku 1938 dosud tak silné nebylo. Což už je skoro za hranicí našeho problému mnichovského syndromu spočívajícího v tom, že jsme se, a to na nátlak jediného muže, dra Beneše, vzdali bez boje. Podobně si nejsme ochotni připustit, že slušnost předválečného Československa byla do značné míry podmíněna zděděnými ústavními poměry Rakousko-Uherska. V našem případě tedy Předlitavska. Slovenské uherské empirie jsou podstatně odlišné. Kdykoli od roku 1938, kdy už nám vládly spásonosné ideologie, jsme si právem a s povzdechem mohli říci: "Jo, za Rakouska, to se to úpělo."

 

K dokreslení poměrů první republiky budiž vzpomenuto, že jsme měli národní odnože skoro všech čtyřiceti dvou politických stran, při čemž předsedou německých sociálních demokratů byl pan doktor Czech, československé sociální demokraty šéfoval pan doktor Němec. Dr. Ludwig Czech zahynul v nacistickém koncentráku. Návštěva kteréhokoli hřbitova u nás ostatně pouhou četbou jmen na náhrobcích přesvědčí o tom, jak těžko bychom se asi ve skutečnosti mohli vskutku odpovědně národnostně dělit. Nemluvě o nemožnosti jakkoli funkčně rozdělit komplex Zemí koruny české.

Zvětšit...

Pokud jde o ta jména. Naší nejnárodnější organisací a vskutku usilovným budovatelem české národní výchovy k samostatnosti, byl od roku 1862 Sokol (23 žup sdružujících 2584 jednot a 536 jejich poboček). Založili ho estetik Tyrš a ředitel Hypoteční banky Fügner. Tyrš, rodák z Děčína, se původně psal Türsch. V Děčíně - Tetschen, se roku 1910 uvádí 11 224 obyvatel, z čehož obcovacího jazyka českého 192. Oproti tomu, matka nejvýznačnějšího "Sudetoněmce" Konráda Henleina byla Češka.

 

Původ mnichovské kriseNárodnostní spory českoněmecké byly na území království vedeny odedávna. Odedávna také sloužily jako štít pro zájmy jiné. Jak už to ostatně s nacionalismem obecně bývá. Osvětový a hospodářský vzestup Čechů v XIX. století přinesl tyto spory. Obě strany se navzájem obviňovaly z rozpínavosti, a v době monarchie už pouhý obcovací jazyk německý vskutku přinášel i po jazykovém vyrovnání své výhody. Tyto výhody však přinášela na oplátku, po roce 1918, zase čeština. (Po zestátnění Buštěhradské dráhy se zaměstnancům, nyní ČSD, v roce 1922 dostalo rozkazu naučit se do roka česky, či přijít o zaměstnání).

 

Svých vyhraněných forem toto soupeření nabylo v průběhu Světové války, či těsně před ní, když v rámci svébytnosti Království českého začaly z německé strany přímé pokusy o územní odkroje. Vyplývalo to ze situace neněmecké většiny obyvatel monarchie, která se s dominancí německou v říši čím dále tím hůře vyrovnávala. Víme přece o neúspěchu punktací a konečně i posledním a příliš pozdním pokusu ministerského předsedy Hussarka z Heinlenu o autonomní uspořádání říše z října 1918. Československý státní zaměstnanec, učitel tělocviku Konrád Henlein, který nebyl z Henleinu, pak přišel s jiným řešením.

 

Ve chvíli, kdy už národ doma vyhlašoval samostatnost, k jednáním o autonomii s císařem Karlem se dostavili právě jen zástupci naší strany Lidové.

 

Zvětšit...

V nově vzniklém československém státě bylo ovšem více Němců než Slováků, a poněkud neústrojně a poněkud jednostranně vzniklý národ československý, pak činil v zemi jen necelých 65% populace. Čechoslovakistů v 15% slovenské části této populace, také rozhodně nebyla většina. Pokusy o vytvoření samostatných německých provincií byly branně potlačeny, ale nikdy nedošlo ku Masarykem slibovanému uspořádání konfederačnímu. Tento slib byl vysloven i na konferenci ve Versailles a stal se posléze jedním z balvanů na krku Republiky, které ji stáhly pod vodu. Z Rakouska nám zůstalo i dvojí školství, analfabetismus byl v českých zemích tehdy nejnižší na světě, pouhá 2 % (na Slovensku 27 % v maďarských oblastech 20 %, na Podkarpatské Rusi 50 %).

 

Československé, původně jen české, vojenské jednotky na protirakouských frontách vznikly ještě před odchodem poslanců Masaryka a Durycha a dra Beneše do ciziny a jejich politickou aktivitou tamtéž. Dne 20. srpna 1914 Česká družina v Rusku, 22. srpna 1914 rota Nazdar (tehdy Na Zdar) ve Francii. Přístupu do vládních kruhů Dohody se Masarykovi a Benešovi dostalo výhradně díky společenskému charismatu a společenské věhlasnosti francouzského občana M. R. Štefánika. Finanční zajištění obstarali většinou američtí krajané, dík aktivitám dra Perglera a dalších našich emigrantů. Porůznu ovšem, v té velké hře války různí činovníci odboje, včetně Edvarda Beneše, přijímali potajmu penízky i odjinud. (Poslanec Durych revolucí v Rusku ze hry vypadl. ) Politického uznání se jim oběma dostalo teprve po vojenském úspěchu naší armády na Rusi v roce 1918, kdy obsazením magistrály zabránila návratu většiny německých a rakousko-uherských zajatců z Ruska a tím i jejich nasazení na frontě ve Francii ještě před příchodem amerických jednotek, které pak válku ukončily. Vlastně to vše přišlo náhle. Z Masaryka, Beneše i Štefánika zejména používaných až do sklonku roku 1918 Dohodou spíše jako politického nástroje k oddělení Rakouska od Německa, se stali představitelé samostatného státu. To vše až od chvíle, kdy se do věci vložil president Wilson. Vzpomeňme zde, že když z vůle legionářského sjezdu v Čeljabinsku došlo ke konfliktu s bolševiky, který nás mezinárodně zviditelnil, tajemník národní rady z Paříže, Edvard Beneš reagoval telegramem žádajícím okamžité zastavení bojů a vydání viníků bolševikům. Přinejmenším se mu tím podařilo události zdržet.

 

Zajisté, svobodu jsme si vybojovali. Leč, na straně vítězné koalice bojovalo, včetně malých jednotek v kanadské a britské armádě, jen zhruba 150 000 osob, uniformy těch poražených nosily přes dva miliony. Meziválečné Československo bylo stejně národnostně pestré jako Rakousko-Uhersko, a bohužel ve své národnostní politice poněkud často opakovalo i jeho chyby. Arnošt Denis a Seton-Watson se stali ještě před rokem 1914 zastáncem naší věci hlavně díky tomu, že byli, pokud jde o národnostní problémy v rámci říše Rakousko-Uherské, ve Vídni a zejména Budapešti, obelháni. Naneštěstí ani naši představitelé na konferenci ve Versailles právě vždy nemluvili pravdu. Požadavek sebeurčení až do odtržení pro sudetské Němce pak vyslovovali až do roku 1934, zejména naši milí českoslovenští komunisté, kterým šlo tehdy o to jisté jako dnes, destabilisaci země. Byli to ostatně také oni, kdo se odmítal, až do 22. června 1941, do boje o znovuobnovení státu zapojit.

 

Zahraniční politika republiky, a to byla výhradně doména dra Beneše, vytvořila systém, v němž jsme hraničili s jediným státem nám přátelsky nakloněným, velice nesolidním Rumunskem, jehož spojenectví bylo placeno naší neustálou finanční podporou. Systém Malé dohody byl zaměřen výhradně proti Maďarsku. Dne 10. září 1938, tedy v hodině dvanácté, náčelníci štábu této organisace na své poradě na Bledu rozhodli, že se případného konfliktu československo-německého nebudou účastnit. Henry Kissinger uvádí tyto (a polské) smlouvy s Francií jako klasický případ nerealisovatelného nesmyslu. Pokud by nějaký smysl, přes geografickou vzdálenost partnerů mohly mít, musely by být založeny na ofensivní a nikoli defensivní vojenské doktrině. Což Maginotova linie zajisté nepředstavovala. To i spojenectví, dejme tomu takového Dánska s Mauretánií dává více možností.

 

Anglie k nám žádné spojenecké závazky neměla. Od dob konference v Janově a zejména Locarnu, kde se socialista dr. Beneš pokusil přivést do Evropy bolševismus, pak k nám měl, zejména díky aktivitám dra Beneše, který byl charakterisován jako muž snažící se jet současně na dvou koních, Londýn značně reservovaný vztah. Československo-sovětská smlouva posloužila hlavně Moskvě. Nejeden sovětský agent se po Evropě té doby potuloval s československým pasem. Nu a Berlínu to zase posloužilo jako důvod opustit Společnost národů a vypovědět různé smlouvy.

 

Zvětšit...

Také toto spojení bylo navíc zcela neústrojné už ve faktu, že proti Versailleskému systému Evropy bojovaly od samého počátku (kromě Maďarska), dvě země. Německo a SSSR. Benešova sázka na Francii a tento zejména její systém, byla nepříliš vlídně přijímána také Anglií. V Londýně jaksi věděli, že chtít udržet osmdesátimilionový evropský stát trvale v postavení podřadného hříšníka prostě dost dobře nemůže fungovat.

 

Pokud jde o Anglii, pak například takový Llyod-George, který se právě v tomto případě cítil Benešem podveden, změnil své původní sympatie na posléze zcela negativní vztah. Sovětský svaz, přitažený ku spojenectví via Francie, s námi zase neměl společné hranice, a ani Polsko ani spojenecké Rumunsko, nejevilo sebemenší ochotu poskytnout jeho armádám průchod svým územím, už proto, že nesdílely Benešův tolerantní vztah k bolševismu, ale viděly ho jako to, co byl.

 

Nakolik mohla být tato pomoc účinná, když v letech 1939 až 1940 SSSR tato ohromná země tak velmi neúspěšně zaútočila na maličké Finsko, a v letech 1941 a 1942 byla jeho vojska zahnána až k Volze, je jiná otázka. Pokud pak uznáme dnešní tvrzení, že tento neúspěch zavinil pouze Stalin svými čistkami v ozbrojených silách a nebyl zakotven v systému zla samém, opět se dostaneme k presidentu Benešovi. Byl to přece právě on, kdo Stalina upozornil na "chystaný puč". Dokonce tuto záležitost překládal jako jakýsi Stalinův osobní závazek vůči sobě samému. Mnichov byl tedy vyústěním situace nejen drem Beneše neústavně řešené, ale také jeho chronickým pletichářstvím vytvořené. Llyold George ho charakterisuje jako ". . . Hlučného človíčka, který chlubně poklusává Evropou a vyřizuje pochůzky francouzským ministrům." To napsal roku 1924. Rok 1938 charakterisuje takto: "Beneš při vzniku republiky údaji o národnostním složení obelhal všechny a vytvořil tak ve střední Evropě sud prachu, čímž podminoval vlastní stát."

