Kampaň v Čechách, související s prusko-rakouským konfliktem, představuje jednu z posledních válečných operací v Evropě, v níž byly v masovějším měřítku použity chladné zbraně, zvláště při střetnutí jezdectva. Zrychlený vývoj střelných zbraní, zvláště kadence jejich palby, boj zblízka stále více omezovala, až jej téměř vyloučila či vykázala do potyček předsunutých hlídek, průzkumu či záškodnických jednotek.
Chladné zbraně z války roku 1866 představují tedy svou konstrukcí, technickým provedením i estetickým vzhledem efektivní nástroje boje, aniž by nesly znaky svého pozdějšího rychlého úpadku. Uvedené kvality si zachovávají zvláště zbraně jezdecké, na nichž nejsou žádné výrazné degenerativní změny patrné až do počátku I. světové války. Jedinou změnou, která jejich vývoj provází, je pokles hmotnosti. Rakouské chladné zbraně si navíc zachovávají svou tradiční formu, jen v malé míře ovlivněnou cizími vzory. U zbraní pruských a saských je tento vliv patrný daleko výrazněji.
RAKOUSKO
 |
1. Šavle jezdectva vzor 1859 pro mužstvo
Předepsaná délka její čepele byla 89 cm, šířka u kořene 3,5 cm. Čepel lehce zakřivená, s jednostrannou profilací. Na jílci koš z ocelového plechu zesílený okrajovou fazetou. Pochva ocelová se závěsnými kroužky. V polovině šedesátých let byla tato šavle předána do výzbroje jízdního dělostřelectva - mužstva. 2. Šavle jezdectva vzor 1850 pro mužstvo Je posledním pozůstatkem těžké jezdecké šavle v rakouské armádě. Délka její čepele byla předpisem z 27. října 1850 stanovena na 89 cm, šířka u kořene 3,5 cm. Je mírně zakřivená, s jednostrannou profilací. Masivní železný koš se zesíleným okrajovým lemem je provrtán sedmi kruhovými otvory a opatřen párem obdélníkových výřezů. V roce 1866 sloužila tato zbraň k doplnění výzbroje mužstva u jízdního dělostřelectva. |
3. Šavle jezdectva vzor 1850 pro důstojníky
Liší se od popsaného vzoru pro mužstvo celkovou hmotností. Vylehčena je nejen čepel, ale především koš, který je zdoben prořezávanými listovými úponky a rytinou ("stromeček"). Lehčí je také pochva z ocelového plechu. V kampani 1866 se vyskytovala jako osobní zbraň důstojníků řadového jezdectva, patrně v souvislosti s určitými plukovními zvyklostmi a tradicí.
4. Šavle jezdectva vzor 1854 pro důstojníky
Na rozdíl od vzoru 1850 je opatřena širším, ale také kratším košem. Čepel s oboustrannou profilací. Jeden podlouhlý otvor k upevnění zápěstního řemínku je proříznut v horní části koše (u hlavice jílce). Dekorace koše je více rytá a poněkud variabilnější, i když základní vzor zůstává stejný jako u předchozí zbraně. Byla zavedena do rakouské armády výnosem ze dne 18. července 1845 a ve válce 1866 se vyskytuje ve výzbroji důstojníků lehkého jezdectva.
5. Šavle jezdectva vzor 1861 pro mužstvo
Je klasickou jezdeckou zbraní v kampani 1866. Proti starším vzorům se liší délkou čepele, původně předepsanou na 84 cm. Vyskytují se však rozdíly v rozmezí 84 až 86 cm. Je zbraní podstatně vylehčenou. Její čepel představuje solidní tovární výkovek s jednostrannou profilací. Zúžený koš je prolamovaný trojúhelníkovými a kruhovými otvory. Železná pochva je opatřena jedním závěsným kroužkem a příčným proutkem. Jde o zbraň velice dobře vyváženou a efektivní.
6. Šavle jezdectva vzor 1861 pro důstojníky
Od předcházející zbraně ji odlišuje obvyklá zdobnost koše, kde vedle uvedených geometrických vzorů jsou provedeny rytiny faset a stylizovaných rostlinných motivů.
7. Tesák dělostřelectva vzor 1857 pro mužstvo
Vyskytoval se vedle své pozdější mutace jako poboční zbraň a současně i nástroj dělostřeleckých obsluh. Jeho čepel s jednostrannou profilací měla řadu rozměrových odchylek, navzdory tomu, že délka čepele byla předepsána 47 cm a šířka 5,4 cm. Rohovinové střenky jílce jsou v některých případech nahrazeny tvrdými dřevy. Dřevěná pochva potažená černou kůží, souprava železná.