 

Henleinovo hnutí, připuštěné do voleb roku 1935 po osobním zásahu T. G. Masaryka, které z těchto voleb vyšlo jako nejsilnější československá strana, okolnost sama o sobě hodně ostudná, dokázalo podchytit na 80% německého obyvatelstva. Musíme zde ovšem přijmout fakt, že Hitler byl tehdy chápán jen jako další z osobností silných mužů vedoucích Evropu onoho času. Nejen my jsme měli svého nedotknutelného Masaryka, ale Polsko svého Pilsudského, Řecko Metaxase, Finsko Mannerheima, Itálie Mussoliniho, Rusko Stalina. Albánie, Bulharsko, Rumunsko i Jugoslávie byly monarchiemi. Pouhá vražda jugoslávského krále Alexandra a francouzského ministra zahraničí Louise Barthou v Marseille roku 1934 pak znamenala i zásadní změny v politice Francie i Jugoslávie. Zcela mimochodem, atentátníci měli československé pasy.

 

Zvětšit...

Hitler byl nejen muž, který hovořil stejně často a pilně o míru a své touze po něm, jako později třeba Chruščov, či Brežněv, ale viditelně vyvedl svou zemi z chaosu, odstranil nezaměstnanost a měl většinovou podporu německé populace. Svůj požadavek sjednocení všech Němců v jediném státě, a to na základě zásady sebeurčení národů podle bodů presidenta Wilsona jež uzavíraly Světovou válku a vytvářely Versailleskou Evropu, vyslovil poprvé v Říšském sněmu 22. února 1938. Jaksi se při tom zapomnělo, že tu Versailleskou Evropu vytvářela hlavně Francie a to už bez americké účasti a přečasto i proti přáním Britů. Hitlerův projev byla předehra anschlussu Rakouska. Teprve po něm se začalo s budování československých opevnění také na této naší hranici.

 

Otázka odpovědnostiStanislav Berton uvádí ve své studii Beneš a Hácha následující titulky z Lidových novin (tedy listu považovaného právem za hradní a vládní a vliv Hradu vykonávající a potajmu i Hradem financovaného) od jara 1938:

 

2. července: Západ nás nenutí ke spěchu. 27. července: Anglie nás nenutí spěchat. 28. července: Hranice Anglie jsou na Vltavě. 29. července: Anglie půjde i pro nás s Francií. Jde také o osud Západu. Francie potřebuje jednotné Československo. 19. srpna: Západ jednotně s námi. 27. srpna: Anglie proti diktátu a násilí. Anglický tlak nepovolí - Londýn nepřipustí německou intervenci. Paříž zakročí v Berlíně přímo.1. září: Obrat k lepšímu. Francie věrna závazkům - Amerika půjde automaticky s demokraciemi.

 

Můžeme pokračovat dál a dál.

 

10. září, v době kdy už Varšava formulovala své požadavky na připojení Těšínka . . . Polský národ s námi.

 

Skutečnost byla samozřejmě právě opačná, na Benešův dotaz Janu Masarykovi v Londýně nakolik je Anglie pevná přišla odpověď:

 

"Jako pohlavní úd sedmdesátiletého starce. " (Toto je přepis, Jan Masaryk použil jiného slova).

 

Linky šly přes Berlín a tam byly také odposlouchávány a jejich obsah sdělován Chamberlainovi. Jistě nám Janova prostořekost rovněž hodně pomohla.

 

Nečasova misse.Doktor Beneš sice přisahal na ústavu země, ale také "měl plán pro každou situaci", zejména si však zřejmě přál navenek zachovat tvář. Po Hitlerově štvavém projevu na stranickém sjezdu NSDAP v Norimberku 12. září 1938, zaměřením i na Beneše osobně a bohužel i s realistickým poukazem na jeho lži ve Versailles, Beneš realisuje jeden ze svých plánů.

 

O den později vypuklo sudetoněmecké povstání, které bylo jen s námahou likvidováno, celé oblasti pohraničí před pevnostními pásy zůstaly de facto v moci sudetoněmeckého Freikorpsu. Dne 15. září posílá Beneš do Paříže a Londýna už od let dvacátých, jednoho z letitých důvěrníků a informátorů Hradu, sociálně demokratického ministra Nečase, s nabídkou vzdát se ve prospěch Německa části území republiky. Zde je předmětný text:

 

1. Nikdy nepřipustit, aby se mohlo říci, že plán pochází od Čechosl. 2. Musí být krajně tajně držen, nic nesmí být publikováno. 3. Musil by býti umluven tajně mezi Francií a Anglií po přesném našem vymezení rozsahu území, které bychom postoupit mohli, nebo? je nebezpečí, že ve chvíli, kdy připustíme princip, na konec oni ustoupí a dají Hitlerovi všecko. 4. Pak by musil býti celý plán už hotový Hitlerovi jako poslední koncese s jinými koncesemi vnucen. 5. Znamenalo by to, že by se Německu dostalo tolik a tolik tisíc km území (já sám nevím, ale bylo by to si 4-6000 km - v této věci se nevázat), pod podmínkou, že by si vzal aspoň 1 500 000-2 000 000 německého obyvatelstva. Znamenalo by to tudíž přemis?ování obyvatelstva, při čemž demokraté, social. židi zůstali u nás. 6. Neříci, že to pochází ode mne. 7. Neříci nic Osus. a žádat, aby s ním o tom nebylo mluveno.8. Tyto papíry zničit.

 

Tyto papíry nebyly zničeny, ale jsou uloženy v britském archivu. Osuský, doplňme pro dnešního čtenáře, byl naším velvyslancem v Paříži. Pan president Beneš jeví se zde jako uličník, který se vědomě dopouští nečestného jednání, že ano? Neříci, že to pochází ode mne. Tyto papíry zničit. Nevíme komu ministr Nečas tyto plány v Londýně a Paříži předložil, ale opět je zde důvěra ve spolehlivost zákulisních jednání. Za zády vlády, bez vědomí parlamentu, informován dokonce nesmí být ani velvyslanec země. Politická slepota důvěřující, že diktátora lze přelstít, projevivší se ostatně posléze i ve vztahu ke Stalinovi.

 

Jaké byly naše naděje?Mnohokrát už bylo řečeno, že není jasné, jak mělo být Československo bráněno. Že se nebylo schopno ubránit, pokud by k válce došlo, je evidentní. Ostatně ani v případě, že by Francie splnila své závazky, vyhlídky nebyly o mnoho lepší. V roce 1935 se k Německu plebiscitem připojilo Sársko a konec demilitarisace Porýní (7. března 1936) vzdálenost spojenců ještě rozšířil. Spojenci ovšem byli uzavřeni za svými pevnostními valy. Poslední ofensivní akci proti Německu, a to v době kdy ještě měla naději odstranit Hitlera, navrhoval roku 1934 Pilsudský. Ani Francie, ani Československo na jeho návrh nepřistoupili. Výsledkem byl Polsko-německý pakt o neútočení.

 

Byly však naše naděje vskutku tak mizivé? Dnes víme, že skupina německých generálů v případě Hitlerova rozkazu k útoku na Československo plánovala puč a jeho sesazení, zejména proto, že nepovažovali Wehrmacht za připravený na válku. Vskutku také nebyl. Jinak z obecné nevůle k národně socialistické ideologii. Už po Mnichově a v nebojových podmínkách provedená německá výsadková operace v prostoru Bruntálu, která měla být klíčovou operací k rozetnutí Československa ve dví, se ukázala jako fiasko. Československá armáda, a to dokonce i po Mnichově, dokázala v oblastech za opevněním zlikvidovat všecky pokusy o vojenský odpor ze strany sudetoněmeckého Freikopsku. Naše opevnění nebyla dokončena ani dozbrojena, ale to nebyl ani Wehrmacht, a jedinou faktickou převahu mělo Německo v letectvu a samozřejmě v lidských i ekonomických reservách. Při zmíněné operaci v oblasti Bruntálu však zklamala i Luftwaffe.

 

Pokud jde o ekonomické reservy Německa, těch věru nebylo mnoho. Československé reservy valutové například převyšovaly ty německé. Náš ústup pak znamenal pro Hitlera zejména vnitropolitický úspěch. Velice si to pochvaluje Goebbels ve svých denících. Teď se i ti nevěřící a váhající museli přesvědčit. Pro nás pak konec myšlenky státu budovaného od roku 1918, která nebyla posvěcena obětí. Svoboda je prostě statek, za který se platí krví. Nelze se k němu prokecat. Také další odhad Edvarda Beneše, že Hitler nechá zbytek země v etnografických hranicích už existovat, a dojde k válce v níž teprve potom sehrajeme svou velikou roli, se ukázal mylný.

 

Logickým důsledkem Hitlerova vnitropolitického úspěchu byla o půl roku později likvidace zbytku už Česko-Slovenska, bohatá kořist československé výzbroje a válka. O rok později se československé tanky pod Guderianovým velením ženou Francií. Po roce 1945 pak odsun německých menšin nejen z Československa, ale i z území anektovaných SSSR a Polskem a posun bolševismu do poloviny Evropy, když Edvard Beneš přesvědčil nemocného Roosevelta, že SSSR směřuje k demokracii. . .

 

Také, pod patronací dra Edvarda Beneše, který republiku nebránil v září 1938, byli po válce odsouzeni ti, kdož zbraní nehájili nebránitelný zbytek republiky 15. března 1939. Sudety jsme měli nazpět, chyběla jen Podkarpatská Rus.

 

Demokracie po válce zajištěna, v informovanosti jež si nezadá s citací titulků LN z roku 1938, postavou dra Beneše na Hradě. Třebaže to už seděl jen na jediném koni. Tom sovětském. Díky tomu to byl jediný státník, který se po roce 1945 mohl, či lépe řečeno směl, do východní Evropy vrátit. Jenže to byl jeho osobní úspěch, ne náš.

 

Takže, navzdory všemu, republika se roku 1938 bránit měla. Jistě, byly by oběti, ale elita národa byla tak jako tak zlikvidována společným úsilím nacismu a komunismu a uvykli jsme si žít bez důstojnosti. Za války ji zachraňovali Gabčík s Kubišem, Mašín starší a jeho kamarádi a všichni jim podobní, v podmínkách mnohem horších a beznadějnějších než byly ty ze září 1938. Po únoru bratři Mašínové a všichni jim podobní. Obecně jsme však volili mizerné jisté před nejistým budoucím. Jinak než těch legendárních 300, kteří zachraňovali svou důstojnost opřeni a zeď obory na Bílé Hoře při jiné ostudné ztrátě samostatnosti české. Bylo maloučko těch, kdo jednali mimo bludný kruh vůle teď nějak přežít. Jsme už mimo? Poněkud zamrazí, vzpomene-li nadšeného a směšného pokusu Edvarda Beneše z roku 1919, zprostředkovat spor mezi Rakouskem a Maďarskem o Burgerland, a jiného našeho státníka se shodnými pocity omnipotence, který si přál prostředkovat mezi Rusy a Litevci i Židy a Araby, a vůbec stihne pokrýt všecko, od míru Vestfálského počínaje a radami fotbalistům, kterak kopat do mičudy, konče.

 

? Militaria, Elka Press

 

 
Datum: 26. 02. 2004 16:45:23 Autor: Novák
Předmět: Mnichov
?Antibenešovský? výtvor není naprosto ničím zajímavý, snad pouze tím,že autor, který se jistě považuje za historika, šlápl v závěru totálně mimo mísu. Co to bylo za 300 mužů, kteří opřeni o zeď na Bílé hájili svou čest ? Kdo něco o historii raději na tuto epizodku z listopadu 1620 neupozorňuje. Nejednalo se o žádné Moravany, natož Čechy. Šlo o část pluku dodaného do stavovského povstání moravskými stavy a konkrétně o ryze německé žoldnéře zverbované Brnem, město pod ?Špilasem? bylo mimochodem vždy německé, nakonec i za Protektorátu k oblíbeným ?zábavám? tamního obyvatelstva patřilo nedělní povyražení při popravách, na které bylo nutno sehnat vstupenky... Na Bílé hoře se žádné české hrdinství nekonalo, Němci měli za zádama zeď obory a neměli kam utíkat. Tak si to pro příště pamatujte a nerozšiřujte oblíbený omyl.
Datum: 19. 02. 2006 20:20:34 Autor: Stanisław
Předmět: Vztahy s Polskem
CSR zdedila po Rakousko-uhersku asi 60% jejiho prumyslu, v Polsku okupanti nestaveli nic, museli jsme postavit zbrojni prumysl od zakladu v mezivalecnem obdobi. V 1938 CSR mobilizovala 1,2 mln, zbrani mela na vice, chybeli muzi. Polsko v 1939 mobilizovalo 1 mln, mohlo klidne postavit 2,5 mln - chybely zbrane. 3,7 mln armada by stacila aby odstrasila i Nemecko i SSSR. Cs. generalni stab chtel spojenectvi s Polskem, cs. politikove ne. V letech 1918 - 1920 postupem v otazce Tesinska - odmitnuti polske nabidky jednani Masarykem a cs. vladou z podzimu 1918, agrese cs. armady proti Polsku v lednu 1919, Benesuv podvod z r. 1920, kdy donutil Polsko vzdat se naroku na Tesinsko a mel za to povolit transit zbrani z Francie - Polsko se naroku vzdalo, Ceskoslovensko zbrane nepropustilo - uz asi vice neslo udelat pro zneprateleni si Polska. A jeste ten spolecny postup s bolsevickym Ruskem proti Polsku v 1920. Proto jste potom zustali v 1938 sami. Nechal vas i spojenec nejvernejsi - Sovetsky svaz - ktereho se Benes bal prizvat na pomoc, bal se bolsevizace CSR. Zajimave, jak hluboka byla infiltrace mezivalecne CS. armady sovetskymi tajnymi sluzbami po roce 1935?
Datum: 16. 09. 2007 19:10:32 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: mierny nesúhlas
Rád by som pridal ešte jeden pohľad na problém Mníchova, pohľad slovenský. Súhlasím s tým, že Československo sa brániť malo. Pointa však nebola iba v konflikte česko-nemeckom, ale aj v spore česko-slovenskom. Štát predsa v roku 1918 vznikol aj vďaka Pittsburgskej dohode, kde Masaryk a iní českí politici sľúbili Slovákom rozsiahlu autonómiu, čo však vôbec nedodržali. Aj ekonomika spoločného štátu nesmerovala k vyrovnávaniu rozdielov medzi vyspelejšími českými oblasťami a zaostalejším Slovenskom. Skôr sa tvrdilo, že Slováci si za svoju hmotnú biedu môžu sami, asi tak, ako si za ňu teraz môžeme spolu. Som presvedčený, že Slováci by bojovali, bojovali by dobre, keby vedeli, že bojujú za autonómiu, alebo aspoň za čosi spravodlivejšie, než dovtedy. Ako sa asi Česi museli cítiť po 2. svetovej vojne medzi víťazmi, keď túto pozíciu vybojovali Slováci v SNP? Bojovali statočne, proti technickej prevahe, vydržali dva mesiace, viac ako iní. Neobstojí argument, že už bol rok 1944. Podmienky pre boj boli predsa v ČSR roku 1938 určite lepšie, než na Slovensku v roku 1944. Aspoň sa dnes máme k čomu hlásiť. A vy?
Datum: 23. 04. 2009 19:22:24 Autor: Jan H.
Předmět: Beneš
"Anglie k nám žádné spojenecké závazky neměla. Od dob konference v Janově a zejména Locarnu, kde se socialista dr. Beneš pokusil přivést do Evropy bolševismus, pak k nám měl, zejména díky aktivitám dra Beneše, který byl charakterisován jako muž snažící se jet současně na dvou koních, Londýn značně reservovaný vztah." Typický článek rádoby historika. Kdyby se autor článku trochu zamyslel nad tím, co píše, nikdy by nemohl napsat takový nesmysl. Beneš socialista nikdy nebyl a už vůbec se nesnažil do republiky přivést bolševismus. Pravda je, že tak byl v té době vnímán, avšak neprávem. Přečtěte si pane autore o Benešovi od Peroutky nebo Drtiny. Mnichov byla porážka demokracie ne Československé republiky.
Datum: 23. 04. 2009 21:19:15 Autor: Leonid K.
Předmět: pro Jana H.
Pan autor už si Peroutku ani Drtinu nepřečte, bohužel už je po smrti. Viz nekrolog zde: http://www.militaria.cz/cz/clanky/benes-noviny/za-janem-benesem.html
Datum: 24. 04. 2009 20:01:24 Autor: Pavel Rampír
Předmět: Mnichovská dohoda
Pane Cisko, proboha už tady pepište. Vaše tema SNP je jistě zajímavé . Ale tvrdit že zařadilo ČSR v roce 1944 mezi antihitlerovskou koalici?! Mezitím stovky vojáků bývalé republiky( bohužel většinou české nebo Čechů židovské národnosti)padlo na bojištích WWII. Francouzká kampaň( A. Vašátko...), B of B( J. František), Afrika( Gen. Klapálek),Sokolovo( Por.O. Jaroš), padákové výsadky. Atentát na R. Haydricha.Je to pochopitelné. Vy jste měli svůj stát, statečně jste bojovali na Východní frontě. Mimochodem, kdy zanikl Slovenský Š tát?...
Datum: 24. 04. 2009 22:05:23 Autor: K.Bartošík
Předmět: Mnichov
Pánové,tak jsem zalistoval v historii a zjistil jsem,že v zářijové krizi 1938 mělo Německo ve zbrani 36 pěších,6 tankových,4 lehké,4 motorizované a 3 horské divize plus 1 jezdeckou a 1 tankovou brigádu,celkem asi 1 a půl milionu vojáku nasazených v manévrech kolem čs.hranic.K tomu je ještě nutno připočíst 70 tisíc henleinovských ordnerů v ozbrojeném povstání proti ČSR.Německo v této době nemobilizovalo a nebylo mu to třeba,neboť převaha jeho manevrujících sil nad plně mobilizovanou čs.armádou byla zřetelná,a to i v počtech a v materiálu byla drtivá.Jinak německý mobilizační plán pro rok 1938 počítal pouze pro pozemní vojsko s 3,3 mil.vojáků.Jinak v technice měli němci 3 200 lehkých a středních tanků,kdežto ČSR vůbec neměla tankové vojsko a měla pouze 418 tančíku a lehkých tanků.Neboť v tehdejší československé armádě,se jako ve francouzké armádě tankům přisuzovala jen úloha jezdectva,zejména pak v průzkumných úkolech.Útočná vozba nebyla považována za samostatný druh vojska. V oblasti motorizace tehdejší armády ČSR bylo za zářijové mobilizace požadavky splněny jen na 50-70%.Takže vidíte,že rozhodování bránit se nebo nebránit nebylo lehké. Pane čístko k SNP,by jsem jen chtěl říci toto:Sami slováci mi v 70 letech minulého století (pamětníci)přiznali že SNP trvalo jen tři dni Sobota ,Neděle,Pondělí.Jinak vážně řečeno jednalo se jen o pokus povstání. Do SNP se nezapojily některé posádky ze západního Slovenska. Největší ztrátu však znamenalo nečekané odzbrojení východoslovenské armády německou armádní skupinou Heinrici, ukončené 1. ? 2. září, čímž bylo znemožněno rychlé spojení povstání s jednotkami u slovenských hranic operující Rudé armády. Jinak svou roli zde opět hráli sovětské paravýsledky,které se plně řídily pokyny z SSSR,které měly své zájmy
Datum: 28. 05. 2009 18:55:22 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: tak naposledy
Tak ešte jeden objektívny pohľad, tentokrát nemecký, Hans Bernd Gisevius, v čase sudetskej krízy 1938 sedel na generálnom štábe wehrmachtu. Čo píše, uvediem v úryvkoch: "V máji si Hitler pozval generalitu do výcvikového priestoru Juterborg. Horlivci predviedli generálom útok na české opevnenia. Viacerí kvalifikovaní diváci však tvrdia, že predstavenie vzbudzuje falošné ilúzie. Náčelník generálneho štábu Beck sadá k stolu a píše memorandum, v ktorom uvádza, že až 60% strojov malo pri vstupe do Rakúska poruchu, že niet dostatočných síl ani pre izolovanú akciu proti ČSR, nedajbože by sa pridali Francúzi, veď nemecké opevnenie na hraniciach s Francúzskom pripomína rozvaliny, je vylúčené, aby sme sa tam ubránili..." "Vysvitne, že Maďari sa nepridajú, radšej si počkajú na hostinu v lóži..." "Generál Keitel sa pred norimberským tribunálom vysmieva, že západ nechcel vojnu v roku 1938, že ustúpil, veď podľa neho bola nemecká katastrofa nevyhnutná, veď nebolo dosť síl ani na vojnu proti ČSR..." Skúste, páni Rampír a Bartošík, počúvať aj iné názory, ako tie Vaše. Váš pokus zavrieť hubu každému, kto píše niečo iné, než vy, je svedectvom toho, ako sa mohlo stať v dejinách, že sa našlo v českom národe dosť väzenských dozorcov v komunistických lágroch, ktorí boli zaiste tolerantní asi tak ako vy, ibaže mali viac možností. Vám tak dať do ruky moc... Našťastie ju nemáte, takže sa vám môžem smiať, cha cha cha ... P.S. Je to blbé, že? Takí malí Slováci, a našli odvahu bojovať, a my nie... Je to blbé, ale hádam prikrášlime dejiny, veď v tom sme majstri, nie?
Datum: 29. 05. 2009 06:59:01 Autor: Pavel Rampír
Předmět: tak naposledy
Pán Cisko, kapituluji. Ano, jste nejstatečnější...
Datum: 30. 05. 2009 10:05:32 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: koniec
Áno, pán Rampír, kapitulovať naozaj viete...
Datum: 31. 05. 2009 13:21:47 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro M.Císko