8. Tesák dělostřelectvo vzor 1862 pro mužstvo
Je nápadný výrazně vytvarovaným jílcem se zřetelnou oblou hlavicí a čtyřmi upevňovacími nýty střenek. Oproti vzoru 1857 má také menší oblouk ostří u hrotu. Rozměrově se od předešlého neliší.
9. Tesák pionýrů vzor 1857 pro mužstvo
Od dělostřelecké verze vzor 1857 se liší pouze pilou na hřbetu čepele.
|
10. Šavle jezdectva vzor 1845 pro důstojníky
Jde o variantu důstojnické šavle č. 4, která již byla popsána, s tím rozdílem, že je opatřena archaičtější čepelí s výrazným zakřivením a tzv. "tureckým hrotem". Patří do kategorie nepředpisových osobních zbraní, které byly zvláště u některých pluků tolerovány. 11. Šavle jezdectva vzor 1845 (orlice) pro důstojníky Je další variantou této rozšířené a značně oblíbené důstojnické zbraně. Liší se pouze dekorací jílce, v jehož koši je vyřezána a vyryta císařská orlice s kruhovým štítkem na hrudi a iniciálami panovníka. |
 |
12. Pěchotní šavle vzor 1854 pro důstojníky
Představuje první skutečně unifikovaný typ pěchotní důstojnické šavle s poměrně značnými rozměrovými a drobnými tvarovými odchylkami. Předepsaná délka čepele byla 84 cm, ale důstojníci si ji nechávali zhotovovat "na míru" a s četnými dekoračními prvky u jednotlivých jejích částí - např. ozdobně profilované hlavice jílce, kroužky závěsníku, ryté a leptané čepele atd.
13. Pěchotní šavle vzor 1837 pro mužstvo
Zbraň známá pod názvem "svatojánský chleba" byla zavedena do výzbroje předpisem z 15. července 1836. Jejím charakteristickým znakem je znatelně vybíhající oblouk záštity, přecházející v rovný tvar kolmý na příčku. Předepsaná délka čepele byla 66 cm. Pochva dřevěná, potažená černou kůží, železné kování.
14. Četnická pěchotní šavle vzor 1851 pro mužstvo
Tvarově vycházela jako jedna z mála rakouských pobočních zbraní z francouzského vzoru šavle "briquet" (AN IX). Typický litý mosazný jílec byl nasazen na mírně zakřivenou čepel bez profilace délky 66 cm. Patřila k ní černá pochva s mosazným kováním.
15. Pěchotní důstojnická šavle vzor 1861
Je typovou variantou šavle vzor 1854. Liší se pouze některým zjednodušením: ve tvaru záštity se dvěma mírnými oblouky, pochva bez puklicových závěsníků. Předepsaná délka čepele byla 84 cm.
16. Jezdecká šavle vzor 1845 pro mužstvo
Jedná se o modifikaci původní šavle s proříznutým obdélníkovým otvorem v horní části koše, sloužícím k upevnění zápěstního řemínku.
17. Jezdecká šavle vzor 1845 pro důstojníky
Další modifikace s proříznutým obdélníkovým otvorem pro zápěstní řemínek.
18. Hulánské kopí vzor 1798/1865
Je tvarovou obměnou původního hulánského kopí z napoleonských válek s prodlouženou dvoubřitou čepelí délky 22 cm a šířky 3 cm, zesílené středovým žebrem. Celková délka zbraně s ratištěm a botkou je 263 cm.
SASKO
 |
1. Šavle jezdectva vzor 1830/1831 (C)
Lehce zakřivená čepel s oboustrannou profilací délky 91 cm a šířky 3 až 3,5 cm. Železný koš se dvěma esovitými úponky. 2. Šavle gardového jezdectva vzor 1830/1831 Shodná s předešlým typem, jílec mosazný. 3. Šavle jezdectva vzor 1852 (B) Mohutný koš je tvořen plochými úponky tvarovanými do tří oblouků. Pro mužstvo byl koš železný, pro důstojnické šavle mosazný se zdobenou čepelí. |
|
4. Kord pro důstojníky pěchoty vzor 1862 (D)
Byl vyráběn v několika variantách s malými odchylkami (pro službu v poli, pro pobočníky a salónní provedení). Rovná bodná čepel se dvěma úzkými žlábky délky 62 cm. Mosazná litá souprava jílce s bohatě zdobenou nesouměrnou mušlí, se saským královským znakem, květinovými heraldickými motivy. 5. Pěchotní šavle typu "briquet" pro tělesnou brigádu Šlo o zbraň vyráběnou podle francouzského vzoru AN IX přímo v Sasku. Předepsaná délka čepele byla 65 cm. 6. Šavle pro jízdní dělostřelectvo vzor 1849 (A) Mírně zakřivená čepel předepsané délky 86 cm. Železný koš s jedním plochým esovitým úponkem. |
 |
7. Tesák pěchoty vzor 1845
Charakteristická saská pěchotní zbraň s délkou čepele 48 cm a šířkou 3,3 cm. Čepel rovná, hladká. Jílec mosazný, litý, s výraznými rýhami. Příčka mírně esovitě prohnutá. Kožená pochva s mosaznou soupravou.