1.Citujete Hans Bernd Giseviuse,což byl německý diplomat a zpravodajský důstojník během 2. světové války,byl vedoucím oponent nacistického režimu, a sloužil jako spojení v Curichu mezi Allenem Dulles, šéf stanice pro americkou OSS a německými antifašísty. 2.Hans Bernd Gisevius-jako bezvyznamný diplomat,a řadový zpravodajský důstojník rozuměl operační činnosti armády,asi jako já kosmonautice. 3.Já Vám naopak budu citovat gen.Syrového,který byl asi daleko lépe informovaný,něž Hans Bernd Giseviuse: SYROVÝ na otázku : A proč tedy musela republika složit zbraně bez výstřelu?Odpověděl: "Obrana republiky byla koncipována na pomoci našich tehdejších spojenců. Tak jsme také zaměřovali svou zahraniční politiku. V kritických dnech jsem proto poslal mého pobočníka generála do spojeneckých zemí, aby sondoval poslední možnosti pomoci. Zůstali jsme však sami." Z titulu generálního inspektora jste měl dokonalý přehled o naší armádě, o její síle a válečných možnostech. Mohli jsme se sami bránit?Odpověď: SYROVÝ: "Sami jsme neměli nejmenší vyhlídky na úspěch. Byl to jednoznačný názor celého našeho velitelského sboru. Vím, nadšení lidí bylo veliké, vojáci chtěli bojovat, ale nemohli jsme si vzít na svědomí vést lidi na jatka." Takž,chcete znovu tvrdit,že i gen.Syrový lhal???? Na závěr Vám cituji generála Krejčího (Náčelník hlavního štábu Československé armády v posledních letech první republiky), uveřejněný 8. července 1967 v Obraně lidu. Reportér: Nemáme tady po ruce velkou mapu z vaší pracovny, ale jaké myšlenky vás napadly, když jste se na ni zadíval a představil si naši republiku v centru Evropy? Šlo by o takou malou vojenskostrategickou úvahu. KREJČÍ: Jsme křižovatka Evropy, která stojí v cestě odvěkému Drang nach Osten a na jih. Bismarckův výrok to jen potvrzuje. Tvar našeho území je vlastně palcát, jehož hlava je v nejohroženějším prostoru. Šíře našeho území na několika směrech vzdušnou čarou: Šluknov-Vyšší Brod cca 250 km, Mladkov-Břeclav cca 150 km a Bohumín-Komárno cca 240 km. Délka ohrožených hranic činila přes 2000 km. Jen hranice s Rumunskem nebylo třeba zajišťovat. Naskýtá se čistě teoretická otázka: Kolik divizí by bylo zapotřebí na krytí, kdyby každé divizi byl přidělen úsek 10 km? Dvě stě. To byla pavučina. Francie měla s Německem hranici cca 350 km a počet obyvatelstva 40 miliónů, moderně opevněné hranice a neměla národnostní menšiny. Naproti tomu Československo mělo 15 miliónů obyvatel, včetně 4 miliónů menšin a jen částečně opevněné hranice, jejichž délka silně komplikovala obranu. Pohraniční terén skýtal dosti přírodních překážek, umožňujících vyšetřit síly na úseku ohroženém operacemi velkého rozsahu, ale nemohl bez rizika zabránit nebezpečí, které hrozí z nedostatku početního stavu armády, omezeného počtu obyvatel státu.Tolik Nevím,kde čerpáte své poznatky,možná s memoáru generálu Slovenského štátu.pánů gen.V.Talského,A.Malára,a nebo jejich šéfa ge.Čatloše? Jinak mne fascinuje Váš názor,že tak malí Slováci našli odvahu bojovat?Jen jste nepoznamenal,že tu odvahu našli už 1.9.1939,kdy se slovenská ?polní armáda? pod přímým velením ministra obrany gen. Čatloše zúčastnila německého útoku na Polsko. Holt byli jste hrdinové????Jako jeden Váš nejmenovaný politik (jehož otec byl ve vládě slovenského štátu),který na počátku 90 let tvrdil:"My také chceme mít malou slovenskou hvězdičku na praporu EU"
Datum: 01. 06. 2009 16:51:04 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: znechutenie
Vážený pán Bartošík, je mi smutno pri čítaní Vašich komentárov nielen pri tomto článku. Keďže som však postrehol náznak vecnosti, skúsim Vám ešte raz odpovedať. Je smutné, že sa neustále odvolávate na slová Vašich (českých) generálov, Vaše (české) historické pramene atď. Ak Vám človek pripomenie napríklad to, čo píšu alebo hovoria Nemci (Gisevius, generál Keitel, generál Beck,...), ktorí prinášajú nemecký pohľad na vec, tak ich urážate alebo opomínate. Keď Vám hovorím o memoároch maršala Horthyho, nereagujete. Keď Vám píšem o slovenských historikoch, jediný Slovák, ktorý Vám vyhovuje, je neznámy opilec z Banskej Bystrice, ktorý hovorí, že SNP tvralo tri dni - sobotu, nedeľu a pondelok. Možno onen neznámy bol tak ako ja príbuzný povstaleckého podplukovníka Kordu, ktorý sa 2 mesiace bránil v lokalite Ostrô (kde sú Vaše tri dni?!) a zato ho umučili v českých väzniciach. Stále len uvádzate české pramene, iné nie sú? Ste tak presvedčený o svojej pravde, až mi to našepkáva o Vás niečo zlé. Ja nemám 57 rokov ako vy, mám 38, nikdy som nebol v KSČ a v zoznamoch ŠTB či hocičoho podobného nijaký Cisko nie je, zato Bartošíkov je hneď niekoľko. Ktorý z nich ste vy?
Datum: 01. 06. 2009 22:55:05 Autor: K.Bartošík
Předmět: M.Cisko
Váženy pane Císko,já jsem pouze citoval československé generály,kteří měli zodpovědnost za obranu tehdejší ČSR.Píšete: "ak Vám človek pripomenie napríklad to, čo píšu alebo hovoria Nemci (Gisevius, generál Keitel, generál Beck,...), ktorí prinášajú nemecký pohľad na vec, tak ich urážate".Já říkám že tito lidé své paměti napsali až po prohrané válce.Myslíte si,že by stejné věci napsali pokud by německo válku vyhrálo?Proč tito lidé neprosazovali dříve,než obsadili Polsko,Belgii,Nizozemi,Francii. Otázka zní,mohli tito lidé říkat u Norimberského soudu něco jiného??? Jinak Horthy nebyl maršál,ale admirál C.a K.maríny.(Díky válečným úspěchům byl v březnu 1918 povýšen na vrchního velitele válečného loďstva monarchie).Holínky,nebo hodinky,nevadí-obojí se natahuje. Jinak se Vás ptám,kde se podělo 80% povstaleckých vojáku po potlačení SNP?? pplk.A.Korda( Počas SNP veliteľ 25. pešieho práporu Tretej taktickej skupiny 1. čs. armády na Slovensku. Po ukončení organizovaného odporu ustúpil s jednotkou do priestoru Starých Hôr, kde 19. 11. 1944 padol po vážnom zranení do zajatia),byl jeden s mála důstojníku povstalecké armády,který s 1.paradesantní brigádou pokračoval v boji i po potlačení povstání.Na jeho odsouzení po roce 1948 se podíleli čeští a slovenští komunisté rukou společnou a nerozdílnou!!!Já jsem nikdy netvrdil,že já mam jediný pravdu.Jen jsem uváděl a vždy uvádím pouze svůj názor!!!Nic víc a nic míň!!!!!!!!!!! Budu velice rád pokud mi v análech STB,nebo VKR (Vojenská kontrarozvědka) najdete a zašlete jméno K. Bartošík.Nebojte už dávno nejen mé děti,ale i další lidé si me jméno lustrovali.Ale přesto pokud si myslíte,že tam bude mé jméno velice rád když mi ho zašlete.Nemám rád lidi,kteří se drží hesla,podle sebe soudím Tebe!!!!!!!! Pokud máte slovenskou literaturu o SNP,vydanou po roce 1989,rád si i proštuduji.
Datum: 14. 06. 2009 18:03:44 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: p. Bartošík
Ešte raz ma nazvete, vážený pán Bartošík, menom "Císko" (istý český zakomplexovaný chudák ma nazval "Čístko"), a zídeme sa na súde na ochranu osobnosti (aj s Vašim cteným krajanom, ktorého inteligencia siaha na sedm piv a jednu zelenou). Alebo Vás nazvem napríklad "Bartoprdelník" a možno sa Vám to nebude páčiť. Ale k meritu veci - nechcelo sa mi už písať na tento zjavne "objektívny" server, ale predsa len. Pýtate sa, prečo niektorí nemeckí generáli a iní ľudia z pozadia nemeckej mašinérie nevyslovili svoje pochybnosti o nemeckom víťazstve v roku 1938 nahlas, ale až po vojne. Na takto neuveriteľne naivne položenú otázku nájde odpoveď aj dieťa, ale možno vy nie, takže, proste, nemohli vysloviť žiadne pochybnosti o víťazstve, lebo by skončili v Dachau (určite teraz rýchlo študujete, čo to Dachau je a nabudúce ma obšťastníte rozsiahlym materiálom na túto tému, žiaľ, úplne zbytočne). Žiaľ, inak nemáte výhrady voči týmto názorom, a tak beriem od Vás ako súhlas, že z pohľadu zahraničia (Nemecka alebo Maďarska) nebolo víťazstvo nad ČSR vôbec isté. Ďakujem Vám za tento názor a verím, že časom pochopíte aj ďalšie veci, ktorým sa tak zanovite bránite, pretože ste zatiaľ študovali iba to, čo vyhovovalo Vašim názorom. V každom príspevku uvádzate iba české zdroje! Asi ste sa nenaučili žiaden cudzí jazyk, najvyšší čas začať, len do toho. Môj starý otec bol roľník a ovládal 6 jazykov, medzi nimi anglický, nemecký, francúzsky a španielsky. Takže máte čo doháňať. Prajem Vám v štúdiu veľa úspechov a ostávam s úctivým pozdravom Mgr. Miloslav Cisko (aby ste sa konečne naučili, ako sa volám).
Datum: 16. 06. 2009 20:45:45 Autor: K.Bartošík
Předmět: Omluva
Vážený pane Mgr.Miloslave Cisko,jelikož jsem se při psaní mého posledního článku při uvádění Vašeho jména jednou spletl,se Vám hluboce omlouvám,neboť jsem nevěděl,co při vzájemné diskusi dokáže udělat špatně napsaná samohláska. Rád diskutuji s lidmi,kteří jsou schopni přijmout i jiné argumenty než ty své,a diskuse musí mít pro mne určitý přínos.Nerad přecházím do diskuse,která přerůstá v zájemné osočování.Měl jsem přichystané domumenty jak slovenské,tak i zahraniční.Ale držím se hesla,že v tom nejlepší je skončit. Děkuji za zajímavý pohled na danou dobu a někdy ve virtuálním světě na shledanou. P.S.Pojmenování"Bartoprdelník" jsme se doma všichni schutí zasmáli.
Datum: 17. 06. 2009 17:20:04 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: pán Bartošík
Vážený pán Bartošík, vy patríte k ľuďom, ktorí sa radi vidia inak, než akí v skutočnosti sú. Takže zacitujem z vašich diskusných príspevkov: Ad 1: Vraj ste mi raz skomolili meno. V rámci týchto recenzií 2-krát, v iných tiež 2-krát. Ad 2:Vraj nerád prechádzate do diskusie, ktorá je o vzákomnom osočovaní. Takže čo píšete:"...vy používáte jako všichni komunisti jenom urážky...", "jste absolvent nějaké politické školy z dob reálného socialismu..." a tak podobne. Už len tieto slová by stačili na trestné oznámenie podľa paragrafu 256 Ohováranie. P.S: Som rád, že som Vás k týmto dvom vetám vyprovokoval. Možno to raz využijem a zaplatíte mastné odškodné. To sa s Vami už Vaši blízki nezasmejú. Možno si aj Vaša žena odsťahuje posteľ...
Datum: 17. 06. 2009 18:13:41 Autor: Leonid Křížek
Předmět: pro p. Ciska
Vážený pane Cisko, musím se zastat p. Bartošíka. Zdá se mi, že p. B. argumentuje fakty, Vy argumentuje subjektem, tzn. svého oponenta napadáte slovy "zakomplexovaný chudák", slovo Čech je ve Vašich příspěvcích urážkou, komolíte p. B. jméno a osočujete ho z figurování v seznamech StB, nazýváte ho "Barprdelníkom" a píšete, že p. B. "sa nenaučili žiaden cudzí jazyk". Škoda, že se nedržíte faktů, uvedl jste jich dost a možná p. B. některé zlehčil či nereflektoval, ale bez ohledu na to faktem je ta Vaše argumentce subjektem, tzn. že názory diskutéra shazujete osočováním jeho osoby. To je nefér. Rozumný Čech si váží SNP, ale není možné pominout, že Slováci se za 2. sv. v. přidali na stranu nacistického režimu a že je legitmní o významu SNP diskutovat. Řada Vašich argumentů, jakkoliv podložených prameny, tak ztrácí hodnotu. Nacionální vášně vedou do pekla, jakož i urážky diskutujících. S účstou k Vašim dobrým postřehům a bez nacionální zběsilosti, webmaster.
Datum: 18. 06. 2009 07:29:14 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: pán Křížek
Vážený pán Křížek, to, čo ste vy napísal, nie je jednoducho pravda. Pán Bartošík vraj argumentuje faktami (a čo výrazy typu "komunista", "absolvent straníckej školy" - to sú fakty??), a ja mu nadávam (on prvý opakovane komolil moje meno a nebol sám!!), ale čo už. Každý si to tu môže prečítať a urobiť si vlastný názor. Ale späť k faktom. Prosím o odborné, jednoznačné, neprekrúcané a jasné vysvetlenie týchto otázok: 1. Výsledky volieb v ČSR 1946: V Čechách: 1. miesto KSČ 40%, 2. miesto národní socialisti 18%, atď., na Slovensku: 1. miesto Demokratická strana 62%, 2.miesto KSS 30%. Ako sa s týmto rýmujú osočovania typu (a opäť citujem): "vy Slováci máte k Rusom a boľševikom bližšie.."?! 2. Podlomenie morálneho stavu národa v dôsledku kapitulácií v rokoch 1938 a 1968 a ďalšie následky (Toto tvrdenie som prevzal od českých historikov, ja sa nebojím napísať, keď som niečo prevzal od niekoho, ale je tu v tejto diskusii niekto, kto píše a preberá pokojne od iných - čo na to copyright?!). 3. Množstvo svedectiev, najmä nemeckých a maďarských, o tom, že aj v armádach a politických špičkách týchto krajín boli výrazné pochybnosti o úspechu vojny v roku 1938, nehovoriac o latentnej opozícii (tamojšej), ktorá na podobnú príležitosť len čakala. 4. Neustále znevažovanie, napádanie a prekrucovanie faktov o SNP namiesto toho, aby sa k nemu hrdo hlásili aj Česi, tak ako iné národy (veď sa bojovalo za spoločný štát - ide o závisť?). Ak mi nik odborne a pokojne neodpovie na tieto veci a usúdim, že niet s kým diskutovať, opustím túto stránku a dám priestor iným, kde sa píše skutočná pravda. S pozdravom
Datum: 18. 06. 2009 12:27:43 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro p.M.Ciska
Važený pane Cisko,nechtěl jsem už reagovat na Vaše invektívy vůči mé osobě.Ale Váš předposlední příspěvek mne maximálně nadzvedl ze židle.Nevím jak jste zvyklý jednat se svými podřízenými,nebo svými blízkými,ale já si vyprošuji,aby jste se mnou jednal jako s nějakým primitivním "Sopliakom,nebo chrapúňom".Jestli jste v životě zvyklý někomu vyhrožovat,tak prosím,ale na mne to nezkoušejte.Na rozdíl od Vás jsem si vždy sjednal respekt a pořádek,a nemusel jsem nikomu vyhrožovat.Pokud nejste schopný respektovat,že i ostatní lidé mají právo na svůj názor,tak prostě nechoťte na dané weby a nepouštějte se do diskuse.A pokud jste citlivý na psaní svého jména,měl jste předem diskutující na toto upozornit.Jsme jen lidé a mýlit se dokáží i géniové.Měl by jste jako vzdělaný člověk pochopit,že tisíc lidí bude mít na daný problém tisíc názoru!!! Jinak tato vyhrožování jsem už zažil před rokem 1989,ale po roce 1990 jsem si řekl,že budu každému říkat co si myslím.Musím poznamenat že po roce 1990 jste už druhý kdo mi takto vyhrožuje.V roce 1990 to byl předseda jednoho okresního soudu,který vyhrožoval,že až vyhrají volby (KSČ)tak že budu první,s kterým si to vyřídí. Takže nyní směle k prvnímu slovenskému soudu,ať na pana Bartošíka vydají mezinárodní zatykač.A doufam,že tam uvedete,že jmenovaný si dovolil odporovat p.M.Ciskovi,měl svůj vlastní názor,který byl v rozporu s Vašim názorem a že jsem nerespektoval že p.M.Cisko je člověk,který ze všech názorů uznává jen svůj vlastní.Doufám,že také tam poznamenáte,že jsem dělal pravopisné chyby ve Vašem jménu a několikrát misto krátkého "i"jsem napsal dlouhé "í". Btw.až se budete zapojovat někde jinde do diskuse,nezapomeňte diskutující upozornit na věc,že jste člověk,který si potrpí na správném psaní svého jména,a že nemáte rád když lidé při diskusi s Vámi mají opačné názory!!!!Věřím,že tím předejdete mnoha nedorozuměním.
Datum: 30. 06. 2009 13:58:03 Autor: K.Bartošík
Předmět: Mnichov 1938
Chtěl bych upozornit,všechny zájemce o Mnichov 1938 na články ,časopisu Respekt,kde v čísle 40/2003 vyšel obsáhlý článek o Mnichovu 1938, jehož autor je Tomáš Krystlík,a na Respekt číslo 42/2003,na článek od Pavla Šrámka.Jedná se se dva úhly pohledu,na danou tématiku.
Datum: 27. 08. 2009 22:15:58 Autor: Jožo
Předmět: p. Bartošík
Dobrý. Neviem pán Bartošík či tie články čítate úplne, je fakt že ste p. Ciskovi viac krát skomolili meno, je fakt že vy nepripúšťate iné nazory ako tie vaše a je fakt že s te p. Ciskovi nadávali do komunistov.
Datum: 28. 08. 2009 20:28:28 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: tak ako to teda bolo?
Čakám, čakám, a nedočkal som sa... Nájde niekto odvahu priznať pravdu o voľbách v ČSR v roku 1946? Výsledky som vyššie uviedol (sú k dispozícii v rozsiahlej literatúre, lenže tú akosi nečítame, však, pán B...), ale akosi odvaha chýba... Muselo by sa totiž priznať, že rok po skončení 2. svetovej vojny bolo v Čechách omnoho viac komunistov a ich sympatizantov ako na Slovensku, všakže. Muselo by sa priznať, že kvôli výsledkom volieb v Čechách sa začala zavádzať boľševizácia vlastne už od roku 1946. Muselo by sa priznať, že označovanie Slovákov ako národa, ktorý má bližšie ku boľševizmu ako ten Český, pretože je zaostalejší (a podobné invektívy a blbosti), je holý nezmysel. Muselo by sa priznať... ale stačí. Jednoducho by musel mať ktosi odvahu na PRAVDU. S pozdravom Miloslav Cisko
Datum: 29. 08. 2009 08:04:23 Autor: Mi Pa
Předmět: Panu Ciskovi
Pane Miloslave Cisko. Toto je tematický vojenský server. Nepleťte sem jednoducho neustále svůj slovenský šovinismus.
Datum: 29. 08. 2009 10:30:41 Autor: Pami
Předmět: Panu Ciskovi
K Vaší šovinistické provovácii: ?v Čechách sa začala zavádzať boľševizácia vlastne už od roku 1946? ? Mám malý příměr - Bolševickou revoluciu v Rusku organizovali Židi ? proč? Protože byly gramotní. Proč tedy u nás napřed Čechy??? O nic však nešlo, Češi na to doplatili později, povinnosti obrovských a nesmyslných investic na Slovensku a druhém poločase naprostou hegemonii Slováků v ČSSR.?Po skončení 2. svetovej vojny bolo v Čechách omnoho viac komunistov a ich sympatizantov ako na Slovensku,? Pochopitelně Slovensko mělo vela Gardistov a převlečení také nějakou dobu trvá. Následně to bylo dohnáno, největší zrůda tehdejším politickém spektru byl Slovák Viliam Šalgovič a nejhloupější politik Slovák Vasil Bilak. [Nehledě k těmto poznatkům, mám na Slovensku, kde jsem ostatně studoval, řadu vnikajících přátel a velmi chytrých lidí]. Prokletím celé této kausy je Skutečnost, že TGM se nevěnoval výhradně českému státu a staral se o blaho obyvatel Horné Země. Jednoducho Československo nemělo vzniknout. Sousedit s Uhorskom by pro Čehony jednoducho zase taková katastrofa nebyla. Když však vzniklo, tak osudovou chybou bylo, že Čehúni prosadili obnovu ČSR. Slovensko, jako poražený stát Osy, mělo být ponecháno svému osudu, pravděpodobně by skončilo jako Sovětská Slovenská Republika. Uhry mají slavnou militaristickou tradici, neví proč, se zde zabýváte hospodskými řečmi, mlácením prázdné slámy a nikoli militariemi.
Datum: 29. 08. 2009 11:24:42 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: pán Pami
Bože, kde vlastne začať s uvádzaním týchto nezmyslov na pravú mieru? Tak poďme po poriadku. Najprv boľševická revolúcia v Rusku, ktorú organizovali židia, lebo boli gramotní. Úchvatný argument, berie dych určite mnohým. Ako sa zdá, vy tiež ste gramotný, ale žiaľ, neviete sa ani podpísať svojím vlastným menom, takže iba čiastočne. Okrem toho máte skratku Pami, čo znamená personálne a mzdové oddelenie. Predpokladám, že na nejakom takom pracujete, asi v sekretariáte nejakej priblblej politickej strany, najskôr (podľa protižidovských provokácií) asi nejakej "bielej ligy". Čo sa týka pokusov o argumenty, aj tu zlyhávate. Podľa českých historikov (knihu napísali štyria docenti postihnutí komunistickými perzekúciami, takže asi píšu pravdu) vzrástol počet členov KSČ v českých krajinách od roku 1948 do roku 1956 na 2 267 688 ľudí (čiže 25,9% všetkého obyvateľstva), kým na Slovensku v tom istom období to bol nárast na 407 150 ľudí (čo tvorí iba 12,3% všetkých obyvateľov). To znamená, že o nejakom neskoršom "dobiehaní" boľševizmu na Slovensku nemôže byť ani reči, najmä v porovnaní s českými krajmi. Vymenovať v tejto súvislosti Biľaka a Šalgoviča je neuveriteľne primitívne, azda v každom národe sú takéto hyeny, ja by som mohol spomenúť napríklad Kopřivu, Novotného, Grebeníčka a mnoho ďalších, pre zjavný primitivizmus tohoto argumentu však poďme ďalej. Čo sa týka obvinenia, že Slovensko ako porazený štát Osi malo byť nejakou sovietskou republikou, toto napísať v deň výročia SNP, ktoré práve zmenilo postoj veľmocí voči Slovensku (a čiastočne aj voči ČSR, veď Briti až po Lidiciach súhlasili s neplatnosťou mníchovskej dohody a až po SNP boli dohodnuté ˇˇdalšie podmienky) je neuveriteľná arogancia, ktorú nemyslia vážne snáď ani predstavitelia menej inteligentnej časti obyvateľstva. Ostatné Vaše reči sú iba hlúpe urážky, národnostné, rasové a iné, ale ja nie som udavač, takže máte šťastie...