8. Tesák pěšího dělostřelectvo vzor 1845
Lišil se od předcházející zbraně pouze tvarem záštitné příčky, která byla rovná, bez prohnutí.
PRUSKO
1. Šavle jezdectva vzor 1811/1856 pro mužstvo
Šavle s jednoduchou konstrukcí jílce, ale s neobyčejně kvalitní a pádnou čepelí, známá jako "Blücherova šavle". Délka mírně zakřivené čepele byla 82 cm, šířka 3,7 cm. V kampani 1866 byla ve výzbroji jízdního dělostřelectva.
2. Šavle jezdectva vzor 1830/1831
Dlouhá jezdecká zbraň s čepelí délky 91 cm. Železný koš se dvěma esovitými úponky. Varianta pro důstojníky a gardu s mosazným zdobným košem.
 |
3. Šavle jezdectva vzor 1852 (E)
Touto šavlí byla vyzbrojena převážná část lehkého a středního jezdectva. Mírně zakřivená čepel délky 86,5 cm a šířky 3,1 cm. Koš byl tvořen vedle záštitného oblouku třemi plochými úponky. Pochva z ocelového plechu se dvěma závěsnými kroušky. Důstojnická varianta této zbraně byla vylehčená. 4. Kyrysnický palaš vzor 1819 Vynikal výbornou bodnou dvoužlábkovou čepelí délky 96 cm a šířky 4 cm, mosazným košem se dvěma úponky a záštitnou mušlí. Zhotovován byl v dlouhém období používání v několika nepatrně odlišných variantách a ve vylehčené formě jako důstojnická zbraň. |
|
5. Kyrysnický palaš vzor 1817/1845 (G/H)
Původně byl adaptací francouzského kyrysnického palaše AN XI. Je zřejmé, že zprvu bylo v pruské armádě užíváno kořistních francouzských zbraní, později pouze jejich vynikajících čepelí. Typický jílec se záštitným mosazným obloukem, třemi úponky a listovou záštitou zůstal nadále zachován i u zbraní domácí produkce, rovněž tak osvědčená dvoužlábková bodná čepel, která však byla proti francouzské předloze poněkud zkrácena a vylehčena. Existuje řada rozměrových variant s pestrým sortimentem čepelí v délce 92 až 96 cm. |
 |
6. Pěchotní tesák vzor 1852
Jednobřitá hladká čepel délky 48 a šířky 3,5 cm, mosazný litý jílec souměrného tvaru, na vnější straně šikmo rýhovaný, záštita esovitá. Pochva z černé kůže, kování mosazné.
7. Pěchotní tesák vzor 1864
Charakteristickým znakem této zbraně je zobcovitý tvar hlavice jílce odlitého z mosazi, na vnější straně šikmo rýhovaného a mosazná esovitá příčka. Čepel jednobřitá, mírně zakřivená, délky 44 cm, šířky 3,5 cm. Kožená pochva s mosazným kováním.
8. Pěchotní tesák vzor 1847
Svým tvarem připomíná krátký meč. Jednobřitá souměrná čepel délky 47 cm, šířky 3,4 cm. Litý mosazný jílec s rovnou příčkou.
9. Myslivecký tesák vzor 1857
Litý mosazný jílec není souměrný, ale "šavlový", příčka esovitá. Čepel délky 46,5 cm a šířky 3,4 cm je opatřena výrazným falešným ostřím, mělká oboustranná profilace.
10. Pionýrský tesák vzor 1855
Vynikal jednobřitou rovnou a hladkou čepelí s příznačnými pilovými zuby v počtu 38. Čepel délky 48 cm, šířky 3,6 cm. Litý rovně rýhovaný jílec s esovitou příčkou.
11. Pěchotní tesák vzor 1839
Původně fyzilírský tesák vzor 1787. Typická pro tuto zbraň je jednobřitá rovná čepel délky 47,5 cm a šířky 3,2 cm, která se u hrotu rozšiřuje do šířky 3,8 cm. Jílec je mosazný, litý, s rovným rýhováním, záštita rovná.
12. Kord pro kyrysnické důstojníky (F)
Použití mimo službu v poli z roku 1862.
Ilustrace Zdirad J. K. Čech
© Militaria, Elka Press