Datum: 29. 08. 2009 13:51:29 Autor: pami
Předmět: Panu Cískovi
1. Neprovokujte v den SNP. Kdybyste chodil do kostela, tak byste znal slova evangelia: ?Nesuďte a nebudete souzeni. 2. Kdybych Vám napsal, že jsem Michal Paděra tak budete spokojen? 3. Kdo se podílel na bolševické revoluci Vám vysvětlí ve svých dílech Suvorov. 4. ?Veď Briti súhlasili s neplatnosťou mníchovskej dohody? tak slovenská pěchota chrabře drtila odpor Bolševiků. 5. Minulý měsíc jsem se štychoval se svým kamarádem z Baňskej Bystrice, který z našich národů má větší Gaunery. Na takovou srandu Vy, ale nemáte IQ na potřebné výši. 6. Dvakrát jsem navrhoval, abyste se věnoval vojenské tematice, nebo si svoje rozumy vykládal v hospodě, nebo na nějakém maďarském serveru.
Datum: 29. 08. 2009 13:54:23 Autor: pami
Předmět: dodatek
Jó, ale s tém udáváním jste se o čtvrt století spletl.
Datum: 29. 08. 2009 15:34:42 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: Michal Paděra
Myslím, že to bol neslavne známy Adolf Hitler, ktorý vo svojich pamätiach plietol všetko možné dokopy: Johanka z Arku a kráľ Faruk, rasová čistota a vynájdenie šachu atď., atď., všetko povrchné a primitívne, a hlavne cez to všetko ako spojovník niť s podtextom - židia, traviči všetkých národov. Vy splietate piate cez deviate: kostoly a SNP,Briti a slovenská pechota a k tomu boľševici (!?), no a ako spoločná niť - choďte preč, nepíšte sem, choďte do krčmy, toto je vojenský server, choďte preč, mlčte (snaha umlčať pravdu, aké typické pre fanatikov). A keď už nemáte argumenty, tvárite sa ja nič, ja muzikant, nemáte IQ na vtipy. Ale veru mám, takže Vám jeden napíšem, dobre? "Špičatá brada, kulatá čepice, kdo se to potácí na rohu ulice? Kdože to tam blejvá, zvrací, to se jen soudruh Paděra ze schúze vrací:" Dobrý vtip, nie? Máte dosť vysoké IQ na jeho strávenie?
Datum: 29. 08. 2009 16:19:33 Autor: pami
Předmět: pro Miloslav Cisko
Zcela vážně: Jste tak blbej, nebo si děláte ze mě pi.u? Říkal jsem Ti? obrať se na nějaký maďarský server, tam ťe možná pochopí a dokonce Ti řeknou: Tót nem ember.
Datum: 29. 08. 2009 16:40:54 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: pami
Takže potvrdené a spočítané - zmysel pre humor nemáte. Poriadne som Vás vytočil, čo ma teší. Až tak, že mi tykáte - celkom ako súdruhovia za bývalého režimu. A už zase piate cez deviate - nadávky, osočovanie a do toho maďarské žvásty. Vážení čitatelia, aj moji odporcovia, vo vlastnom záujme stopnite tohto človiečika, iba mi nahráva na smeč a strápňuje aj vás. Ha ha ha...
Datum: 29. 08. 2009 17:10:22 Autor: pami
Předmět: pan Cisko od pami
Nevím jak na Slovensku, ale u nás se tituluje TY vole. Nesjem sice odborník, ale ve Vašich diskusních příspěvcích se projevuji symptomy schizofrenie, doporučuji Vám proto klinické vyšetření - snad to bude v pořádku.
Datum: 29. 08. 2009 17:59:51 Autor: Miloslav Cisko
Předmět: pami
Takže "nesjem sice odbornik", to je mi jasné. Vy naozaj nezjete nikoho, a nejakého odborníka už vôbec. Čo sa týka označenia TY vole, vidím, že ste riadne nervózny a argumenty vystriedali nadávky. Hmmm. To vyšetrenie potrebujete vy - a nielen to, napríklad výchovu a tak, možno ako sa je s príborom, pozdraví, poďakuje. Neviem, čo ste vy za človeka, dúfam, že nemáte vlastnú rodinu (chudák manželka, žiť s hulvátom bez zmyslu pre humor je ťažké). Radšej ju ani nezakladajte, kým sa nevyrovnáte s dvomi skutočnosťami, že po prvé, môže mať človek iný názor než vy, a po druhé, tým hlupákom, či "VOLOM" (citujem klasika Paděru) by ste v mnohých diskusiách ostali iba vy sám. P.S.: Rád by som sa vrátil k meritu veci, a to sú voľby v roku 1946, ak nemáte žiadne iné argumenty, ako nadávky narušeného indivídua, potom končím. Nerád totiž strácam čas zbytočnosťami. S pozdravom Váš Mgr. Miloslav Cisko.
Datum: 29. 08. 2009 19:00:56 Autor: pami
Předmět: hi
Nepochopil Jste, že nemůžete neomezeně druhého urážet a být drzý. Po rodinných záležitostech Vám samozřejmě nic není a na hodnocení, zda jsem něco jsem, nebo ne, nemáte podklady, ani předpoklady. Jsem však spokojen, že jste konečně pochopil účel tohoto serveru. Je od toho abychom diskutovali zda mohu jet s T-55 po 200 svahu, nebo jestli maršál Soult měl u Slavkova k dispozici dvě, nebo tři divize a že o událostech roku 1946 v kontextu vámi stanoveném s Vámi nehodlá zde nikdo diskutovat.
Datum: 29. 08. 2009 19:04:44 Autor: pami
Předmět: hi oprava
Nepochopil Jste, že nemůžete neomezeně druhého urážet a být drzý. Po rodinných záležitostech Vám samozřejmě nic není a na hodnocení, zda jsem něco jsem, nebo ne, nemáte podklady, ani předpoklady. Jsem však spokojen, že jste konečně pochopil účel tohoto serveru. Je od toho, abychom diskutovali, zda mohu jet s T-55 po 20 stupňovém svahu, nebo jestli maršál Soult měl u Slavkova k dispozici dvě, nebo tři divize a že o událostech roku 1946 v kontextu vámi stanoveném s Vámi nehodlá zde nikdo diskutovat.
Datum: 19. 12. 2009 21:28:16 Autor: kOBYLA
Předmět: Mgr.Cíisko
Dlouho jsem se tak nezasmál a musím uznat,že slováci mají konečně smysl pro humor.Doufám,že vás (M.C.) někteří diskutující neodradili a opět zavítáte na militaria.cz.Statečným diskutujícím z čech přeji klidné vánoce a další nápady.
Datum: 18. 03. 2012 12:09:35 Autor: QF17
Předmět: E.Beneš
Odstoupení území uskutečněné v první říjnové dekádě nebylo ani dodatečně konvalidováno příslušným ústavním zákonem. Protože po odstoupení území není možno zastávat názor, že § 3 Ústavy 1920 nadále platí, nezbývá než konstatovat, že byla hrubě narušena československá ústavnost. Došlo k převratu ? politickému i právnímu. Byla přetržena právní kontinuita s první československou republikou, která zanikla, neschopna bránit svou územní celistvost a státní suverenitu, a na jejíchž troskách vznikl stát jiný ? druhá československá republika. President Edvard Beneš provedl ? ve spolupachatelství s vládou ? státní převrat, čímž se dopustil velezrady. Skutečnost, že v době nejvyššího ohrožení republiky vůbec nesvolal zasedání Národního shromáždění, svědčí o tom, že se na možnost státního převratu promyšleně připravoval. K tomu cituji z patrně nejlepší práce věnované Mnichovské dohodě (Čelovský, Bořivoj. Mnichovská dohoda 1938. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1999. 472 s. ISBN 80?86101?19?3): Je smutným vysvědčením nezralosti demokracie první československé republiky, že se nenašel nikdo, kdo by se silou postavil páchané vele? a vlastizradě, ještě než byla dokonána, resp. než její následky nevratně poškodily obranyschopnost republiky, tj. během druhé poloviny dne 30. září nebo prvých dvou dní měsíce října. U generálů československé armády, kteří měli nejlepší možnost zabránit státnímu převratu, zjevně zvítězila subordinace vrchnímu veliteli branné moci nad loajalitou k republice ? její ústavě. (Armádního generála Lva Prchalu dělil od záchrany republiky prý jen stisk spouště: Navštívil presidenta Beneše na Hradě a snažil se jej odradit od přijetí Mnichovské dohody. Přitom údajně tasil pistoli a presidentu republiky hrozil zastřelením. Generál Prchala si ? podle svědectví svého syna ? nikdy neodpustil, že tehdy Beneše nezastřelil.)
Datum: 18. 03. 2012 18:32:10 Autor: FQ 71
Předmět: E.Beneš
Ten, kdo ví, kdy může bojovat a kdy nikoli, zvítězí. [Sun Tzu, 6 stol. Př,n.l] Válka je romantická pro ty, kteří ji nikdy nezažili. [Pindaros, 4 stol. Př,n.l]
Datum: 18. 03. 2012 20:13:10 Autor: QF17
Předmět: Pro imitaci nicku Leónidás a Beneš
Dones, cizinče, zvěst všem občanům Lakedaimunu, poslušni rozkazu jejich, mrtví že ležíme zde. Někdy vyjevuje bůh pravdu ústy patolat. Má-li být západní imperialismus bohem, pak jeho pacholetem je E.Beneš J.V.Stalin
Datum: 18. 03. 2012 20:15:57 Autor: QF17
Předmět: Prostě to je
jinak než jsem napsal, ale to je známá chyba. člověk znalý to pozná kam co patří:-))
Datum: 18. 03. 2012 20:43:57 Autor: FQ 71
Předmět: QF17
O čem to tady píšeš? Jsi ožralej, nebo Trotl. Piš srozumitelně. O XEIN ANGLELÉIN LAKEDAIMONIOIS HOTI TÉDE, KEIMETCHA TOIS KEINÓN RHÉMASI PEITHOMENOI.
Datum: 19. 03. 2012 07:14:30 Autor: QF17
Předmět: ?????FQ71??
Nevím co mi chceš sdělit originálem? Co jsem přidal ve 20:13:10, patřilo k mému článku: E.Beneš. Leónidás bojoval a Beneš utekl. Po své emigraci se stal donašečem Stalinovi.
Datum: 19. 03. 2012 18:43:52 Autor: FQ 71
Předmět: ????QF 17
Kdo uteče, ten vyhraje, to jsi niky neslyšel? Na koho ten Beneš Stalinovi donášel? Na Hitlera?
Datum: 19. 03. 2012 19:38:00 Autor: L. Křížek
Předmět: Na koho Beneš Stalinovi donášel?
O tom píše Pavel Sudoplatov ve své knize SPECIAL TASKS (s podtitulkem Memoáry nechtěného svědka ? sovětský šéf špionáže, nakl. Little, Brown and Company, 1994). O knize vyšel článek v Českém deníku (28. 7. 1994) a také článek Petrušky Šustrové tamtéž (7.?10. 7. 1995). V perexu toho článku je poznámka: ?Paměti sovětského špiona Pavla Sudoplatova ? Doslovně řečeno to vlastně jeho paměti nejsou ? je to jeho vyprávění, které americký manželský pár Jerrold a Leona Schecterovi začali zaznamenávat v roce 1992, kdy bylo Sudoplatovovi pětaosmdesát let.? (Konec citátu.) Jestli se nemýlím, Petruška Šustrová uveřejnila překlad některých částí knihy rovněž v Českém deníku, ale bibl. údaj nemám. Stať o této kauze přinesl server PAS (s podtitulkem Nedělní Hlasatel, Chicago, 7. srpna 1994, vyšlo v knize "Z bojů o zítřek III") zde: *** http://www.pas-strana.cz/20060041.htm *** (včetně poznámky o Benešově roli v aféře maršálka Tuchačevského). Další zajímavá informace o knize (se zmínkou o Benešovi) je zde: *** http://www.fronta.cz/kniha/sudoplatov-special-tasks?search=bene%9A *** Zmínku o této knize jsem uveřejnil na Militarii zde: *** http://www.militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/byl-prezident-benes-sovetsky-agent.html *** Připojil jsem k článku tento komentář: ?Sudoplatov píše i o řadě jiných překvapivých skutečností, týkajících se historie Československa. Je pozoruhodné, že kniha dosud nevyšla česky, je možné že zájemci narazili u nakladatele Little, Brown and Company na stejnou aroganci a nehorázné požadavky jako pisatel této poznámky. Knihy vyšla o něco později i v Rusku a ruskou verzi má ve svých fondech Městská knihovna v Praze.? (Konec citátu.) K tomu bych chtěl jenom dodat, že nakladatele lze omluvit tím, že je pochopitelné, že se mnou odmítl jednat zajisté z toho důvodu, že skutečnost, že vydávám tak 2?3 knihy ročně, na něj rozhodně nemohla udělat patřičný dojem. Zdali a s jakým výsledkem jednal s vydavatelem angl. originalu i nějaký jiný český nakladatel, nevím. Překlad Sudoplatovova textu, týkajícího se Beneše jsem svého času na internet našel, dnes se mi to nepodařilo? Podstata těchto statí je uvedena v citovaném článku na server PAS. Z těchto a mnoha dalších informací o Benešově vztahu ke Stalinovi nemám o jeho neblahé roli nijaké pochybnosti. Na druhé straně je zajisté nutno vzít v úvahu argumenty pana Misustova na Benešovu obranu v této diskusi na Militarii: *** http://www.militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/nastal-cas-zalozit-ceskou-stranu-fasisticko-nacistickou.html#2948 ***
Datum: 19. 03. 2012 19:45:20 Autor: QF17
Předmět: Pachole Beneš
Beneš se osvědčil i jako donašeč informací Stalinovi. Záznam rozhovoru ze dne 12.12. 1943 v Moskvě. Stalin: Mám jednu vážnou věc a chtěl bych se vás zeptat, co si o tom myslíte. My se chceme dohodnout s Polskem; řekněte, jak to udělat a jestli je to možné. Vy se s nimi v Londýně stýkáte a znáte je. Beneš: Odpovím na to takto: náš poměr k Polákům je dosti chladný, styků není mnoho, ale přece jen jsme v kontaktu a známe je. Poláci s námi odjakživa měli zvláštní poměr, a to ne valně dobrý. Musím říct, že hlavní překážkou byl vždy nás poměr k vám. Potom se leccos stalo, na příklad vytýkali nám, že v době, kdy Poláci vás napadli a táhli na Kyjev, naši dělníci udělali všeobecnou stávku a zabránili, aby vlaky, které z Francie vezly munici a zbraně Polákům, mohly jet přes naše území. (To je velmi nepřesné, bojovalo se s Trockého rudými gardami i před Varšavou a ČSR proti vůli Francouzů a Velké Británie vyhlásila neutralitu. Polským jednotkám tehdy dokonce velel francouzský generál. Není divu, že pak v roce 1938 nechtěli jít nespolehlivému spojenci na pomoc, zejména když nebyli na válku, podobně jako SSSR, připraveni - pozn. autora.) Pak jsme vždycky měli, i v historii, hraniční spory. Myslím, že je to z webu neviditelnypes.lidovky.cz
Datum: 20. 03. 2012 18:26:59 Autor: FQ 71
Předmět: O osvědčeném donašeči Benešovi
Můj oponent nepřihlíží ke skutečnosti, že Sovětský svaz i Československo měl společného nepřítele a to nacistické Německo. Prezident Beneš respektoval zásadu z raného středověku ?NEPŘÍTEL MÉHO NEPŘÍTELE JE MOJÍM PŘÍTELEM. Donášení lze definovat jako podávání informací (pravdivých, nepravdivých, zpravidla zkreslených) za účelem osobního prospěchu, nebo poškození sledovaného. Příklady: ?Ten Janoušek chodí předčasně z práce a nechává si cvikat odchody od pana Komárka?, nebo: ? Sedláček ve sklepě osahával Koutnou a ona držela?. Informování francouzských zpravodajců o připravované okupaci ČSR, nelze považovat za donašečství, rovněž tak informace ČSR ve věci Tuchačevského. V těchto případech se jedná o standardní informace. V modelovém případu Janouška a Sedláčka se jedná o klasické donašečství, které je záležitost nižších společenských vrstev, nikoli jednání na diplomatické úrovni. Lze se domnívat, že FQ17 má s donašečstvím zkušenosti, zda kladné, nebo záporné, je mimo tuto diskusi. Záznamy rozhovorů ne této úrovni se dělají stenograficky, mají proto charakteristickou skladbu a následně se přepisují. Text uváděný QF17 toto postrádá. Stalin jako diktátor nekonverzuje, jak je zde uváděno. Alexander Veliký, César, Napoleon, císařové takto otázky nekladou. Standard po dialog těchto tvůrců dějin vyjádřil Napoleon slovy: ?Poroučím, nebo mlčím?. Že se tomuto standardu Stalin přibližuje, je patrné na příklad na záznamech z Jaltské konference. Stalin, autora FQ17 se Beneše ptá obdobně, jako sedlák Bouchal v hospodě, zda má mí zasít lucerku, nebo vikev. Závěr ? Kdyby Stalin takto kladl otázky, tak by to dopracoval na předsedu kolchozu, nikdy však na diktátora. Srovnáme li evangelium svatého Jana s apokalypsou svatého Jana, poznáme, že tato dvě díla nemají společného autora. Na tuto skutečnost poukazuje již ve druhém století Klement Alexandrijský. Evangelium je vysoce citlivé dílo psané krásnou lyrickou formou. Naproti tomu Apokalypsa je soupis vyhrůžek, která se výrazně liší stylem, jazykem i obsahem. Obdobně, srovnáme li Paměti a projevy Edvarda Beneše s Benešem citovaným FQ17 je zde propastný rozdíl, jenom v terminologii, ve slovní zásobě, ale i stylisticky a zejména obsahově, není to řeč Beneše, zkušeného diplomata, vysoce (prohnaně) praktického politika, jsou to nic neříkající pavlačové drby. Kdyby autor četl práce a studie Josefa Dolejšího na tomto Webu, tak by nemohl do úst E. Beneše vložit: ?Poláci s námi odjakživa měli zvláštní poměr, a to ne valně dobrý. Musím říct, že hlavní překážkou byl vždy nás poměr k vám?. Dolejší správně konstatuje, že vztah ČSR k sovětskému Rusku se zásadně mění k lepšímu až ve druhé polovině třicátých let, tedy po Locarnu, nástupu Hitlera, kdy zalézání Francouzů do děr Maginotovy linie dávalo tušit prohnaně praktickému politikovi, jako E. Beneš byl, že to s pomoci Francie nebude tak vážné. Apriori mohu tvrdit, že E. Beneš se Stalinem problematiku polské otázky projednával. Toto jednání však muselo být na mnohem vyšší politické a diplomatické úrovni. Obecně lze konstatovat, že informace, které zde QF 17 podává, postrádají atributy donášení a nejsou odpovědi na moji otázku.
Datum: 20. 03. 2012 19:31:09 Autor: QF17
Předmět: Pachole Beneě
FQ71, jsi zřejmně mimo realitu a proto ti uniká skutková podstata rozhovoru-výslechu Beneše. Nejdřív tě musím opravit, Československo v roce 1943 určitě neexistovalo. Česko neexistovalo, Slovenský stát byl nepřítelem SSSR stejně jako Rumunsko či Maďarsko. Nebyl jsem a nejsem autorem článku na neviditelnypes.lidovky.cz, autorem je Jiří Breber a není důvod mu nevěřit i kdyby jen 50% byla pravda .... . Ano, Beneš určitě věděl o okupaci pobalských států, o smlouvě SSSR vs Německo, o Katyni a hlavně o komunismu, který se znažil obhajovat. Byl to on, kdo v roce 1938 zradil republiku a v roce 1943 otevřel komunistům vrata a jim nabídnul spolupráci. Více si přečti na netu-číst umíš i psát. O bonzování vím své a věř, že je mi odporné jako vyloženě České vlastnosti, závist a zlodějna. Je mi úplně jedno jestli Tonda koučí v práci dřív než já, mnoho lidí je mi jedno a vím proč. Pracuji od 9 do 15 hodin a myslím si, že se dostateně uživím. Jsem ateista a tak nevím co znamená evangelium svatýho Jana a dalších, protože mě náboženství nezajímá, tak po tom nebudu pátrat. Závěr je tedy jasný, o Benešovi jsem přečetl celkem dost, je to tragikomická figura našich dějin a stožňuji se s autorem článku od J.B.
Datum: 25. 03. 2012 18:38:54 Autor: FQ71
Předmět: to QF17
Tvé prohlášení: ?Skutečnost, že to byl on, kdo v roce 1938 zradil republiku a v roce 1943 otevřel komunistům vrata a jim nabídnul spolupráci?, jsi psal již ve článcích ?nastal-čas-založit-českou-stranu-fasisticko-nacistickou?. Následně jsi sice přesedlal na jiný článek, ale meleš pořád totéž, dokonce stejnými frázemi, nic nového a závěr je podle tebe samozřejmě jasný. Z napsání článku tě nepodezírám, na to nemáš, ale opisuješ. Beneš věděl nejenom o smlouvě SSSR vs Německo, ale věděl i o smlouvě Polsko vs. Německo. O Katyni se tehdy obecně věřilo, že je to práce Němců, důvodem bylo zejména řádění Einsatzkomand v Rusku. Že jsi ateista, to předpokládám, jinak bys nemohl být komunistou. Ale krom schopnosti číst jsi na mimořádně nízké kulturní úrovni, já jsem o evangeliu mluvil ve zcela jiné souvislosti. Pročetl jsem si tvé diskusní příspěvky na tomto webu. Tvrdíš sice, že tě zajímají vojenské dějiny, o které jsi ale ani nezavadil, přednášíš zde, nikoli vojenská, ale politická témata, kterými ukájíš svoji chtíč někoho bytostně nenávidět. Kdyby neexistoval Beneš, tak bys musel nenávidět někoho jiného. Z nenávisti proti Benešovi jsi schopen se spojit třeba i s ďáblem přiznej se! Tvůj typ nenávisti se kvalifikuje jako iracionální a je to defekt charakteru. Na rozdíl od racionální nenávisti se neprojevuje izolovaně, ale provází ho další defekty, jako fanatismus, podlost, sklon k pomluvám, nebo donášení, proto tvůj odpor k bonzování neberu vážně. Adolf Hitler nenáviděl Židy, jako ty Beneše a byl to policejní donašeč, potom co si mám myslet o tobě? [Zcela mimo diskusi, používáš slovo ?pachole?. Kde jsi je slyšel? Ten výraz znám z ?Rukojeti pro četnictvo, příloha- slovník kriminálního podsvětí? je tam zmiňován jako termín používaný sexuálními devianty, ale nepamatuji si v jaké návaznosti, nemůžeš mi poradit?]. Co jsi myslel skutkovou podstatou? Nepoužívej termíny, kterým nerozumíš, stáváš se potom komickou figurou ty a nikoli Beneš. Skutková podstata je termín používaný převážně v trestním právu. Je definován jako souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu. Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou právní normou. Nepochopil jsem, proč mi zde prozrazuješ tvoji pracovní dobu, to ti já také mám prozradit tu svoji? Nemá cenu se s tebou bavit o existenci, nebo neexistenci jakéhokoli státu, nebo kdy s kým byl kdo ve válce, meritum je donášení. Debilní poznámku ?umíš číst? jsi sis mohl nechat od cesty a měl jsi napsat, co a kde mám číst, nakonec jsi to ze sebe vytlačil. Článek Jiřího Brebera jsem si tedy konečně mohl přečíst. Rozhovor v divadle 1943. byl jednoznačně neoficiální. Je pozoruhodné, že studii o tom napsal Vojtěch Mastný, který v zahraničí za války vůbec nebyl. Rozhovor v divadle na takové, nebo podobné téma kultivovaný Beneš zřejmě nepředpokládal a nebyl připraven, osobní tajemník Smutný začal stenografovat opožděně a úvodní část byla zřejmě dopisovaná. Proto moje pochybnosti o autentičnosti. Originál by se mohl nacházet v archivu prezidenta republiky. K poznámce t.zv. autora jsem se vyjádřil výše. Další text je věrohodný a velmi zajímavý, jehož obsah OF 17 není schopen chápat. Stalin zde klade otázky podle mého gusta ? diktátorsky a Beneš hovoří diplomaticky, podle mých představ. Velmi zajímavá je poznámka o představách Polska, převzít v poválečné Evropě úlohu Francie, tedy pro nás katastrofický scénář. Prezident zde pozoruje, že Polsko v SSSR nemá vliv [naštěstí] a intuitivně odhaduje, že poválečná polská vláda bude sestavena Sověty. Tak se také stalo, Londýnské vládě zřejmě de Gaulle rozmluvil cestu do Moskvy a členové vlády zasedali nadále v Londýně, a pokud neumřeli, tak tam zasedají dodnes, dějiny však šly jinak. V rozhovoru a postojů prezidenta lze indikovat i negativní rysy jeho povahy, ale v jeho hovoru není stopy po atributech donášení (podle tebe bomzování) tedy opět žádná odpověď na moji otázku. Prezentace toho rozhovoru je jako Amundsen vodka ? několikrát destilovaná Smutným, Tigridem, Mastným, Berberem (Berbera neznám, k ostatním destilátorům mám úctu). Poláci byli přesvědčeni, že to byl nečestný způsob, (lichocení a donášení Stalinovi) kterým se president Beneš chtěl, získat pro Československo po válce co možná největší suverenitu, kterou však jiným odpíral a QF17 považuje snahu Beneše získat pro Československo co největší suverenitu za zločin. Polským šovinistům vadilo, že nemohou v Rusku intrikovat. Berberovi polští kumpáni ujišťovali, že až se jednou otevřou archívy, pak teprve poznáme pravou tvář našeho bývalého prezidenta. Jakápak byla pravá tvář Poláků? Byly polští politici k nám čestní? Nikdy nepopírali naši suverenitu? Po podepsání smlouvy o neútočení s Německem se jejích nenávist k Čechům projevovala až teatrálně. Byly horší než Němci, polonizace byla tvrdší a bezohlednější než germanizace. Do etnicky převážně německo-českého Těšínska, které bylo součásti českého království od třicátých let čtrnáctého století, se Poláci nacpali v období průmyslové revoluce, následně si jej přivlastňuji. V roce 1911 při sčítání bylo v Prusku na území, které je nyní polské evidováno 107398 obyvatel mluvících česky a českými dialekty. Kolik je jich tam nyní? NULA! Po WWI si Polsko mocensky nárokovalo území, která Polsku nikdy nepatřila. (Velkopolští šovinisté se zabývali myšlenkou nárokovat české země s titulu vlády středověkých Jagellonců). Agresivita polských politiků v Londýně byla v odborném vojenském tisku publikovaná loni. Generál Student ve svém desateru dává svým parašutistům instrukci ?Proti čestnému nepříteli bojujte čestně, zákeřníků však nešetřete?.Polští politici se k nám chovali zákeřně, agresivně a tvrději než Němci, proto jednání presidenta Beneše k polské straně musíme hodnotit kladně. Beneš nebyl povinen je z těchto exkrementů vytahovat. Kdy pomohli oni nám, kdy se nás zastali, že fňukaji?? Polský imperializmus ke škodě obou národů v minulosti zhatil úvahy o česko-polské federaci. O této možnosti se uvažovalo v období WWII i koncem devadesátých let. Jak se Polsko chovalo ke svým sousedům mimo ČSR? Agresivně. Trocký nebyl se svými Rudými gardami před Varšavou, ale fronta byla 300km východně od Varšavy, když polská armáda v březnu 1919 zahájila útok za účelem získání západní Ukrajiny obývané Ukrajinci a vytvoření Velkopolska ve středověkých hranicích. Obsadila část Ukrajiny a Běloruska, včetně Minsku. RA reagovala stejně jako by reagovala carská armáda - protiútokem. Teprve po odražení polského útoku a protiofenzivy se RA přiblížila k Varšavě. Jednalo se tedy o polskou agresi. Po sedmidenní válce (pplk. Šnejdárek), nebyla chuť a ani důvod, aby Československo podporovalo imperiální snahy Polska, proto ČSR zaujala neutralitu, tedy z žádné lásky k bolševickému Rusku a ideologické invektivy můžeš odložit. Jestřába v sedmidenní válce představoval TGM, Edvard Beneš, který byl touto dobou na mírových jednáních ve Versailles zastával opačné stanovisko. Polsko-bolševickoruská válka má pro nás exotický charakter. Dokonce ani skripta vojenské akademie ji nekomentuji. Musel jsem tedy používat vojenského atlasu a pracně filtrovat sovětské dějiny vojenského umění. Možná, že by nebylo na škodu, aby se touto epizodou zabýval diskusním příspěvkem, nebo lépe samostatným článkem rusofil pan Josef Dolejší, nebo kozácký ataman M. Dzyuba. Pane Křížek co Vy na to, neztratíte slovo? Kdybyste atamanovi pomohl, jistě by si dal říct. Stejnou agresivitu, která se ale Polsku tragicky nevyplatila, provádělo Polsko proti Německé výmarské republice. Obyvatelstvo Německa po prohrané válce bylo touto agresí alergické, požadovalo radikálnější postup, tohoto využívala NSDAP ke své propagaci a posilování. Na obraně německého teritoria se podílely útvary freikorpsu, které často za tímto účelem i vznikaly a byly později líhňi nacistických teroristických jednotek SA a SS. Polsko tedy neprozřetelně, ale významně přispělo k nástupu nacizmu. Z pohledu strategie Polsko bylo v předpokládaném konfliktu s Francii reálným nebezpečím pro vpadnutí do zad Německým ozbrojeným silám. Stejné nebezpečí představovalo pro SSSR v případě krize, na příklad válka s Japonskem. Polsko se tedy svými agresivními postoji ke svým sousedům částečně podílelo na svém tragickém osudu, preventivnímu útoku obou sousedů, před zahájením pokusů o světovládu. Toto je strategická úvaha a nepřihlížím v ní k humanitním aspektům. Akce Polska ani v poválečném období nebyly zdaleka nekonfliktní, viz - Spáry polské orlice-Military revue 4/2011,nebo bezostyšné stavební práce ve výsostných vodách NDR v osmdesátých letech, kdy dokonce muselo zasáhnout vojenské námořnictvo NDR, nebo nerespektování státních hranic při budování sjezdovky na polské straně Krkonoš. Polsko mělo ovšem mnoho positivních vlastností. Perfektně vybudovaný odboj, který se stal paradoxně vzorem pro nacistický Wervolf. Odboj byl organizován do vojenských jednotek - Armija Krajova, v SSSR do tlup. Vojsko mělo svoje soudnictví, soudy soudily a vynášely rozsudky, v SSSR se vraždilo. Polák, který chtěl bojovat, tak bojoval, u nás prý to bylo zakázáno, a tak se kolaborovalo a udávalo. Polský odbojář, voják měl maximální podporu obyvatelstva, český měl podporu mizivou. Poláci měli vysokou úroveň národního uvědomění, na kterou se ale podle poissonoviy křivky četnosti váže šovinismus. U nás je výskyt šovinismu minimální, protože je národní uvědomění mizivé. Na destrukci národního uvědomění u nás se neúmyslně, podílel významně i TGM. Tobě, by v Polsku za tvé projevy rozbily ústa (dle tvého slovníku tlamu). Moje hodnocení polského problému se vztahuje na politiky. Vztah vojáků s vojáky byl jiný, spolu válčili, zpravodajci nepřerušili vzájemné kontakty ani v období krize, i v pozdějších dobách, při vstupu vojsk 1968 jednotky nasazené k okupaci projevovali sympatie k Československu, proto byli velmi rychle staženi.
Datum: 26. 03. 2012 00:45:48 Autor: QF17
Předmět: Měnit historii
Nejde i když se o to mnoho lidí snažilo a je jedno jaký byl systém i řád, Ano, opakuji některé své věty a jsem rád, že sis pročetl mé diskuzní příspěvky, ale musím tě pokárat, protože nečteš zrovna důkladně. Nebyl jsem nikdy komunistou ...atd, ale pokud jsi mě chtěl urazit či dojmout, tak se ti to nepodařilo, jsem naladěný na jiný level. Napsat solidní článek, kde by bylo něco nového z historie je v podstatě nemožné a ani Beneš není vyjímkou. Proto uvedu zdroj a je na každém co si z toho vybere. Mě je dnes nějaký Beneš jedno i když velice negativně ovlivnil poválečný vývoj u nás. Ten ovlivnil i Hitler, Stalin a Roosevelt. Psát další na dané téma a reagovat na tvé usmolené memoáry je pro mě zbytečná ztráta času.Možná některé věci nechápu, ale to naprosto přirozené, ty nechápeš skoro vše co není podle tvého jednookého-zúženého pohledu. Proto jsem čekal na tvojí reakci tak dlouho? To nic, každý je nějak postižený a s postiženými mám soucit. Když už s zmínil něco "málo" o Polsku, tak věz, že s tím co jsi napsal celkem souhlasím. Nebudu to ovšem více rozvádět .....
Datum: 26. 03. 2012 00:55:03 Autor: QF17
Předmět: Dodatek pachole Beneš
Někdy vyjevuje bůh pravdu ústy pacholat. Má-li být západní imperialismus bohem, pak jeho pacholetem je E.Beneš. J.V.Stalin
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Corona-humor - beze slov (zasláno).

Corona-humor - beze slov (zasláno).


Recenze týdne

Z Pyrenejí až k Waterloo

Vzpomínky kapitána Wellingtonových ostrostřelců na účast v napoleonských válkách.